10 Ads 316/2016 — Nejvyšší správní soud

6 Ad 10/2016- 81 - text 17 6 Ad 10/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobce: prof. JUDr. V. K., Ph.D., bytem D. 218, T. S., zastoupen Mgr. Martinem Vališem, advokátem, se sídlem Havlíčkova 72/3, Poděbrady, proti žalovanému: Státní tajemník v Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2 – Nové Město, zastoupen JUDr. Josefem Donátem, LLM, advokátem, se sídlem Na Pankráci 1683/127, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2016, č.j. 2016/8554-111/SZ/VŘ, t a k t o : I. Odmítá se žaloba proti rozhodnutí státního tajemníka v Ministerstvu práce a sociálních věci ze dne 10. 2. 2016, č.j. 2016/8554-111/SZ/VŘ. II. Zamítá se žaloba, aby soud nařídil žalovanému povinnost vydat správní rozhodnutí ve věci podání žalobce ze dne 19. 2. 2016. III. Odmítá se žaloba, aby soud určil, že průběhem výběrového řízení na služební místo vedoucího služebního úřadu – ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení a vyrozuměním žalobce ze dne 11. 2. 2016 došlo k nezákonnému zásahu. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : [1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 2. 2016, č.j. 2016/8554-111/SZ/VŘ (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl JUDr. J. B. jmenován na služební místo vedoucí služebního úřadu – ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení. Eventuálně pak žalobce navrhoval, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci odvolání žalobce ze dne 19. 2. 2016 proti rozhodnutí o výběru vhodného uchazeče, resp. proti průběhu výběrového řízení. Eventuálně pak žalobce dále navrhoval, aby soud určil, že průběhem výběrového řízení a vyrozuměním žalobce ze dne 11. 2. 2016, č.j. 2015/69420-111/2/SZ/VŘ, došlo k nezákonnému zásahu do práv žalobce. [2] Žalobce v podané žalobě zopakoval průběh řízení. Uvedl, že mu bylo dne 15. 2. 2016 jako jednomu z uchazečů o předmětné služební místo doručeno vyrozumění o výběru jiného nejvhodnějšího žadatele a o ukončení výběrového řízení na dané služební místo ze dne 11. 2. 2016, č.j. 2015/69420-111/2/SZ/VŘ (dále jen „vyrozumění ze dne 11. 2. 2016“). Podáním označeným jako Námitka podjatosti, Námitka proti průběhu výběrového řízení ze dne 19. 2. 2016 (dále jen „podání ze dne 19. 2. 2016“) žalobce výběrové řízení napadl. Přípisem ze dne 2. 3. 2016, č.j. 2016/10739-162/2, pak bylo žalobci žalovaným sděleno, že námitka podjatosti byla podána opožděně a že část námitek byla vyhodnocena jako podnět k přezkumu správnímu rozhodnutí, a proto byla postoupena nadřízenému orgánu – náměstkovi ministra vnitra pro státní službu. Žalobce dále podal proti tomuto sdělení odvolání ze dne 10. 3. 2016, následně mu přípisem náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 11. 4. 2016, č.j. MV-39421-4/OSK-2016, bylo sděleno, že nebyly shledány důvody k zahájení přezkumného řízení. [3] Žalobce v podané žalobě namítal nezákonnost výběrového řízení. Z procesní opatrnosti podal žalobu proti rozhodnutí dle ustanovení § 65 s.ř.s., neboť správní orgány vyhodnotily podání žalobce nesprávně jako podnět k zahájení přezkumného řízení a věcně o odvolání žalobce (podání ze dne 19. 2. 2016) nerozhodly. Namítal, že mu napadené rozhodnutí nebylo doručeno a že se o něm nepřímo dozvěděl ze sdělení ze dne 2. 3. 2016, č.j. 2016/10739-162/2. [4] Za důvod nezákonnosti výběrového řízení žalobce označil nezákonný postup, jednání a rozhodování výběrové komise. Namítal, že jednání výběrové komise je zatíženo vadou podjatosti její předsedkyně Ing. I. M. MBA, přičemž tímto došlo k porušení principu nestranného a objektivního rozhodování a porušení ustanovení § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Namítal, že předsedkyní komise je náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí, která je pověřena řízením Sekce 7. – Sekce sociálně pojistných systémů, pod kterou spadá i odbor 72. – odbor posudkové služby, jehož ředitel byl JUDr. J. B. Namítal, že jednání předsedkyně komise, volba témat pohovoru se žalobcem, ale zejména její vlastní poměr k danému výsledku (tj. výběr jejího vlastního podřízeného) svědčí o absenci neutrality. Žalobce dále vyjmenoval základní atributy neutrality, které jsou v daném případě z důvodu dlouhotrvajícího poměru přímě nadřízenosti a podřízenosti, přímé funkční závislosti úspěšného uchazeče, propojení agend atd. vyloučeny. Dále namítal, že z náplně činnosti náměstkyně pro sociálně pojistné systémy (viz Organizační řád Ministerstva práce a sociálních věcí, čl. 1.3.8.) vyplývá objektivní zájem na obsazení příslušného služebního místa konkrétní osobou. Žalobce dále namítal, že výběrové řízení bylo vedeno s cílem odstranit jej ze služebního místa dosavadního ředitele a dosadit na jeho místo politicky vhodnějšího kandidáta. K tomuto tvrzení žalobce doložil zejména Žádost o předložení dokladů, poskytnutí informací a potřebné součinnosti ze dne 1. 2. 2016, č.j. 2016/10381-14, ve kterém je již úspěšný uchazeč titulován funkcí „ústřední ředitel ČSSZ“, ačkoliv účinky jmenování nastaly až dne 16. 2. 2016, a dále pověření ke kontrole ze dne 15. 2. 2016, kterým došlo k vytvoření kontrolní skupiny za účelem provedení komplexní kontroly ČSSZ. [5] V dalším žalobním bodu žalobce namítal, že v rámci výběrového řízení nebyly respektovány zásady části páté čl. 12 odst. 2 Metodického pokynu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 6/2015, kterým se stanoví podrobnosti k provádění výběrových řízení na obsazení služebních míst státních zaměstnanců a představených (dále jen „metodický pokyn č. 6/2015“), dle kterého nesmí být členem výběrové komise služební orgán ani bezprostředně nadřízený představený. Z toho důvodu trpí dle žalobce celé výběrové řízení nezhojitelnou vadou. [6] Následně žalobce uplatnil námitky k posouzení jeho námitky podjatosti v podání ze dne 19. 2. 2016. Namítal, že byl nesprávně určen začátek a konec lhůty pro podání námitek proti Protokolu o průběhu a výsledku výběrového řízení ze dne 13. 1. 2016, č.j. 2016/2288-111/SZ/VŘ. Uvedl, že se neúspěšným žadatelem stal až na základě vyrozumění ze dne 11. 2. 2016, které následně napadl podáním ze dne 19. 2. 2016. Dále pak odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se rozhodování o podjatosti, zejména případů, ve kterých se objevuje prvek „politické citlivosti“, který žalobce spatřoval i v nyní projednávané věci. [7] Z výše uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí. Eventuálně pro případ, že soud neshledá důvody pro zrušení rozhodnutí, žalobce navrhoval, aby soud vydal rozsudek, že je žalovaný povinen vydat správní rozhodnutí ve věci opravného prostředku žalobce ze dne 19. 2. 2016 proti průběhu výběrového řízení. Eventuálně pro případ, že soud neshledá důvody pro zrušení rozhodnutí ani uložení povinnosti vydat rozhodnutí, žalobce navrhoval, aby soud vydal rozsudkem, kterým by určil, že průběhem výběrového řízení a vyrozuměním žalobce ze dne 11. 2. 2016 došlo k nezákonnému zásahu do práv žalobce. [8] Žalovaný správní orgán podal k žalobě dne 8. 6. 2016 vyjádření, ke kterému přiložil žalobou napadené rozhodnutí, jehož obsah dle žalovaného dokládá skutečnost, že žalobce není adresátem tohoto rozhodnutí. Uvedl, že podání žalobce ze dne 19. 2. 2016 bylo posouzeno jako podnět k zahájení přezkumného řízení směřující proti zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí. Ve vyrozumění ze dne 11. 4. 2016, č.j. MV-39421-4/OSK-2016, náměstek ministra vnitra pro státní službu vyloučil jakoukoliv pochybnost o zákonnosti předmětného rozhodnutí a neshledal protizákonný postup žalovaného. Žalovaný proto konstatoval, že rozhodnutí o jmenování JUDr. B. ústředním ředitelem ČSSZ bylo vydáno v souladu s právními předpisy, že nečinnost žalovaného není dána, neboť podání žalobce ze dne 19. 2. 2016 bylo řádně posouzeno podle svého obsahu a bylo na něj reagováno, a že údajný nezákonný zásah do oprávněných zájmů žalobce není prokázán a v žalobě ani není zdůvodněn. Proto žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. [9] Dne 30. 6. 2016 bylo soudu doručeno další vyjádření žalovaného, ve kterém žalobce podrobněji reagoval na podanou žalobu. Předně navrhoval, aby soud podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s. žalobu v části směřující proti rozhodnutí odmítl, neboť nejsou naplněny podmínky ustanovení § 65 s.ř.s. ve vztahu k žalobci, jež je osobou zjevně neoprávněnou k podání takové žaloby. Žalovaný uvedl, že předmětné rozhodnutí zakládá práva výlučně JUDr. J. B., který byl tímto rozhodnutím jmenován v souladu s ustanovením § 54 ve spojení s ustanovením § 186 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve