33 A 47/2025 – Krajský soud v Plzni

33 A 47/2025- 32 - text  9 33 A 47/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: T. D. N., nar. X, ZZC Balková 1, 331 65 Tis u Blatna právně zastoupený Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, Opletalova 1417/25, 110 00 Praha proti žalované: Ministerstvo vnitra ČR – odbor azylové a migrační politiky Praha, IČO 00007064, pošt. schr. 21/OAM, Nad Štolou 3, 170 34, Praha 7 v řízení o žalobě ze dne 23. 10. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2025 č. j. OAM-1126/BA-BA07-BA03-Z-2025, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2025 č. j. OAM-1126/BA-BA07-BA03-Z-2025 se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci ve lhůtě 30ti dnů od právní moci tohoto rozsudku plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12 269,40 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce Mgr. Petra Václavka, advokáta. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Dne 1. 10. 2025 se žalobce dostavil na oddělení policie OPKPE Sokolov řešit svůj neoprávněný pobyt na území. Lustrací bylo zjištěno, že je evidován v Schengenském informačním systému (dále jen SIS) s platností do 2. 8. 2028 na základě opatření ČR a nesplnil svou povinnost vycestovat z území členských států EU a i nadále na jejich území pobýval. Žalobce byl proto zajištěn za účelem realizace vycestování podle § 124b odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen zákon o pobytu cizinců). Poté dne 3. 10. 2025 žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany a následně byl žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 8. 10. 2025 č. j. OAM-1126/BA-BA07-BA03-Z-2025 podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu (dále jen zákon o azylu) zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen ZZC); ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu byla doba trvání zajištění stanovena do 20. 1. 2026. II. Žaloba 2. V úvodu žaloby shrnul žalobce svou pobytovou historii, rodinnou a osobní situaci. 3. První okruh žalobních námitek se týkal tvrzeného nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vycházel z protokolu o podání vysvětlení žalobcem, který byl sepsán cizineckou policií před zajištěním žalobce podle zákona o pobytu cizinců. Dle názoru žalobce se jedná o podklad zcela nedostatečný k posouzení možnosti, vhodnosti a nezbytnosti zajištění podle § 46a zákona o azylu, jelikož byl sepsán s ohledem na potřeby vyslýchajícího orgánu v době, kdy žádost o udělení mezinárodní ochrany nebyla podána. Jen stěží tak lze z protokolu o podání vysvětlení dovozovat motiv žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu či pravděpodobnost jeho součinnosti s žalovaným v případě uložení zvláštních opatření podle § 47 zákona o azylu. Proto má žalobce za to, že bylo povinností žalovaného za účelem zjištění skutkového stavu žalobce vyslechnout a poskytnout mu před jeho přezajištěním podle zákona o azylu součinnost a prostor, aby se vyjádřil k motivu jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, důvodům, pro které tuto žádost nepodal dříve, jeho osobním a rodinným poměrům a dalším okolnostem relevantním pro posouzení možnosti, vhodnosti a nezbytnosti uložení zvláštních opatření podle § 47 zákona o azylu. 4. Druhý okruh žalobních námitek vytýkal žalovanému nedostatečné a nesprávné posouzení splnění podmínek pro zajištění. Žalobce nezpochybňuje, že svou žádost podal v době, kdy se nacházel v zařízení pro zajištění cizinců poté, co byl zajištěn cizineckou policií podle § 124b odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců. Žalobce však považuje za nesprávný a nedostatečně odůvodněný závěr žalovaného, že jsou v jeho případě dány oprávněné důvody domnívat se, že žádost o udělení mezinárodní ochrany podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve. Žalobce v této souvislosti uvádí, že mu nikdy v minulosti nebylo uloženo správní vyhoštění ani trest vyhoštění. Ve správním řízení vedeném cizineckou policií pak bylo rozhodnuto o uložení povinnosti opustit území, přičemž v souvislosti s opakovaným dostavením se na pracoviště cizinecké policie byl sice žalobce zajištěn za účelem vycestování z území, řízení o správním vyhoštění z území s ním však nebylo zahájeno. Žalobce má proto za to, že v jeho věci nejsou splněny esenciální podmínky pro jeho zajištění podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu. 5. Dále žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného na str. 3 a 4 napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že tvrzení žalobce, že je ženatý s paní T. T. H. H., nar. X, je nepravdivé a že nebyl doložen oddací list. Žalobce k tomu uvádí, že změnu svého rodinného stavu nenahlásil žalovanému, jelikož na území ČR aktuálně nedisponuje pobytovým oprávněním, ani s ním žalovaným v té době nebylo přímo vedeno žádné řízení. Svou povinnost nahlásit změnu osobního stavu však splnil vůči cizinecké policii, která s ním toho času vedla řízení o povinnosti opustit území, která jej i jeho manželku na adrese pobytu kontaktovala a která na adrese pobytu rovněž prováděla pobytové kontroly, při nichž byl žalobce přítomen a poskytoval součinnost. V rámci řízení o povinnosti opustit území byl rovněž proveden výslech žalobce i jeho manželky, rodinné vazby žalobce na území ČR nebyly cizineckou policií nikterak zpochybněny. Žalobce rovněž poukazuje na skutečnost, že vzhledem k zajištění jeho osoby neměl, jak žalovanému prokázat toto tvrzení, jelikož při zajištění nedisponoval oddacím listem. Rovněž s žalobcem do dnešního dne nebyl žalovaným proveden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, kde žalobci mohly být pochybnosti žalovaného o pravdivosti jeho tvrzení sděleny a žalobce by měl možnost je vyjasnit. 6. Žalobce nesouhlasil ani s dalším tvrzením žalovaného stran nemožnosti žalobce na území ČR legálně pracovat a v důsledku toho nemožnosti si obstarat prostředky na to, aby se pravidelně dostavoval ke správnímu orgánu na jím určené pracoviště. I tento závěr považuje žalobce za nesprávný a nedostatečně odůvodněný, když žalovanému muselo být z protokolu o podání vysvětlení známo, že žalobce má na území ČR svou manželku, rodinu manželky a další známé. Žalobce rovněž uvedl, že by byl schopen složit peněžitou záruku ve výši 50 000 Kč, tudíž by bezpochyby byl i schopen pravidelně se dostavovat ke správnímu orgánu na jím určené pracoviště. Žalobce se taktéž dobrovolně dostavil na pracoviště cizinecké policie, a i v minulosti s orgány cizinecké policie plně spolupracoval. 7. Žalovaný dále na str. 4 napadeného rozhodnutí uzavřel, že s ohledem na předchozí chování žalobce nelze od něj očekávat, že by se jeho jednání v případě umístění do otevřeného pobytového střediska, jakkoliv změnilo. Žalobce k tomu zdůrazňuje, že žalovaný v rámci svých úvah o možnosti uplatnění zvláštního opatření podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona o azylu zcela opomenul zohlednit jednotlivé okolnosti svědčící ve prospěch žalobce, konkrétně že se na pracoviště cizinecké policie dostavoval vždy dobrovolně, že v průběhu řízení o povinnosti opustit území poskytoval on i jeho rodinní příslušníci cizinecké policii součinnost, že setrval na území ČR po uplynutí platnosti výjezdního příkazu z důvodu vyčkávání na rozhodnutí o jeho návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí o povinnosti opustit území a že žalobce disponuje v ČR rodinným a sociálním zázemím. 8. Z uvedených důvodů žalobce soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Ve vyjádření k žalobě dne 30. 10. 2025 žalovaný uvedl, že postupoval v souladu s právními normami, přičemž při vydání napadaného rozhodnutí vycházel z dostatečně zjištěného stavu věci a relevantních informací. Žalovaný má za to, že přijaté řešení odpovídá konkrétním okolnostem daného případu a je patřičným způsobem odůvodněno. Žalovaný nesouhlasí s námitkami žalobce ohledně použití protokolu o podání vysvětlení, neboť tento podklad byl opatřen v rámci součinnosti správních orgánů, a vzhledem k datu sepsání obsahuje aktuální a relevantní informace. K námitce týkající se nemožnosti vyvození motivů žalobce vedoucích jej k podání žádosti o mezinárodní ochranu žalovaný uvádí, že z celého dosavadního průběhu řízení vyplývá, že důvodem podání této žádosti nejsou azylově relevantní důvody, nýbrž snaha na území setrvat a nebýt navrácen do země původu. Žalovaný si pro úplnost dovoluje odkázat na protokol o poskytnutí údajů ze dne 21. 10. 2025, dle kterého žalobce jako důvody svého podání uvedl, že tu žije již osmým rokem, vedl řádný život, platil daně, pojištění. Má tu ženu, chtěl by tu nadále žít, pracovat a žít spořádaný život. Další důvody své žádosti nesdělil, uvedl, že je zdráv, nevyznává žádné náboženské přesvědčení a nebyl politicky aktivní. K otázce žalobcova rodinného stavu žalovaný uvá