9 Aps 1/2007 — Nejvyšší správní soud

15 A 33/2021- 20 - text  7 15 A 33/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: Ing. F. M., bytem X, proti žalovanému: Finanční úřad pro Ústecký kraj, se sídlem Velká Hradební 61, 400 21 Ústí nad Labem, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, podanou v zákonem stanovené lhůtě, domáhal, aby soud vydal rozsudek, jímž určí, že sdělení čísla občanského průkazu žalobce vyslýchanému svědkovi bylo nezákonným zásahem žalovaného. Současně žalobce navrhl, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu náhradu nákladů soudního řízení. Žaloba 2. Žalobce v podané žalobě předně uvedl, že se dne 3. 11. 2021 účastnil ústního jednání vedeného žalovaným, přičemž toto bylo zaznamenáno protokolem č. j. 2227828/21/2509-60562-506551. Úvodem předmětného jednání žalobce k výzvě úřední osoby předložil občanský průkaz, byť je dle názoru žalobce jeho totožnost úředním osobám již z dřívějška známa. Při podpisu nadepsaného protokolu pak žalobce zjistil, že žalovaný do textu protokolu uvedl jeho číslo občanského průkazu, s čímž nesouhlasil. Jeho námitce však v tomto ohledu nebylo vyhověno a opis protokolu byl včetně čísla jeho občanského průkazu vydán třetí osobě – tj. svědku, který byl v daném řízení vyslýchán. Žalobce má tudíž za to, že nedůvodné sdělení jeho osobního údaje – čísla občanského průkazu – třetí osobě, které tento údaj nebyl znám, bylo nezákonným zásahem správního orgánu. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný předložil k výzvě soudu spisovou dokumentaci, konkrétně plnou moc ze dne 20. 11. 2019 udělenou žalobci jako daňovému poradci k zastupování společnosti BV racing cross s. r. o. v dotčeném daňovém řízení a protokol o výslechu svědka ze dne 3. 11. 2021, č. j. 2227828/21/2509-60562-506551, spolu s písemným vyjádřením k žalobě, v němž nejprve uvedl, že úřední osoby v poukazovaném daňovém řízení vyzvaly k prokázání totožnosti svědka, který této výzvě vyhověl. Žalobce pak předložil svůj občanský průkaz úředním osobám sám, přičemž tyto jej ztotožnily a danou skutečnost zaprotokolovaly. Přítomné osoby poté byly ze strany úředních osob poučeny o povinnosti mlčenlivosti. Žalovaný dále zrekapituloval, že při podepisování protokolu žalobce namítl jeho obsah, a to v kontextu uvedení čísla jeho občanského průkazu a data vydání, aniž by k tomu dal souhlas. Žalovaný následně odkázal na § 23 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Analogicky pak k „postupu prokázání totožnosti“ zmínil zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dle žalovaného tedy oprávnění správce daně k ověření totožnosti a vedení protokolu plyne z daňového řádu. Žalovaný také odkázal na § 60 odst. 3 písm. g) daňového řádu, který dle jeho tvrzení zavazuje správce daně uvést do protokolu označení dokladů předložených při jednání k nahlédnutí. Takový výkon veřejné moci poté souhlas subjektu údajů se zpracováním jeho údajů nevyžaduje, neboť výkon veřejné moci, v rámci kterého dochází ze zákona ke zpracování osobních údajů, nemůže být závislý na poskytnutí takového souhlasu. Namítaný postup správce daně však ani nesleduje získání osobních údajů, neboť to, že se totožnost prokazuje veřejnou listinou, vyplývá z právního řádu a zápis čísla občanského průkazu do protokolu je jen vedlejším důsledkem tohoto postupu. Správa daní je přitom dle § 9 odst. 1 a § 52 daňového řádu neveřejná a úřední osoby, jakož i osoby zúčastněné na řízení, jsou povinností mlčenlivosti vázány. V protokolaci čísla občanského průkazu žalobce tedy žalovaný neshledal nezákonnost, a proto navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Replika žalobce 4. Žalobce v podané replice zmínil, že výklad daňového řádu podaný žalovaným je „násobně pomýlený“. Následně uvedl, že jsou pro něj tvrzení obsažená ve vyjádření žalovaného nepochopitelná. Podle názoru žalobce žalovaný ztotožňuje prokázání totožnosti s jeho písemným zachycením. Za demagogickou poté žalobce označil argumentaci žalovaného odkazem na § 60 odst. 3 písm. g) daňového řádu, neboť slovo doklad v textu zákona nelze spojovat s osobním dokladem totožnosti. 