CS · EN DE FR brzy

1 As 79/2008 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSUL:2023:73.A.22.2022.81
Datum: 2023-10-02
Z rozhodnutí: 1. Soud v této věci řeší otázku, zda pokuta uložená žalobci za neodevzdání zbrojního průkazu, byla oprávněná. Soud dospěl k závěru, že byla.…
73 A 22/2022- 81 - text 7 73 A 22/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Macháčkem ve věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2022, č. j. SO/P/547/2022/Ža/19 PŘ-ODV-02, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Soud v této věci řeší otázku, zda pokuta uložená žalobci za neodevzdání zbrojního průkazu, byla oprávněná. Soud dospěl k závěru, že byla. 2. Žalobce byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 10. 7. 2020, č. j. 3 T 106/2018-3078, ze spáchání přečinů křivé výpovědi a podvodu. Za tyto činy mu soud uložil trest odnětí svobody ve výměře 30 měsíců, přičemž jeho výkon podmíněné odložil a stanovil žalobci zkušební dobu 48 měsíců. Tento rozsudek potvrdil Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 27. 4. 2021, č. j. 55 To 448/2020-3209. Oba rozsudky nabyly právní moci dne 27. 4. 2021. Na základě těchto rozsudků Krajské ředitelství policie Libereckého kraje rozhodlo o odnětí zbrojního průkazu žalobci rozhodnutím ze dne 9. 7. 2021, č. j. KRPL-53825-9/ČJ-2021-1805IZ, protože žalobce přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, neboť byl uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu a byl mu uložen trest převyšující dva roky a od právní moci tohoto rozsudku neuplynulo alespoň 10 let. Toto rozhodnutí potvrdilo Policejní prezidium rozhodnutím ze dne 9. 9. 2021, č. j. PPR-28650-3/ČJ-2021-990450. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 12. 9. 2021. Krajské ředitelství policie Libereckého kraje dne 14. 10. 2021 žalobce vyzvalo, aby neprodleně zbrojní průkaz odevzdal. Výzva byla žalobci doručena dne 17. 10. 2021. Žalobce však průkaz neodevzdal. Policie ČR následně sdělila Městskému úřadu Nový Bor (dále jen „městský úřad“) podezření o spáchání přestupku. 3. Městský úřad o přestupku rozhodl příkazem ze dne 19. 1. 2022, jímž uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 76a odst. 8 písm. d) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), kterého se dopustil tím, že v době od 12. 9. 2021 minimálně do 18. 1. 2022 neodevzdal neprodleně po zániku platnosti zbrojního průkazu č. AL 815040 pro skupiny C, E podle § 26 odst. 1 písm. c) zákona o zbraních tento průkaz příslušnému policejnímu útvaru. Proti příkazu podal žalobce odpor. V odporu uvedl, že městský úřad zasílá písemnosti v nepovolených formátech – rozmazaných kopiích převedených do PDF. Tuto námitku formuloval jako stížnost nadřízené oprávněné úřední osobě. Dále konstatoval, že splňuje podmínku bezúhonnosti podle zákona o zbraních a že se stal obětí zločinného spolčení státních zástupců a policistů. Žádný z odsuzujících rozsudků v trestních věcech žalobce, na nichž je založeno přesvědčení, že nadále nesplňuje podmínku bezúhonnosti, není v právní moci. Konečně žalobce zmínil, že správní orgán nejednal v souladu se zásadou materiální pravdy. Odpor dále obsahoval poukaz na řadu nesouvisejících skutečností a domnělých příkoří vůči žalobci. 4. Městský úřad rozhodnutím ze dne 12. 4. 2022, č. j. MUNO 20534/2022, rozhodl o pokračování v řízení. Dne 21. 7. 2022 městský úřad žalobce předvolal k ústnímu jednání, které stanovil na den 21. 9. 2022. Předvolání si žalobce vyzvedl v datové schránce dne 24. 7. 2022. Žalobce dne 27. 7. 2022 městskému úřadu sdělil, že podal žalobu na určení podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), jíž se domáhal určení, že ve věci je příslušná rozhodovat Policie ČR, nikoliv městský úřad. V tomto sdělení zevrubně popsal důvody svého podání. K ústnímu jednání se žalobce bez omluvy nedostavil. Městský úřad následně rozhodnutím ze dne 17. 10. 2022, č. j. MUNO 51692/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), uznal žalobce vinným výše uvedeným skutkem. Za spáchání tohoto přestupku mu městský úřad uložil pokutu ve výši 2 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení v paušální částce 1 000 Kč. 5. V prvostupňovém rozhodnutí městský úřad žalobci sdělil, že stížnost na formát zasílaných písemností byla shledána nedůvodnou a žalobce o tom byl dne 28. 2. 2022 zpraven. Pokud jde o podmínku bezúhonnosti, ta byla předmětem rozhodnutí Policie ČR ze dne 9. 7. 