2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

14 A 122/2018- 39 - text 10 14 A 122/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: Mgr. M. R., insolvenční správce sídlem Wolkerova 2, Blansko proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti České republiky sídlem Vyšehradská 16, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 21. 3. 2018, č. j. MSP – 2/2018-ORA-ROZ/3, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí ministra spravedlnosti, kterým byl zamítnut jeho rozklad a bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 6. 12. 2017, č. j. MSP-82/2017-OINSSRIS/5 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující, pro věc podstatné skutečnosti. 3. Žalobce je insolvenčním správcem. Dne 6. 1. 2016 požádal o zápis provozovny na adrese XXX (dále jen „provozovna“), s úředními hodinami každou středu od 8:00 do 14:00 hod. 4. Dne 9. 8. 2017 v době od 11:47 do 12:28 hod. provedl žalovaný kontrolu provozovny. 5. Podle kontrolních zjištění se na adrese provozovny nenacházela informační tabule kontrolované osoby v rozporu s § 5a odst. 7 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o insolvenčních správcích“), ve spojení s § 5a odst. 8 téhož zákona a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně (dále jen „vyhláška“). Na adrese provozovny se nenacházely ani domovní zvonky s označením kontrolované osoby. 6. Dále z kontrolních zjištění vyplývá, že kontrolující osoby byly do budovy vpuštěny Mgr. M. G., advokátem, a Mgr. T. G., advokátem, přičemž se oba představili jako pověřené osoby oprávněné k zastupování kontrolované osoby (žalobce). Kontrolující osoby požádaly o nahlédnutí do seznamu přihlášených pohledávek a dokladů, na jejichž základě byl sestaven, a to ve spisech vedených Krajským soudem v Brně pod sp. zn. KSBR 37 INS 10852/2016 a KSBR 38 INS 1836/2017, načež jim bylo sděleno, že tyto podklady jsou vedeny pouze ve fyzické podobě a v provozovně se již nenacházejí. O vedení elektronicky vedeného spisu pověřené osoby neměly povědomí. 7. Žalobce požádal o zrušení zápisu předmětné provozovny podáním datovaným dnem 8. 8. 2017. Toto podání bylo z datové schránky žalobce odesláno dne 9. 8. 2017 ve 12:48 hod. 8. Výrokem I. prvostupňového rozhodnutí byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 36b odst. 1 písm. a) zákona o insolvenčních správcích. Tohoto přestupku se měl dopustit tím, že ačkoliv měl podle § 5a odst. 7 zákona o insolvenčních správcích ve spojení s § 5a odst. 8 téhož zákona a § 2 odst. 2 vyhlášky povinnost na viditelném místě při vchodu do budovy na adrese provozovny umístit informační tabuli obsahující údaje identifikující insolvenčního správce, tak dne 9. 8. 2017 v úředních hodinách informační tabuli umístěnou neměl, tedy nezajistil řádné označení své provozovny (dále jen „přestupek označení provozovny“). 9. Výrokem II. prvostupňového rozhodnutí byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 36b odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, neboť ačkoliv měl podle § 5a odst. 4 zákona o insolvenčních správcích povinnost v provozovně vykonávat činnost ve vymezených úředních hodinách, tak zde dne 9. 8. 2017 v úředních hodinách činnost insolvenčního správce skutečně nevykonával, když neshromažďoval podklady pro insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSBR 37 INS 10852/2016 a KSBR 38 INS 1836/2017, v nichž byl ustanoven do funkce insolvenčního správce na základě zápisu této provozovny do seznamu, a neumožňoval v této provozovně kontrolnímu orgánu, a tedy případně ani účastníkům předmětných insolvenčních řízení nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven, tedy nevykonával činnost v úředních hodinách provozovny insolvenčního správce (dále jen „přestupek výkon činnosti v provozovně“). 10. Za spáchání těchto přestupků uložil správní orgán I. stupně žalobci pokutu ve výši 43 000 Kč. 11. V odůvodnění správní orgán I. stupně předně uvedl, že provozovna byla v den kontroly, tj. 9. 8. 2017, řádně zapsána v seznamu. 