6 As 67/2013 — Nejvyšší správní soud

141 A 21/2024- 40 - text  9 141 A 21/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: T. O., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KUUK/089626/2024/DS/Hac ze dne 4. 7. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 5. 4. 2024, č. j. MUBI 14952/2024 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl Městský úřad Bílina žalobcovy námitky ze dne 7. 12. 2023 pro nedůvodnost a potvrdil provedený záznam dvanácti bodů ke dni 30. 11. 2023 v žalobcově evidenční kartě řidiče. Následné žalobcovo odvolání žalovaný zamítl v záhlaví označeným rozhodnutím, jímž současně prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalobce vzápětí napadl rozhodnutí žalovaného touto žalobou. Žaloba 2. V žalobě žalobce uvedl, že rozhodnutí žalovaného nerespektuje uplatněné odvolací důvody, nezabývá se jednotlivými důkazními prostředky ve spisovém materiálu, některé důkazy jednostranně upřednostňuje v žalobcův neprospěch a žalovaný při jeho vydání ignoroval rozhodovací praxi jiných správních orgánů. 3. Podle žalobce žalovaný nerespektoval odvolací důvody, resp. ignoroval žalobcem předložené důkazy a návrhy. Žalobce v žalobě příkladmo označil čtyři správní rozhodnutí, z nichž podle něj vyplývá praxe jiných správních orgánů, v jejímž rámci bývá k odvolacím námitkám hodnocena podkladová způsobilost jednotlivých rozhodnutí (příkazových bloků) pro záznam bodů do evidenční karty řidiče. Žalobce proto namítl, že by různé správní orgány měly ve věcech se shodnými nebo obdobnými znaky postupovat a rozhodovat shodně; opačný přístup označil za porušení legitimního očekávání a principu rovnosti účastníků před zákonem. 4. Žalobce v žalobě též sporoval názor žalovaného vyjádřený v napadeném rozhodnutí, podle kterého správní orgán nemůže posuzovat způsobilost jednotlivých podkladových rozhodnutí pro záznam bodů do evidenční karty řidiče. Za nesprávný považoval i související názor žalovaného, že jedinými důkazy, které správní orgán posuzuje, jsou policejní oznámení o spáchání přestupku a uložení pokuty příkazem na místě. Takové oznámení musí dle žalobce být vždy porovnáno s podkladovým rozhodnutím. Z podkladového rozhodnutí musí být patrné údaje o osobě přestupce, též o jaký přestupek se jedná (čeho se měl přestupce dopustit), kdy a kde došlo k jeho spáchání, jaká povinnost byla porušena a jak byl přestupek právně kvalifikován. Samotný podpis přestupce na bloku sice vyjadřuje souhlas s uložením pokuty příkazem na místě, nemůže však zhojit vady příkazového bloku a učinit z něj podklad způsobilý pro zápis bodů do evidenční karty řidiče. Žalobce tak namítl, že správní orgány flagrantně porušily zákonná ustanovení o náležitostech příkazových bloků. V žalobě pak zvlášť ke každému z celkem pěti pokutových bloků, jež označil jako bloky ze dne 30. 11. 2023, 10. 3. 2023, 16. 11. 2021 (na jiném místě v žalobě označen jako blok „z 16. 11. 2022“, pozn. soudu), 22. 1. 2021 a 22. 2. 2020, zformuloval sadu výhrad, pokud jde o přítomnost či absenci zákonných náležitostí. Uzavřel, že žádný z pěti příkazových bloků nemůže být způsobilým podkladem pro zápis bodů do žalobcovy evidenční karty řidiče. 5. Z výše obecně rekapitulovaných důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 1. 10. 2024. Žalobu označil za nedůvodnou. Jednotlivými pokutovými bloky se v odvolacím řízení podrobně zabýval, porovnal je s oznámeními o uložení blokové pokuty a své závěry popsal v žalobou napadeném rozhodnutí. Shledal je řádně vyplněnými ve všech kolonkách, vč. uvedení výše sankce, a opatřenými podpisy úředních osob a přestupce, stejně jako otisky kulatého razítka (toliko ve vztahu k bloku ze dne 22. 2. 2020 žalovaný neuvedl, že by byl opatřen kulatým razítkem; pozn. soudu). 7. Dále ve vyjádření žalovaný podotkl, že se nezabýval blokem ze dne 16. 11. 2021, neboť žádný pokutový blok takového data nebyl předmětem řízení. Pokud by se mělo jednat o písařskou chybu, tedy ve skutečnosti o pokutový blok ze dne 16. 12. 2021, pak takovým blokem se žalovaný zabýval a shledal jej způsobilým k zápisu bodů. To následně potvrdilo i vyjádření Policie České republiky, Územního oddělení Teplice – Dubí, které žalovaný obdržel dne 22. 2. 2024, a podle něhož je pokutový blok v souladu s právními předpisy. 8. Žalobcovy námitky, a to jak odvolací, tak žalobní, označil žalovaný za typizované a paušální, a tudíž apriori nevěrohodné. Dle žalovaného nelze příkazový blok po obsahové stránce posuzovat rigidně. Obstojí, popisuje-li konkrétní přestupkové jednání jednoznačně a určitě tak, aby nebylo zaměnitelné s jednáním jiným. V dotčených blocích jsou uvedeny právní kvalifikace přestupkových jednání plnými odkazy na paragrafová znění příslušných ustanovení obsahujících právní kvalifikaci skutku. Bloky rovněž obsahují údaje o osobě přestupce, stejně jako o místu a době spáchání toho kterého přestupku. Na námitku nečitelnosti některých údajů žalovaný opáčil, že v odvolacím řízení disponoval sice pouze kopiemi bloků; při odpovídajícím přiblížení jejich vyobrazení (zvětšení) však i ty údaje, jež jsou na první pohled hůře čitelné, lze přečíst bez větších potíží. Přisadil, že pokud by snad žalobce býval nebyl s to rozeznat údaje na jednotlivých blocích, patrně by je nebyl opatřil svými podpisy. 9. Závěrem žalovaný poznamenal, že bylo věcí žalobce, aby před připojením svého podpisu na jednotlivé bloky, a tedy vyjádřením souhlasu s jejich obsahem, střežil svá práva a věnoval náležitou pozornost popisu a kvalifikaci skutků. Příkazový blok splňující zákonné náležitosti je nadán presumpcí správnosti; není-li v souladu se zákonem procesně odklizen, má účinky pravomocného rozhodnutí a správní orgán není v řízení o námitkách proti záznamu bodů do evidenční karty řidiče oprávněn přezkoumávat jeho věcnou správnost či opodstatněnost. Takový příkazový blok je způsobilým podkladem pro zápis bodů do evidenční karty řidiče. Posouzení věci soudem 10. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, protože nebylo prováděno dokazování, žalobce s rozhodnutím bez jednání vyjádřil souhlas a žalovanému marně uplynula lhůta k vyjádření případného nesouhlasu. 11. Nejprve považuje soud za vhodné řádně označit jednotlivé dotčené příkazové bloky, na jejichž základě došlo ke dni 30. 11. 2023 k dovršení dvanácti zaznamenaných bodů v žalobcově evidenční kartě řidiče. Žalobce totiž příkazové bloky označil v žalobě pouze daty jejich vydání, tj. 30. 11. 2023, 10. 3. 2023, 16. 11. 2021 (na jiném místě v žalobě však 16. 11. 2022), 22. 1. 2021 a 22. 2. 2020, v nichž hned dvakrát chyboval. 12. Soud ze správního spisu, konkrétně pak z Výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 4. 12. 2023, přiloženého k oznámení č. j. MUBI 49381/2023/OD/Bo s pořadovým číslem 2 správního spisu, zjistil, že žalobci byl dne 30. 12. 2017 odečten jeden bod po uplynutí 24 měsíců ve smyslu § 123e odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“); od tehdy tak bylo v žalobcově evidenční kartě řidiče zaznamenáno nula bodů. Dále byly dne 19. 7. 2018 zaznamenány tři body, které byly následně dne 20. 7. 2019 odečteny [§ 123e odst. 1 písm. a) téhož zákona]; k tomuto dni tedy měl žalobce v evidenční kartě řidiče opět zaznamenáno nula bodů. Následně však byly žalobci ke dni 6. 3. 2020 zaznamenány dva body s odkazem na § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, dále ke dni 22. 1. 2021 další tři body s odkazem na § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona a ke dni 16. 12. 2021 dalších pět bodů s odkazem na § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 téhož zákona. Dne 17. 12. 2022 byly z takto nakumulovaných deseti bodů odečteny čtyři body z důvodu uplynutí 12 měsíců dle § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Ke zbývajícím šesti bodům pak byly ke dni 10. 3. 2023 zaznamenány další tři body s odkazem na § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu a ke dni 30. 11. 2023 rovněž tři body s odkazem na totéž zákonné ustanovení; v žalobcově evidenční kartě řidiče tak bylo ke dni 30. 11. 2023 zaznamenáno 12 bodů. S tím koresponduje i původní vymezení dat záznamů učiněné žalobcem již v námitkách ze dne 7. 12. 2023. Žalobce tam totiž označil data 30. 11. 2023, 10. 3. 2023, 16. 12. 2021, 22. 1. 2021 a 6. 3. 2022 (zde patrně chybně uvedl žalobce namísto roku 2020 rok 2022). Ve správním spisu jsou pak založeny kopie správním orgánem vyžádaných pěti příkazových bloků, a sice ze dne 30. 11. 2023 (sé