10 Ca 148/2009

10 Ca 148/2009- 28 - text

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]10 Ca 148/2009-28

R o z s u d e k

J m é n e m r e p u b l i k y

Městský so ud v Praze rozhodl v se ná tě složeném z předsedy JUDr. Ja na Ryb y a so udc ů JUDr. Ludmily Sa nd nero vé a Mgr. Mila na Ta ube ra v právní věc i žalobce: AGRO Jevišovice, a.s., dříve AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, družstvo, IČ 494 55 958, se sídlem Jevišovice 102, zast. JUDr. Ro mano u Dvořáko vo u, advokátkou ve Zno jmě, ná m. Svobody 18, proti ža lo va né mu: Ministerstvo životního pros t ře dí, Praha 10, Vršovická 1442/65, o pře zk um rozhodnutí ža lo va né ho ze dne 3.3.2009 č.j. 560/477/2009, ve spojení s rozhodnutím správního orgánu prvního stup ně, t a k t o:

O d ů v o d n ě n í

Ža lobc e se do má há zr uše ní rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 3.3.2009 č.j. 560/477/2009 (dále „rozhodnutí MŽP“), kterým bylo zamítnuto odvolání podané žalobcem a záro ve ň potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí ze dne 5.1.2009 č.j. ČIŽP/47/IPP/SR01/0818366.003/09/BLV (dá le „rozhodnutí ČIŽP“), a zároveň i zrušení tohoto rozhodnutí ČIŽP.

Česká inspekce životního prostředí, její Ob lastní inspektorát Brno, jako správní orgá n prvního stup ně (dále „inspekce“) uložila ža lobc i rozhodnutím ČIŽP pod le § 37 odst.4 písm. b) záko na č. 76/2002 Sb., o inte gro va né prevenci a omezování zne č iště ní, o inte gro va né m registru znečišťování a o změ ně někte rýc h zákonů (záko n o inte gro va né p re ve nc i), ve znění pozdě jš íc h předpisů (dále jen „zákon o integrované prevenci“), pokutu ve výši 300 000,- Kč za správní delikt uvedený v § 37 odst.2 záko na o inte gro va né p revenci, kterého se žalobce dopustil pod le inspekce tím, že v období od 31.10.2007 do 7.7.2008 pro vo zo val za říze ní bez inte gro va né ho po vo le ní, a tím porušil usta no ve ní § 16 odst.2 záko na o inte gro va né pre ve nc i. Týmž rozhodnutím a ro vně ž podle § 37 odst.4 p ísm. b) zá ko na o inte gro va né prevenci uložila inspekce žalobci i pokutu ve výš i 3 000,- Kč za správní delik t podle § 37 odst.2 záko na o inte gro va né pre ve nc i, k teré ho se žalobce dopustil tím, že pro vo zo val zařízení v rozporu s podmínkou inte gro va né ho po vo lení a ne zajis til stano vení pachových látek podle vyhlášky č. 362/2006 Sb., o zp ůsob u stano vení koncentrace pac ho výc h lá tek, příp ustné míry obtěžování zápachem a zp ůsob u jejího zjišťo vá ní, v termínu do 30.9.2008. Tím ža lobc e porušil pod le inspekce us t. § 16 odst.1 p ísm. a) záko na o inte gro va né pre ve nc i. Projektovaná kapacita za říze ní „Výroba rybí mo učk y“ v k. ú. Černín, které spadá pod režim zákona o inte gro va né prevenci a je za řa ze no podle přílohy č.1 k zákonu o inte gro va né prevenci do kategorie bodu 6.5., je pod le zjištění inspekce 20 t vstup níc h vedlejších produktů a 10 t k uk uřice za de n. Zařízení b ylo v provozu od roku 2000 nepřetržitě s výjimkou období let 2004 a 2005, kdy bylo mimo pro vo z z d ůvod u zákazu výroby masokostní mo učk y. Přec hod ná doba, stano vená v přechod ném usta no ve ní zákona o inte gro va né p revenci, skončila nejpo zdě ji 30.10.2007. Po to mto datu již nee xis to va la výjimka z povinnosti mít inte gro va né po vo lení pro pro vo zo vá ní

