6 As 96/2022 — Nejvyšší správní soud

57 A 24/2025- 69 - text  16 57 A 24/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Burianové a soudců Mgr. Aleše Smetanky a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobce: V. Š., t. č. Věznice Plzeň, Klatovská 202, 306 35 Plzeň, proti žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Plzeň, sídlem Klatovská 652/202, 306 35 Plzeň, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalované spočívajícím v jejím postupu při nakládání s penězi, které přišly vězňům, včetně žalobce, od příbuzných a přátel, aplikovaném žalovanou od 1. 1. 2025, se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Krajský soud v Plzni (dále jen „soud“) se v nyní projednávané věci zabýval posouzením, zda postup aplikovaný žalovanou od 1. 1. 2025 při nakládání s penězi, které přišly vězňům, včetně žalobce, od příbuzných a přátel, je nezákonným zásahem, kterým byl žalobce přímo zkrácen na svých právech. 2. Žalovaná od 1. 1. 2025 nakládá s penězi došlými vězňům (včetně žalobce) dle zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „ZVTOS“), ve znění novelizace provedené zákonem č. 29/2024 Sb. účinné od 1. 1. 2025, a dále dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 360/2024 Sb., o výši nákladů výkonu vazby a trestu odnětí svobody a o podrobnostech nakládání s penězi vězněných osob a osob ve výkonu zabezpečovací detence a o změně souvisejících vyhlášek (dále jen „vyhláška č. 360/2024 Sb.“). II. Žaloba a postup soudu směřující k vyjasnění žalobních tvrzení 3. Dne 28. 5. 2025 soud obdržel podání žalobce datované dne 25. 5. 2025, ve kterém se žalobce obrací na soud s „žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro zahájení řízení před správním soudem pro nezákonný zásah správního orgánu“. V části označené jako „Důvody“ žalobce uvedl, že by rád podal správní žalobu, která se bude týkat nového rozdělování peněz došlých do věznice od příbuzných a přátel, které platí od 1. 1. 2025. Žalobce namítal, že popsané finanční dary jsou myšleny tak, aby si žalobce mohl koupit ve vězení, co potřebuje. Žalobce nesouhlasil s tím, že podle nových pravidel stát inkasuje více jak 70 % namísto původních 50 % a dále že trvá více jak měsíc, než mu věznice z jemu zaslaných peněz něco uvolní. Jako příklad uvádí prostředky, které mu přišly dne 3. 1. 2025, ale věznice mu je rozúčtovala až 14. 2. 2025. Žalobce má za to, že podle nových pravidel má jít 33 % z došlých finančních prostředků na „alimenty“ na děti, ovšem žalobce již má dospělé děti, takže oněch 33 % z peněz jemu došlých by měl dostat k dispozici k osobní spotřebě. To se ale neděje a peníze podle žalobce mizí a on neví kam. Žalobce dále uvedl, že soudní řízení o této jeho žalobě může zlepšit jeho životní situaci, neboť by mu přátelé opět zasílali peníze do vězení, což měli činit od dubna 2019 do prosince 2024. Doplnil, že pro něj není ve vězení práce a že pro svoji invaliditu práci ani nedostane. Závěrem konstatoval, že v dané věci již žádal „ve smyslu zákona před zahájením soudního řízení“ o přezkum Krajské státní zastupitelství v Plzni i Vrchní státní zastupitelství v Praze, ovšem nebylo mu vyhověno. Vyrozumění od Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 5. 2025 o vyřízení jeho podnětu pak soudu i doložil. 4. Soud usnesením ze dne 11. 6. 2025, č. j. 57 A 24/2025-16 (o osvobození od soudních poplatků a zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce) mimo jiné informoval žalobce, že předmětné podání žalobce ze dne 25. 5. 2025 posoudil podle obsahu jako tzv. „zárodek“ zásahové žaloby ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť, ač bylo formulováno obecně a bylo třeba tam obsažená tvrzení blíže specifikovat, nejednalo se o případ, kdy by zcela zjevně chyběla srozumitelná tvrzení o nezákonném zásahu. Ba naopak, z podání bylo podle názoru soudu patrné, že žalobce za nezákonný zásah považuje trvající stav ohledně toho, jak věznice od 1. 1. 