2 Azs 92/2005 — Nejvyšší správní soud

141 A 23/2022- 64 - text  7 141 A 23/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Martiny Vernerové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci žalobců: a) a) M. M., narozen X, b) b) S. M., narozena X, oba bytem X, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) CETIN a.s., IČO: 04084063, sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9, II) J. M., narozen X, bytem X, III) J. M., narozena X, bytem X, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2022, č. j. KUUK/126796/2022, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 23. 8. 2022, č. j. KUUK/126796/2022, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Šluknov, odboru stavební úřad, (dále jen „stavební úřad“) ze dne 4. 3. 2021, č. j. OSÚ/1626/2021/1334/2018/mas. Tímto rozhodnutím stavební úřad podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) nařídil žalobcům odstranění stavby „Plynofikace bytu v 1. NP rodinného domu na adrese X, v obci X“ umístěné na pozemcích p. č. XA a XB v k. ú. X (dále jen „předmětná stavba“). Současně stavební úřad stanovil lhůtu a podmínky pro odstranění předmětné stavby. Žalobci se v žalobě domáhali také toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit jim náklady soudního řízení. Žaloba 2. Žalobci uvedli, že podle rozhodování správních orgánů a správních soudů ve věci jejich žádosti o dodatečné povolení předmětné stavby nejsou jejich oprávnění popsaná v „Prohlášení vlastníků“ závazná pro současné vlastníky bytu v 2. NP ani pro správní orgány při posuzování jejich žádosti o dodatečné povolení stavby. Nyní napadené rozhodnutí považují za nespravedlivé a alibistické, protože je odůvodněno zastavením řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby z důvodu nedoložení souhlasu současných spoluvlastníků podle § 184a stavebního zákona na základě výzvy ze dne 15. 1. 2019, č. j. OSÚ/517/2019/1334/2018-mas. Podle žalobců stavební úřad tuto výzvu vydal zjevně po uplynutí lhůty pro koncentraci řízení a také po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení, a to až v souvislosti s pokračováním správního řízení po zrušení jeho nezákonného přerušení odvolacím orgánem. Skutečný důvod pro vydání výzvy po uplynutí lhůt nebyl nikdy objasněn ani zdůvodněn. 3. Podle žalobců neexistuje žádný důkaz o tom, že by plynofikace jejich bytu byla provedena neoprávněně, tedy proti vůli spoluvlastníků domu či v rozporu s veřejným zájmem. Výzvě stavebního úřadu, kterou označují jako „latentní“, nevyhověli s ohledem na § 1167 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). To se následně stalo flagrantní záminkou k zastavení řízení o dodatečném povolení stavby. V nynějším řízení je právě zastavení řízení o žádosti jediným důvodem pro odstranění stavby. K průběhu řízení o dodatečném povolení stavby mají žalobci i další výhrady, jež však podle názoru soudu nejsou pro posouzení nyní projednávané věci podstatné, a není je proto třeba na tomto místě reprodukovat. 4. Podle žalobců je evidentní, že v průběhu správního řízení nebyl zjištěn skutečný stav věci ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a byl porušen § 2 odst. 3 tohoto zákona. Stavební úřad podle nich před zahájením řízení o odstranění stavby řádně nezjistil skutečný stav plynofikace bytu 1. NP, jak v odůvodnění svého rozhodnutí zkresleně uvádí. Odůvodnění rozhodnutí je podle nich nedůvěryhodné, neboť žalovaný již ve svém sdělení ze dne 7. 12. 2018, č. j. 417/UPS/2018-4, uvedl, že ve věci šetření legality stavby se stavební úřad dopustil závažného pochybení, když před zahájením řízení neprovedl dokazování. V odůvodnění napadeného rozhodnutí paradoxně není zmíněna žádná aavada správního řízení a není objasněn ani důvod změny náhledu na závažné pochybení, které žalovaný konstatoval v uvedeném sdělení, resp. opomenutí této skutečnosti v odůvodnění. To má podle žalobců zásadní vliv nejen na správnost napadeného rozhodnutí, ale i na celkový průběh správního řízení. 5. Dům č. p. XC v k. ú. X se stejně jako pozemky parc. č. XA a XB, na kterých je stavba umístěna, nachází ve spoluvlastnictví žalobců a J. a J. M. Vzhledem k úpravě občanského zákoníku a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2022 ve věci řízení o dodatečném povolení stavby žalobci dovozují, že nařízené odstranění stavby se nepochybně dotkne i současných spoluvlastníků nemovitosti. Proto se domnívají, že napadené rozhodnutí nelze vykonat tak, aby se nedotklo práv spoluvlastníků. Z tohoto důvodu měla být povinnost odstranit předmětnou stavbu nařízena všem spoluvlastníkům domu č. p. XC. 6. Závěrem žalobci sdělili, že u Okresního soudu v Děčíně v srpnu 2022 podali žalobu na určení vydržení inženýrské sítě k plynofikovanému bytu 1. NP na pozemcích ve spoluvlastnictví. 7. Žalobci také navrhli provedení důkazů listy vlastnictví č. XD a č. XE k. ú. X, smlouvou s dodavatelem plynu, prohlášením vlastníků, rozsudkem Nejvyššího správního soudu [zjevně ve věci kasační stížnosti žalobce a) týkající se řízení o dodatečném povolení stavby – pozn. soudu], listinou o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby, výzvou stavebního úřadu k doložení souhlasu, výzvou ze dne 15. 1. 2019, oznámením kontrolním prohlídky, protokolem ze dne 10. 7. 2018, sdělením žalovaného ze dne 7. 12. 2018, žalobou napadeným rozhodnutím a žalobou o vydržení inženýrské sítě. Vyjádření žalovaného k žalobě 8. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí. Konstatoval, že podstatná část námitek se vztahuje k řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby, a míří tedy mimo předmět řízení. Nesouhlasil s tím, že by skutkový stav věci nebyl náležitě zjištěn. Po prohlídce konané dne 10. 7. 2018, kdy bylo zjištěno, že plynofikace 1. NP rodinného domu na adrese X ve X byla pravděpodobně provedena bez povolení stavebního úřadu, stavební úřad svá zjištění ohledně legálnosti stavby doplňoval, a to mj. i podle pokynu žalovaného uvedeného v jeho sdělení ze dne 7. 12. 2018, č. j. 417/UPS/2018. Žalovaný se ztotožnil s názorem stavebního úřadu, že stavba je stavbou nepovolenou ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a je třeba o ní vést řízení o nařízení odstranění stavby. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 9. J. a J. M. jako osoby zúčastněné na řízení uvedli, že řízení by se mělo týkat výlučně rozhodnutí žalovaného ve věci odstranění stavby. Pokud bylo zamítavě rozhodnuto o dodatečném povolení stavby, je podle nich rozhodnutí o jejím odstranění logickým a zákonem předpokládaným důsledkem. Žádné skutečnosti uvedené v žalobě zákonnost uvedeného postupu nezpochybňují. Posouzení věci soudem 10. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobci soudu nesdělili nesouhlas s tímto postupem, přičemž byli poučeni, že nevyjádří-li se do dvou týdnů od doručení výzvy, má se za to, že souhlas udělili. 11. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle § 72 odst. 1 s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 12. Po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena. 14. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad zahájí řízen