3 Ads 33/2006 — Nejvyšší správní soud

6 A 169/2013- 28 - text 7 pokračování 6A 169/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobce: Mgr. M.K., zastoupeného Mgr. Martinem Peškem, advokátem se sídlem Hrabenov 187, Ruda nad Moravou, proti žalované: Exekutorská komora České republiky, IČO: 70940517, se sídlem Na Pankráci 1062/58, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí prezidenta Exekutorské komory České republiky ze dne 13. 6. 2013, čj.: 20130522-2, takto: I. Rozhodnutí prezidenta Exekutorské komory České republiky ze dne 13. 6. 2013, čj. Taj 20130522-2 a rozhodnutí Exekutorské komory České republiky ze dne 22. 5. 2013, č.j. Taj 20130522 se ruší. II. Žalované se nařizuje do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku poskytnout žalobci informaci požadovanou v jeho žádosti ze dne 10. 5. 2013. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám advokáta Mgr. Martina Peška náhradu nákladů řízení ve výši 11.228,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Žalobce se žalobou došlou původně Krajskému soudu v Brně dne 15.8.2013 domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí prezidenta žalované ze dne 13. 6. 2013, č.j. Taj 20130522-2 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo potvrzeno rozhodnutí tajemníka žalované ze dne 22. 5. 2013, č.j. Taj 20130522 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla odmítnuta žádost žalobce o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve znění pozdějších předpisů. Žalobce žádostí ze dne 10. 5. 2013 požádal o poskytnutí informace „Kolik elektronických údajů z centrální evidence exekucí (poskytovaných ve smyslu § 5 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 329/2008 Sb., o centrální evidenci exekucí) poskytla žalovaná v roce 2010, 2011 a 2012.“ Jeho žádost byla odmítnuta s odůvodněním, že požadovanou informaci nelze poskytnout s odkazem na ust. § 9 zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť je předmětem obchodního tajemství, přičemž práva k tomuto obchodnímu tajemství vykonává žalovaná a společnost NEUTRICS a.s. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno prezidentem žalované jako odvolacím orgánem. Žalobce namítl, že napadeným rozhodnutím byl zkrácen na svých právech, protože rozhodnutí je nezákonné. Podle žalobce není požadovaná informace obchodním tajemstvím ve smyslu ust. § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Nositelem obchodního tajemství totiž mohou být pouze podnikatelé, přičemž současně se musí jednat o skutečnosti související s podnikem. Žalovaná není podnikatelem a neprovozuje podnik, nemůže tedy být subjektem disponujícím obchodním tajemstvím. Pokud žalovaná v prvostupňovém rozhodnutí argumentovala též výkonem práva k obchodnímu tajemství společností NEUTRICS a.s., v napadeném rozhodnutí se argument již neobjevil. Dále žalobce namítl, že požadovaná informace není ani tak informací, která by spadala pod definici obchodního tajemství podle definice § 17 obchodního zákoníku. Odůvodnění napadeného rozhodnutí navíc žalobce považuje za příliš obecné, nedostatečné a nepřezkoumatelné. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. K námitce, že není podnikatelem, nemůže být tedy nositelem obchodního tajemství, uvedla, že má při výkonu činnosti dvojjediné postavení orgánu veřejné správy i podnikatele či osoby v postavení obdobném. Za poskytnutí údajů z centrální evidence exekucí náleží žalované odměna, která není příjmem veřejného rozpočtu, nejedná se o daň ani clo, poplatek ani jiné obdobné plnění. Odměna je příjmem žalované a je předmětem daně z přidané hodnoty a daně z příjmu právnických osob. Žalovaná vystupuje v rámci poskytování údajů z centrální evidence exekucí jako prodávající-dodavatel, který poskytuje za úplatu službu určenou k nabídce spotřebiteli, přičemž rozhodující je obsah smluv, nikoliv veřejnoprávní či soukromoprávní postavení dodavatele-podnikatele. Žalovaná je tedy podnikatelem, byť pouze se zřetelem ke své dílčí činnosti poskytování údajů z centrální evidence exekucí. Žalovaná poskytuje služby spočívající v poskytování informací z centrální evidence exekucí soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku, tedy podniká. K vymezení obchodního tajemství žalovaná uvedla, že požadované informace jsou obchodní povahy, projevují se ve výsledku hospodaření, souvisí s předmětem podnikatelské činnosti žalované i společnosti