7 Afs 13/2016 — Nejvyšší správní soud

16 Af 7/2024- 86 - text  20 16 Af 7/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci žalobce: SK Junior Teplice z.s., IČO: 44223706, sídlem Proboštovská 1987, 415 01 Teplice, zastoupený advokátem Mgr. Vojtěchem Suchardou, sídlem Plzeňská 3350/18, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2024, č. j. 7823/24/5100-10612-713107, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou ve znění jejího doplnění domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2024, č. j. 7823/24/5100-10612-713107, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a byl potvrzen platební výměr č. 65/D/2022 Finančního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 6. 9. 2022, č. j. 1940472/22/2500-31472-506136, (dále jen „platební výměr“), kterým byl žalobci vyměřen odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 2 922 515 Kč. 2. Žalobce rovněž požadoval, aby byl zrušen platební výměr a aby mu byla přiznána vůči žalovanému náhrada nákladů řízení. Žaloba 3. V podané žalobě žalobce nejprve sdělil, že správce daně u něho zahájil daňovou kontrolu, jejímž předmětem byla kontrola skutečností rozhodných pro správné zjištění a případné stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně dle § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), ve vztahu k rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. MSMT 7475/2018-1 vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále též jen „poskytovatel dotace“) dne 29. 5. 2018 na akci „TJ – Teplice – Rekonstrukce povrchu hřiště – UMT“ (dále též jen „projekt“). V průběhu plnění veřejné zakázky došlo k posunutí termínu jejího zahájení, a právě v této skutečnosti spatřoval žalovaný největší pochybení žalobce, když převážnou část vyměřeného odvodu za porušení rozpočtové kázně tvoří částka vyčíslená v souvislosti s domnělým porušením zásady diskriminace právě v důsledku posouvání termínu realizace zakázky. 4. Žalobce daňovým orgánům vyčítal především nesprávné a nedostatečné zjištění skutkového stavu v důsledku nesprávného a nezákonného hodnocení důkazů. Dle žalobce nebylo dostatečně prokázáno a odůvodněno naplnění podmínek pro závěr o porušení zákazu diskriminace ze strany žalobce. Žalobce ve vztahu k porušení zásady zákazu diskriminace opakovaně poukazoval na skutečnost, že okruh potenciálních uchazečů o tento druh zakázky je v tuzemsku omezený a že nebylo možné předpokládat výrazně vyšší počet uchazečů, pokud by byl dopředu znám finální termín realizace zakázky. Podle žalobce žalovaný v této souvislosti uznal jeho námitky a vyžádal si stanovisko Asociace stavitelů fotbalových hřišť s umělými trávníky při ESTC, z.s. (dále jen „Asociace“). Žalobce ale namítal, že žalovaný vznesl nevhodný dotaz na Asociaci s ohledem na povahu věci, a následně závěry Asociace odmítl jako hypotetické. Žalobce navrhl doplnění dokazování, které však žalovaný odmítl. Dle žalobce tedy žalovaný neshromáždil dostatek důkazních prostředků, aby mohl dospět k závěru, že se žalobce dopustil porušení zásady zákazu diskriminace. Žalobce má rovněž za to, že žalovaný hodnotil skutečnosti zjištěné v rámci daňové kontroly a odvolacího řízení striktně v neprospěch žalobce, když opominul svou povinnost zohlednit i případné okolnosti svědčící ve prospěch žalobce. 5. K vytýkanému pochybení spatřovanému v zařazení malotraktoru do dotačního projektu, žalobce uvedl, že žalovaný nesprávně hodnotil důkazní prostředky v tom smyslu, že nevzal v potaz původ tohoto pochybení, které bylo způsobeno nesprávným postupem poskytovatele dotace. Ten totiž odsouhlasil dotační žádost žalobce, aniž by žalobce na tuto nesrovnalost v dotační žádosti (resp. projektu) upozornil. Žalobce v tomto ohledu nejednal úmyslně a ve zlé víře. 6. Žalobce dále namítal, že při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně nebyla v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu respektována zásada přiměřenosti. Ani tehdy, pokud by žalobce přijal závěr žalovaného, že v některých aspektech nebylo výběrové řízení nastaveno správně, tvrzená pochybení dle žalobce nedosahují takové intenzity, aby mu byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně v jiné výši, než na spodní hranici rozsahu. V daném případě však v rozporu se zásadou proporcionality bylo přistoupeno k nedůvodnému použití vyšší sazby. Žalovaný se v daném případě omezil pouze na nepřiléhavou judikaturu, aniž odůvodnil, jak její závěry dopadají na danou věc. Jak již žalobce vysvětlil v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, má stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně pro žalobce likvidační charakter. 