2 Afs 80/2012 — Nejvyšší správní soud

14 A 29/2017- 39 - text 17 14 A 29/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: O. K., zastoupený advokátem Mgr. Zdeňkem Bajarem sídlem Tržiště 366/13, Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2017, č. j. 26474-2/2017-900000-304.5 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu Praha Ruzyně (dále jen „celní úřad“) ze dne 27. 3. 2017, č. j. 10313-14/2017-650000-12 (dále také „ rozhodnutí celního úřadu“). 2. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti. 3. Dne 14. 3. 2017 bylo kontrolou celního úřadu při výstupu z České republiky do oblasti mimo území Evropských společenství (leteckou linkou číslo PS808 z Prahy, do Charkova (Ukrajina) přes Kyjev) zjištěno, že žalobce písemně neoznámil na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie celnímu úřadu vývoz platných platidel v cizí měně v úhrnné hodnotě vyšší než 10 000 EUR, ačkoli vyvážel finanční prostředky v celkové výši 89 900 EUR. 4. Dne 16. 3. 2017 bylo na celním úřadě se žalobcem v rámci ústního jednání zahájeno řízení o přestupku. 5. Shora označeným rozhodnutím celního úřadu byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku z nedbalosti podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 253/2008 Sb.“), kterého se dopustil tím, že dne 14. 3. 2017 při výstupu z České republiky do oblasti mimo území Evropských společenství (leteckou linkou číslo PS808 z Prahy, do Charkova (Ukrajina) přes Kyjev) písemně neoznámil na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie celnímu úřadu vývoz platných platidel v cizí měně v úhrnné hodnotě vyšší než 10 000 EUR, když vyvážel finanční prostředky v celkové výši 89 900 EUR, čímž nesplnil povinnost uloženou ustanovením § 41 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb. Za uvedený přestupek uložil celní úřad žalobci pokutu ve výši 65 000 Kč. 6. V odůvodnění celní úřad (po rekapitulaci předchozího řízení) uvedl, že přestupkem je podle § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „dříve platný zákon o přestupcích“), zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Předmětné jednání je za přestupek označeno v § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 253/2008 Sb. Dle § 3 dříve platného zákona o přestupcích pak postačí k odpovědnosti za přestupek zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění, což zákon č. 253/2008 Sb. nestanoví. 7. K výši sankce celní úřad uvedl, že ta byla uložena v souladu s § 50 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb. a § 12 odst. 1 dříve platného zákona o přestupcích zejména proto, aby byla respektována pravidla chování stanovená právními normami. Závažnost tohoto protiprávního jednání je dána zejména výší vyvážené částky. 8. Celní úřad při úvahách o druhu a výši sankce dále uvedl, že cestující je povinen se seznámit s celními předpisy upravujícími danou oblast, jednat v souladu s nimi, řídit se stanovenými zákazy či omezeními, splnit jimi uložené povinnosti, a to i v souvislosti se zákonnými podmínkami dovozu a vývozu. Navíc informační monitory a tabule o povinnosti oznámení převozu peněžních prostředků a vysoce hodnotných komodit se nacházejí na několika místech v odletové části Letiště Václava Havla Praha a ve veřejné odletové části tohoto letiště je také výrazně označené pracoviště celního úřadu, u kterého je možné jakékoliv informace o celních předpisech v různých jazykových mutacích a o konkrétních postupech zjistit. Žalobce však žádný aktivní krok směřující ke zjištění převozu částky vyšší než 10 000 EUR v hotovosti neučinil, i když mohl a měl. Celní úřad dodal, že není jeho povinností umísťovat cestujícím tzv. „do cesty“ další pracoviště či snad přímo příslušníky a dotazovat se, zda jednotlivé osoby při vstupu (výstupu z)do oblasti mimo území Evropské unie dováží nebo vyváží finanční prostředky v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. 