1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

64 A 6/2023- 442 - text 23 64 A 6/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci navrhovatele: JoLaCar Liberec, s.r.o. sídlem X zastoupen advokátem Mgr. Ondřejem Duškem sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1 proti odpůrci: Statutární město Liberec sídlem nám. Dr. E. Beneše 1/1, Liberec zastoupen advokátem Mgr. Ing. Marianem Böhmem sídlem Kolbenova 609/38, Praha 9 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Liberec, schváleného zastupitelstvem města Liberec usnesením ze dne 24. 2. 2022, č. 72/2022, v rozsahu vymezení plochy ZS 545 na pozemcích p. č. XA, p. č. XB, p. č. XC a p. č. XD v k. ú. X takto: I. Opatření obecné povahy – Územní plán Liberec, schválený zastupitelstvem města Liberec usnesením ze dne 24. 2. 2022, č. 72/2022, se v části vymezující plochu ZS 545 na pozemcích p. č. XA, p. č. XB, p. č. XC a p. č. XD v k. ú. X zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 17 342 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Ondřeje Duška. Odůvodnění: I. Návrh 1. Navrhovatel se domáhá zrušení shora označeného opatření obecné povahy – Územního plánu Liberec (dále jen „územní plán“), schváleného zastupitelstvem města Liberec usnesením ze dne 24. 2. 2022, č. 72/2022, ve vymezené části. Aktivní legitimaci navrhovatel odvozuje od svého vlastnictví pozemků p. č. XA, p. č.XB, p. č. XC a p. č. XD v k. ú. X. Na těchto pozemcích došlo dle navrhovatele k nezákonnému vymezení plochy zeleně sídelní ZS 545, když územní plán nebyl vydán zákonem stanoveným způsobem, odporuje zákonu a principu proporcionality, je nepřezkoumatelný a nepřípustně zasahuje do práv navrhovatele. 2. Napadený územní plán změnil funkční využití žalobcových pozemků z ploch smíšených ostatních na plochy sídelní zeleně, charakter pozemků se tedy změnil na pozemky nezastavitelné. Dle navrhovatele odpůrce při vydání územního plánu porušil třetí až pátý krok pětibodového algoritmu přezkumu opatření obecné povahy definovaného v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Pokud jde o procesní postup při vydávání opatření obecné povahy, navrhovatel s odkazy na judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu dovozoval nutnost řádného odůvodnění rozhodnutí o námitkách, čehož se mu dle jeho přesvědčení nedostalo. Námitka ohledně změny funkčního využití navrhovatelových pozemků, kde se do roku 1919 nacházela cihelna a které byly mezi lety 2002 až 2010 částečně zastavitelné pro bydlení, nebyla dostatečně vypořádána. Odpůrce poukazoval na negativní stanovisko orgánu ochrany přírody s tím, že se v místě nachází mokřad, rozptýlená nelesní zeleň a biotop chráněných živočichů. Hodnotná nelesní zeleň zde však již není, v roce 2016 byla provedena skrývka. Odpůrce vyšel z více než 10 let starých informací. 3. Pokud jde o biotop chráněných živočichů, není zřejmé, proč jsou z tohoto důvodu pozemky nezastavitelné, když v předchozím územním plánu i v procesu pořizování nového územního plánu až do roku 2016 odpůrce se zastavitelností pozemků souhlasil. To navíc v situaci, kdy byla provedena skrývka, pozemky byly oploceny, správní orgány v minulosti souhlasily s masivní výstavbou přilehlého OC Nisa a odpůrce změnil v územním plánu svůj přilehlý pozemek p. č. XE ze sídlení zeleně na zastavitelný pozemek. I kdyby se na navrhovatelových pozemcích chránění živočichové vyskytovali, není to důvod k určení těchto pozemků jako nezastavitelných. Ani v roce 2010 výskyt těchto živočichů nebránil změně tehdejšího územního plánu směrem k zastavitelnosti pozemků navrhovatele. Výskyt chráněných živočichů neznamená, že jakýmkoli stavebním záměrem dojde k jejich rušení. Z biologického hodnocení konkrétního stavebního záměru autobazaru i z posudku X, na nějž se odvolává odpůrce, plyne, že k rušení živočichů při přijetí navrhovaných kompenzačních opatření nedojde. 4. Není také objasněno, proč se změna funkčního využití pozemků týká pouze pozemků navrhovatele, nikoli pozemků sousedních, případně, proč musí být nezastavitelná celá plocha navrhovatelových pozemků. Nelze zjistit, proč došlo ke změně směrem k nezastavitelnosti pozemků, což činí územní plán nepřezkoumatelným a diskriminačním. Náhled odpůrce se v procesu pořizování územního plánu měnil, ačkoli v lokalitě nedošlo k zásadní změně. Vymezení nezastavitelnosti pozemků neodpovídá jejich faktickému stavu. Šance, že daná lokalita bude funkčním biotopem, v čase klesá, jak konstatoval v biologickém hodnocení X a v odborném posudku X. Odpůrce přistupuje různě k navrhovateli a k jiným vlastníkům v obdobné pozici. Těžko může argumentovat nezastavitelností z důvodu rozporu s § 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, když totéž neplatí v případě pozemku odpůrce p. č. XE ani v jiných lokalitách, navíc v kontextu dřívější mohutné výstavby OC Nisa a sousedního parkoviště. Postup odpůrce je rozporný se zákazem libovůle, arbitrárnosti a diskriminace. 