5. Žalobce dále doplnil žalobní tvrzení tak, že žádný právní předpis nestanovuje pro žalovaného povinnost do protokolu o ústním jednání zapsat číslo občanského průkazu osoby zúčastněné na jednání, ani to, kdy a kým byl tento osobní doklad vydán. Takovou povinnost nelze odvodit ani z § 60 odst. 3 písm. g) daňového řádu. Posouzení věci soudem 6. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce a žalovaný s tím souhlasili. 7. Předmětnou žalobu soud posoudil podle části třetí třetího dílu hlavy druhé s. ř. s. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu se podle § 82 odst. 1 s. ř. s. může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, domáhat ochrany proti takovému zásahu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Žalovaným je pak ve smyslu § 83 s. ř. s. správní orgán, který podle žalobního tvrzení zásah provedl. Podle § 87 odst. 1 s. ř. s. současně platí, že soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; pokud soud rozhoduje pouze o určení toho, zda byl zásah nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Dle § 87 odst. 2 s. ř. s. soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Žaloba je pak ve smyslu § 85 s. ř. s. nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to však neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 8. Soud se tak nejprve zabýval podmínkami řízení o podané žalobě, a to mimo jiné tím, zda je žalobce osobou aktivně legitimovanou, a zda se v dané věci jedná o zásah ve smyslu § 82 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přitom ve svém rozsudku ze dne 19. 9. 2007, č. j. 9 Aps 1/2007-68, uvedl, že „aktivně legitimována k podání žaloby na ochranu proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu je každá osoba, která tvrdí, že byla tímto zásahem, pokynem či donucením přímo zkrácena na svých právech. Soud proto v rámci úvahy o splnění podmínek řízení zkoumá pouze toto tvrzení, nikoliv už jeho důvodnost, neboť ta je předmětem vlastního meritorního posouzení věci.“ Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007-247, dále judikoval, že „posouzení jednotlivých definičních znaků tvrzeného nezákonného zásahu (zkrácení na právech, nezákonnost zásahu) představuje vždy úvahu ve věci samé, která v konečném důsledku může vést nanejvýš k zamítnutí žaloby (se závěrem, že k tvrzenému zásahu vůči žalobci nedošlo, nebo že k němu sice došlo, nebyl však nezákonný, anebo sice nezákonným byl, avšak žalobce jím nebyl přímo zkrácen na svých subjektivních právech) - § 87 odst. 3 s. ř. s., - nikoliv k jejímu odmítnutí pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.“ 9. Zdejší soud konstatuje, že u žalobce byla splněna podmínka aktivní legitimace, protože ten konsekventně tvrdí, že bylo nadepsaným postupem žalovaného zasaženo do jeho práva na ochranu osobních údajů, neboť žádné ustanovení právního řádu neumožňovalo žalovanému uvést číslo občanského průkazu žalobce do protokolu o výslechu svědka ze dne 3. 11. 2021, přičemž tak byl daný údaj sdělen i samotnému svědkovi. Žaloba je soudem zároveň hodnocena za včasnou, jelikož se žalobce o nadepsaných skutečnostech najisto dozvěděl dne 3. 11. 2021. Předmětná žaloba přitom byla podána dne 7. 11. 2021, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o tvrzeném nezákonném zásahu a současně do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo (§ 84 odst. 1 s. ř. s.). Jako zásahová žaloba deklaratorního typu je předmětná žaloba též bez dalšího přípustná, soud proto mohl přistoupit k jejímu věcnému projednání. Otázkou tak ve věci zůstává, zda je žalované jednání skutečně zásahem způsobilým zasáhnout do tvrzeného práva žalobce. 10. Po přezkoumání skutkového a právního stavu soud dospěl k rozhodnutí, že žaloba není důvodná. 11. Ze správního spisu postoupeného soudu žalovaným byly zjištěny tyto podstatné skutečnosti. Dne 20. 11. 2019 byla žalobci jako daňovému poradci udělena plná moc k