5 As 104/2011 — Nejvyšší správní soud

8 A 211/2015- 24 - text 8 pokračování 8A 211/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Jany Jurečkové v právní věci žalobce proti žalovanému S. S. M. státní příslušnost Nigérie Ministerstvo vnitra Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2015, č. j. MV-116547-3/SO-2015 T a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá práva na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: I. Základ sporu 1. Žalobce se včas podanou žalobou dne 9. 11. 2015 domáhal u Městského soudu v Praze zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, ze dne 13. 10. 2015, č. j. MV-116547-3/SO-2015, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, ze dne 10. 3. 2015, č. j. OAM-404-75/PP-2011, jímž byla z důvodu nesplnění podmínek podle § 87b v návaznosti na § 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, předpisů, (dále „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta jeho žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky. 2. Dne 7. 1. 2011 podal pan M. A., státní příslušnost Nigérie, žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu podle § 87b odst. 1 zákona o pobytu cizinců za účelem sloučení rodiny, přičemž řízení o této žádost bylo usnesením ze dne 4. 5. 2011, č. j. OAM-404-11/PP-2011, přerušeno do pravomocného rozhodnutí ve věci řízení o udělení azylu. 3. Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. května 2011, č. j. 61 Az 60/2008-66, bylo zastaveno řízení o kasační stížnosti žalobce A. M., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. října 2010, č. j. 61 Az 60/2008-30. 4. Správní orgán prvního stupně poté pokračoval ve správním řízení o žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky a činil příslušné úkony. Po zahájení řízení o správním vyhoštění bylo řízení o této žádosti opět přerušeno. 5. Dne 22. 2. 2012 v 10:00 hod. byl žalobce předán podle readmisní dohody německými policejními orgány zpět do České republiky, když dne 21. 2. 2012 byl v rámci policejní kontroly v linkovém autobusu „StudentAgency“ zajištěn s padělaným nigerijským pasem. Německé orgány zjistily, že cestovní pas je pozměněn, a u cizince nalezli rodný list na jméno M. S. S., a žádost o vydání nového cestovního pasu znějící na totéž jméno. S cizincem bylo dne 22. 2. 2012 zahájeno správní řízení o správním vyhoštění podle § 119 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců. 6. Dne 16. 11. 2012 vydala Policie ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, odbor cizinecké policie, rozhodnutí o správním vyhoštění cizince M. S. S. č. j. KRPU-44823-80/ČJ-2012-040022-RD-SV, přičemž doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území byla stanovena na tři roky. Následně bylo toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 15. 7. 2013, č. j. CPR-211/ČJ-2013-930310-V243, a řízení zastaveno. 7. Poté pokračoval správní orgán prvního stupně ve správním řízení o žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky a činil příslušné úkony. Dne 30. 4. 2014 vyzval žadatele k odstranění vad žádosti a doplnění potřebných dokladů. 8. Rozhodnutím Ministerstva vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, ze dne 10. 3. 2015, č. j. OAM-404-75/PP-2011, byla žádost o povolení k přechodnému pobytu z důvodu nesplnění podmínek podle § 87b v návaznosti na § 15a zákona o pobytu cizinců zamítnuta. V odůvodnění správní orgán uvedl, že předložený oddací list nemůže být akceptován jako doklad prokazující, že žadatel je rodinným příslušníkem občana Evropské unie ve smyslu § 15a odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Paní E. K. v čestném prohlášení ze dne 27. 5. 2014 uvedla, že pokud by její manželství s žadatelem nevzniklo platným způsobem, pak považuje jejich vztah za vztah obdobný vztahu rodinných příslušníků podle § 15a odst. 3 písm. b) zákon o pobytu cizinců. Z prohlášení Magistrátu města Karlovy Vary vyplynulo, že manželství účastníků by bylo prohlášeno za neplatné, pouze pokud by toto manželství neuzavíral žadatel, ale jiná osoba za žadatele se vydávající, pak by mohl soud toto manželství prohlásit za neplatné z důvodu omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců, ovšem pouze na návrh jednoho z manželů. K uzavření manželství tedy došlo, manželství i nadále trvá. Povinností žadatele tedy je uvést do souladu informace o své skutečné identitě s údaji uvedenými v matričním dokladu a hodnověrně prokázat svoji pravou identitu. Požádat o vydání nového oddacího listu a opravu příslušných údajů ke své osobě, což však žadatel neučinil ani po výzvě správního orgánu. 9. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí podal odvolání, které Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, zamítlo žalobou napadeným rozhodnutím. 10. Žalovaný správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 13. 10. 2015 především setrval na závěrech správního orgánu prvního stupně, když žadatel vystupoval pod jinou identitou jako M. A. Pod touto identitou uzavřel manželství, podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky, přičemž předkládal českým správním orgánům pozměněný cestovní pas. Správní orgán ho vyzval dne 30. 4. 2014 ve lhůtě třiceti dnů předložit doklad prokazující, že je rodinným příslušníkem občana České republiky, což však neučinil. Tato výzva mu byla doručena 10. 5. 2014 a E. K. dne 15. 5. 2014. Dne 28. 4. 2015 bylo správnímu orgánu doručeno oznámení od žadatele a E. K., že podali u Obvodního soudu pro Prahu 10 návrh na rozvod manželství, a že již spolu nesdílejí společnou domácnost. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 11. Žalobce se svým podáním domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, ze dne 13. 10. 2015, č. j. MV-116547-3/SO-2015. 12. Žalobce namítal, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech, namítal jeho nezákonnost. 13. Žalobce namítal porušení základních zásad správního řízení uvedených v § 2 odst. 1, 3 a 4 a § 3 správního řádu, neboť nepostupoval v souladu se zákony a ostatními předpisy a nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 14. Žalobce namítal porušení § 4 odst. 1, neboť žalovaný mu nevycházel vstříc. 15. Žalobce namítal porušení § 6 odst. 1 správního řádu, neboť žalovaný nevyřizoval věc bez zbytečných průtahů a rozhodnutí vydal až v okamžiku, kdy bylo jeho manželství s občanskou Evropské unie rozvedeno. 16. Žalobce namítal porušení § 50 odst. 4 správního řádu, když žalovaný neměl přihlédnout pečlivě ke všemu, co vyšlo najevo. 17. Žalobce namítal, že žalovaný neposuzoval přiměřenost dopadu svého rozhodnutí podle § 174a zákona o pobytu cizinců, a nezohlednil dopad na jeho soukromého a rodinného života. 18. Žalovaný správní orgán ve svých vyjádřeních ze dne 26. 11. 2015 a 4. 12. 2015 navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Poukázal na skutečnost, že dne 3. 6. 2014 správní orgán prvního stupně obdržel čestné prohlášení paní E. K., že pokud by bylo shledáno, že manželství mezi ní a panem M. platně nevzniklo, nechť je žádost o povolení k přechodnému pobytu posuzována podle § 15a odst. 3 písm. b) zákona o pobytu cizinců, jelikož žijí rodinným životem ve společné domácnosti. Dne 28. 4. 2015 tentýž orgán obdržel sdělení od žadatele a paní E. K., že podali k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 návrh na rozvod manželství, a že již nesdílejí společnou domácnost. 19. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť ani žalobce, a ani žalovaný se k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního nevyjádřili. III. Posouzení žaloby 20. Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 21. Ze správního spisu soud ověřil rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 11. 8. 2008, č. j. CPR-7592-1/ČJ-2008-9CPR-V221, kterým bylo zamítnuto odvolání A. M., nar. ..., proti rozhodnutí Policie ČR – Oblastní ředitelství služba cizinecké policie Ostrava, ICP Mosty u Jablunkova, ze dne 28. 4. 2008, č. j. CPOV-5266-11/ČJ-2008-64PV-SV, jemuž bylo podle § 119 odst. 1 písm. c) bod 1, 2 zákona o pobytu cizinců uloženo správní vyhoštění, přičemž doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území byla stanovena na jeden rok. Rozhodnutím Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 22. 9. 2011, č. j. CPR-8847-8/ČJ-2011-9CPR-V217, byla platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zrušena v řízení o novém posouzení věci. 22. Z kopií dokumentů ze sbírky l