57 A 74/2024 – Krajský soud v Plzni

57 A 74/2024- 46 - text  10 57 A 74/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Burianové a soudců Mgr. Aleše Smetanky a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobců: a) H. S. b) M. K. oba bytem X oba zastoupeni JUDr. Martinem Plchem, advokátem sídlem Vojtěšská 245, 338 05 Mýto proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2024, č. j. PK-RR/6387/24, takto: I. Žaloba žalobkyně a) se zamítá. II. Žaloba žalobce b) se zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Klatovy (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 8. 7. 2024, č. j. OVÚP/5386/24/My (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), zamítl podle § 129 odst. 2 a 3 a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) a § 149 odst. 6 správního řádu žádost žalobců o dodatečné povolení stavby „Mobilní dům, kontejner, oplocení a kotec pro psa stavba dočasná na 2 roky“ (dále jen „Stavba“) na pozemcích st. p. Xa a parc. č. Xb v k. ú. X. Odvolání žalobců proti prvoinstančnímu rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 16. 10. 2024, č. j. PK-RR/6387/24 (dále jen „napadené rozhodnutí“), a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Proti napadenému rozhodnutí brojili žalobci žalobami podle § 65 a násl. s. ř. s. II. Žaloby 2. Žalobci žádali, aby soud zrušil prvoinstanční a napadené rozhodnutí a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. 3. Žalobci namítli nepřezkoumatelnost prvoinstančního a napadeného rozhodnutí a nedostatečně zjištěný skutkový stav. Podle žalobců se správní orgány dostatečně nezabývaly námitkou žalobců, že jde o stavbu dočasnou pouze po dobu výstavby rodinného domu na témže pozemku, nikoli o stavbu dlouhodobou nebo trvalou. Pokud Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí, jakožto nadřízený dotčený orgán uvedl ve svém závazném stanovisku ze dne 25. 9. 2024, č. j. PL-ŽP/15829/24 (dále jen jako „Přezkumné stanovisko“), že „na zákazy dle § 67 odst. 1 vodního zákona nemá vliv ani skutečnost, že se jedná o stavbu dočasnou“, žalobci poukázali na to, že Stavba je nezbytná pro provádění a dokončení stavby rodinného domu. Ač stavba rodinného domu nebyla v řízení vedeném správním orgánem pod sp. zn. OVÚP/3309/24/My povolena, situace ohledně předmětné stavby by byla totožná i v případě stavby „Stavební úpravy Markova mlýna“, která byla povolena pravomocným rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 14. 2. 2023, č. j. OVÚP/1069/23/My. Poté, co stavební úřad povolil provedení stavebních úprav objektu Markova mlýna, lze podle žalobců logicky předpokládat, že za účelem provádění těchto stavebních úprav je nutné si opatřit určité zázemí, které představuje Stavba. Ke Stavbě žalobci uvedli, že (i) mobilní dům představuje jediné místo, kde mohou žalobci v současné době bydlet, (ii) skladový kontejner je nutný pro uskladnění nářadí a přístrojů potřebných k výstavbě rodinného domu (resp. ke stavebním úpravám Markova mlýna) a k opravě vodního náhonu dodatečně povolené rozhodnutím Městského úřadu Klatovy, odboru životního prostředí, ze dne 25. 6. 2024, č. j. ŽP/5695/24/Kli, (iii) mobilní oplocení je nezbytné z hlediska ochrany majetku žalobců a ochrany zdraví a života třetích osob, jinak by se mohly tyto osoby na pozemcích žalobců pohybovat a zranit, kdy cedule s upozorněním na vstup na pozemek pouze na vlastní nebezpečí není dostatečným opatřením zejména v případě dětí, (iv) kotec pro psa je nezbytný pro bezpečnost třetích osob, neboť jinak by byl pes žalobců po celý den volně puštěný nebo by jej žalobci měli po celý den uzavřeného v mobilním domě. 4. Žalobci poukázali na to, že přístup správních orgánů by vedl k tomu, že u staveb v aktivní zóně záplavového území provedených ještě před jejím vyhlášením nebo u staveb, které lze dle vodního zákona v aktivní zóně záplavového území povolit, by za účelem jejich stavebních úprav dle § 67 odst. 1 vodního zákona nebylo možné dočasně ponechat na pozemcích stavby nutné pro provedení stavebních úprav. Podle mínění žalobců po nich nelze spravedlivě požadovat, aby měli nářadí volně pohozené na stavebním pozemku, nebo jej uložili na jiném místě