1 As 133/2011 — Nejvyšší správní soud

8 A 67/2016- 90 - text 35 8 A 67/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Vadima Hlavatého v právní věci žalobce: Bytové družstvo K Olympiku, IČO: 256 04 937 sídlem K Olympiku 567/10, 186 00 Praha zastoupený advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph. D. sídlem Příběnická 1908, 390 01 Tábor žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha za účasti: Karlín Park a. s., IČO: 015 17 481 sídlem Jankovcova 1595/14, 170 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4. 3. 2016, č. j. MHMP 304370/2016, sp. zn. S-MHMP 1786022/2015/STR takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu a průběh předcházejícího řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 4. 3. 2016, č. j. MHMP 304370/2016, sp. zn. S-MHMP 1786022/2015/STR (dále též jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8, odbor územního rozvoje ze dne 28. 7. 2015, č. j. MCP8 094572/2015, sp. zn. MCP8 091896/2014/OV.Be (dále též jen „stavební povolení“). Tímto rozhodnutím stavební úřad povolil stavbu nazvanou „Polyfunkční dům Kindergarten“ v ulici Nekvasilova, Praha 8 – Karlín, na pozemcích parc. č. 693/28, 693/54 a 693/155 v katastrálním území Karlín (dále též jen „stavba“). 2. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující skutečnosti o předcházejícím průběhu správního řízení (řízení o povolení stavby). 3. Osoba zúčastněná na řízení (Karlín Park a.s.) podala dne 27. 6. 2014 jako stavebník žádost o vydání stavebního povolení na stavbu. Celý objekt je tvořen třemi různě vysokými objekty (A, B, C) usazenými na společné podnoži 1. nadzemního podlaží. Objekt A bude tvořen 2.  5. nadzemními podlažími, objekt B. 2.  10. nadzemními podlažími a objekt C 2  11 nadzemními podlažími. V podnoži (1. nadzemní podlaží) bude umístěna školka, obchody, ordinace a administrativní prostory. V jednotlivých objektech A, B a C budou umístěny byty. Dnem podání žádosti bylo zahájeno stavební řízení. Územní rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno odborem výstavby Úřadu městské části Praha 8 dne 20. 5. 2011, sp. zn. MCP 132536/2009/OV.Rů a nabylo právní moci dne 27. 7. 2012. Rozhodnutím Úřadu městské části Praha 8 ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. MCP8 090421/2014/OV.Pet byla platnost územního rozhodnutí prodloužena do 27. 7. 2016. 4. Stavební úřad vydal dne 28. 7. 2015 pod č. j. MCP8 094572/2015, sp. zn. MCP8 091896/2014/OV.Be stavební povolení na výše uvedenou stavbu. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že projektová dokumentace byla zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Taktéž byla zpracována v rozsahu, obsahu a členění v souladu s přílohou č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Stavební úřad prověřil, že dokumentace stavby byla úplná, přehledná a všechny její části byly zpracovány oprávněnou osobu v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zpracovaná projektová dokumentace stavby splňovala obecné technické požadavky na výstavbu podle ustanovení vyhlášky hl. m. Prahy č. 26/1999 Sbírky hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (dále jen „vyhláška OTPP“). Dále stavební úřad uvedl, že všechny dotčené orgány k projektové dokumentaci vydaly souhlasná závazná stanoviska ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění účinném do 14. 4. 2016 (dále jen „stavební zákon“). Podmínky stanovené v těchto závazných stanoviscích byly buď akceptovány v projektové dokumentaci, v případě podmínek pro provádění stavby pak byly včleněny do závazných podmínek výrokové části stavebního povolení. Stavební úřad taktéž konstatoval, že byl zajištěn příjezd ke stavbě na základě stavebního povolení, které vydal odbor výstavby Úřadu městské části Praha 8 jako speciální stavební úřad dne 14. 