9. Jako okolnost svědčící ve prospěch obviněného zohlednil celní úřad způsob spáchání přestupku a skutečnost že z okolností případu nic nenasvědčuje tomu, že by předmětné finanční prostředky pocházely z trestné činnosti či sloužily nebo byly určeny k financování terorismu. Celní úřad zejména přihlédl ke skutečnosti, že původ předmětných finančních prostředků obviněný osvětlil předložením blíže specifikované smlouvy o půjčce v částce 90 000 EUR, prohlášením jeho matky o předání (darování) částky 10 200 EUR, pocházející dle předložené kupní smlouvy z prodeje bytu po otci, a také potvrzením jeho manželky o předání (darování) částky 35 000 EUR. Celní úřad vzal v potaz také tvrzení o důvodu držení finančních prostředků v hotovostní formě (nestabilní situace v bankovním sektoru na Ukrajině), vč. zamýšleného užití např. k nákupu nemovitosti, a také tvrzení, že obviněný předmětné finanční prostředky převážel zpět na Ukrajinu z důvodu vysokého poplatku u banky v České republice za jejich vklad na bankovní účet, a to za současně požadovaného předložení dokladů o jejich původu, které v tu dobu neměl žalobce k dispozici. Bylo přihlédnuto také ke skutečnosti, že se jedná o první přestupek žalobce a k tomu, že žalobce při řízení o přestupku i v řízení tomuto řízení předcházejícímu s celními orgány spolupracoval a převážené finanční prostředky nijak neskrýval. Proto celní úřad uložil žalobci pokutu při samé spodní hranici zákonného rozpětí. 10. K odvolání žalobce žalovaný nyní napadeným rozhodnutím rozhodnutí celního úřadu potvrdil, neboť odvolací námitky neshledal důvodnými. 11. K námitce, že žalobce jednal v právním omylu, protože nevěděl o příslušné oznamovací povinnosti, žalovaný konstatoval, že žalobce mohl protiprávnost svého jednání rozpoznat bez zřejmých obtíží. Jako pravidelný uživatel letecké přepravy, mj. mezi Ukrajinou a Českou republikou či Polskou republikou, jak vyplynulo při ústním projednání přestupku, procedury na mezinárodním Letišti Václava Havla Praha (obdobně jako na ostatních mezinárodních letištích) zná, respektive by minimálně vzhledem k uvedeným okolnostem měl znát. Ze spisu navíc vyplývá, že žalobce pracuje na Ukrajině jako poradce pro ekonomické otázky. Ve shodě s celním úřadem poukázal na dostatečnou informovanost fyzických osob při vývozu finančních prostředků na Letišti Václava Havla. Nadto žalobce mohl splnit svou povinnost také na pracovišti celního úřadu v tranzitním prostoru, a to až do okamžiku, kdy došlo k provedení kontroly. Dle žalovaného žalobce už vzhledem k částce, která bezmála osminásobně převyšuje limit pro převoz finanční hotovosti nepodléhající oznamovací povinnosti, se měl a mohl seznámit s příslušnými právními předpisy upravujícími dovoz a vývoz zboží, resp. stanovujícími zákazy a omezení pro dovoz a vývoz zboží, kdy prakticky stejné předpisy jsou uplatňovány i v zemi, odkud finanční prostředky pocházejí a kde odvolatel žije, tedy na Ukrajině. 12. Žalovaný k další odvolací námitce uznal, že v době, kdy žalobce procházel pasovou kontrolou, resp. k ní přicházel, již nebyla na sloupu v jeho výšce očí umístěna informační tabule odkazující na povinnost oznámit finanční hotovost vyšší než 10 000 EUR a také červené označení stanoviště „Zboží k proclení (GOODS TO DECLARE)“ se již nacházelo na pracovišti celního úřadu ve vzdálenosti několika metrů, avšak stále na dohled od pasové kontroly. Rekonstrukce/přestavba prostorů pasových kontrol tedy neměla žádný vliv na skutečnost, kde a jak mohl finanční hotovost deklarovat. Žalovaný zopakoval, že navíc další a poslední místo, resp. pracoviště, kde žalobce mohl splnit svoji povinnost, se nachází také v tranzitním prostoru. Pro posouzení jeho jednání je pak irelevantní, že finanční hotovost, která byla předmětem porušení právních předpisů, vydal ještě před vstupem do letadla a odletem z ČR. 13. K naplnění materiální stránky přestupku žalovaný uvedl, že zájmem společnosti není pouhé splnění povinnosti – vyplnění formuláře, ale také obecně dohled nad tokem finančních prostředků, s případným prověřením původu a účelu těchto prostředků vzhledem k možné legalizaci výnosů z trestné činnosti či financování terorismu, skrze státní hranice. Soukromý problém žalobce (odmítnutí přijetí předmětných prostředků českou bankou bez doložení dokumentace původu) není a nemůže být ospravedlnitelným impulzem k realizaci porušení právních předpisů, ani důvode