a každý den by jej na místo přesouvali, příp. aby si zajistili jiné bydlení než ve Stavbě (z finančního hlediska, ale i z důvodu kontroly majetku). Žalobci zdůraznili, že Stavba nezasahuje do práv třetích osob, neohrožuje je a Stavba byla umístěna podle územního plánu v ploše bydlení v rodinných domech. Žalobci byli v dobré víře, že zde bude možné provést stavební úpravy Markova mlýna na rodinný dům, resp. stavbu rodinného domu, a umístit pouze po nutnou dobu i Stavbu. Stavba navíc nepředstavuje narušení základních funkcí území, ztížení provádění povinností vyplývajících z vodního zákona a ani zhoršení odtokových poměrů. Účelem omezení vodním zákonem je ochrana zdraví a majetku osob, zvířat či krajiny, kdy takový účel Stavba neohrožuje. Žalobci nesouhlasili se závěrem správních orgánů, že vzdálenost Stavby od koryta řeky není relevantní, neboť žalobcům je známo chování vody při povodni. Ani při 3. povodňovém stupni se voda nerozlévá, resp. se voda vrací proti toku na louku. Žalobci ve správním řízení poukazovali na to, že se v lokalitě nachází pouze bezejmenná strouha povrchových vod, nikoliv levostranný přítok Úhlavy. 5. Žalobci shrnuli, že správní orgány dostatečně nevypořádaly jejich námitky týkající se dočasnosti Stavby, nutnosti Stavby pro provádění výstavby rodinného domu, skutečnosti, že v důsledku Stavby nedojde ke zhoršení odtokových poměrů lokality, že Stavba nebude mít (negativní) vliv na okolní stavby ani pozemky, že bez umístění Stavby může dojít ke škodě na majetku žalobců i třetích osob (u nich i k nemajetkové újmě) a že v případě potřeby včetně výskytu povodní lze Stavbu nebo její jednotlivé části sklidit. III. Vyjádření žalovaného k žalobám 6. Žalovaný navrhl, aby soud žaloby jako nedůvodné zamítl, a odkázal na své vypořádání odvolacích námitek žalobců, obsahově totožných s námitkami žalobními, v napadeném rozhodnutí. 7. Žalovaný dodal, že odvolací námitky směřovaly proti nesouhlasnému závaznému stanovisku odboru životního prostředí Městského úřadu Klatovy ze dne 27. 3. 2024, č. j. ŽP/2899/24/Ste (dále jen „Závazné stanovisko“), vydanému podle § 17 odst. 1 písm. a), c) a e) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (dále jen „vodní zákon“), které bylo odůvodněno umístěním Stavby v aktivní záplavové zóně vyhlášené opatřením Krajského úřadu Plzeňského kraje dne 15. 4. 2020, č. j. PK-ŽP/8194/19. Závazné stanovisko bylo následně potvrzeno přezkoumatelným Přezkumným stanoviskem, proti němuž žalobci neuplatnili žádné námitky. IV. Rozhodnutí bez nařízení jednání 8. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím o věci samé bez jednání (žalobci v podání ze dne 25. 11. 2024 a žalovaný v podání ze dne 11. 12. 2024), rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. V. Posouzení soudu 9. V souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Přezkumná činnost soudu dále respektovala dispoziční zásadu vyjádřenou v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 in fine a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobci uplatní v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Povinností žalobců je proto tvrdit, z jakých skutkových či právních důvodů je napadené rozhodnutí správního orgánu nezákonné. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. - takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, soud v souladu s § 75 odst. 3 s. ř. s. nepřihlížel. 10. Žaloby jsou nedůvodné. 11. Soud předznamenává, že z hlediska soudního přezkumu představují napadené a prvoinstanční rozhodnutí jeden celek (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, č. 534/2005 Sb. NSS). 12. Podle výroku I prvoinstančního rozhodnutí sestává Stavba z mobilního domu se zvýšenou dřevěnou terasou se schodištěm, skladového kontejneru, zastřešeného kotce pro psa a drátěného oplocení. 13. Ve vztahu k přezkoumatelnosti správního rozhodnutí uvádí soud následující. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu je rozhodnutí přezkoumatelné, pokud je z něj zřejmé, jak správní orgán rozhodl, jaký skutkový stav vzal za rozhodný, jak uvážil o relevantních skutečnostech a jak se vypořádal s námitkami účastníka řízení. Zároveň však platí, že n