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]za říze ní spadající pod režim záko na o inte gro va né p revenci. Již k datu podání žádosti o inte gro va né povolení (28.8.2007) bylo zřejmé, že do 30.10.2007 žalobce ne získ á toto povo le ní, přestože byl na povinnost požádat o ně upo zorně n Ministerstvem životního prostředí již dne 2.3.2007. Při stano vení výše pokut při spodní hranici zákonem stano veného rozpětí sankční sazby inspekce zo hled nila, že žalobce pro vo zo val za říze ní „Výroba rybí mo učk y", za řa ze né do kate go rie 6.5., bez p latné ho inte gro va né ho po vo lení po dobu 252 d nů, že byl upo zorně n Ministerstvem životního prostředí na povinnost získat inte gro va né po vo le ní, že na za říze ní nedošlo po dobu trvání protiprávního stavu k žád né ha vá rii, že pro vo zo vatel podal žádost o vyd á ní inte gro va né ho po vo lení sám bez ohledu na kontrolu či případnou sankci ze strany inspekce a že v d ůsledk u správního deliktu nebylo pro ká zá no poškození životního prostředí. Pokud jde o pokutu za pro vo z za říze ní v rozporu s podmínkou inte gro va né ho povolení a nezajištění stano vení pac ho výc h látek podle vyhlá šk y č. 362/2006 Sb., inspekce se ro zhod la ulo žit pokutu ro vně ž výrazně při spodní hra nic i zákonem sta no ve né ho rozpětí sa zb y, když zjistila, že žádost o změnu inte gro va né ho po vo lení b yla podána těsně před vypršením lhůty, ve které mě lo být provedeno stanovení pachových látek podle inte gro va né ho po vo le ní, a neb yla tedy podána v takovém časovém předstihu, aby na zák ladě této žádosti byla vyd á na změ na inte gro va né ho po vo lení krajským úřadem a b yla i p ravo mocná před vypršením termínu měření sta no ve ným v rozhodnutí.

Ža lo va ný se v rozhodnutí vyda né m v odvolacím správním řízení (rozhodnutí MŽP) ztotožnil s a rgume ntac í inspekce. Zjistil, že inspekce po stupo va la v souladu se zákonem o inte gro va né pre ve nc i, a pokud jde o procesní usta no ve ní, je výrok rozhodnutí řád ně odůvod ně n, správní úva ha úřad u je zce la zřetelná a do šlo také k vypořádání námitek a připomínek účas tník ů. Inspekce pře s ně c ito va la výčet zjiště nýc h sk ute č ností za období od 31.10.2007 do 7.7.2008, na zák ladě kterých b yla pokuta vymě ře na. Způsob, jakým byl správní delikt spác há n, byl při stanovení výše pokuty zo hled ně n. V so ulad u s ust. § 38 odst.2 záko na o inte gro va né pre ve nc i bylo při určení výměry pokuty přihlédnuto k zá va žnosti správního deliktu, ke zp ůsob u spáchání, ke vzniklým nebo hro zíc ím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví č lo věka. Pokud inspekce uved la, že při stanovení výše pokuty přihlédla k to mu, že nedo š lo k poškození životního prostředí a již ne hod no tila „hro zíc í škodlivé nás ledk y“, odstranilo tento nedostatek ža lo va né Ministerstvo životního prostředí v od ůvod ně ní své ho rozhodnutí, když uved lo, že „nelze souhlasit s ná mitko u odvolatele, že záje m c hrá ně ný zákonem o inte gro va né pre ve nc i nebyl nijak ohro že n. Záko ne m byla nasta ve na no vá pra vid la pro po vo lo vání výrobních činností velkých průmyslových a ze mědě lsk ýc h podniků. Provozní podmínky za říze ní mají být stano vová ny tak, aby nedoc há ze lo k přeno su znečištění me zi jednotlivými slo žka mi životního prostředí. Při sta no vo vá ni podmínek provozu zařízení je uplatňován princ ip inte gro va né prevence, který zab ra ňuje znečišťování již před je ho vznikem vhod no u vo lbo u výrobních postupů, které jsou hodnoceny na základě nejlepších dostupných technik. Te nto hla vní princ ip byl pod le ná zoru ministerstva protiprávním jednáním od vo late le zce la potlačen“. V od ůvod ně ní rozhodnutí MŽP se připomíná, že pro od vo latele (tzn. ža lobce ) bylo důležité stanovisko MŽP ze dne 2.3.2007 č.j. 17058/ENV /07, jímž mu bylo sd ěleno, že pos uzo va né za říze ní spadá pod kategorii 6.5., přílohy č.1 zákona o inte gro va né prevenci a že je ro zhod ujíc í projektovaná kapacita zař íze ní, niko li sk ute č ně dá vko va né množství konfiskátu živoč iš né ho p ůvod u a živoč iš né ho odpadu.