5. V rozhodnutí o námitce odpůrce řádně nevypořádal ani námitku, že pozemky navrhovatele představují ekologickou past, tj., že není ve veřejném zájmu vytvářet v silně urbanizované lokalitě biotop s omezenou šancí na přežití. Odpůrce nevysvětlil, proč se o ekologickou past nejedná, či proč není vhodnější živočichy přemístit do jiné vhodné neurbanizované lokality. V územním plánu není kromě hodnocení X žádná zmínka o jiném biologickém hodnocení. Dle navrhovatele nebyly tyto nezbytné průzkumy vůbec provedeny. Odkaz odpůrce na rozhodnutí Ministerstva životního prostředí v řízení o druhové výjimce není relevantní, jelikož rozhodnutí se týkalo konkrétního záměru autobazaru, nikoli dalších možných záměrů, které by mohl navrhovatel dle předchozího územního plánu na zastavitelných pozemcích realizovat. Cílem územního plánu není bránit výstavbě konkrétního stavebního záměru, což se v daném případě stalo. Výskyt chráněných živočichů neznamená, že jakýkoliv stavební záměr bude zasahovat do jejich vývoje, či že v jiné věci nebude dán jiný naléhavý převažující veřejný zájem. 6. Odpůrce rovněž řádně nevypořádal námitku, že změna charakteru pozemků vytváří na předmětných pozemcích veřejné prostranství, přestože pozemky navrhovatele nejsou veřejně přístupné, když byly v souladu se zákonem oploceny. Odpůrce vyšel z mylných informací o existenci pouze mobilního oplocení, nesprávně naznačoval, že oplocení představuje nepovolenou stavbu. Pozemky byly v roce 2021 trvale oploceny, k čemuž vydal souhrnné kladné stanovisko Magistrát města Liberce – odbor životního prostředí. Mobilní i trvalé oplocení bylo zbudováno v souladu se zákonem, odpůrce jeho existenci pominul. Na navrhovatelových oplocených pozemcích nelze vymezit veřejné prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, když zde chybí znak přístupnosti bez omezení a pozemky nikdy veřejnému užívání ani nesloužily. 7. Porušení stanoveného procesního postupu navrhovatel dále spatřuje v nevypořádání námitky předchozího vlastníka předmětných pozemků X ze dne 4. 5. 2018, která spočívala v nesouhlasu se změnou ze zastavitelných na nezastavitelné pozemky. Odpůrce námitku odmítl jako opožděnou, přestože opožděná nebyla, když veřejné projednání se konalo dne 26. 6. 2018. Procesní vadou je taktéž nevypořádání námitky dřívější vlastnice navrhovatelových pozemků N. K., která brojila proti v tehdejší fázi stanovené nezastavitelnosti pozemků v rozsahu 40 %. Odpůrce se k této námitce nezabýval procesními pochybeními správních orgánů v územním plánování, nedodržením dohody správních orgánů po schválení změny předchozího územního plánu ani s namítaným porušením zásady kontinuity. Dále nevysvětlil, proč se změna funkčního využití týká pouze předmětných pozemků, proč nelze použít šetrnější způsob vedoucí ke stejnému cíli a pominul navrhované řešení ohledně zelených ploch na střeše přilehlého parkovacího domu. 8. Navrhovatel dále uvedl, že územní plán je v rozporu s cíli územního plánování dle § 18 a § 19 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Změna charakteru jeho pozemků není účelná či prospěšná životnímu prostředí, pomíjí hospodářský rozvoj lokality a komplexní řešení účelného využití a uspořádání území. Navrhovatel k tomu upozorňuje na již zmíněné odborné posudky X a X a na to, že jeho pozemky jsou registrovány jako brownfield v Národní databázi brownfieldů. Skutečnost, že jde o brownfield odpůrce ignoruje, přestože územní plán hovoří o rozvoji a využití brownfieldů. Také Zásady územního rozvoje Libereckého kraje a Politika územního rozvoje ČR upřednostňují využití zastavitelných pozemků v brownfieldových lokalitách před výstavbou na zelené louce. Odpůrce nepodpořil regeneraci brownfieldu na pozemcích navrhovatele, a naopak z pozemků, které byly součástí zemědělského půdního fondu a vyskytují se na nich chránění živočichové, učinil pozemky zastavitelné. Odpůrce tak