78 Ad 6/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

78 Ad 6/2025- 53 - text  10 78 Ad 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Kadlčákem ve věci žalobce: O. H., narozený X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2025, č. j. X, kterým bylo zcela změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 11. 2024, č. j. X, a to tak, že pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod. Současně byla nadepsaným rozhodnutím žalované podle § 56 odst. 1 písm. c) a § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění od 6. 4. 2025 žalobci zastavena výplata invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně vypláceného od 19. 8. 2024 na základě předběžně vykonatelného rozhodnutí ze dne 28. 11. 2024, č. j. X. Současně se žalobce domáhal toho, aby soud žalované uložil povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobce předně namítl, že je napadené rozhodnutí nesprávné, neboť posudkový lékař podrobně nezkoumal jeho zdravotní stav, resp. k jednání posudkového lékaře nebyl žalobce vůbec přizván. Následně žalobce vyjádřil nesouhlas se závěrem posudkového lékaře, že jeho pracovní schopnost klesla pouze o 20 %, když byly posudkovému lékaři řádně zaslány všechny lékařské zprávy dokládající zdravotní stav žalobce. Zdravotní stav žalobce přitom velmi ztěžuje možnost vykonávat jakékoliv zaměstnání. K tomu žalobce doplnil, že mu byl už v dětství diagnostikován hydrocefalus, přičemž prodělal několik operací a lumbálních punkcí; byl mu též zaveden tzv. shunt. Žalobce je proto aktuálně dušný při jakékoliv zvýšené aktivitě, trpí návaly horka, zvýšenou potivostí a častými bolestmi zad. V důsledku toho má od odborného lékaře doporučeno nepracovat v prašném prostředí. Napadené rozhodnutí tak bylo dle žalobce vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Tím došlo k porušení § 39 zákona o důchodovém pojištění a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Vyjádření žalované k žalobě 3. Žalovaná ve svém vyjádření úvodem popsala průběh daného správního řízení a dotčenou právní úpravu plynoucí ze zákona o důchodovém pojištění a vyhlášky o posuzování invalidity. Dále uvedla, že se ve věci pečlivě zabývala všemi námitkami žalobce. Poukázala též na posudek o invaliditě posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 21. 2. 2025, kterým bylo v rámci námitkového řízení zjištěno, že žalobce není invalidní dle § 38 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, jelikož pokles jeho pracovní schopnosti činí celkově pouze 20 %. U žalobce se přitom jedná o postižení uvedené v kapitole VI (postižení nervové soustavy), položce 11b (migréna – forma se středně těžkým průběhem, těžké bolesti hlavy s průvodními projevy, záchvat ovlivňuje pracovní činnosti, některé denní aktivity omezeny jen při záchvatu), přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 % až 20 %. Vzhledem k tomu, že z posudku posudkového lékaře IPZS v námitkovém řízení vyplývá, že invalidita žalobce vůbec nevznikla, nevznikl tudíž ani jeho nárok na invalidní důchod. Žalovaná proto uzavřela, že na svém rozhodnutí trvá. Jednání soudu 4. K soudnímu jednání konanému dne 25. 11. 2025 se žalobce bez jakékoliv omluvy nedostavil. Žalobce byl k jednání řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno dne 20. 10. 2025) a v předvolání byl současně poučen o tom, že pokud se k jednání nedostaví a nepožádá o jeho odročení z důležitého důvodu, může soud věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 49 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce. 5. Pověřená pracovnice žalované při tomto jednání odkázala na písemné vyjádření k žalobě, přičemž posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ze dne 11. 9. 2025 označila za úplný, objektivní a přesvědčivý. S ohledem na závěry tohoto posudku pověřená pracovnice žalované navrhla, aby soud žalobu zamítl. 6. Soud při jednání v souladu s § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), provedl dokazování protokolem o jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ze dne 11. 9. 2025 a posudkem této posudkové komise z téhož dne, který nechal soud vypracovat pro účely předmětného soudního řízení. 7. Naproti tomu soud dle nadepsaného ustanovení s. ř. s. pro zjevnou nadbytečnost neprovedl žalobcem navržené dokazování napadeným rozhodnutím, posudkem o invaliditě v námitkovém řízení ze dne 21. 2. 2025 a posudkem o invaliditě v prvostupňovém řízení ze dne 19. 11. 2024. Uvedené dokumenty jsou totiž součástí správního spisu, přičemž jeho obsah (tj. všechny jeho součásti) nelze bez dalšího považovat za důkaz. Vychází-li soud ve správním soudnictví z údajů a listin obsažených ve správním spisu, nejedná se o dokazování ve smyslu výše odkazovaného ustanovení s. ř. s. (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015-56, ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, nebo ze dne 29. 6. 2011, č. j. 7 As 68/2011-75). Vyplývá to ze samotné podstaty řízení ve správním soudnictví, které je přezkumným řízením řízení správního, přičemž správní spis je obrazem a výsledkem správního řízení, dokládající skutkový stav, který tu byl v době rozhodování žalované (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2019, č. j. 3 Afs 194/2017-25). 8. Stejně tak soud shledal nadbytečným provádět dokazování lékařskou dokumentací připojenou k podané žalobě – konkrétně operačními protokoly z Dětské kliniky větších dětí Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem z období let 2000 až 2010, operačními protokoly z Oddělení centrálních operačních sálů Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem z období let 2016 až 2024, lékařskými zprávami z Neurochirurgické příjmové a odborné ambulance Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem z období let 2007 až 2024 a propouštěcími zprávami z Neurochirurgické kliniky a odborné ambulance Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem z období let 2018 až 2024. Veškeré relevantní (mj. tedy i výše poukazované) lékařské zprávy a nálezy totiž měla posudková komise k dispozici (tj. byly jí předloženy soudem, popř. byly již součásti spisové dokumentace), přičemž tyto vyhodnotila a z jejího posudku ze dne 11. 9. 2025 vyplývá jasný závěr o tom, že měla pro posouzení zdravotního stavu žalobce dostatek odpovídajících podkladů. S ohledem na skutečnost, že soud nemá medicínské znalosti (resp. potřebnou odbornost) k tomu, aby sám vyhodnotil, zda skutečnosti obsažené v těchto lékařských zprávách a nálezech měly nějaký vliv na hodnocený pokles pracovní schopnosti žalobce, či nikoliv, byl zdravotní stav žalobce (resp. obsah dotčené lékařské dokumentace) posouzen právě posudkovou komisí. 9. Co se poté týče účastnického výslechu, tak v tomto ohledu soud uvádí, že žalobce ve věci nepochybně měl možnost svá stanoviska do řízení vnést formou vlastního vyjádření jako účastníka (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2022, č. j. 2 Afs 190/2021-74, nebo ze dne 27. 6. 2022, č. j. 8 Afs 13/2018104). Účastnický výslech přitom představuje důkazní prostředek toliko podpůrného charakteru, a tudíž ve věci zůstává stěžejním to, že se pro věc rozhodné okolnosti jednoznačně podávají už z obsahu samotné spisové dokumentace vedené právě pro nyní řešený případ ve spojení se skutečnostmi zjištěnými v rámci doplnění dokazování soudem, jak bude také v podrobnostech dále vyloženo. Posouzení věci soudem 10. Napadené rozhodnutí žalované soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje