2 Ao 1/2008 — Nejvyšší správní soud

3 A 26/2017- 83 - text 8 pokračování 3A 26/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr. Ivety Postulkové ve věci navrhovatele: Mgr. T. V., bytem P. 10-Š., K L. 70/1, zast. JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D., advokátem se sídlem Tábor, Příběnická 1908, proti odpůrci: Úřad městské části Praha 15, se sídlem Praha 10, Boloňská 478/1, zast. JUDr. Janem Olejníčkem, advokátem se sídlem Praha 2, Helénská 1799/4, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích ve správním obvodu Praha 15 ze dne 3. 2. 2014 č.j. 06459/2014/OD/FKo, t a k t o: I. Opatření obecné povahy – stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích ve správním obvodu Praha 15 ze dne 3. 2. 2014 č.j. 06459/2014/OD/FKo se ruší prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce, následujícího po dni nabytí právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 18 346,92 Kč, a to do rukou zástupce navrhovatele JUDr. Michala Bernarda, Ph.D., advokáta, do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í Včasně podaným návrhem na zahájení řízení se navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy – stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích ve správním obvodu Praha 15 ze dne 3. 2. 2014 č.j. 06459/2014/OD/FKo (dále jen „napadené opatření obecné povahy“). Napadeným opatřením obecné povahy byl změněn dopravní režim a byly provedeny úpravy svislého a vodorovného dopravního značení na místních komunikacích Nad Horizontem, Měcholupská, K Lesíku a Upravená ve správním obvodu Praha 15, v pražské městské části Štěrboholy, a to podle potvrzené a odsouhlasené situace dopravního značení, která je nedílnou součástí napadeného opatření obecné povahy, a za podmínek stanovených v tomto opatření. Navrhovatel namítá, že byl zkrácen ve svém právu na spravedlivý proces tím, že se odpůrce dostatečně nevypořádal s jeho písemnými odůvodněnými námitkami k návrhu napadeného opatření obecné povahy. Podle ust. § 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), se přitom s těmito námitkami měl vypořádat, resp. měl o nich rozhodnout, toto rozhodnutí odůvodnit a uvést je jako součást odůvodnění napadeného opatření obecné povahy. Odpůrce tak neučinil a k námitkám se sice vyjádřil, avšak o nich nerozhodl (a toto rozhodnutí neodůvodnil). Navíc toto vypořádání je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť v něm odpůrce věcně odborně nezdůvodnil svůj názor, pouze uvedl, že dopravní značka omezující rychlost na daném místě na 30 km/hod. byla umístěna nelegálně. Pro úplnost navrhovatel podotýká, že byl osobou s právem podání námitek k opatření obecné povahy; podle navrhovatele postačuje potencionalita dotčení práv opatřením obecné povahy. Navrhovatel spatřuje porušení svého práva na spravedlivý proces také v tom, že odpůrce překročil své pravomoci, když nerespektoval stanovisko žadatele o vydání opatření obecné povahy (městské části Praha-Štěrboholy), který souhlasil se zachováním omezení rychlosti na 30 km/hod. Dále podle navrhovatele zasahuje napadené opatření obecné povahy do jeho práva na příznivé životní prostředí, neboť ve svém důsledku znamená hluková zátěž další nárůst hlukové expozice již velmi silně zatížené lokality. Podle názoru navrhovatele hlukové limity v důsledku vydání napadeného opatření obecné povahy překročily závazné hlukové limity hluku stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, resp. nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění, což dokazuje měření hluku z roku 2016. Hlukové imise jsou podle názoru navrhovatele velmi vysoké, budí ho ze spánku a způsobují mu únavu vlivem nedostatečného množství a kvality spánku. Překročeny jsou podle názoru navrhovatele také nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší. Imisní limity přitom nesmí být překročeny (§ 3 odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o ochraně ovzduší“). Navrhovatel má za to, že pořizovatel napadeného opatření obecné povahy a následně i odpůrce měli povinnost se zabývat otázkou, zda nejsou tyto imisní limity překročeny. Odpůrce se však otázkou překročení imisních limitů nezabýval, a to přes obecně známou skutečnost, že znečištěné ovzduší má významný negativní vliv na lidské zdraví. Navrhovatel také uvádí, že napadené opatření obecné povahy zasahuje do jeho vlastnického práva, jelikož nemůže předmět vlastnické práva (rodinný dům, resp. pozemek, jehož je tento dům součástí) užívat způsobem, jakým by chtěl, nemůže nechat otevřená okna a větrat, což je důležité pro nutnou cirkulaci vzduchu a jako prevence před vlhkostí a plísněmi v domě. I pobyt na zahradě navrhovatele je v důsledku imisí z vozovky stresující. Ve vyjádření k návrhu na zahájení řízení odpůrce uvedl, že navrhovatel v podání ze dne 11. 12. 2013 žádným způsobem nenamítal, že by navrhované (nyní napadené) opatření obecné povahy zasahovalo do jeho práv, povinností či zájmů souvisejících s výkonem vlastnického práva, proto bylo toto podání posouzeno jako připomínky (§ 172 odst. 4 správního řádu), nikoli jako námitky (§ 172 odst. ř správního řádu). Navíc ulice Pod Areálem a Nad Horizontem v předmětné lokalitě nesousedí s nemovitostmi navrhovatele, a navrhovatel proto neměl právo podávat proti napadenému opatření obecné povahy v této části námitky. Dále se odpůrce ve vyjádření zabýval jednotlivými připomínkami navrhovatele uvedenými v jeho podání ze dne 11. 12. 2013. K námitce navrhovatele týkající se dotčení práva na ochranu zdraví a práva na životní prostředí odpůrce uvádí, že ty nejsou pro posouzení rozporu napadeného opatření obecné povahy se zákonem rozhodné, jelikož podle § 101b odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vychází soud při přezkumu opatření obecné povahy ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání. Stejně tak nelze brát v úvahu ani důkazy předložené navrhovatelem na podporu jeho tvrzení. Věcně pak k této námitce odpůrce uvádí, že navrhovatelem předložený protokol č. 2013/0184/73 ze dne 6. 11. 2013 o měření hluku neměl v době vydání napadeného opatření obecné povahy k dispozici, jelikož jej navrhovatel odpůrci nepředložil. Odpůrce se tak nemohl vypořádat se skutečnostmi uvedenými v tomto protokolu v odůvodnění napadeného opatření obecné povahy. Co se týče protokolu č. 63039/2016 ze dne 24. 6. 2016, odpůrce uvádí, že v době, kdy probíhalo měření hluku (tedy v období od 8. 6. 2016 do 9. 6. 2016), probíhaly v okolí městské části Praha-Štěrboholy dopravní uzavírky, v jejichž důsledku značná část řidičů volila objízdnou trasu skrz Městskou část Praha-Štěrboholy. Z tohoto důvodu byl dán předpoklad podle § 12 odst. 5 písm. b) nařízení o ochraně zdraví pro užití hygienického limitu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A staré hlukové zátěže, která pro posuzovanou situaci činila 70 dB. Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A tak nebyl v tomto období překročen. Dále odpůrce uvádí, že z výsledků měření Policie ČR provedeného dne 2. 3. 2017 v ulici K Lesíku, Praha 10 – Štěrboholy, je zřejmé, že úpravou provozu na pozemních komunikacích provedenou napadeným opatřením obecné povahy došlo k poklesu projíždějících vozidel. Co se týče námitky překročení imisní látky Benzo(a)pyren, odpůrce tuto považuje za účelovou, neboť tento imisní limit je překročen na území celé Městské části Praha-Štěrboholy. Důvodem překročení tohoto limitu pak je přítomnost Spalovny Malešice a Štěrboholské spojky na daném území. Napadené opatření obecné povahy tedy nemá na překročení imisního limitu látky Benzo(a)pyren žádný vliv a není tedy v rozporu se zákonem o ochraně ovzduší. Odpůrce proto navrhuje zamítnutí podané žaloby. V replice navrhovatel rekapituluje argumenty, které již byly pregnantně podány v návrhu na zahájení řízení. Zdůrazňuje, že odpůrce ve vyjádření sám uvádí, že námitky navrhovatele byly vypořádány jako připomínky. Tím odpůrce podle navrhovatele jen podporuje jeho tvrzení, že napadené opatření obecné povahy je nezákonné, neboť s argumenty navrhovatele uvedenými v podání ze dne 11. 12. 2013 měl odpůrce zacházet jako s námitkami. Navrhovatel opakuje, že byl osobou oprávněnou k podání námitek, jelikož trvale žije a je vlastníkem nemovitostí v ulici Pod Lesíkem, v níž bylo napadeným opatřením zrušeno omezení nejvyšší povolené rychlosti 30 km/hod. Navrhovatel poukazuje na tvrzení odpůrce, že ulice Pod Areálem a Nad Horizontem (Praha 10-Štěrboholy) nesousedí s nemovitostmi navrhovatele a že v této části navrhovatel ani neměl právo proti navrhovanému opatření podávat námitky. Odpůrce tak vlastně potvrdil, že v části týkající se ulice K Lesíku navrhovatel byl osobou oprávn