NEUTRICS a.s. a mají přímý dopad na obchodní záměry uvedených subjektů, na nákladové kalkulace, strategická rozhodnutí. Utajení těchto informací je nezbytné k zajištění ochrany obou subjektů před jejich využitím či zneužitím jinými podnikateli. Požadované informace souvisí s podnikem, neboť žalovaná je podnikatelem, proto pokládá rovněž všechny své věci, práva, jiné majetkové hodnoty sloužící vzhledem ke své povaze k poskytování údajů z centrální evidence exekucí (servery, hardware, softwarová řešení, předměty duševního vlastnictví, podpora) za součást podniku. Požadované informace mají materiální hodnotu, neboť některé obchodní společnosti (např. Sokordia s.r.o.) provozují podnikatelskou činnost spočívající v jejich předprodeji. Požadované informace jsou v obchodních kruzích nedostupné, což je i příčinou podání žádosti o informace, když žalované je známo, že žalobce figuruje jako společník či statutární orgán u mnoha obchodních společností, které jsou přímými konkurenty NEUTRICS a.s. Žalovaná má vůli utajovat požadované informace a utajení zajišťuje, což vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi ní a NEUTRICS a.s., kde je uvedeno, že se všechny skutečnosti plynoucí ze smlouvy o provozování informačního systému centrální evidence exekucí a její realizace považují za důvěrné a utajené. Utajení informací je zajištěno i finančně pod sankcí velmi vysoké smluvní pokuty. Přinucení žalované poskytnout informace by bylo prolomením ochrany obchodního tajemství, vlastnického práva a zásahem do závazkového vztahu mezi žalovanou a NEUTRICS a.s. a současně by vedlo k nekalosoutěžní konkurenční výhodě žalobce. Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovanou, vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: Dne 10. 5. 2013 podal žalobce u žalované žádost o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ve své žádosti požadoval informaci, kolik elektronických údajů z centrální evidence exekucí poskytovaných podle ust. § 5 odst. 2 a 3 vyhlášky o centrální evidenci exekucí poskytla žalovaná v letech 2010, 2011 a 2012. Rozhodnutím ze dne 22. 5. 2013 žalovaná žádost žalobce odmítla s odůvodněním, že požadované informace jsou obchodním tajemstvím a práva k tomuto obchodnímu tajemství vykonává žalovaná a společnost NEUTRICS a.s. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, o kterém rozhodl prezident žalované dne 13. 6. 2013 napadeným rozhodnutím tak, že rozhodnutí prvostupňové potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla, že požadované informace splňují znaky obchodního tajemství, neboť jsou fakticky obchodní povahy, projevují se ve výsledku hospodaření, souvisí s předmětem činnosti žalované a slouží vzhledem ke své povaze tomuto účelu. Požadované informace mají materiální hodnotu, což se odráží v činnosti a tržní pozici obchodních společností, které předprodávají informace z centrální evidence exekucí, přičemž v obchodních kruzích jsou nedostupné, což plyne i z vůle je utajovat a z faktické činnosti směřující k zajištění utajení těchto informací. Dodala, že žalované za poskytování informací z centrální evidence exekucí plyne odměna, přičemž žalovaná hospodaří pouze s příjmy ze své vlastní činnosti a nehospodaří s žádnými příjmy z veřejných rozpočtů. Spis obsahuje výňatek ze Smlouvy o provozování Informačního systému centrální evidence exekucí a poskytování servisní podpory ze dne 1. 11. 20016 uzavřené mezi společnosti NEUTRICS a.s. a žalovanou, ve které se v článku XII. bod 12.1. uvádí: „Obě smluvní strany se při uzavírání této smlouvy podle § 271 obchodního zákoníku dohodly, že se zavazují zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s uzavíráním a plněním této Smlouvy. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje na veškeré informace a údaje získané v souvislosti s plněním této Smlouvy, zejména na technické podrobnosti, jež souvisí s vytvořením podmínek pro případnou realizaci vzdálené diagnostiky CEE, neboť strany je považují za důvěrné. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení platnosti této smlouvy.“ V bodě 12. 4. smlouvy se uvádí, že pro porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy je strana, která povinnost porušila, povinna zaplatit druhé straně smluvní pokutu ve výši 500.000 Kč. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), ve znění pozdějších předpisů), přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení