— Nejvyšší správní soud

5 A 27/2015- 43 - text 8 5A 27/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: Mgr. M. H, zastoupen Mgr. Kristýnou Coufalovou, advokátkou se sídlem Sokolská 1605/66, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 24. 11. 2014, č. j. 80084/2014-MZE-12151, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým ministr zemědělství nevyhověl podle § 9 odst. 13 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rybářství“), námitce žalobce proti neudělení povolení výkonu rybářského práva. Ze správního spisu vyplynuly následující pro věc podstatné skutečnosti. Žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 2. 2014, č. j. 14913/2014-MZE-16231, odejmul na rybářském revíru Úsobrnka č. 1, JmSL-001 výkon rybářského práva státnímu podniku Lesy České republiky, s. p. Následně žalovaný vyhlásil dle § 9 odst. 3 zákona o rybářství výběrové řízení na přenechání výkonu rybářského práva, do kterého se žalobce (jako jediný uchazeč) přihlásil přihláškou ze dne 18. 6. 2014. Oznámením Ministerstva zemědělství, odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 11. 7. 2014, č. j. 52450/2014-MZE-16231 (dále jen „oznámení“), byl žalobce informován, že dle § 9 odst. 9 zákona o rybářství a § 8 odst. 6 písm. e), f) a h) téhož zákona se žalobci (jako žadateli) neuděluje povolení výkonu rybářského práva, neboť nesplnil požadované podmínky. Zároveň žalovaný sdělil, že se výběrové řízení zrušuje. Žalobce ve své žádosti dle žalovaného uvedl pouze obecné teze a citace právních předpisů a neuvedl žádnou znalost skladu rybího společenstva, chráněných druhů vyskytujících se v rybářském revíru apod. Žalobce tak neuvedl skutečnosti svědčící o dostatečné odborné znalosti způsobu rybářského hospodaření a neprokázal, že je způsobilý zajistit potřebnou úroveň péče o rybářský revír. Žalobce se také pouze formálně vypořádal s podmínkou předložit návrh způsobu hospodaření v příslušném rybářském revíru uvedenou jak v § 8 odst. 6 písm. h) zákona o rybářství, tak v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Dle správního orgánu I. stupně pak žalobce rovněž neuvedl nic k závazku zpřístupnit příslušný rybářský revír dalším držitelům povolenek k lovu, který vyplývá z § 8 odst. 6 písm. f) zákona o rybářství. O námitkách žalobce proti oznámení rozhodl ministr zemědělství nyní napadeným rozhodnutím tak, jak je výše uvedeno. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že podle § 8 odst. 13 zákona o rybářství platí, že pokud by námitce vyhověl, zrušil by výsledek výběrového řízení a vypsal nové výběrové řízení. Jestliže přitom výběrové řízení zrušil v oznámení již správní orgán I. stupně, je z hlediska procesní ekonomie nadbytečné zabývat se dílčími tvrzeními žalobce. Obecně pak konstatoval, že účelem a smyslem výběrového řízení je vybrat žadatele, který je způsobilý zajistit potřebnou úroveň péče o příslušný rybářský revír, a žadatel by tak měl doložit alespoň elementární znalost dotčeného revíru. Není přitom chybou použití rybářské literatury či v historii uplatněného plánu zarybnění, žadatel by však vždy měl zdůvodnit, proč je ten či onen postup vhodný pro konkrétní rybářský revír. II. Obsah žaloby Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť při splnění všech zákonných požadavků nebylo vyhověno jeho žádosti o povolení výkonu rybářského práva. Dle žalobce bylo zasaženo do jeho práv garantovaných čl. 37 Listiny základních práv a svobod, protože navrhl totožný zarybňovací plán jako subjekt, který poslední léta na předmětném revíru vykonával rybářské právo, avšak správní orgány jej shledaly nedostatečným. Žalobce se dovolává § 8 odst. 6 zákona o rybářství, který výslovně stanoví, že příslušný rybářský orgán potvrdí výkon rybářského práva žadateli, který splní v zákoně uvedené podmínky. Žalobce dále vyzdvihuje, že žalovaný po něm nemůže požadovat předpoklady, jejichž splnění by žalobce dosáhl v rozporu se zákonem. K tomu uvádí, že bez předchozího ichtyologického monitoringu odbornou firmou mu nemohlo být známo, jaká je na předmětném revíru rybí obsádka. Pokud by však provedl bez povolení správce revíru ichtyologický monitoring, porušil by zákon. A v případě, že by vycházel ze zběžně dostupných informací a pramenů, např. internet, zkušenosti místních rybářů