7. V této souvislosti žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť má za to, že žalovaný své závěry o závažnosti pochybení žalobce ve vztahu k výši použité sazby řádně neodůvodnil, a nezohlednil všechny okolností případu (tj. svědčící ve prospěch i neprospěch žalobce). Žalobce tvrdil, že se nejednalo o jeho úmyslné pochybení, neboť pochybil dotační poradce, v něhož žalobce vložil důvěru. Žalobce tedy nepostupoval tak, že by chtěl neoprávněně čerpat dotační prostředky a doufat, že se na nic nepřijde. Byl naopak až do prvních závěrů správce daně přesvědčen, že v ničem nepochybil, a proto je nutné dle žalobce přihlédnout k nedbalostní formě zavinění na jeho straně. Žalobce je rovněž přesvědčen, že měla být zohledněna nezisková povaha žalobce a prospěšnost jeho činnosti pro společnost. Ani poskytovatel dotace neshledal na postupu žalobce nic závadného a účel dotace byl naplněn. 8. Žalobce dále namítal nesprávnost závěru daňových orgánů o netransparentnosti zadávacího řízení, pokud tuto spatřovaly ve skutečnosti, že byl termín realizace měněn (posouván) ve vztahu k vítěznému uchazeči. Vítězný uchazeč byl stejně jako všichni potenciální uchazeči seznámen s tím, že se termín realizace může změnit, a to i s ohledem na vyčkávání na získání odpovídající dotace. Nadto, vítězný uchazeč jako profesionál v oboru věděl, že se běžně termíny realizace posouvají právě v návaznosti na dotační tituly. Žalobce má za to, žer byl daňovými orgány sankcionován za běžnou praxi akceptovanou a známou i všem potenciálním uchazečům. 9. Žalobce nesouhlasil s daňovým orgány, že porušil zákon o veřejných zakázkách, resp. zásadu zákazu diskriminace. Dle žalobce bylo předmětné výběrové řízení realizováno v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a pouze v důsledku nepřidělení dotace v prvním termínu bylo rozhodnuto o uzavření dodatku ke smlouvě a k posunutí termínu realizace s vybraným uchazečem. Další posouvání termínu pak bylo způsobeno opět externími vlivy nezávislými na vůli žalobce, jak žalobce daňovým orgánům vysvětloval. Dle názoru žalobce nelze po uchazečích o dotace reálně požadovat, aby při každém posunutí přidělení dotace docházelo k vypsání nového výběrového řízení a přesoutěžení. Má za to, že takový požadavek by s ohledem na výši nákladů s tím spojených nepřiměřeně zatěžoval subjekty z neziskového sektoru. Žalobce „udržoval při životě“ smluvní vztah s původně vysoutěženým dodavatelem, aby mohlo být bez zbytečného odkladu po přidělení dotace přistoupeno k realizaci. 10. Žalobce navrhl, aby soud provedl důkaz závěrečným vyhodnocením akce poskytovatelem dotace. Vyjádření žalovaného k žalobě 11. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl s tím, že žalobou uplatněné námitky jsou totožné s námitkami odvolacími, s nimiž se žalovaný vypořádal. Proto v podrobnostech odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 12. Rovněž žalovaný nejprve shrnul, že žalobci byly poskytovatelem dotace na základě „Registrace akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace, identifikační číslo 133D531008084“, v rámci programu 13353 – Podpora materiálně technické základny sportu 2017 až 2024 a podprogramu „Podpora materiálně technické základny sportu – ÚSC, SK a TJ“ ve znění „Rozhodnutí o poskytnutí dotace (změna)“ za účelem realizace projektu poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 7 345 917 Kč. Způsob čerpání dotace dle rozhodnutí byl ex ante. Součástí rozhodnutí byl dokument s názvem „Závazné podmínky čerpání prostředků státního rozpočtu Registrace akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ (dále jen „podmínky“). V rámci realizace projektu realizoval žalobce zadávací řízení na výběr dodavatele veřejné zakázky s názvem „TJ – Teplice – Rekonstrukce povrchu hřiště – UMT“. Na základě provedené daňové kontroly správce daně konstatoval, že ze strany žalobce došlo k porušení podmínky č. 3, podmínky č. 6 a č. 36 a podmínky č. 10, když žalobce zahrnul mezi způsobilé náklady projektu částku 1 197 900 Kč vynaloženou na pořízení malotraktoru s příslušenstvím, přičemž dle rozhodnutí byl