4 Ads 81/2005 — Nejvyšší správní soud

15 A 94/2018- 30 - text  4 15 A 94/2018 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., ve věci žalobce: ORGREZ, a. s., IČO: 46900829, sídlem Hudcova 321/76, 612 00 Brno, zastoupený JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem vykonávajícím advokacii jako společník AK ROTT s.r.o., sídlem Křížová 96/18, 603 00 Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor zdravotnictví, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí o přezkoumání lékařského posudku žalovaného ze dne 15. 3. 2018, č. j. 834/ZD/2017, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím právního zástupce ve znění jejího doplnění ze dne 16. 5. 2018 domáhal zrušení „Rozhodnutí o přezkoumání lékařského posudku“ žalovaného ze dne 15. 3. 2018, č. j. 834/ZD/2017 (dále jen „napadený úkon“), kterým byl k návrhu Ing. V. V. na přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci zrušen napadený lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci vydaný poskytovatelem zdravotních služeb EUC Premium s.r.o., IČO: 26775816, sídlem Sokolovská 192/79, 180 00 Praha (dále jen „poskytovatel“), ze dne 6. 11. 2017, e. č. 24292 (dále jen „lékařský posudek“). 2. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). 3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. 4. Podle § 70 písm. a) s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Pojem „rozhodnutí“ definuje s.ř.s. v ustanovení § 65 odst. 1. Rozhodnutím se rozumí úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce. 5. Pro posouzení, zde je, či není možné napadený úkon považovat za rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s., jsou podstatné závěry, ke kterým dospěl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 9. 2007, č. j. 4 Ads 81/2005-125 (dostupný na www.nssoud.cz). Rozsudek byl publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 1554/2008 s touto právní větou: „Úkon krajského úřadu, kterým byl přezkoumán (§ 77a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu) posudek lékaře závodní preventivní péče o zdravotní způsobilosti k práci pro účely § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. Takový úkon je podle § 70 písm. a) s.ř.s. vyloučen ze soudního přezkumu“. Dlužno doplnit, že ústavní stížnost směřující proti tomuto rozsudku byla zamítnuta nálezem Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 11/08 (dostupný na http://nalus.usoud.cz). 6. Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku dospěl k závěru, že „posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče o způsobilosti k práci určitého zaměstnance není aktem orgánu rozhodujícího autoritativně ve sféře veřejnoprávní; představuje dobré zdání odborného poradce zaměstnavatele o tom, zda v rámci prevence ochrany zdraví při práci může zaměstnanec určitou práci dále vykonávat. K žalobě podle § 65 odst. 1 (2) s.ř.s. tedy není zaměstnanec legitimován, stejný závěr však platí z důvodů shora rozvedených obecně i pro zaměstnavatele“. Nejvyšší správní soud v závěru odůvodnění rozsudku uzavřel, že „se přiklonil k právnímu názoru, podle něhož úkon krajského úřadu podle § 77a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, kterým byl přezkoumán posudek lékaře zdravotní preventivní péče o zdravotní způsobilosti k práci, pro účely § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva nebo povinnosti v oblasti veřejného práva, a proto není rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s. Takový úkon je podle § 70 písm. a) s.ř.s. vyloučen ze soudního přezkumu, a žalobu proti němu proto soud podle § 46 odst. 1 písm. d) téhož zákona odmítne“. 7. Ústavní soud citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu podrobil přezkumu z hlediska ústavně zaručených základních práv a svobod, a ústavní stížnost směřující proti uvedenému rozsudku zamítl. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/08 ze dne 23. 9. 2008 uvedl, že „posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče o způsobilosti k práci určitého zaměstnance není aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech, ale jde o odborné stanovisko lékaře, který zákonem předvídaným a vyžadovaným způsobem poskytuje součinnost zaměstnavateli. Ten je pak teprve tím, kdo na podkladě zjištění a závěrů lékaře činí konkrétní úkony v rámci pracovněprávního vztahu, kterými zasahuje právní sféru zaměstnance. Podle názoru Ústavního soudu je posudek o zdravotním stavu souhrnem medicínských či biofyzikálních zjištění, k nimž dospěje posuzující lékař použitím exaktních přírodovědeckých metod. Tato činnost nemá nic společného s výkladem obecné právní normy a její následnou aplikací na zjištěný faktický stav. […] O zdravotním stavu se nerozhoduje, ten se zjišťuje. Navíc zdravotní stav je nepochybně veličinou proměnnou. Tentýž závěr platí ohledně povahy přezkumu lékařského posudku. Ani tento přezkumný akt nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva či povinnosti ve smyslu § 65 odst. 1 soudního řádu správního. Ostatně tento přezkum se omezuje pouze na otázku správnosti, neboť jeho výsledkem může být buď potvrzení vydaného posudku, nebo jeho zrušení, nikoliv však jeho změna. Listinou garantované právo na soudní ochranu Ústavní soud vykládá materiálně, tedy v tom smyslu, že záleží na faktickém naplnění jeho obsahu, a je vedlejší, zda reálně je ochrana poskytována soudy na úseku soudnictví občanskoprávního či správního. Dobrodiní soudního přezkumu musí být nicméně zachováno. Jinými slovy, správnou cestou k obraně práv zaměstnance v případech obdobných posuzovanému je žaloba na neplatnost úkonu zaměstnavatele opírajícího se o posudek o zdravotní způsobilosti.“ 8. Pokud se týče úpravy lékařských posudků dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je třeba konstatovat, že právní konstrukce povahy lékařských posudků zůstala oproti předchozí úpravě co do své podstaty nezměněna, lze tedy plně odkázat na shora uvedenou dřívější judikaturu. 9. Z citované judikatury plyne, že lékařským posudkem ve spojení s napadeným úkonem se nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva nebo povinnosti zaměstnavatele ani zaměstnance v oblasti veřejného práva. 10. Ve světle shora uvedené judikatury se soud další argumentací žalobce již nezabýval a žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 70 písm. a) s.ř.s. 11. Jelikož byla žaloba odmítnuta, dle § 60 odst. 3 s.ř.s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Ústí nad Labem 21. srpna 2018 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.