60 A 12/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

60 A 12/2025- 31 - text  60 A 12/2025 - 31 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobce: X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Bc. Petrem Machem sídlem Slezská 1297/3, Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2025, č. j. OSH 332/25-2/67.1/25117/MP KULK 30251/2025 takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 13. 5. 2025, č. j. OSH 332/25-2/67.1/25117/MP KULK 30251/2025, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 25 945 Kč, k rukám Mgr. Bc. Petra Macha, advokáta, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Železný Brod, odboru dopravy (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 15. 5. 2024 č. j. MUZB-OD-6831/2024-HUSR, a to pro opožděnost podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). 3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný dospěl k závěru, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručováno zmocněnci žalobce a připraveno k vyzvednutí dne 21. 5. 2024. Rozhodnutí bylo doručeno fikcí dne 31. 5. 2024 v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu. Poslední den 15denní lhůty pro odvolání připadl na 17. 6. 2024, dne 18. 6. 2024 nabylo rozhodnutí právní moci. Odvolání bylo podáno po uplynutí lhůty pro odvolání dne 8. 4. 2025, tedy opožděně. Žalovaný neshledal důvod pro přezkoumání napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení ani vydání nového rozhodnutí. II. Žaloba 4. V úvodu žaloby popsal žalobce průběh správního řízení. Uvedl, že rozhodnutí bylo doručeno zmocněnci X do datové schránky až na jeho žádost dne 26. 3. 2025, odvolání podané dne 8. 4. 2025 tedy bylo podáno včas. 5. Žalobce připomenul, jaké podmínky musí být dle § 23 odst. 4 a 5 a § 24 odst. 1 správního řádu splněny, aby nastala fikce doručení. Namítal, že při doručování prvostupňového rozhodnutí nebyla splněna podmínka, že adresát musí být poučen o právních důsledcích nevyzvednutí zásilky dle § 23 odst. 5 správního řádu. Zástupce žalobce tak neměl šanci naznat, že se jedná o písemnost doručovanou správním orgánem podle správního řádu. Žalobce dle zaslané doručenky X dohledal, že mu byla do poštovní schránky vložena výzva. K ní ale nebylo připojeno žádné poučení. K prokázání tohoto tvrzení žalobce předložil čestné prohlášení zástupce. Jako důkaz dále označil výzvu k vyzvednutí zásilky, na jejíž zadní straně není vyznačeno, že by k výzvě bylo připojeno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky. 6. Žalobce poukazoval na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 16. 1. 2024, č. j. 1 As 191/2023-26, v němž se NSS odvolává na závěry rozšířeného senátu NSS v rozsudku ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2004-41, Sb. NSS č. 3524/2017. Žalobce trval na tom, že jeho zástupci nebylo při doručování rozhodnutí zanecháno příslušné poučení. Uznal, že k pokusu o doručení zásilky došlo, ale postup byl vadný, nenastala fikce doručení z důvodu, že doručování nebylo v souladu se zákonem. Že zástupce žalobce na výzvu k vyzvednutí zásilky nereagoval, nemůže být žalobci dáváno k tíži, nebyl-li jeho zástupce při doručování vyrozuměn o tom, že jde o písemnost úřední, jejíž doručování se řídí správním řádem a že odesílatelem byl Městský úřad Železný Brod. 7. Dále žalobce uvedl, že správní orgán je při doručování poštovních zásilek zvýhodněn proti účastníkům řízení, neboť ti mohou písemnosti s příslušnými právními účinky na běh lhůt podávat toliko prostřednictvím držitele poštovní licence podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, zatímco držitel poštovní licence v ČR je jediný, a to Pošta s. p. Provozovatelů poštovních služeb, jichž může využít správní orgán, je vícero. 8. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení žalovanému. Žalobce požadoval náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný uvedl, že zástupce žalobce si sám určil adresu pro doručování, kam mu byla dne 15. 5. 