8 Azs 56/2021 — Nejvyšší správní soud

42 A 7/2024- 49 - text 10 42 A 7/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václav Trajer ve věci žalobce: M. F. M., narozený X státní příslušnost Indická republika bytem X zastoupený opatrovníkem Mgr. Petrem Mertou, advokátem sídlem Jičínská 1346/6, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 25. 1. 2024, č. j. OAM-3757-9/ZM-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou se žalobce domáhal zrušení sdělení žalovaného ze dne 25. 1. 2024, č. j. OAM37579/ZM2024, jímž žalovaný žalobci na základě jeho oznámení o změně zaměstnavatele ze dne 15. 1. 2024 sdělil, že podmínky stanovené v § 42g odst. 7 a 8 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), pro zaměstnání žalobce na pracovním místě „Montážní dělníci ostatních výrobků (8219)“ u zaměstnavatele IFC Automotive s.r.o. nejsou splněny; důvodem pro nesplnění podmínek stanovených v § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců byla skutečnost, že žalobce nebyl v době oznámení oprávněn změnit zaměstnavatele, a tedy nesplnil podmínky dle § 42g odst. 7 a 8 zákona o pobytu cizinců. Žaloba 2. Žalobce poukázal na to, že žalovaný opírá závěr o vadném oznámení o změně zaměstnavatele zejména o fakt, že platnost jeho zaměstnanecké karty údajně vypršela. K tomu žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že je mu známo z jeho úřední činnosti, že žalobce není držitelem platné zaměstnanecké karty, protože zaměstnanecká karta zanikla dnem 31. 7. 2023. Tento závěr patrně vyplývá z původního rozhodnutí žalovaného (byť není v napadeném rozhodnutí explicitně citováno), ve kterém uvedl, že platnost zaměstnanecké karty vypršela právě dnem 31. 7. 2023. Zdůraznil, že žalovaný v rozhodnutí vůbec nebral v potaz, že proti tomuto původnímu rozhodnutí byla žalobcem podána žaloba, o které v době podání žaloby nebylo rozhodnuto a které byl přiznán odkladný účinek, kterým se právní moc původního rozhodnutí odkládá do rozhodnutí soudu o původní žalobě. Do doby, než soud o původní žalobě rozhodne, platí fikce, že oznámení o změně zaměstnavatele, proti kterému směřovalo původní rozhodnutí, je bezvadné a platné. Tento názor pak žalobce dovozuje z rozhodovací praxe správních soudů, která se výslovně ke smyslu odkladného účinku správní žaloby proti sdělení o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele vyjádřila (odkázal na usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 30 A 135/2021–49, a Krajského soudu v Brně sp. zn 30 A 152/2021). 3. Poukázal na to, že druhým důvodem, proč žalovaný v napadeném rozhodnutí spatřoval nesplnění podmínek oznámení o změně zaměstnavatele, je, že žalobce nedodal doklady prokazující trvání předchozího pracovního poměru, či jeho zánik. K tomu žalobce dodal, že vlivem specifické situace, do které se dostal, nemohl předmětné doklady dodat. Původní rozhodnutí se zamítavě vyjadřovalo k oznámení o změně zaměstnavatele žalobce. Změna zaměstnavatele se týkala společnosti CONTINENTAL CRC s.r.o., novým zaměstnavatelem měla být společnost HOPI s.r.o.; pracovní poměr mezi žalobcem a společností HOPI však nikdy nevznikl, a to z důvodu právě zamítavého původního rozhodnutí, které bylo vydáno 14. 9. 2023. Dne 21. 11. 2023 přiznal soud původní žalobě odkladný účinek; v té době, tedy více než dva měsíce od zamítavého původního rozhodnutí, však již společnost HOPI nedržela žalobci volné pracovní místo, a ten tak nemohl do pracovního poměru nastoupit. Nelze přitom klást k tíži žalobce, že společnost HOPI pracovní místo nedržela. 4. Namítal, že žalovaný byl nepochybně povinen zajistit, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V případě nejasností byl povinen vyzvat žalobce k doložení chybějících dokladů, případně jej poučit o podání bývalého zaměstnavatele (na základě poučovací povinnosti správního orgánu). Pokud tak neučinil, zasáhl do ústavně zaručeného práva žalobce na spravedlivý proces. Konstatoval, že pokud se zohlední existence odkladného účinku původní žaloby a jeho význam definovaný správními soudy a tyto se aplikují na napadené rozhodnutí, je nutné dovodit, že žalovaný postupem fakticky připoutal žalobce pouze ke společnosti HOPI jako zaměstnavateli bez možnosti uzavřít pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem. Žalobce se domnívá, že tímto postupem žalovaného bylo zasaženo do jeho základních práv, zejména pak do práva na svobodnou volbu povolání podle čl. 26 odst. Listiny základních práv a svobod. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě stran námitek týkajících se výzvy k odstranění vad podání uvedl, že dle správního řádu a pravidel v něm uvedených lze postupovat pouze tehdy, jestliže zvláštní zákon nestanoví jinak (§ 1 odst. 2 správního řádu). Připomněl, že dle § 168 odst. 1 zákona o pobytu cizinců platí, že ustanovení části druhé a třetí správního řádu se nevztahují na řízení podle § 42g odst. 7 až 11, tedy právě na oznámení změny zaměstnavatele a dalších změn. Dále poukázal na to, že dle § 42g odst. 9 zákona o pobytu cizinců se na oznámení, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8 hledí, jako by nebylo učiněno. Jestliže je tedy žalovanému doručeno oznámení změny zaměstnavatele, které nesplňuje podmínky stanovené zákonem o pobytu cizinců v § 42g odstavec 7 a 8, pak se k takovému oznámení dle § 42g odst. 9 téhož zákona nepřihlíží. Žalovaný připomněl, že podmínky pro změnu zaměstnavatele jsou formulovány velmi explicitně, a tak již v okamžiku doručení oznámení je zřejmé, zda tyto podmínky splněny jsou, nebo naopak nejsou. Žalovaný tak nemůže vyzývat či upozorňovat podatele k odstranění „nedostatků“ podání, které zvláštní zákon (zákon o pobytu cizinců) již považuje za neučiněné. Jinými slovy, považuje-li se podání za neučiněné, nemá žádných právních následků, a nemůže tak žalobci, jaksi dodatečně, vzniknout povinnost vyzvat oznamovatele k odstranění vad oznámení dle § 154 ve spojení s § 37 odst. 3 správního řádu. 6. Zdůraznil, že žalobce dovozuje povinnost vyzvat k odstranění vad či jinak jej poučit o vadách jeho oznámení o změně zaměstnavatele z textu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/98/EU, o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě (dále je „Směrnice“). Žalovaný se ovšem domníval, že závěry žalobce o povinnosti vyzvat k odstranění vad oznámení či spíše k upozornění na to, že toto oznámení nesplňuje podmínky stanovené zákonem, tato evropská právní úprava nikterak nepodporuje, neboť Směrnice otázku změny zaměstnavatele vůbec neřeší. Tuto otázku bude řešit až nově navrhovaná právní úprava. 7. K nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu žalovaný uvedl, že vyšel z toho, co bylo zjištěno v rámci řízení o oznámení žalobce vedeného pod č.j. OAM-57276/ZM-2023. Žalobce dne 10. 8. 2023 doručil žalovanému oznámení o změně zaměstnavatele. Jako doklad o skončení pracovního poměru u předchozího zaměstnavatele, tedy u CONTINENTAL CRC s.r.o., doložil žalobce „okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem“ datované 22. 6. 2023 spolu s čestným prohlášením pana A. M. B. o tom, že tento dokument byl dne 22. 6. 2023 odeslán v obálce s dodejkou společnosti CONTINENTAL CRC, doručení zaměstnavateli nebylo nijak prokázáno. Žalovanému však již dne 5. 6. 2023 byla doručena informace CONTINENTAL CRC s.r.o. o okamžitém zrušení pracovního poměru s žalobcem zaměstnavatelem, a to ke dni 1. 6. 2023. Z dokumentu doloženého společností CONTINENTAL CRC vyplývá, že při pokusu o doručení okamžitého zrušení pracovního poměru dne 1. 6. 2023 předáním na pracovišti, žalobce odmítl tento dokument převzít, přičemž tuto skutečnost stvrdili dva svědci svými podpisy. V souladu s § 334a odst. 2 zákoníku práce se okamžité zrušení pracovního poměru považuje tímto dnem za doručené. Žalovaný neměl důvod pochybovat o platnosti skončení pracovního poměru žalobce a ke dni 31. 7. 2023 vyznačil zánik zaměstnanecké karty žalobce. I předchozí oznámení o změně zaměstnavatele ze dne 10. 8. 2023 tak bylo podáno v době, kdy zaměstnanecká karta již nebyla platná. Proti sdělení žalovaného o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele byla podána žaloba, které byl přiznán odkladný účinek. Žalovaný je nicméně přesvědčen o tom, že ani přiznaný odkladný účinek nemůže zvrátit situaci, kdy k zániku platnosti zaměstnanecké karty došlo ze zákona ještě před podáním oznámení o změně zaměstnavatele. 8. Žalobce se v žalobě rovněž odvolává na právo na svobodnou volbu povolání, které samozřejmě není žalobci upíráno. Současně však zákon o pobytu cizinců stanoví podmínky, za nichž mohou cizinci své právo na svobodnou volbu povolání realizovat. Pokud cizinec stanovené podmínky nesp