78 Ad 3/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

78 Ad 3/2025- 75 - text  12 78 Ad 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Kadlčákem ve věci žalobkyně: Bc. A. L., narozená X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 12. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 16. 12. 2024, č. j. X, kterým byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 9. 2024, č. j. X, jímž byla podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 17. 9. 2024 žalobkyně nebyla invalidní. Současně se žalobkyně domáhala toho, aby soud zrušil i prvostupňové rozhodnutí. Žaloba 2. V žalobě žalobkyně nejprve stručně popsala dosavadní průběh věci, přičemž namítla, že posudkový lékař v rámci námitkového řízení vyhodnotil její zdravotní stav, aniž by jej zkoumal podrobněji a ve všech souvislostech. K posudkovému jednání žalobkyně nebyla přizvána, a tudíž si dle jejího názoru posudkový lékař námitkového řízení nemohl učinit odpovídající představu o jejím zdravotním stavu. Posudkový lékař námitkového řízení přitom přehodnotil posudkový závěr učiněný posudkovým lékařem pro prvostupňové řízení, kterým byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v základu vyšší (25 % až 35 %), než u zdravotního postižení, které jako rozhodující příčinu stanovil právě posudkový lékař v námitkovém řízení. K této zásadní změně pak bylo dle žalobkyně posudkovým lékařem námitkového řízení uvedeno pouze to, že se jedná o postižení více odpovídající zdravotnímu stavu žalobkyně, aniž by však byl tento závěr přesvědčivě odůvodněn. 3. Žalobkyně též nesouhlasila s tím, že posudkoví lékaři ve správním řízení nevzali při stanovení celkové míry poklesu její pracovní schopnosti v potaz neurotickou poruchu (neurastenii), tedy další zdravotní postižení, a nestanovili pokles pracovní schopnosti žalobkyně s přihlédnutím k tomuto postižení ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). 4. Závěrem žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s konstatováním posudkového lékaře námitkového řízení, že subjektivně udávané obtíže a vnímání bolesti nejsou a nemohou být posudkovým kritériem, neboť naopak tyto obtíže zásadním způsobem ovlivňují nejen pracovní schopnost žalobkyně, ale i její běžné denní aktivity. 5. Žalovaná tak namítla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Vyjádření žalované 6. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nejprve obsáhle popsala průběh daného správního řízení a odkázala na dotčenou právní úpravu. Poté uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, bylo shledáno zdravotní postižení, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 25 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu žalobkyně tato hodnota nebyla podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšena. S ohledem na posudek o invaliditě žalobkyně pořízený v námitkovém řízení tak žalovaná vydala napadené rozhodnutí. 7. Dále žalovaná uvedla, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace žalobkyně byl posudkovými lékaři její zdravotní stav plně posouzen a zjištěn. Dané posudky tudíž žalovaná považuje za objektivní. 8. Následně žalovaná odkázala na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž k námitkám žalobkyně navrhla důkaz posudkem posudkové komise MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). Žalovaná tedy setrvala na žalobou napadeném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Replika žalobkyně 9. Žalobkyně v podané replice k posudku posudkové komise MPSV ze dne 6. 8. 2025 upozornila na to, že jejím praktickým lékařem není klinika Psyon s.r.o., ale MUDr. I. M., který ve věci nebyl nijak kontaktován. Zmínila také, že lékařské zprávy přiložené k žalobě nebyly ty, které byly uvedeny v odkazovaném posudku – konkrétně od MUDr. J. K., MUDr. J. B. a MUDr. H. H.; tyto lékařky žalobkyně nezná. Žalobkyně v řešeném případě zdůraznila, že je jejím problémem fibromyalgie a symptomy, které toto onemocnění charakterizují. Stran závislosti na psychoaktivních látkách žalobkyně dodala, že tyto substance jí zachránily život ve chvílích, kdy jí zdravotnický aparát nebyl schopen poskytnout žádnou farmakologickou léčbu. Závěrem žalobkyně popsala vývoj svých zdravotních potíží v čase, jakož i svoji profesní historii. Další vyjádření žalobkyně 10. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 28. 9. 2025 opětovně zdůraznila, že se závěrem učiněným posudkovou komisí MPSV ve věci nesouhlasí. Dále uvedla, že jsou informace v posudkovém zhodnocení sice do určité míry pravdivé, avšak byly vybrány tak, že její osobu vykreslují diskreditujícím až výsměšným způsobem. K tomu žalobkyně popsala své rodinné poměry, dosažené vzdělání a pracovní portfolio. Poté konstatovala, že se u ní v roce 2021 náhle a intenzivně projevily zdravotní potíže, které se v čase dále zhoršovaly. V tomto ohledu obsáhle popsala jí vnímaný rozvoj zdravotních obtíží, které se projevily též v jejím osobním a pracovním životě. Situaci, ve které se aktuálně nachází, žalobkyně označila za hodnou finanční podpory sociálního státu. Konstatovala, že je fibromyalgie děsivá nemoc, kterou zná pouze málo odborníků, přičemž lékaři o její existenci často ani neví, ačkoliv rozhodují o osudech lidí. Žalobkyně uzavřela, že potřebuje vnitřní klid ve smyslu toho, že je o její osobu alespoň bazálně postaráno, aby měla prostor věnovat se výhradně sobě a svému tělu, a překonala tak dané onemocnění. Jednání soudu 11. Žalobkyně při jednání soudu, které bylo nařízeno na den 30. 9. 2025, úvodem plně odkázala na argumentaci obsaženou v podané žalobě, replice a jejím vyjádření ze dne 28. 9. 2025. Následně stručně zrekapitulovala dosavadní průběh správního řízení ve věci. Zdůraznila také své výhrady vůči postupu žalované, jakož i stran posouzení zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí MPSV. Uvedla, že jí nejsou zřejmé závěry posudkové komise MPSV, tedy jak tato komise dospěla k učiněným hodnocením (resp. na základě jakých informací). 12. Žalovaná se z účasti na jednání soudu písemně omluvila, přičemž plně odkázala na obsah svého vyjádření k žalobě. Soud proto podle § 49 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 13. Soud provedl podle § 52 odst. 1 s. ř. s., dokazování protokolem z jednání posudkové komise MPSV ze dne 6. 8. 2025 a posudkem této posudkové komise z téhož dne, který nechal soud vypracovat pro účely předmětného soudního řízení. Soud provedl dokazování též lékařskou zprávou MUDr. J. B. z psychiatrické ambulance Psyon s.r.o. ze dne 25. 9. 2025, která byla soudu předložena až dne 28. 9. 2025, popisující aktuální zdravotní stav žalobkyně se závěrem, že je u ní přítomna chronická depresivní porucha rezistentní na adekvátní léčbu s komorbidní fibromyalgií; dle ošetřujícího lékaře – psychiatra „stav těžce invalidizující“ s doporučením na přezkum žádosti o invalidní důchod „dle aktuálních lékařských zpráv a vyjádření ostatních specialistů“. Dále lékařskou zprávou MUDr. M. W., Ph.D., z gastroenterologické poradny Fakultní nemocnice v Motole ze dne 19. 9. 2025, jež byla soudu rovněž předložena až dne 28. 9. 2025, přičemž konstatuje závěr, že „toho času nebyla dosud provedenými vyšetřeními prokázána organická patologie trávícího traktu“. S ohledem na „současný zdravotní stav“ se však shora jmenovaný odborný lékař zároveň „přiklání k žádosti žalobkyně o invalidní důchod“. Ze zdravotního záznamu MUDr. L. M. z revmatologie ze dne 19. 9. 2025, jež byla soudu též předložena až dne 28. 9. 2025, poté plyne, že žalobkyně splňuje kritéria pro „FMG syndrom“ s doporučením systémové rehabilitace, přičemž se má jednat o trvající stav bez zlepšení. Dokazování bylo provedeno také lékařskou zprávou MUDr. Z. H. z Neurologického a psychiatrického centra s.r.o. ze dne 25. 9. 2025, která byla soudu předložena až dne 28. 9. 2025, z níž plyne závěr, že se stav žalobkyně dosud nepodařilo zlepšit – trvají bolesti pojivových tkání a páteře, přičemž je stav alterován dekompenzovanou psychikou. 14. Naproti tomu soud dle nadepsaného ustanovení s. ř. s. pro zjevnou nadbytečnost neprovedl