apod., nešlo by o relevantní data, takže by byla použitelná jen jako orientační nebo zcela nepoužitelná. Žalobce rovněž namítl, že žalovaný neuvedl, jakou jinou literaturu by měl žalobce použít, aby mohla být shledána směrodatnou. Žalovaný pak nikterak nereagoval na návrh žalobce obsažený v přihlášce, jak bude konkrétně postupovat při hospodaření na předmětném revíru. Žalobce rovněž zpochybňuje, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí ministr nastínil úvahu týkající se spíše toho, proč bylo zrušeno výběrové řízení, namísto toho, aby se zabýval konkrétními námitkami žalobce. III. Vyjádření žalovaného Žalovaný považuje žalobou napadené rozhodnutí po procesní i materiální stránce za správné. Žalovaný upozorňuje, že žalobce nedoložil ichtyologický monitoring nebo jiný soupis pozorování obsádky v daném konkrétním revíru, což zakládá výraznou pochybnost o jeho budoucím záměru užívat daný revír s péčí řádného hospodáře. Žalovaný podotýká, že neupírá žalobci užití zákonných a podzákonných norem jako pramene práva, avšak odborná literatura sloužící k akreditované výuce rybářství nemůže být postavena na rovinu zákonných a podzákonných norem. Žalovaný přitom není povinen v odůvodnění poučit žalobce o tom, jakým způsobem má zdůvodnit své budoucí hospodaření. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že zůstal bez odezvy jeho konkrétní návrh postupu při hospodaření, nýbrž jej vyhodnotil jako zcela nedostačující vzhledem k odborné stránce a znalosti daného prostředí uživatelem. Žalovaný rovněž připomíná, že žalobce pomíjí, že ve své přihlášce se v rozporu se zákonem nezmiňuje o zpřístupnění rybářského revíru dalším držitelům povolenek k lovu. Pro úplnost žalovaný uvádí, že v rámci výběrového řízení bylo hodnotící komisí zjištěno, že žalobce formálně splnil požadavky vyplývajících z platné právní úpravy, ale jak je patrno ze zápisu z jednání hodnotící komise (Protokol o otevírání obálek), ve třech bodech posouzení a vyhodnocení nabídky byly doložené náležitosti prosty zákonem požadovaného materiálního sdělení. Žadatel přitom musí splnit podmínky požadované přihlášky do výběrového řízení nejen po formální stránce, ale musí dostatečně jednotlivé náležitosti doložit tak, aby nebylo pochyb, že bude v daném revíru hospodařit s péčí řádného hospodáře. Uvedená úvaha žalovaného tedy byla v souladu s účelem zákona o rybářství, kterým je mimo jiné řádný chov, ochrana a lov ryb, pěstování a lov vodních organizmů a ochranu jejich života a životního prostředí (viz § 1 odst. 1 písm. a) zákona o rybářství). Žalovaný navrhuje, aby správní soud žalobu v celém rozsahu zamítl. IV. Argumentace účastníků řízení při jednání Zástupkyně žalobce při jednání setrvala na podané žalobě a zdůraznila, že žalovaný chybně posoudil žalobcovu přihlášku do dotčeného výběrového řízení k povolení výkonu rybářského práva. Uvedla, že žalobcem požadované informace nemusely být součástí již podané přihlášky a pokud žalovaný tuto přihlášku považoval za nedostatečnou, bylo jeho povinností vyzvat žalobce k jejímu doplnění. Zástupkyně žalobce poukázala na skutečnost, že v době po vydání napadeného rozhodnutí byl s osobami, které se podílely na vydání napadených rozhodnutích, rozvázán u žalovaného pracovní poměr. Zástupkyně žalobce dále navrhla provedení dalších důkazů, a to metodického pokynu žalovaného z roku 2016, výslechu Mgr. L., který se podílel na vydání dotčených rozhodnutí, způsobu vyřízení všech obdobných věcí (přihlášek) podaných žadateli v průběhu roku 2014 a výslechu (nespecifikovaných) svědků, kteří by uvedli, kdo nyní spravuje předmětný rybářský revír. K věci se vyjádřil rovněž žalobce, který uvedl, že splnil veškeré předpoklady vyžadované zákonem o rybářství. Podotkl, že požadovaný ichtyologický monitoring nemohl zpracovat, neboť by tím porušil práva jiných osob. Následně pak vyjádřil pochybnosti nad kompetencí rozhodujícího senátu. Žalovaný při jednání odkázal na své vyjádření. Uvedl, že žalobce nesplnil zákonná kritéria a zdůraznil, že v dané věci se jedná o sádkový potok, u kterého je obzvláště důležité, aby žadatel naplnil podmínku řádného hospodáře. V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze Soud dle § 75 s. ř. s. přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho v