7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

40 A 1/2022- 51 - text  10 40 A 1/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Daniely Menclové ve věci navrhovatelky: Obec Jeníkov, IČO: 00266361, sídlem náměstí Oldřichov 52, 417 24 Jeníkov, zastoupené advokátem Mgr. Jiřím Hladíkem, sídlem Náměstí 28. října 1898/9, 602 00 Brno, proti odpůrci: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, zastoupený advokátem Mgr. Vlastimilem Škodou, sídlem Řetězová 2, 405 02 Děčín I, za účasti osoby zúčastněné na řízení: F. K., narozený x, bytem x, zastoupený advokátem Mgr. Petrem Muchou, sídlem Štěpánská 540/7, 120 00 Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, a to rozhodnutí odpůrce ze dne 9. 12. 2021, sp. zn. KUUK/097154/2021, č. j. KUUK/168348/2021, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem na zrušení opatření obecné povahy ve smyslu § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podaným v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce se navrhovatelka domáhala zrušení rozhodnutí odpůrce ze dne 9. 12. 2021, sp. zn. KUUK/097154/2021, č. j. KUUK/168348/2021, kterým odpůrce v rámci přezkumu zrušil územní opatření o stavební uzávěře, vydané na základě usnesení Zastupitelstva obce Jeníkov č. 24/IX/3 ze dne 30. 6. 2021, kterým bylo na parcelách parc. č. XA, XB, XC, XD, části parcely č. XE, parcelách č. XF, XG, části parcely č. XH, parcelách č. XI a XJ vše v k. ú. X zahrnutých do ploch B6 (zastavitelná plocha s převažující funkcí bydlení), K2 (komunikace) a J3 (zastavitelná plocha s převažující funkcí bydlení, částečně doprovodná zeleň, zahrady v obytné zóně) zakázáno umisťování a povolování staveb ve smyslu § 2 odst. 3 až 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „stavební zákon“) (novostavby, nástavby, přístavby a stavební úpravy stávajících objektů, včetně staveb dopravní a technické infrastruktury), a to z důvodu rozhodnutí o pořízení nového územního plánu dle usnesení 12. zasedání Zastupitelstva obce Jeníkov ze dne 12. 12. 2011, a to za účelem zajištění budoucího využití tímto územním opatřením vymezeného území obce dle rozpracovaného nového územního plánu s tím, že předmětné opatření platí na dobu do vydání nového územního plánu formou opatření obecné povahy. Na vymezeném území je dle uvedeného územního opatření o stavební uzávěře povoleno v souladu s ustanovením § 97 odst. 1 stavebního zákona provádět udržovací práce a není jím dotčena ochrana a využití nerostného bohatství, pro které je v k. ú. X na pozemku parcelní číslo XE stanoveno chráněné ložiskové území evidované pod č. 17380000 Jeníkov u Duchcova a dobývací prostor evidovaný pod č. 60260 Jeníkov-Lahošť. 2. Navrhovatelka se současně domáhala toho, aby soud uložil odpůrci povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Návrh 3. V návrhu navrhovatelka uvedla, že územní opatření o stavební uzávěře bylo napadeným opatřením obecné povahy zrušeno, neboť odpůrce shledal, že odůvodnění územního opatření o stavební uzávěře nelze hodnotit jako přesvědčivé a dostatečně argumentačně podložené. Navrhovatelka však trvala na tom, že územní opatření o stavební uzávěře bylo náležitě odůvodněno, neboť v něm byly postupně vymezeny jak důvody formální, tak i materiální s ohledem na projednávanou změnu územního plánu. Za stěžejní považuje popsanou změnu poměrů v území, kterou představuje vznik ochranného pásma vodního toku a navrhované zavedení nového územního regulativu spočívajícího v plánovaném zavedení etapizace změn v území. Sama povaha uvedených nástrojů územního plánování odůvodňuje dle navrhovatelky přijetí daného typu územního opatření v příslušném rozsahu. Tato skutečnost byla v územním opatření o stavební uzávěře dle navrhovatelky řádně odůvodněna. 4. Navrhovatelka poukázala na skutečnost, že stavební uzávěra představuje abstraktní akt dočasné, preventivní povahy. Smyslem stavební uzávěry je v nezbytném rozsahu zakázat nebo omezit stavební činnost, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace nebo jiného rozhodnutí či opatření v území. Pro vydání stavební uzávěry postačuje, aby bylo rozhodnuto o pořízení územně plánovací dokumentace nebo o pořízení její změny. Dle navrhovatelky napadené rozhodnutí zaměňuje důvody pro vydání stavební uzávěry s důvody pro přijetí změny územního plánu. 5. Navrhovatelka zdůraznila, že stavební uzávěra nemůže předjímat, že ke změně využití území dojde, že dojde k přijetí územně plánovací dokumentace ve znění, v jakém byla uvažována v době vydání stavební uzávěry, tudíž její odůvodnění nemá obsahovat úvahy o přípustnosti uvažovaných změn a o důvodech pro jejich přijetí. Navrhovatelka trvala na tom, že skutečnost, že projednaný návrh změny územního plánu pro danou obec zavádí pro území dotčené stavební uzávěrou tzv. etapizaci, samo o sobě z hlediska obsahového vyčerpávajícím způsobem odůvodňuje přijetí stavební uzávěry. Odůvodnění stavební uzávěry nemá dle navrhovatelky sloužit k tomu, aby hodnotilo přiléhavost možných zvolených nástrojů územního plánování v navrhované změně, neboť tyto nástroje nezavádí ani nelegitimizuje, nýbrž je důsledkem jejich projednávání a možného zavedení. Stavební uzávěra tedy existuje v důsledku relevantních úvah o zavedení změn v územním plánování a nikoli obráceně. 6. Dále zdůraznila, že autor podnětu k provedenému přezkumnému řízení svoji možnou majetkovou újmu v důsledku stavební uzávěry pouze deklaroval a nijak ji neprokázal. 7. Dále navrhovatelka namítala, že odpůrce jako orgán příslušný dle § 95 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) k vedení přezkumného řízení byl současně dotčeným orgánem ve smyslu § 136 odst. 1 a 3 správního řádu, s nímž byl v souladu s § 172 odst. 1 správního řádu za použití § 7 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „stavební zákon“) návrh opatření projednán. Navrhovatelka trvala na tom, že odpůrce jako dotčený orgán a jako orgán výkonu státního dozoru ve věcech územního plánování k návrhu, který mu byl doručen dne 19. 11. 2020 neměl žádné připomínky ani námitky. Navrhovatelka trvala na tom, že odpůrce byl v rámci přijímání stavební uzávěry dotčeným orgánem, neboť v souladu s § 7 stavebního zákona v rámci přenesené pravomoci pořizuje zásady územního rozvoje a pro plochy nadmístního významu pořizuje regulační plán. Pro celé území kraje pak odpůrce pořizuje územně analytické podklady. Navrhovatelka trvala na tom, že krajský úřad vydává stanovisko k návrhu územního plánu z hlediska zajištění koordinace využívání území a s ohledem na širší územní vztahy a soulad s politikou územního rozvoje a v souladu s územně plánovací dokumentací kraje, z čehož lze nepochybně dle navrhovatelky usoudit, že má z povahy těchto pravomocí postavení dotčeného orgánu právě pro svou nadřízenou a koordinační úlohu v rámci územního plánování, kdy může územní opatření o stavební uzávěře být dotčeno některým z regulativů zavedených politikou územního rozvoje. Skutečnost, že odpůrce dosud neuplatnil v žádném z řízení o vydání územního opatření o stavební uzávěře vedených v jeho správním obvodu připomínku, či jinak ze své pozice nezasáhl, neznamená dle navrhovatelky, že dotčeným orgánem v takovém řízení není. 8. Za situace, kdy odpůrce byl dle navrhovatelky dotčeným orgánem, není dle jejího názoru vedení přezkumného řízení přípustné s odkazem na § 96 odst. 1 správního řádu, neboť usnesení o zahájení přezkumného řízení nelze vydat po uplynutí dvou měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl. Navrhovatelka trvala na tom, že pokud by důvod k zahájení přezkumu byl dán, odpůrce se o něm dozvěděl v okamžiku, kdy mu jako dotčenému orgánu byl doručen návrh územního opatření o stavební uzávěře. Provedení přezkumného řízení by mohlo být zahájeno nejpozději den následující po účinnosti přezkoumávaného opatření. 9. Dle navrhovatelky ustanovení § 174 odst. 2 správního řádu modifikuje pouze objektivní lhůtu pro zahájení přezkumného řízení s tím, že se lhůta počítá od účinnosti opatření obecné povahy a nikoli od právní moci. Dle navrhovatelky subjektivní lhůta dvou měsíců není § 174 odst. 2 správního řádu modifikována a v souladu s § 174 odst. 1 správního řádu se ve vztahu k subjektivní lhůtě použijí přiměřeně ustanovení části druhé správního řádu. 10. Navrhovatelka dále namítala, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v souladu s § 17 odst. 1 správního řádu za použití § 168 odst. 2 stavebního zákona, neboť v přezkumném řízení nebyl veden spis v podobě požadované zákonem. V době nahlížení do spisu ze strany navrhovatelky nebylo součástí spis