7 As 61/2013 — Nejvyšší správní soud

9 A 71/2015- 43 - text 10 9A 71/2015 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci žalobce proti žalovanému J. C. bytem … Český úřad zeměměřický a katastrální se sídlem Pod Sídlištěm 1800, Praha 8 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2015, č. j. ČÚZK-01878/2015-11, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 2. 2015, č. j. ČÚZK-01878/2015-11, a rozhodnutí Zeměměřického úřadu ze dne 19. 1. 2015, č.j. ZÚ-00141/2015-12001, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce ve výši 3 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Zeměměřického úřadu ze dne 19. 1. 2015, č.j. ZÚ-00141/2015-12001 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jakož i zrušení tohoto rozhodnutí. Zeměměřický úřad prvoinstančním rozhodnutím podle § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.), rozhodl o odmítnutí žádosti žalobce o poskytnutí informace. Dále se žalobce domáhal poskytnutí jím požadované informace ve lhůtě 7 dnů od právní moci rozsudku soudu, a to v takovém rozsahu, v jakém jej má žalovaný k dispozici. 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Žádostí ze dne 15. 12. 2014 požádal žalobce Zeměměřický úřad o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., případně podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí v platném znění (dále jen „zákon č. 123/1998 Sb.“). Konkrétně se jednalo o poskytnutí digitálního modelu reliéfu České republiky 5. generace (dále jen „DMR 5G“) v rozsahu celé České republiky, a to ve strojově čitelném formátu (například ve formátu *.xyz). 4. Rozhodnutím Zeměměřického úřadu ze dne 19. 12. 2014, č.j. 04950/2014-13300, byla žádost žalobce poprvé odmítnuta s odůvodněním, že poskytnutí informace není možné z hlediska ochrany majetkových práv ČR a zejména s ohledem na přesah informace dle zákona č. 106/1999 Sb. V této souvislosti Zeměměřický úřad odkázal na § 3 odst. 4 a 5 zákona č. 106/1999 Sb. Současně však mimo jiné nabídl žalobci poskytnutí ukázkových dat produktu DMR 5G, přičemž podle způsobu užití je poskytnutí zpoplatněno na základě Ceníku a obchodních podmínek úřadu. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, kterému žalovaný vyhověl, rozhodnutí Zeměměřického úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání. 5. Následujícím rozhodnutím Zeměměřický úřad žádost žalobce opět odmítl tentokrát s odkazem na § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., dle kterého se tento zákon nevztahuje na poskytování informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování. Zeměměřický úřad shledal, že se nejedná o informaci, kterou má povinnost, jakožto povinný subjekt, poskytovat. Vedení dat v informačních systémech zeměměřictví, jehož součástí je i DMR 5G, je zeměměřickou činností a poskytování výsledků zeměměřické činnosti je upraveno podrobně v § 6 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví (dále jen „zákon o zeměměřictví“). Zeměměřický úřad dále odkázal i na „resortní“ předpis, konkrétně Pravidla Českého úřadu zeměměřického a katastrálního pro poskytování údajů o bodech základních polí, pro poskytování a užití státních mapových děl a údajů z dokumentačních fondů jejich tvorby a pro poskytování dalších výsledků zeměměřických činností (dále jen „Pravidla“), č.j. 1698/2001-22, který mu mimo jiné stanovuje i povinnost vydávat vlastní nabídkový ceník. 6. Žalovaný prvoinstanční rozhodnutí potvrdil, přičemž rovněž uvedl, že DMR 5G z celého území České republiky není dosud k dispozici. K 31. 12. 2014 bylo vytvořeno pouze 45,77%, už jen z tohoto důvodu jej proto nelze poskytnout. Současně se žalovaný ztotožnil se závěrem, že nelze dovodit povinnost poskytnout informaci; digitální model reliéfu je výsledkem zeměměřických činností, jejichž poskytování upravuje § 6 zeměměřického zákona, aplikace § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. je proto důvodná. Žalovaný rovněž nesouhlasil s tím, že by zde taková povinnost byla dána na základě zákona č. 123/1998 Sb. Přístup k prostorovým datům je upraven v § 11c zákona č. 123/1998 Sb., přičemž data jsou zpřístupněna prostřednictvím geoportálu a jsou veřejně přístupná dálkovým přístupem. Povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat zpřístupňují data na základě nevýhradní licenční nebo podlicenční smlouvy, která obsahuje