Zr uše ní obou napadených rozhodnutí (rozhodnutí MŽP i rozhodnutí ČIŽP) se žalobce domáhá pro nesprávný úřední postup ve věc i, který spatřuje v podstatném porušení usta no ve ní o ř íze ní, resp. ve vadá c h ř íze ní, jež mo hly pod le je ho mínění mít za následek ne záko nno st napadených rozhodnutí ve věci samé (první žalobní bod – námitka vad řízení včetně

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]nedostatečného odůvodnění). Ža lob ce vytýká ža lo va né mu Ministerstvu životního prostředí i inspekci to, že rozhodnutí o pokutě b ylo vydá no v rozporu s us t. § 50 odst.3 záko na č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dá le „správní řád“), pod le něho ž je správní orgá n povinen v ř íze ní, v ně mž má být z moc i úřední ulo že na povinnost, i bez ná vrhu zjis tit všechny ro zhod né okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch to ho, komu má být povinnost ulo že na. Ža lo va ný se pod le ža lobce dostatečně nevypořádal s okolnostmi „po le hč ujíc ími“ pro žalobce, resp. při sta no ve ní výš e pokuty dostatečně ne zo hled nil okolnosti svědčící ve prospěch žalobce. Porušení uvede né ho usta no ve ní po va žuje žalobce za nesprávný úřední postup. Povinnost získat platné inte gro va né po vo lení byla pro vo zo vate li ulo že na záko ne m o inte gro va né pre ve nc i, který nabyl účinnosti dne 1.1.2003. V období let 2004 a 2005 žalobce za říze ní nepro vo zo va l z d ůvod u zákazu výroby masokostní mo učk y. Jak uvádí v ža lobě, výrobu opětovně za háj il až v roce 2006 a tehd y začal zajišťo va t potřebné dokumenty. Následně zpracovával žádost a dokladovou část o vydání inte gro va né ho po vo le ní. Jednotlivé kroky vžd y konzultoval s orgány státní správy, p ře vá žně s Krajským úřadem J iho mora vské ho kraje, aby získ al inte gro va né po vo lení do po žado va né ho termínu 30.10.2007. Vzhledem k to mu, že zařízení „Výroba rybí mo učk y“, pro vo zo va né ža lobce m, b ylo jed iné v České republice, měl žalobce významně zt íže né získávání informací, pokud jde o to, zda za říze ní podléhá pod p ůsob nost záko na o inte gro va né pre ve nc i. Ža lo va ný měl podle žalobce přihléd no ut k této okolnosti, která odůvodňuje stanovení sankce v co mo žná nejnižší výš i. Přestože je stano vena při dolní hra nic i, je pro žalobce c ite lná, de mo tivujíc í a nepřiměřená. Ža lobc e nabyl do jmu, že je sankcio no ván za le gis la tivní nejasnos ti, které pod le něj provázely danou právní úpra vo u. Žalobce ne jpr ve získával spíše info r mace, že je ho za říze ní zákonu o inte gro va né pre ve nc i nepod lé há, neboť sta no ve ná kate go rie bodu 6.5. přílohy č.1 k zákonu o inte gro va né pre ve nc i je za měře na spíše na zařízení typu kafilerie. Dne 2.3.2007 obdržel sta no visko Ministerstva životního prostředí, pod le něho ž jím pro vo zo va né zařízení podléhá pod působnost záko na o inte gro va né prevenci a lze ho za řad it pod kategirii 6.5. přílo hy č.1. Ža lobc e proto o me zil výrobu a kapacitu zařízení stanovil na množství do 10 t ved lejších živoč iš nýc h produktů za de n. Tuto hranici prokazatelně nepřekročil, což vyplývá z p ro vo zní evidence. Pro vo zem za říze ní pod le žalobce nedoc há ze lo k žád né mu skutečnému o hro žení životního prostředí znečištěním, tak že záje m chráněný záko ne m o inte gro va né prevenci nebyl ohro že n. Přes vyjádření ža lobce v rámci správního řízení udělil správní orgán pokutu v nepřiměřené výš i, aniž by věnoval ná le žito u po zo rnost od ůvod ně ní její výše. Absence těchto úva h zakládá pod le žalobce nepřezkoumatelnost napade né ho rozhodnutí. V od ůvod ně ní rozhodnutí o výš i pokuty je obsažen pouhý výčet skutečností zo hled ně nýc h při sta no ve ní výše pok uty, správní orgán se ale vůbec nevypořádal s hodnocením, o jak zá va žný de likt se jedná, ani se způsobem je ho spáchání, a nevyjádřil se k vzniklým nebo hro zíc ím škodlivým následkům v ob lasti životního prostředí nebo v oblasti zd ra ví č lo věka (druhý žalobní bod – námitka nedostatečného posouzení závažnosti deliktu a následků jednání žalobce). Ze stejných d ůvod ů napadá žalobce i výrok o udělení pokuty za de lik t, kterého se měl dopustit tím, že nezajistil sta no ve ní pachových lá tek podle vyhlášky č. 362/2006 Sb. v termínu do 30.9.2008, jak vyplývá z podmínek inte gro va né ho po vo le ní, přestože povinnost splnil nás led ujíc ího dne 1.10.2008 (třetí žalobní bod – nedostatečné odůvodnění druhé pokuty).