2024 odeslána zásilka do vlastních rukou s tzv. modrým pruhem. Ta standartně obsahuje výzvu a poučení dle § 23 odst. 5 správního řádu. V případě neúspěšného doručení doručovatel odtrhne část s poučením i výzvou od doručenky, tuto část obálky vloží do schránky adresáta. Zároveň doručovatel do schránky vkládá výzvu k vyzvednutí zásilky/potvrzení o převzetí zásilky (dokument předložený žalobcem). Postup je jednotný a vyplývá z doručovací praxe držitele poštovní licence. Žalobcem předložená výzva potvrzuje, že pokus o doručení proběhl. Skutečnost, že vrácená nevyzvednutá zásilka část s výzvou a poučením neobsahovala, potvrzuje, že byla doručovatelem oddělena a zanechána na adrese pro doručování. Tvrzení žalobce, že poučení zanecháno nebylo, nemá oporu v provedených důkazech a je účelové. Žalobce sám potvrzuje, že byl o uložení zásilky vyrozuměn, tedy že doručování proběhlo. Neexistuje reálný důkaz o tom, že poučení zanecháno nebylo, námitka je založena na vlastní interpretaci bez konkrétního důkazu o pochybení doručovatele. Zmocněnec žalobce musel mít základní právní povědomí o způsobu doručování podle správního řádu, včetně účinků nevyzvednutí uložené zásilky. Obdržel-li výzvu k vyzvednutí zásilky/potvrzení o převzetí, měl povinnost zásilku vyzvednout a seznámit se s jejím obsahem. 10. Žalovaný proto navrhoval, aby soud žalobu zamítl a vyslovil, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. IV. Replika žalobce 11. V replice žalobce zdůraznil, že jeho zástupce nemohl mít povědomí o tom, že mu byla doručována písemnost s modrým pruhem. Ze samotné výzvy k vyzvednutí zásilky nelze tuto skutečnost naznat, poučení ve schránce nebylo. 12. Podstatou žalobního tvrzení je, že poučení nebylo spolu s výzvou ve schránce zanecháno. Žalobce nepopřel, že výzva k vyzvednutí zásilky potvrzuje, že pokus o doručení proběhl. Že by však byla odtržena pravá část obálky nesoucí poučení, je v rozporu s tvrzením žalobce podloženým důkazy. Skutečnost, že obálka založená ve spise neobsahuje část s poučením, prokazuje, že byla část s poučením odtržena, nikoli kým a kdy byla odtržena a kde byla zanechána. Žalobce nemůže zástupci dávat za vinu, že zásilku nevyzvedl, neměl totiž indicie o tom, že by se jednalo o písemnost doručovanou správním orgánem. 13. Žalobce se odvolával na závěry rozsudku NSS ze dne 28. 11. 2019, č. j. 7 As 269/2019-19, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 5. 2023, č. j. 72 A 40/2021-37. Důkaz prokazující jeho tvrzení je originál výzvy k vyzvednutí zásilky. Žalobce trval na tom, že nebylo prokázáno, že by byly splněny podmínky doručování fikcí, žalovaný vycházel nesprávně ze závěru, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno dne 31. 5. 2024. Žalobce trval na tom, že rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání jako opožděné, je nezákonné. V. Posouzení věci krajským soudem 14. Krajský soud napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející přezkoumal v řízení dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále je „s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních námitek dle § 75 odst. 2 s. ř. s., kterými je soud v duchu dispoziční zásady vázán. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. 15. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jako opožděné žalobcovo odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Při přezkumu takového, svou povahou procesního rozhodnutí, soud pouze zkoumá, zda byly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděného podle § 92 odst. 1 správního řádu. 16. Podle § 92 odst. 1 věta první správního řádu, opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. 17. Podle § 83 odst. 1 věta první správního řádu, odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákone nestanoví jinak. 18. Pro posouzení běhu odvolací lhůty je podstatný okamžik oznámení rozhodnutí. Zde doručením písemného vyhotovení prvostupňového rozhodnutí zmocněnci žalobce, v souladu s § 34 odst. 2 správního řádu. 19. Pokud jde o doručování písemností, je rozhodná právní úprava obsažená v § 23 a § 24 správního řádu. 20. Dle § 23 odst. 1 správního řádu, nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiný jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. 21. Dle odst. 3 uvedeného ustanovení platí, nebyla-li v případě doručování podle § 21 zastižena žádná osoba, k