mimo jiné cenu za zpřístupňovaná prostorová data a služby založené na prostorových datech. Vyhledávací a prohlížecí služby založené na prostorových datech včetně dat jsou zpřístupňovány bezplatně. Po dokončení bude proto požadovaný soubor prostorových dat, tj. DMR 5G, přístupný prostřednictvím služeb dle § 11a odst. 4 zákona č. 123/1998 Sb. II. Argumentace účastníků 7. Žalobce namítal, že žalovaný mu měl poskytnout informaci v rozsahu, v jakém ji měl k dispozici, a ve zbytku vydat rozhodnutí o částečném odmítnutí. DMR 5G se poskytuje uživatelům po jednotlivých mapových listech, není proto možné tvrdit, že před dokončením nemá povinný subjekt informaci k dispozici. Ostatně ve svém e-shopu v rámci soukromoprávních vztahů žalovaný poskytuje dosud zpracované části za úplatu. Žalobce rovněž namítá, že § 6 zeměměřického zákona upravuje poskytování výsledků zeměměřických činností toliko orgánům státní správy, územní samosprávy, osobám oprávněným vykonávat zeměměřickou činnost. Na žadatele z řad veřejnosti vůbec nedopadá. Navíc se nejedná o komplexní úpravu práva na informace (viz usnesení III. ÚS 156/02) – nejsou v něm obsaženy podmínky poskytování informací, úprava při vyřizování žádosti (například lhůty, opravné prostředky, aj.). Není proto možné uplatnit výjimku dle § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Toto ustanovení navíc slouží k tomu, aby se nezdvojovala úprava přístupu k informacím, nikoli k zamezení přístupu k informacím, což však povinný subjekt činí. Dále žalobce namítá, že uveřejňovaní datových sad prostřednictvím služeb geoportálu neupravuje poskytování informací na žádost. V této situaci má proto povinný subjekt postupovat ve smyslu zákona č. 123/1998 Sb., resp. zákona č. 106/1999 Sb., a není proto oprávněn zamítnout žádost jako celek. Na závěr žalobce poznamenal, že žalovaný požadované informace prodává prostřednictvím elektronického obchodu na svých webových stránkách. Zákon č. 106/1999 Sb., resp. zákon č. 123/1998 Sb. však poskytují ochranu před direktivním stanovením cen a licenčních podmínek ze strany žalovaného s ohledem na zákonné mantinely licenční odměny, resp. úplaty, a rovněž garantují ochranu v rámci soudního přezkumu. Digitální model reliéfu přitom detailně popisuje charakter terénu i lidských staveb, značně tedy vypovídá o životním prostředí. 8. Žalobce zejména namítá, že žalovaný jím požadované informace zveřejňuje, konkrétně je prodává v rámci svého e-shopu, avšak za cenu 2 998 037 Kč, což je naprosto nepřiměřené. 9. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Ve svém vyjádření odkázal na žalobou napadené rozhodnutí. Současně uvedl, že DMR 5G popisuje toliko zemský reliéf, vzniká metodou leteckého laserového skenování výškopisu území ČR s celkovými náklady téměř 100 mil. Kč. DMR 5G bude zdrojovou databází pro počítačové vizualizace výškopisu a pro tvorbu vrstevnic v mapách. Zájem o jeho využití lze očekávat i při komerčních aktivitách. Po jeho dokončení počátkem roku 2017 bude DMR 5G zpřístupněn v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb. včetně bezplatné prohlížecí služby, která je z části území ČR dostupná již nyní (součástí je vizualizace modelu a zobrazení základních analýz). Na rozdíl od žalobcem požadovaného předání dat v obecném formátu není k využití této služby třeba žádný speciální software a riziko komerčního využití dat je minimalizováno. 10. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že extrémní finanční nákladnost není důvodem pro omezení žalobcova práva na informace. Ostatně se jednalo o prostředky z veřejných rozpočtů, daňoví poplatníci však k výslednému produktu nemají bezplatný přístup. Pro zveřejnění rovněž mluví značný veřejný zájem s ohledem na využívání DMR 5G úřady, dopady na životní prostředí tohoto využití a rozhodování osob žijících v dotčených oblastech. Žalovaným uvedená minimalizace komerčního využití dat prostřednictvím zveřejnění odvozených děl a služeb (vizualizace modelu) však omezuje, resp. znemožňuje užití pro analytické účely. Žalovaný rovněž nevysvětlil, proč má být komerční užití rizikem, které je nutné omezovat. Žalovaný jako orgán státní správy ani nemá v popisu práce generování zisku. Navíc náklady na tvorbu a prodej datových sad převyšují příjem z jejich prodeje, což mají prokazovat informace, které již žalobce získal od žalovaného. Zpopla