Ža lo va né Ministerstvo životního prostředí ve vyjádření k ža lobě odkazuje na od ůvod ně ní své ho ro zhod nutí, neboť většina námitek uvedených v od vo lání se opakuje i v žalobě, a navrhuje, aby so ud ža lob u jako ned ůvod no u zamítl. Námitka o porušení usta no ve ní o správním řízení ne ní podle ža lo va né ho d ůvod ná. Inspekce pod le ža lo va né ho zko uma la jednotlivá kritéria sta no ve ná v § 38 odst.2 záko na o inte gro va né pre ve nc i. Není pra vdo u, že ne zko uma la okolnosti svědč íc í ve prospěch i neprospěch žalobce. Pokud jde o zá va žno st

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]správního deliktu, hodnotila zp ůsob je ho spáchání vzniklé nebo hro zíc í následky i dobu protiprávního s ta vu, která tr va la 252 dnů. Žalobce byl upo zo rněn Ministerstvem životního prostředí na povinnost získat inte gro va né povolení již začátkem března 2007, žádost však podal teprve 28.8.2007. Povolení mu b ylo vydá no až 16.6.2008. Pokud inspekce uved la, že při stano vení výše pokuty přihlédla k tomu, že nedošlo k poškození životního prostředí a již ne hod no tila „hro zíc í škodlivé následky“, pak tento nedostatek odstranil žalo vaný v od ůvod ně ní své ho rozhodnutí, když uvedl, že ne lze so uhla sit s ná mitko u odvolatele, že zájem c hrá ně ný záko ne m o inte gro va né pre ve nc i nebyl nijak ohrožen (viz výše výňatek z obsahu rozhodnutí MŽP). Jako d ůvod no u ne uzna l ža lo va ný ani ná mitk u žalobce, že mě lo být přihlédnuto k tomu, že až do sta no viska odboru pos uzo vá ní vlivů na životní prostředí MŽP neb ylo ja s né, zda má povinnost získat pro pro vo zo vá ní zařízení inte gro va né po vo le ní. Ža lobc e již v roce 2006 sám v žádosti o upřesnění kate go rie za říze ní jako zdroje znečištění ovzd uš í uváděl, že se jed ná o zařízení na zp raco vá ní 20 t ved lejších živočišných p rod uktů. Pokud by již v této době požádal o inte gro va né po vo le ní, měl by dostatečný časový prostor získat toto po vo lení do 30.10.2007. Tvr ze ní, pod le něho ž provozním předp ise m o me zil výrobu a kapacitu za říze ní na mno žs tví do 10 t ved lejšíc h živočišných produktů za de n, nebylo pod le ža lo va né ho v řízení o pokutě ani v žalobě nij ak důkazně dolo že no. I kdyby zmíněný provozní p ředp is byl do lo žen, ne mo hl by pod le ža lo va né ho sám o sobě odstranit protiprávnost jednání ža lob ce, který muse l mít pod le přechodného us t. § 42 záko na o inte gro va né pre ve nc i k 30.10.2007 pravo mo cné inte gro va né po vo le ní, pokud hod la l provozovat zařízení spadající do p ůsob no sti zákona o inte gro va né pre ve nc i. Důvod ná ne ní podle ža lo va né ho ani další ža lob ní námitka o hled ně výše sankce, když pokuta ulo že ná ve výši 300 000,- Kč při sa mé spodní hranici (horní hr a nice je 7 000 000,- Kč) je ve vztahu k zákonným kritériím přiměřená. To se týká i d ruhé pok uty, neboť podmínka stano vená integrovaným po vo le ním byla splněna až po uplynutí lhůty.

Soud přezkoumal napadená rozhodnutí MŽP a ČIŽP v mezích up latně nýc h ža lob níc h bodů (§ 75 odst.2 s.ř.s.). Ža lob u neshledal d ůvod no u, neboť napadená rozhodnutí správního orgánu prvního i dr uhé ho stup ně po va žuje za přezkoumatelná, procesně, věcně i právně správná a podrobně a dostatečně zd ůvod ně ná.

Při přezkoumávání záko nno sti a správnosti rozhodnutí vyc há ze l ze sk utko vé ho a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst.1 s.ř.s.). Vzhledem ke shod né mu souhlasu obou účas tník ů řízení po odeslané výzvě soudu ve smyslu § 51 odst.1 s.ř.s. (u žalobce konkludentnímu, u ža lo va né ho výs lo vné mu), ro zhod l, aniž by nařizo va l jed ná ní.

Podle § 50 odst.3 správního řádu věty druhé je v ř íze ní, v ně mž má být z moc i úřední ulo že na povinnost, správní orgán povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch to ho, komu má být povinnost ulo že na. Podle věty první tého ž usta no ve ní je správní orgán zároveň povinen zjis tit všechny okolnosti důležité pro ochranu veře jné ho zájmu.

Podle § 16 odst.1 p ísm. a) záko na o inte gro va né pre ve nc i je p ro vo zo vatel zařízení povinen provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným pod le záko na o inte gro va né pre ve nc i. Pod le § 16 odst.2 záko na o inte gro va né prevenci ne smí pro vo zo vatel za říze ní bez platného inte gro va né ho po vo lení zařízení p ro vo zo vat.

Zařízením se pod le § 2 p ísm. a) záko na o inte gro va né pre ve nc i rozumí stacio nární technická jednotka, ve které probíhá jed na či více průmys lo výc h činností uvedených v příloze

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]č.1 k zákonu o inte gro va né pre ve nc i, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č.1 k zákonu o inte gro va né pre ve nc i probíhajícími v dotčeném místě a mo hly by ovlivnit emise a zneč iš tě ní, nejde-li o stacionární technickou jed no tk u používanou k výzkumu, vývoji a zko uše ní no výc h výrobků a procesů. Za zařízení se podle tého ž usta no ve ní považuje i stacionární technická jednotka neuvedená v příloze č.1 k zákonu o inte gro va né pre ve nc i, jestliže provozovatel za říze ní pro ni požádá o vydání inte gro va né ho po vo le ní. Mezi zařízení, pro která se uplatňuje inte gro va ná prevence a omezování znečištění vymezenými činnostmi, patří pod le bodu 6.5. přílohy č.1 k zákonu o inte gro va né prevenci i „zařízení na od straňo vání nebo využití konfiskátů živočišného p ůvod u a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větš í než 10 t denně“ (resp. pod le vymezení úč inné ho do 31.5.2006, před no ve lizac í pro vede no u záko ne m č.222/2006 Sb., „zařízení na zne škod ňo vá ní nebo zhod noco vá ní zvířecích těl a živoč iš né ho odpadu o kapacitě zpra co vá ní větší než 10 t denně“). Pra ho vé hod noty uváděné v příloze č.1 jsou obecně podle po známk y uč ině né v zá věru přílohy udá vá ny ve vztahu k projektovaným výrobním kapacitám, anebo jiné mu parametru zař íze ní.

Podle § 37 odst.2 záko na o inte gro va né pre ve nc i se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pro vo zo vatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje za říze ní bez platného inte gro va né ho po vo le ní, bez pra vo moc né ho rozhodnutí o podstatné změ ně inte gro va né ho povolení nebo v ro zpo ru s podmínkami inte gro va né ho po vo le ní. Za správní de likt podle c ito va né ho usta no ve ní se uloží pokuta do 7 000 000 Kč (§ 37 odst.4 pís m. b/ záko na o inte gro va né pre ve nc i).

Podle § 38 odst.1 zákona o inte gro va né prevenci právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vyna lo žila veškeré úsilí, které b ylo mo žno po žado va t, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Podle § 38 odst.2 záko na o inte gro va né prevenci se při urč e ní výmě ry pokuty právnické osobě př ihléd ne k zá va žno sti správního deliktu, ze jmé na ke zp ůsob u jeho spác há ní, ke vzniklým nebo hro zíc ím škodlivým následkům v ob lasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a době trvání protiprávního stavu.

Podle pře c hod né ho ustano vení § 42 záko na o inte gro va né prevenci byl povinen provo zo vate l za říze ní, pro které podal žádost o stavební po vo lení pod le zvláštního právního předp is u do 30.10.1999 a které uvedl do provozu do 30.10.2000, mít inte gro va né po vo lení k datu 30.10.2007, pokud měl v úmyslu pro vo zo vat toto zařízení po 30.10.2007.

Podle § 50 odst.3 správního řádu je správní orgán povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu ve řejné ho zájmu. V ř íze ní, v ně mž má být z moc i úřední ulo že na povinnost, je povinen i bez ná vrhu zjis tit všechny ro zhod né okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch to ho, komu má být povinnost ulo že na.

Z obsahu správního spisu dále vyplývá, že

- odvolací ná mitk y ža lobce ze dne 21.1.2009 i argumenty up la tně né ve vyjádření ze dne 8.10.2008 k protokolu o kontrolním zjištění inspekce se v zásadě kryjí s je ho žalobními body (o mezení vá rob y a kapacity zařízení, nepřekročení mno žs tví 10 t vedlejších živoč iš nýc h produktů za de n, konzultace, zda zařízení sk uteč ně podléhá pod působnost záko na o inte gro va né pre ve nc i, ne zo hled ně ní rozhodných okolností svědčících ve prospěch i neprospěch ža lob ce, nepřiměřenost pokut),

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]- rozhodnutí o změ ně č.1 inte gro va né ho po vo lení k provozu zařízení „Výroba rybí mo učk y“ v k. ú. Černín, pokud jde o ulo že ní povinnosti p ro vo zo vate le zařízení zajistit sta no ve ní koncentrace pachových látek pod le vyhlá šk y č. 362/2006 Sb., vydal Krajský úřad Jiho mo ra vské ho kraje žalobci pod č.j. JMK 123527/2008 dne 3.11.2008, - sankční říze ní bylo za há je no o zná me ním inspekce ze dne 24.10.2008 vč etně sta no ve ní lhůty k vyjádření věci (usnesením inspekce z tého ž d ne),

- kolaudační rozhodnutí Obecního úřad u Jevišovice ze dne 7.7.2000 č.j. 197/6/2000, které nabylo právní moc i dne 24.7.2000, po vo lilo užívání stavby žalobcovy výrobny kostní mo učky v k. ú. Černín vč etně plynofikace a vzd uc hotec hnik y,

- rozhodnutím Krajského úřad u J iho mora vské ho kraje, odboru životního prostředí, ze dne 16.6.2008 č.j. JMK112898/2007 bylo ža lobc i podle § 13 odst.3 záko na o inte gro va né pre ve nc i vydá no inte gro va né po vo lení k provozu zařízení „Výroba rybí mo učk y“ v obci Černín, k. ú. Černín, při je ho za řa ze ní do kate gorie 6.5. – za říze ní na zneškodňování nebo zne hod noco vá ní zvíře c íc h těl a živoč iš né ho odpadu o kapacitě vě tší než 10 t denně s tím, že projektovaná kapa c ita zařízení činí 20 t vstup níc h vedlejších živočišných produktů a 10 t k uk uřice za de n, tj. celkem 30 tun surovin denně (7 530 t/rok),

- podle protokolu o kontrolním zjištění inspekce ze dne 3.10.2008 b ylo zjištěno, že provozovatel (tzn. žalobce) pro vo zo val předmětné zařízení v období od 1.11.2007 do 7.7.2008 bez p latné ho inte gro va né ho po vo le ní,

- Ministerstvo životního prostředí žalobci sdělilo vyjádřením ze dne 2.3.2007, že ža lobco vo za říze ní na výrobu rybí mo učk y lze na základě dostupných informací za řad it do kategorie 6.5. záko na a že žalobce jako p ro vo zo vatel tohoto zařízení má povinnost získat inte gro va né po vo lení a pro vo zo vat zařízení v so ulad u se zákonem o inte gro va né pre ve nc i.

Jednotlivé ža lob ní body přezkoumal so ud s těmito závěry:

První a třetí žalobní bod, tedy výtku, že správní orgán nerespektoval us t. § 50 odst.3 správního řád u, ne zo hled nil i všechny okolnosti svědč íc í ve prospěch ža lobce a nedostatečně odůvodnil výše ulo že nýc h pokut, so ud neshledal důvodnými. Předně je nutno konstatovat, že žalobce měl dostatečný časový prostor, aby svými konzultacemi zjistil, zda zařízení, které provozuje, spadá do režimu uplatněného zákonem o inte gro va né prevenci, a aby se tomuto právnímu režimu přizpůsobil včasným podáním žádosti o inte gro va né po vo lení a je ho včasným získáním. Nelze ne vidě t i dobu nečinnosti či vá há ní s podáním takové žádosti i poté, kdy žalobce obdržel jed no znač né vyjádření a právní posouzení k lad né otázky ze strany Ministerstva životního prostředí (stanovisko ze dne 2.3.2007). Ne lze přehlédnout, že žádost o vydání inte gro va né ho povolení podal ža lob ce až dne 28.8.2007, nehledě na dobu předcházející podání žádosti a datum účinnosti zák o na o inte gro va né prevenci (1.1.2003). Skutečnost, že inte gro va né po vo lení mu za této situace nebylo vydá no do dne 30.10.2007, jak uk láda lo pro ža lobc ův případ přechodné usta no ve ní § 42 zákona o inte gro va né pre ve nc i, jde proto k tíži žalobce.

Skute č ně zpraco vá va né mno žs tví ved lejšíc h živoč iš nýc h produktů v za řízení spadajícím pod režim záko na o inte gro va né pre ve nc i ne ní z hlediska naplnění skutkové podstaty správního deliktu při provozu zařízení bez vyda né ho inte gro va né ho po vo lení právně re le va ntní. Právně re le va ntní, a tedy ro zhod ujíc í je naopak to, jakou má pos uzo va né zařízení projektovanou denní výrobní kapacitu pro zpra co vá ní ved lejšíc h živočišných p rod uktů, resp. zda ji má projek to va no u do 10 t, anebo nad 10 t. Lze se tak zce la ztotožnit s d ůvod y, které se uvádějí v pro vstup ňo vé m rozhodnutí ČIŽP, že „kapa c itu zařízení ne ní mo žné upravit po uze

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]na základě administrativní změ ny provedené pro vo zo vatelem v provozním předpisu, aniž by byly realizovány fyzické úp ra vy na tec hno lo gické m zař íze ní, řád ně schválené po vo lo vac ímí orgány“.

Koneč né výše obou ulo že nýc h pokut svědčí navzdory tvrze ní ža lob ce o sho víva vé m pohledu správních orgánů obou stupňů na deliktní jednání žalobce při úvahách o výš i pokut, které byly ulo že ny při sa mé spodní hranici mo žné ho záko nné ho sankčního ro zpětí a které byly zce la dostatečně a přesvědčivě zd ůvod ně ny. Jestliže s nad inspekce v prvním stupni řízení uvedla, že při sta no ve ní výše pokuty přihlédla k to mu, že nedoš lo k poškození životního prostředí a již ne hod no tila „hro zíc í škodlivé ná s ledk y“, lze považovat tento „nedostatek“ v od ůvod ně ní za odstraněný ža lo va ným ministerstvem doplněním příslušné úvahy v od ůvod ně ní rozhodnutí MŽP, že ne lze souhlasit s ná mitko u ža lobce, že zájem c hrá ně ný záko ne m o inte gro va né prevenci nebyl nijak o hro že n, a z jakého důvodu.

Ro vně ž druhý žalobní bod, tedy námitka nedostatečného posouzení zá va žnosti deliktu a následků jednání ža lobc e, ne ní důvodný. Naopak shod ně se správními orgány obou stupňů lze mít za to, že b ylo dostatečně přihlédnuto jak k re la tivně d lo uhé době pro vo zo vá ní před mětné ho zařízení bez vyda né ho p latné ho inte gro va né ho po vo lení (přes 250 dní), tak i ke skutečnosti svědčící ve prospěch ža lob ce, že totiž podal žádost o inte gro va né povolení sám bez o hled u na kontrolu či případnou sankci ze strany inspekce a že nebylo prokázáno poškození životního pro střed í. Sk uteč no st, že nebylo prokázáno poškození životního prostředí, sa mo zře jmě ne zna me ná, že v pos uzo va né době nedoš lo k je ho o hro že ní, jak koneckonců ža lo va né ministerstvo přesvědčivě doplnilo prvostup ňo vé odůvodnění o úvahu o zá va žno sti správního deliktu i rozsahu ohrožení živo tního prostředí. Pokud jde o druhou up latně no u sa nkc i (pokutu o výš i 3000,- Kč), o nesplnění povinnosti ve sta no ve né lhůtě jde i te hd y, byly-li lhůta zmeškána o jeden jediný de n. V ža lobco vě případě také byl za toto porušení právní povinnosti ulo že n zce la minimální postih.

Z uvedených d ůvod ů byla ža loba jako ned ůvod ná zamítnuta (§ 78 odst.7 s.ř.s.).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst.1 s. ř. s. Ža lobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu náhrada nák lad ů řízení ne ná le ží. Ža lo va ný sice byl plně úspěšný, avšak pod le obsahu spisu mu nák lad y v tomto řízení nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvo u týd nů ode dne je ho doruč e ní. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního so ud u, se sídlem Moravské ná mě stí 6, Brno. O kasační stížnosti ro zhod uje Nejvyšší správní so ud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím d ne, který se svým označením s hod uje se d nem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li po sled ní den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže násled ujíc í pracovní de n. Zme šká ní lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z d ůvod ů uvedených v § 103 odst.1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání mus í obsa ho va t označení rozhodnutí, proti ně muž smě řuje, v jakém ro zsahu a z jak ýc h d ůvod ů je stěžo vatel napadá, a úd aj o to m, kdy mu b ylo rozhodnutí do ruče no.

V říze ní o kasační stížnosti mus í být stě žo va te l za sto upe n advokátem; to neplatí, má-li stě žo vate l, je ho za měs tna nec nebo člen, který za něj jed ná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdě lá ní, které je pod le zvláštních zákonů vyžado vá no pro výkon ad vok ac ie.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní so ud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního pop latk u na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na je ho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pra ze dne 28.3.2012

JUDr. Jan Ryba předseda senátu