7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

14 Af 15/2017- 55 - text 11 14 Af 15/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci žalobkyně proti žalovanému World Investment Mediator s.r.o. "v likvidaci", IČ 286 48 943 sídlem Hrušovská 20, Ostrava Česká národní banka sídlem Na Příkopě 28, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí bankovní rady České národní banky ze dne 19. 10. 2017, č. j. 2017/139913/CNB/110, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2017, č. j. 2017/105948/570 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Žalobkyně byla od roku 2011 registrována jako investiční zprostředkovatel ve smyslu § 29 nn. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“). 4. Dne 12. 9. 2015 žalovaný u žalobkyně zahájil kontrolu dodržování povinností v oblasti poskytování investičních služeb. Na základě výsledků kontroly bylo se žalobkyní zahájeno správní řízení ve věci podezření, že porušovala povinnosti uvedené v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. 5. Prvoinstančním rozhodnutím žalovaný shledal, že žalobkyně porušila své povinnosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve třech ohledech: I. V období od 11.3.2015 do 2.9.2015 nezajistila, aby byly z obsahu každé komunikace se zákazníky či potenciálními zákazníky zřejmé údaje o společnosti World Investment Mediator s.r.o., tedy porušila povinnost stanovenou v § 15a odst. 2 písm. a) zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s § 15 odst. 4 a § 32 odst. 3 téhož zákona; II. Ve dnech 1.7.2015, 9.7.2015, 1.9.2015 a 2.9.2015 při komunikaci s potenciálními zákazníky prostřednictvím svých vázaných zástupců nezajistila, aby obsah komunikace nezdůrazňoval potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s investiční službou nebo s investičním nástrojem, aniž by současně výrazně a objektivně upozornila na všechna podstatná rizika, která jsou nebo mohou být s nabízenou službou či investičním nástrojem spojena, tedy porušila povinnost stanovenou v § 15a odst. 2 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s § 15 odst. 4, § 32 odst. 3 a § 32a odst. 5 téhož zákona, III. V případě 21 pokynů od šesti zákazníků, které byly provedeny v období od 19. 2. 2015 do 23. 9. 2015, neuchovávala komunikaci se zákazníkem týkající se poskytnuté investiční služby, tedy porušila povinnost stanovenou § 32 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ve spojení s § 16 písm. a) bodu 2 a § 32 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 303/2010 Sb. 6. Ohledně jednání ad I) kontrolou předložených záznamů telefonické komunikace žalovaný zjistil, že vázaní zástupci žalobkyně při komunikaci se zákazníky nebo potenciálními zákazníky neinformovali řádně o osobě investičního zprostředkovatele, jehož jménem jednali. Konkrétně se zástupci v telefonu představovali svým jménem a dodatky „WIM“, „firma WIM“, „společnost WIM“, u jednoho zástupce jako „WIN INVESTMENT“, a často nikoliv jako investiční zprostředkovatel, ale jako investiční společnost. Dále se žalobkyně v devíti případech emailové komunikace označovala jako investiční zprostředkovatel, společnost CCI – czech capital invest s.r.o. 7. Podle žalovaného bez znalosti přesné identity subjektu nabízejícího investiční služby, nemá zákazník základní informace související s jejich poskytováním. Jen těžko si tak může před další fází akvizičního procesu např. ověřit rozsah povolení k činnosti, reference apod. V konečném důsledku může výše uvedené vést až k nesprávnému vyhodnocení investiční příležitosti ze strany zákazníků. Proto zastírání či zkreslení identity je při jakékoliv komunikaci se zákazníkem porušením zákonem stanovené povinnosti. 8. U jednání ad II) žalovaný analyzoval obsah telefonické komunikace vázaných zástupců žalobkyně s potenciálními zákazníky, tedy s osobami bez zákaznického účtu. Dospěl k závěru, že vázaní zástupci žalobkyně vyvíjeli na potenciální zákazníky nátlak, aby uzavřeli smluvní vztah a následně podali pokyn k obchodu. Nátlak byl podpořen odvoláním se na jiné investory, případně formou slibu zisku nebo vyvoláním dojmu snadného zisku. Tento způsob komunikace s potenciálními zákazníky je považován za manipulativní techniku, která má vést k tomu, aby potenciální zákazníci udělali něco, co by po zralé úvaze pravděpodobně neudělali. Vázaní zástupci žalobkyně oslovovali potenciální zákazníky a přesvědčovali je k obchodu pomocí argumentů zdůrazňujících vysoce pravděpodobnou možnost nadprůměrného zisku. Vázaní zástupci pouze zdůrazňovali zákazníkům potenciální výnosy, aniž by jakkoli současně uvedli, nebo jinak upozornili, na možná rizika a ztráty. 9. Podle žalovaného se žalobkyně nemůže zbavit povinnosti podávat potenciálním zákazníkům pravdivé, objektivní a vyvážené informace k nabízeným investicím, resp. poskytovaným investičním službám, v rámci úvodní komunikace s tím, že na rizika spojená s investováním upozorní až následně při podpisu smlouvy či osobním setkání. Jinými slovy, nelze potenciální zákazníky klamat, resp. účelově vyzdvihovat pouze (možné) výnosy s tím, že konkrétní informace budou či mohou být případně upřesněny, resp. upraveny na pravou míru až v rámci další komunikace. Potenciální zákazník, vůči němuž je taková telefonická komunikace vedena, se totiž v prvé řadě zákazníkem stát vůbec nemusí. To ale samozřejmě neznamená a ani znamenat nemůže, že žalobkyně se v těchto případech pravidly objektivní a vyvážené informace řídit nemusí. Právě naopak, tato pravidla, jak vyplývá přímo z příslušného ustanovení, platí právě i pro propagaci investičních služeb směrem k potenciálním zákazníkům. 10. K jednání ad III) žalovaný uvedl, že žalobkyně má povinnost uchovávat záznamy komunikace se zákazníky a tomu musí mít přizpůsobeno i technické vybavení. Argument, že došlo k mimořádnému výpadku nahrávacího zařízení nelze akceptovat. Bylo zjištěno, že žalobkyně nedisponuje záznamy komunikace k 21 pokynům od šesti různých zákazníků, které byly provedeny v období od 19. 2. 2015 do 23. 9. 2015. Nemohlo jít tedy v žádném případě o ojedinělý výpadek. Rekonstruovatelnost poskytovaných investičních služeb je jednou z nejdůležitějších povinností, neboť zajišťuje zákazníkům řádné provedení zadaných pokynů, respektive zpětnou kontrolu a s ní spojenou případnou reklamaci poskytnutých služeb, zároveň je přitom i důležitým nástrojem vnitřní kontroly žalobkyně či subjektů, kterým předává pokyny, v neposlední řadě pak i kontroly dohledové vykonávané Českou národní bankou. 11. Tyto tři jednání žalovaný považoval za závažné porušení povinností stanovených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a zrušil žalobkyni registraci investičního zprostředkovatele. Zároveň jí uložil pokutu ve výši 500 000 Kč. 12. Zrušení registrace žalovaný odůvodnil tím, že jednání žalobkyně byla závažnými porušeními zákona. Dle něj všechna tři jednání jsou velmi nebezpečná, a to zejména pro potencionální zákazníky, kteří tak nedisponovali dostatečnými informacemi, které by jim mohly pomoci vyhodnotit rizikovost jednotlivých investic, a též pro zákazníky, jejichž komunikace související s poskytnutou investiční službou je nerekonstruovatelná díky neexistenci příslušného záznamu. Jak je přitom z popsaného skutkového stavu zřejmé, nejednalo se o pochybení ojedinělá, ale o selhání systémová prolínající se navíc několika oblastmi klíčovými pro řádné poskytování investičních služeb. 13. Při stanovení výše pokuty žalovaný zohlednil několik faktorů, včetně závažnosti správních deliktů, délky porušení a majetkových poměrů žalobkyně. Dovodil, že deliktní jednání žalobkyně vykazovalo znaky vysoké závažnosti v oblasti jednání se zákazníky navíc ve vícečinném souběhu. S ohledem na schopnost žalobkyně generovat výkony v řádech milionů korun (v roce 2015 ve výši 13 007 000 Kč), pokuta ve výši 500 000 Kč odpovídá jak závažnosti protiprávního jednání, tak majetkovým poměrům žalobkyně. 14. Bankovní rada žalovaného v napadeném rozhodnutí zamítla rozklad žalobkyně a prvoinstanční rozhodnutí potvrdila. 15. Bankovní rada shledala, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a správně. Neshledala důvodnou námitku žalobkyně k jednání ad II), že zákazník obdrží požadované informace o možných rizicích spojených s investiční službou až v průběhu další komunikace. Podle bankovní rady varování před případnými riziky b