2021, č. j. KRPL-53825-9/ČJ-2021-1805IZ. V nynější věci ji tedy městský úřad nemohl zkoumat. Pokud jde o skutečnosti týkající se nezákonného jednání policistů, nebyl je městský úřad příslušný hodnotit. Současně však odpor zaslal Policii ČR jako podnět k prošetření. Co se týče zásady materiální pravdy, měl městský úřad za to, že veškeré podklady nutné pro rozhodnutí ve věci zajistil. Městský úřad si navíc vyžádal od Policie ČR zaslání všech pravomocných rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci. Následně se také vyjádřil k námitce místní nepříslušnosti uvedené ve sdělení ze dne 27. 7. 2022. Městský úřad konstatoval, že jeho příslušnost rozhodovat v nynější věci vyplývá přímo z § 77 odst. 1 zákona o zbraních. Ostatní námitky žalobce však nevypořádával, neboť je považoval za obstrukční taktiku směřující k prodloužení řízení. 6. Dále městský úřad shrnul, z jakých podkladů v prvostupňovém rozhodnutí vycházel – zejména z rozhodnutí Policie ČR o odnětí zbrojního průkazu. Ze spisu je zřejmé, že žalobce se dopustil uvedeného jednání ve formě trvajícího přestupku, neboť zbrojní průkaz neodevzdal a tento stav udržoval minimálně do 18. 1. 2022. Rozhodnutí o odnětí zbrojního průkazu hodnotí žalobce jinak, avšak pro městský úřad je toto rozhodnutí závazné, neboť nebylo jiným příslušným orgánem zrušeno. Z hlediska zavinění městský úřad uvedl, že má za to, že se jednání žalobce dopustil ve formě úmyslu, neboť zbrojní průkaz neodevzdal navzdory prokazatelně doručené výzvě. Společenskou škodlivost hodnotil městský úřad jako natolik intenzivní, aby jednání dosáhlo povahy přestupku a konstatoval, že jde o jednání společensky nebezpečné. Při volbě sankce městský úřad přihlédl k tomu, že se žalobce obdobného přestupku dříve nedopustil a současně neexistují přitěžující ani polehčující okolnosti. Proto uložil trest ve formě pokuty na spodní hranici sazby. 7. Žalovaný napadeným rozhodnutím rozhodl o odvolání žalobce tak, že prvostupňové rozhodnutí potvrdil a odvolání zamítl. Žalobce namítl, že městský úřad ignoroval jeho vysokoškolské tituly a žádal vydání opravného usnesení. Dále zpochybnil formáty zasílaných dokumentů a také příslušnost městského úřadu. Městský úřad také ignoroval skutečnost, že žalobce podal žalobu na určení u Okresního soudu v České Lípě a požádal městský úřad o odklad. Žalovaný odkázal na důvody, které vedly k odnětí zbrojního průkazu Policií ČR. Žalovaný neměl pochyb o tom, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně, že skutek kladený žalobci za vinu se stal a že jej spáchal žalobce. Pokud jde o žalobcovy námitky, uvedl žalovaný, že městský úřad označil žalobce v souladu se zákonem. Z žádných informací navíc neplyne, že by žalobce měl vysokoškolské vzdělání opravňující jej užívat jím uváděné vysokoškolské tituly. Pokud jde o příslušnost správního orgánu, je postaveno najisto, že příslušný k rozhodování v nynější věci měl být právě městský úřad, a to podle § 77 odst. 1 zákona o zbraních. Policie ČR je oprávněna řešit přestupky podle § 77a téhož zákona pouze příkazem na místě. Konečně co se týká nečitelnosti prvostupňového rozhodnutí a nesprávného formátu, žalovaný vytýkané vady neshledal. Taktéž neshledal jiné vady tohoto rozhodnutí. II. Žaloba 8. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou. Uvedl, že neplatný zbrojní průkaz nemohl najít a několikrát to ohlásil Policii ČR. Doklad ani nemohl k ničemu použít – nákupu zbraně nebo střeliva či vydání povolenky k lovu. Stejně tak neměl žalobce v držbě žádné zbraně, neboť všechny odevzdal Policii ČR. Žalobce také konstatoval, že městský úřad nebyl k řízení v nynější věci příslušný. Tvrdil, že městský úřad nesprávně aplikoval § 180 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Současně měl podle § 177 odst. 1 správního řádu městský úřad aplikovat zvláštní zákon. Správní řád se však použije v případě, že zvláštní zákon odchylně neupravuje procesní postup. 9. Městský úřad nebyl věcně příslušný a nemohl tedy rozhodovat, a to podle § 180 odst. 1 správního řádu. Přestupky na úseku zbraní byly od 1. 2. 2009 přeneseny z přestupkového zákona do zákona o zbraních (hlava XII) a žalobce má za to, že je třeba postavit najisto, že také žalovaný jako nepříslušný orgán použil § 90 odst. 5 správního řádu, který však na uvedený přestupek nedopadá. Správní orgány nebyly podle § 10 správního řádu příslušné o věci jednat, neboť jim rozhodování v této oblasti nebylo svěřeno zákonem. Žalobce trvá na tom, že o věci mělo rozhodovat Krajské ředitelství policie Libereckého kraje. 10. V doplnění žaloby ze dne 22. 12. 2022 navíc uvedl, že městský úřad porušil jeho právo na

Citovaná ustanovení

§ 76a (119/2002 Sb.)§ 264a (141/1961 Sb.)§ 277 (141/1961 Sb.)§ 103 (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 10 (500/2004 Sb.)§ 177 (500/2004 Sb.)§ 180 (500/2004 Sb.)§ 64 (500/2004 Sb.)§ 82 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.