12. K povinnosti výkonu činnosti v provozovně uvedl, že insolvenční správce má být v provozovně připraven zajišťovat činnosti bezprostředně související s konkrétním insolvenčním řízením, včetně poskytnutí případné součinnosti účastníkům těchto řízení, kdy vyhláška § 4 odst. 1 a 2 demonstrativně vypočítává činnosti, které je insolvenční správce povinen v provozovně zajišťovat. A tyto činnosti musí být insolvenční správce ve své provozovně schopen vykonávat kdykoliv během stanovených úředních hodin. 13. K tvrzenému zrušení provozovny správní orgán I. stupně konstatoval, že zápis údajů uvedených v § 19 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích má konstitutivní charakter. Proto povinnost vykonávat činnost insolvenčního správce trvá až do okamžiku výmazu provozovny, resp. úředních hodin, ze seznamu. Do té doby může provozovnu navštívit dlužník nebo jiný účastník řízení, případně veřejnost. Praktický důsledek skutečnosti, že zápis údajů uvedených v § 19 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích má konstitutivní charakter, je ten, že v případě změny takových údajů je insolvenční správce povinen zaslat ministerstvu žádost o změnu, nikoliv ve lhůtě 15 dnů splnit informační povinnost podle § 14 odst. 2 téhož zákona. Názor žalobce, že byla provozovna v době kontroly uzavřena (zrušena), tak není správný. Žalobce nemůže svou žádostí po ukončení kontroly zpětně k datu, které již nastalo, zrušit provozovnu. Navíc v daném případě v den, ve kterém podle jeho tvrzení měla být provozovna již zrušena, byla v provozovně v úředních hodinách pověřená osoba, která se snažila (byť nedostatečně) činnost insolvenčního správce na provozovně za účastníka vykonávat. 14. K výši sankce správní orgán I. stupně uvedl, že přihlédl k minimálnímu garantovanému příjmu žalobce z insolvenčních řízení. Žalobce byl ke dni 7. 8. 2017 ustanoven jako insolvenční správce ve 103 řízeních, takže má státem garantovanou odměnu minimálně v průměru 77 250 Kč za měsíc. Za základní výši peněžité sankce považoval správní orgán I. stupně podle Metodiky stanovení druhu a výše sankce ukládané podle § 36b odst. 3 zákona o insolvenčních správcích (dále jen „metodika“) 20 % z částky 77 250 Kč, což je zaokrouhleno na tisíce 15 000 Kč. S ohledem na typovou závažnost přestupku vyjádřenou zákonodárcem v maximální možné výši peněžité sankce správní orgán v souladu s metodikou základní sazbu znásobil dvěma (tj. na 30 000 Kč). S ohledem na závažnost konkrétního jednání snížil částku získanou dosavadním výpočtem o 10 % na 27 000 Kč. S ohledem na souběh přestupků považoval za nutné sankci získanou dosavadním výpočtem zvýšit o 10 %. Přihlédl také ke skutečnosti, že žalobce byl již za jeden správní delikt sankcionován, což svědčí o jeho obecně nedostatečném přístupu k plnění svých povinností. Na druhé straně byl daným jednáním zasažen jiný právem chráněný zájem. Proto v souladu s metodikou výši sankce získanou dosavadním výpočtem zvýšil jen o 50 % (+ 10 % za souběh). Výše sankce se takto zvýšila na 43 200 Kč (27 000 Kč + 16 200 Kč), po zaokrouhlení tedy na částku 43 000 Kč. 15. K rozkladu žalobce ministr spravedlnosti nyní napadeným rozhodnutím rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. 16. V odůvodnění uvedl, že z hlediska existence provozovny je rozhodující stav zapsaný v seznamu. A po dobu zápisu provozovny v tomto seznamu má žalovaný pravomoc kontrolovat plnění povinností podle zákona o insolvenčních správcích vyplývajících ze zápisu provozovny. Konstitutivnost zápisu provozovny vyplývá rovněž z § 25 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), podle kterého je insolvenční správce určován do funkce v jednotlivých insolvenčních řízeních v obvodech krajských soudů po období od zápisu provozovny v seznamu až do jejího výmazu. Zápisem provozovny do seznamu insolvenčnímu správci bezprostředně vznikají také konkrétní práva a povinnosti, které trvají po celou dobu, kdy je tato provozovna zapsána v seznamu. A konstitutivní charakter zápisu a výmazu provozovny insolvenčního správce chrání též práva třetích osob, které mohou jednat (navštívit provozovnu) v důvěře v zapsaný údaj zveřejněný ve veřejně dostupném seznamu. Smyslem všech těchto požadavků na insolvenční