141 A 29/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

141 A 29/2024- 68 - text  8 141 A 29/2024 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: J. P., narozen dne X t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice sídlem Bělušice 66, 434 01 Bělušice zastoupen advokátem JUDr. Karlem Davidem sídlem Sladkovského 1640, 440 01 Louny proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Bělušice sídlem Bělušice 66, 434 01 Bělušice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované spočívajícím v tom, že žalovaná žalobci nepřidělovala při výkonu trestu odnětí svobody práci v důsledku lékařského posudku žalované ze dne 13. 8. 2024, ev. č. 18V2024516 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobcovu ustanovenému zástupci, advokátu JUDr. Karlu Davidovi, se přiznává odměna za zastupování žalobce v dalším řízení o žalobě a náhrada hotových výdajů ve výši 12 269,40 Kč. Tato mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do 90 dní od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Podáním ze dne 20. 8. 2024, označeným jako „návrh na neplatnost pracovně lékařského posudku“, podaným k poštovní přepravě dne 21. 8. 2024 a doručeným soudu dne 22. 8. 2024, se žalobce vymezil vůči obsahu lékařského posudku o jeho zdravotní způsobilosti k práci při žalobcově výkonu trestu odnětí svobody. 2. Usnesením ze dne 3. 9. 2024, č. j. 15 Na 224/2024-9, přiznal zdejší soud žalobci plné osvobození od soudních poplatků, ustanovil mu pro řízení o žalobě zástupcem shora označeného advokáta JUDr. Karla Davida a vyzval jej, aby ve stanovené lhůtě odstranil vady podání (žaloby) ze dne 20. 8. 2024. 3. Následně podáním ze dne 19. 9. 2024 žalobce prostřednictvím ustanoveného zástupce doplnil své původní podání ze dne 20. 8. 2024. Jako žalovanou označil Vězeňskou službu České republiky, Věznici Bělušice, a jako napadené rozhodnutí specifikoval lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, jejž žalovaná vydala dne 13. 8. 2024 pod ev. č. 18V2024516. Tento posudek byl žalobci doručen dne 13. 8. 2024. 4. Usnesením ze dne 27. 1. 2025, č. j. 141 A 29/2024-27, soud žalobu proti danému lékařskému posudku (jakožto žalobu proti rozhodnutí správního orgánu) odmítl. Shledal totiž, že lékařský posudek není rozhodnutím ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Zmíněné usnesení bylo ke kasační stížnosti žalobce zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2025, č. j. 21 As 20/2025-28, a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. 5. Zdejší soud následně v souladu se závazným právním názorem obsaženým v bodu 22 odůvodnění posledně uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu vydal dne 11. 9. 2025 usnesení č. j. 141 A 29/2024-46, jímž žalobce poučil o možnosti změnit žalobní návrh na zásahovou žalobu a směřovat tuto svoji žalobu proti jednání žalované spočívajícímu v nezařazení žalobce do práce na základě lékařského posudku. 6. Podáním ze dne 26. 9. 2025 žalobce změnil podanou žalobu tak, že se nově domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalované spočívajícím v tom, že byl uvedeným lékařským posudkem seznán zdravotně nezpůsobilým k práci a že mu následně nebyla práce přidělována (nebyl pracovně zařazen). Žalobce navrhl, aby soud rozsudkem určil, že „zásah žalované, kterým bylo žalovanému (patrně „žalobci“; pozn. soudu) na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci Vězeňské služby České republiky, Věznice Bělušice ze dne 13. 8. 2024 ev. označení 18V2024516, jímž bylo rozhodnuto, že žalovaný (opět patrně „žalobce“; pozn. soudu) je zdravotně nezpůsobilý k práci na pracovní pozici výrobní dělník – ANA Aqualine s.r.o., ve výkonu trestu znemožněno pracovní zařazení, je nezákonný.“ 7. Výrokem I. usnesení ze dne 1. 10. 2025, č. j. 141 A 29/2024-56, soud připustil výše popsanou změnu žaloby, a řízení tak nadále vedl o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem označeným shora v záhlaví tohoto usnesení. Výrokem II. odkazovaného usnesení soud žalobce vyzval, aby svou žalobu ve stanovené lhůtě doplnil o tvrzení (a důkazy), zda ohledně nezařazení do práce pro lékařským posudkem shledanou pracovní nezařaditelnost uplatnil před podáním žaloby jednak žádost u příslušného státního zastupitelství o dozor podle § 16a odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o státním zastupitelství“), jednak i žádost o přezkoumání způsobu vyřízení tohoto podání u nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle § 16a odst. 7 téhož zákona, a jakým způsobem (formou) a kdy tato svá práva uplatnil a jak bylo s takovými žádostmi naloženo. Krom toho výrokem III. téhož usnesení soud žalobce obdobně vyzval, aby svou žalobu doplnil o tvrzení (a důkazy), zda před podáním žaloby využil svého práva navrhnout dle § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 373/2011 Sb.“) přezkoumání lékařského posudku žalované ze dne 13. 8. 2024, ev. č. 18V2024516, jakým způsobem (formou) a kdy toto své právo uplatnil a jak bylo s takovým návrhem naloženo. 8. V soudem k tomu stanovené lhůtě žalobce reagoval podáním ze dne 17. 10. 2025. V něm mj. uvedl, že ani žádost o dozor státního zastupitelství ve smyslu § 16a odst. 5 zákona o státním zastupitelství, ani žádost o přezkoumání způsobu vyřízení takové žádosti (§ 16a odst. 7 téhož zákona) před podáním žaloby neuplatnil. K tomu však předestřel svůj názor, že přezkum lékařských posudků, které jsou podkladem pro rozhodování o zdravotní způsobilosti vězněných osob k pracovnímu zařazení, nenáleží do kompetence státního zastupitelství, neboť takové posudky jsou úkony podle zákona č. 373/2011 Sb., a tedy podléhají pouze přezkumnému postupu upravenému v tomto speciálním zákoně. K takovému přezkumu nedisponuje státní zastupitelství ani odbornou kvalifikací. Žalobce dodal, že konkrétně v lékařském posudku relevantním pro nyní posuzovanou věc byl poučen pouze o možnosti podat návrh na přezkum dle § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Především ale žalobce zastává názor, že domáhá-li se žalobou pouze určení, že zásah žalované byl nezákonný, a kdy tento zásah již netrvá, nebyl s ohledem na znění § 85 s. ř. s. povinen bezúspěšně vyčerpat případné jiné právní prostředky ochrany nebo nápravy. Žalobce pak podotkl, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, JUDr. M. B., dlouhodobě odmítá žalobce vyslechnout a dosud nikoli na každý z žalobcových podnětů v jiných věcech reagoval. Žalobce pak navázal sdělením, že vymezený zásah již netrvá, neboť v mezidobí od podání žaloby (21. 8. 2024) došlo ke změně přístupu žalované a žalobce byl při výkonu trestu zaměstnán, a sice v období od 30. 10. 2024 do 31. 1. 2025 právě na pracovišti ANA – AQUALINE s.r.o. K ukončení tohoto pracovního zařazení došlo pro údajné „neprokázání praktických dovedností“. Od 21. 8. 2025 nadále je žalobce pracovně zařazen na poloviční úvazek na pozici třídič komunálního odpadu. I proto žalobce setrvává na názoru, že přípustnost jeho určovací zásahové žaloby, směřující proti nyní již ukončenému zásahu žalované, není s ohledem na § 85 s. ř. s. podmíněna bezúspěšným vyčerpáním jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy. 9. K žalobě se po usnesení o připuštění změny vyjádřila i žalovaná, a sice podáním ze dne 20. 10. 2025. Žalobu v něm označila za nedůvodnou a dále zejména uvedla, že po změně žalobcova zdravotního stavu došlo od 30. 10. 2024 k jeho pracovnímu zařazení u ANA – AQUALINE s.r.o. s trváním do 31. 1. 2025. Toto zařazení bylo ukončeno z důvodu neprokázání praktických dovedností žalobce. Znovu je žalobce pracovně zařazen od 21. 8. 2025, konkrétně na pozici třídič odpadů vnitřního provozu věznice. Žalovaná se ohradila vůči žalobním tvrzením, neboť není pravdou, že by na základě dotčeného lékařského posudku odmítala zařadit žalobce do práce; naopak, při první možné příležitosti jej zařadila do práce, která odpovídala jak jeho zdravotnímu stavu, tak i jeho zařazení v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení Věznice Bělušice. Žalovaná též uvedla, že podle vyjádření vrchní sestry Zdravotnického zařízení Ministerstva spravedlnosti, Mgr. V. M., není v žalobcově zdravotní dokumentaci evidován žádný záznam o podání návrhu na přezkoumání dotčeného lékařského posudku o zdravotní způsobilosti. 10. Podle § 85 s. ř. s. platí, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 11. Soud si je vědom, že žalobce v podání ze dne 26. 9. 2025 požadoval změněným žalobním návrhem pouhé určení, že zásah byl nezákonný. Pro zodpovězení otázky, zda bylo pro přípustnost konkrétní zásahové žaloby nezbytné vyčerpat před jejím podáním bezvýsledně jiné prostředky ochrany či nápravy, je však rozhodující povaha žalobou vymezeného zá