2025 rozděluje peníze, které přišly vězňům, včetně žalobce, od příbuzných a přátel, a dále že věznice podle nového systému rozdělování peněz došlých vězňům tyto došlé peníze zadržuje více než 1 měsíc a až poté jsou vězňům k dispozici. Soud rovněž ve výše zmíněném usnesení sdělil žalobci, že z dosavadních tvrzení žalobce má za zřejmé, že žalobu směřuje proti Vězeňské službě ČR, Věznici Plzeň, kterou soud považuje za žalovanou ve smyslu § 83 s. ř. s. Soud ve zmíněné usnesení rovněž podrobně odůvodnil, proč žalobci neustanovil zástupce. Zjednodušeně řečeno, z písemného projevu žalobce bylo zřejmé, že žalobce je způsobilý sám bránit svá práva v předmětném soudním řízení, přičemž soud přihlédl jak k charakteru řízení o zásahové žalobě, tak k obsahové úrovni žaloby a projevené úrovni žalobcových znalostí o jeho právech v soudním řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2018, č. j. 2 As 370/2017-25, bod 42, resp. tam odkazovaná judikatura). 5. Následně soud svým usnesením ze dne 4. 7. 2025, č. j. 57 A 24/2025-20, vyzval žalobce k odstranění vad žaloby spočívajících v nedostatečně konkrétním tvrzení rozhodných skutečností a poučil jej, že tyto vady lze odstranit tak, že žalobce zejména vyčíslí všechny finanční prostředky, jež mu byly zaslány přáteli a příbuznými v období od 1. 1. 2025 do současnosti a jež měly být rozděleny podle žalobcem tvrzeného nového systému, a rovněž ve vztahu ke každé jednotlivé částce uvede, v jaké výši mu předmětné peníze byly zadržovány žalovanou a po jakou dobu, resp. v jaké výši mu byly posléze žalovanou poskytnuty. Soud přitom zdůraznil, že postačí, pokud žalobce soudu laicky upřesní výše zdůrazněné (doposud obecně formulované) okolnosti jeho případu, a přitom konkrétně zodpoví otázky týkající se částek, které mu mají být dle jeho názoru neoprávněně zadržovány od 1. 1. 2025. Dále byl žalobce soudem poučen, že je třeba soudu sdělit, zda má ke svým tvrzením nějaké důkazy, a pakliže ano, je třeba je soudu doložit spolu s návrhem na odstranění vad žaloby. A konečně soud poučil žalobce ohledně formy návrhu výroku rozsudku u žalob na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, resp. čeho se lze tímto žalobním typem domáhat. 6. V podání ze dne 17. 7. 2025 (označeném jako Odpověď na vaši výzvu ohledně doplnění) žalobce nejprve vyjádřil nejistotu v tom, koho má žalovat, zda Věznici Plzeň nebo Ministerstvo spravedlnosti, které vydalo vyhlášku č. 360/2024 Sb. a které je „nadřízeným“ žalované věznice. Dále se žalobce zaměřil na argumentaci o protiprávnosti vyhlášky č. 360/2024 Sb., resp. její kolizi s čl. 3 Úmluvy, a dovolával se dobré víry osob, které zasílají vězňům peníze, aby si vězni mohli něco koupit ve vězeňské kantýně, ale nepřejí si, aby stát prováděl srážky na dluhy vězňů. Navrhl, aby se soud obrátil na Ústavní soud z důvodu protiústavnosti vyhlášky č. 360/2024 Sb. Poté učinil návrh rozsudku, v němž by měl soud, zjednodušeně řečeno, (i) určit, jak by dle představ žalobce měly být vězňům, kteří nemají povinnosti platit výživné, rozdělovány došlé či vydělané peníze, a to jak ve prospěch účtu jejich kapesného, tak i účtu úložného určeného k vyplacení vězňům po propuštění, (ii) nařídit věznici, aby bylo jím navrhované rozdělení peněz prováděno okamžitě, a (iii) zakázat věznici anonymizovat přijaté peníze pro vězně. 7. V podání ze dne 19. 8. 2025 (označeném jako K vyjádření žalované ze dne 8. 8. 2025) žalobce uvedl, že si stejně jako žalovaná myslí, že žalovaným musí být Ministerstvo spravedlnosti, dále že trvá na „svém návrhu rozsudku“, neboť považuje současnou prováděcí vyhlášku č. 360/2024 Sb. za protiústavní. Za „žalovaný nešvar“ považuje „dělení peněz“, který je způsoben buď vyhláškou č. 360/2024 Sb. nebo novelizací ZVTOS, provedenou zákonem č. 29/2024 Sb. Novou právní úpravu žalobce označuje za ještě více problematickou než tu původní a podle něj je „hlavním důvodem vysoké recidivy vězněných osob po propuštění“. Navrhl vyhovět jeho žalobnímu návrhu nebo „pravidla pro spravování peněz vězněných osob udělat stejná jako kupř. je tomu ve spolkové zemi SRN – Bavorsku“. Tentýž den žalobce učinil rovněž podání, které označil jako žádost o vyjádření soudu k jeho kompetentnosti v tomto jím vedeném sporu, neboť má za to, že spor dosazuje ústavně-právní relevance, a on zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud, a nerad by zmeškal jednoroční lhůtu běžící od 1. 1. 2025. III. Vyjádření žalované k žalobě 8. Soud výzvou ze dne 24. 7. 2025, č. j. 57 A 24/2025-30, uložil žalované, aby se vyjádřila k žalobcově žalobě, včetně jejího doplnění. Soud si rovněž od žalované vyžádal sdělení ohledně všech finančních prostředků, jež byly žalobci zaslány přáteli a příbuznými v období od 1. 1. 2025 do současnosti, a rovněž i dalších finančních prostředků (např. invalidní důchod, mzda), které by podléhaly novému systému přerozdělován