55 A 6/2025 – Krajský soud v Plzni

55 A 6/2025- 43 - text  9 55 A 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyň: a) Y. S. b) nezletilá S. S. obě zastoupeny Organizací pro pomoc uprchlíkům, z.s., sídlem Poděbradská 173/5, Praha proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, sídlem Nad štolou 936/3, Praha o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí o žádosti žalobkyně a) ze dne 7. 8. 2024 o udělení dočasné ochrany vedené u žalovaného pod č.j. OAM-382889/DO-2024 a o žádosti žalobkyně b) ze dne 7. 8. 2024 o udělení dočasné ochrany vedené u žalovaného pod č.j. OAM-382896/DO-2024, takto: I. Žalovaný je p o v i n e n rozhodnout o žádosti žalobkyně a) ze dne 7. 8. 2024 o udělení dočasné ochrany v řízení vedeném u něj pod č.j. OAM-382889/DO-2024 do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je p o v i n e n rozhodnout o žádosti žalobkyně b) ze dne 7. 8. 2024 o udělení dočasné ochrany v řízení vedeném u něj pod č.j. OAM-382896/DO-2024 do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 1. 2025 domáhaly ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí o jejich žádostech ze dne 7. 8. 2024 o udělení dočasné ochrany, které jsou u žalovaného vedeny pod č.j. OAM-382889/DO-2024 [žalobkyně a)], resp. č.j. OAM-382896/DO-2024 [žalobkyně b)]. II. Žaloba 2. Žalobkyně úvodem konstatovaly, že dne 7. 8. 2024 podaly žádosti o udělení dočasné ochrany, které byly správním orgánem vyhodnoceny jako nepřijatelné. Následně se žalobkyně formou zásahové žaloby obrátily na Krajský soud v Plzni, který toto vyznačení nepřijatelnosti vyhodnotil jako nezákonný zásah a uložil povinnost obnovit stav před vyznačením nepřijatelnosti (rozsudek ze dne 25. 11. 2024, č.j. 55 A 29/2024-36). Na základě této skutečnosti správní orgán vydal usnesení dle § 156 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), podle kterého zrušil sdělení o nepřijatelnosti, a to zpětně ke dni podání žádosti o dočasnou ochranu. Následně správní orgán doručil zástupci žalobkyní písemnost, ve které sdělil žalobkyním, že dochází k přerušení řízení o udělení dočasné ochrany, a to na základě předběžné otázky, která spočívá ve výsledku rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“ nebo „Soudní dvůr EU“ pod sp.zn. C-753/23. Proti tomuto postupu podaly žalobkyně návrh na opatření proti nečinnosti. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně považují postup správního orgánu za nezákonný, podávají proti tomuto postupu žalobu na ochranu proti nečinnosti, neboť mají za to, že žalovaný již měl rozhodnout o udělení dočasné ochrany na základě rozsudku Krajského soudu v Plzni, ale rozhodnutí nevydal. 3. Žalobkyně dále uvedly, že ačkoliv se zákonodárce z hlediska hospodárnosti rozhodl na řízení o udělení dočasné ochrany vztáhnout méně formální řízení o udělení dlouhodobého víza za účelem strpění, je nutné nadále dbát charakteru celého procesu a jeho výsledku. Podanou žádostí zahájily žalobkyně řízení, které doposud probíhá, správní orgán sám informoval, že se žalobkyně nacházejí v postavení žadatelek o udělení dočasné ochrany, a stejně tak by výsledkem celého procesu mělo být rozhodnutí o tom, zda je dočasná ochrana udělena, či nikoliv. Řízení o udělení dočasné ochrany, resp. jeho výsledek je přitom pro žalobkyně podstatný, neboť může měnit jejich práva a povinnosti, tak jako skutečnost, zda bude řízení přerušeno. Pakliže by řízení přerušeno nebylo, je správní orgán povinen rozhodnout s ohledem na závěry Krajského soudu v Plzni. Tomu se ovšem správní orgán vyhnul a rozhodl o přerušení řízení. Žalobkyně přitom splňují všechny podmínky pro udělení dočasné ochrany. Aktuální stav řízení o udělení dočasné ochrany je takový, že žalovaný má veškeré dostupné informace a materiály k tomu, aby i s ohledem na rozsudek Krajského soudu v Plzni byla dočasná ochrana udělena. K tomuto udělení ovšem nedošlo a je zřejmé, že ani nedojde, dokud nebude správní orgán pokračovat v řízení. Žalobkyně mají za to, že správní orgán nebyl oprávněn za současné situace řízení přerušit, neboť probíhající řízení u SDEU probíhalo již během soudního řízení u Krajského soudu v Plzni. Ten, ačkoliv měl podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) možnost řízení přerušit a vyčkat na rozhodnutí, nakonec řízení nepřerušil a zcela logicky uvedl proč. Pakliže Krajský soud v Plzni řízení nepřerušil, bylo povinností správního orgánu v řízení nadále pokračovat, jak i posléze potvrdily některé správní soudy v obdobných případech jako je tento (viz např. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 8. 2024, č.j. 55 A 8/2024 anebo rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2024, č.j. 17 A 44/2024-25). Pakliže soud dospěl k tomuto závěru, bylo zcela zřejmé, že důvodem nevyčkávat na rozhodnutí SDEU bylo co nejrychleji vyřídit celou věc a rozhodnout o udělení dočasné ochrany. Pakliže tak Krajský soud v Plzni rozhodnul, sdělení správního orgánu o přerušení řízení tak zhatilo cíl a smysl rozsudku, který byl vydán a který zavázal správní orgán nepoužít § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „Lex Ukrajina“ nebo „zákon č. 65/2022 Sb.“), který ho nakonec ovšem opětovně použil, byť jako důvod přerušení řízení. Pokud Krajský soud v Plzni uvedl, že dochází k vyloučení aplikace tohoto ustanovení, nemohl tím pádem ani správní orgán hodnotit toto ustanovení a měl pokračovat v řízení tak, jako by neexistovalo. Úkolem správního orgánu tak bylo zhodnotit, zda žalobkyně splňují podmínky pro udělení dočasné ochrany a pokud ano, dočasnou ochranu udělit. Nenáleží mu ovšem možnost přerušit řízení o udělení dočasné ochrany. 4. Žalobkyně (zejména zletilá žalobkyně) nyní nemá přístup k zaměstnání, nemají přístup k žádným dávkám státní sociální podpory, ke zdravotnímu pojištění nebo k bezplatnému ubytování. Jediným důsledkem přerušeného řízení je, že zde žalobkyně nyní pobývají legálně, ovšem nemají přístup k plnému rozsahu všech práv, k nimž by jakožto osoby s dočasnou ochranou přístup měly. Správní orgán se navíc mýlí, pokud uvádí, že je vázán zákonnou úpravou, tj. § 5 odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina, a to díky zásadě zákonnosti stanovenou ve správním řádu. Krajský soud v Plzni jasně uvedl, že toto ustanovení nemůže být aplikováno pro rozpor se směrnicí o dočasné ochraně. Správní orgán tak i v případě řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu je výsledkem a názorem soudu vázán, aniž by to s.ř.s. stanovilo výslovně, a to jak výrokem, tak odůvodněním. To je základním principem vázanosti rozhodnutí soudní moci (nejen) ve správním soudnictví. Správní orgán tak svým postupem obchází rozsudek, který je zcela jednoznačný v otázce neaplikace předmětného ustanovení o nepřijatelnosti. Je přitom zjevné, že se jedná o zneužití práva a snahu nadále trvat na aktuální české právní úpravě. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě nejprve uvedl, že žádosti o poskytnutí dočasné ochrany, které žalobkyně podaly dne 7. 8. 2024, byly na místě, to jest ještě téhož dne, vyhodnoceny jako nepřijatelné z důvodu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb. a žalobkyním, jak přepokládá § 5 odst. 2 téhož zákona, byly vráceny se sdělením důvodu nepřijatelnosti provedeným na druhé straně tiskopisu žádosti. Dříve jim totiž dočasná ochrana v ČR zanikla z důvodu udělení dočasné ochrany v jiném členském státě EU, konkrétně Itálii. Vyhodnocení žádosti jako nepřijatelné a její vrácení žadateli zpět je jedním ze zákonem upravených způsobů skončení řízení o žádosti o udělení dočasné ochrany. Tento způsob, jak již bylo uvedeno výše, je zakotven v § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 65/2022 Sb. Lze tak říci, že zvláštní lhůta pro rozhodnutí o žádosti o udělení dočasné ochrany stanovená v § 5 odst. 5 zákona č. 65/2022 Sb. přestala běžet dřív, než vůbec běžet začala. Jinými slovy řízení o žádosti bylo skončeno v ten samý den, kdy žádost byla podána. V tomto postupu žalovaného spatřovaly žalobkyně nezákonný zásah a brojily proti němu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Krajský soud v Plzni následně rozsudkem ze dne 25. 11. 2024 vydaným pod č. j. 55 A 29/2024-36 dal žalobkyním za pravdu v tom smyslu, že vyhodnocení jejich žádostí o udělení dočasné ochrany jako nepřijatelné bylo nezákonným zásahem. Současně krajský soud žalovanému zakázal, aby pokračoval v porušování práv žalobkyň a přikázal mu, aby obnovil stav před vrácením žádostí o poskytnutí dočasné ochrany žalobkyním. To žalovaný neprodleně učinil, a to když dne 6. 12. 2024 vydal usnesení, kterými podle § 156 odst. 2 správního řádu zrušil sdělení o nepřijatelnosti žád