1. 2015 pod č. j. MCP8 168393/2014, sp. zn. MCP8 100313/2014/OV.Bau v rámci stavby Komunikace a objekty pozemních komunikací. Předložené podklady tak vyhovovaly požadavkům uplatněným dotčenými orgány. Následně se stavební úřad vypořádal s námitkami žalobce. 5. K odvolání žalobce vydal žalovaný napadené rozhodnutí, v němž se k jednotlivým odvolacím námitkám žalobce vyjádřil následovně: 6. V první odvolací námitce žalobce tvrdil, že dotčené orgány měly požadovat nové posouzení vlivů záměru, protože zátěž související s domovem pro seniory je zcela odlišná od dopravní zátěže způsobené obytným objektem. Žalovaný uvedl, že subjektem zjišťovacího řízení byl mj. Magistrát hlavního města Prahy jako dotčený územní samosprávní celek, který vznesl připomínku, že je třeba prokázat, jak bude zajištěno, že se nebude v praxi jednat o standardní bytový objekt s nebytovými funkcemi parteru. Žalovaný proto nemohl souhlasit s žalobcem, který mylně v odvolání uvedl, že tuto připomínku vznesly dotčené orgány veřejné správy, a že by měly dotčené orgány požadovat nové posouzení vlivů záměru. K uvedené připomínce oznamovatel záměru uvedl, že se jedná o samostatné ubytovací jednotky a pro výpočet kapacity parkovacích stání byly použity koeficienty platné pro obdobné funkční využití, tedy pro byty. V daném případě se nejednalo o domov důchodců, pro který základní jednotkou pro výpočet základního počtu stání je lůžko, ale o samostatné byty. Z toho důvodu nedošlo k žádným změnám povolovaného záměru oproti záměru, pro který byl předmětem zjišťovacího řízení. V daném případě stavebník splnil povinnost vyplývající z ust. § 9a odst. 4 zákona o EIA a předložil příslušnému úřadu dokumentaci pro navazující řízení. Námitka, že změna v uvedeném záměru byla možná až změnou územního plánu, byla námitkou irelevantní, neboť k žádné změně záměru nedošlo. 7. Ke druhé odvolací námitce, ve které žalobce zpochybnil důvod pro prodloužení platnosti územního řízení, žalovaný uvedl, že právní řád je založen na zásadě presumpce správnosti aktů vydaných správními orgány, dle níž se má za to, že správní akt je zákonný a správný, a to až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídatelnou formou prohlásí správní rozhodnutí za nezákonné a zruší jej. Územní rozhodnutí je závazné jak pro účastníky řízení, tak i pro správní orgány, kdy žalovanému nebylo známo, že by územní rozhodnutí bylo prohlášeno za nezákonné. Stavební úřad tak postupoval v souladu s ust. § 111 odst. 1 stavebního zákona, kdy žalovaný v žádném případě nemohl aprobovat právní názor žalobce, že se stavební úřad měl podrobněji zabývat zákonností územního rozhodnutí. Žalovaný konstatoval, že stavební zákon neukládá stavebnímu úřadu povinnost zabývat se věcnou správností posuzování vlivů na životní prostředí ve stavebním řízení, jak požadoval žalobce. 8. K námitce, že stavební úřad blíže nezdůvodnil své tvrzení, že zohlednil podmínky územního rozhodnutí, a že ve stavebním povolení nebyly řádně převzaty podmínky z územního rozhodnutí vztahující se k podmínce č. 6 dopravního řešení nebo podmínce č. 11, která měla obsahovat i hlukovou studii, žalovaný uvedl, že zdůvodnění podmínek územního rozhodnutí by znamenalo rozsáhlé popisování technického řešení stavby a vznikl by tím rozsáhlý slovní popis projektové dokumentace. Žalovaný byl toho názoru, že takové popisy by byly zcela neúčelné a učinily by odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu velmi nepřehledným. Žalobce taktéž neuvedl, v čem nebyly řádně podmínky z územního rozhodnutí převzaty, přičemž podmínkou č. 6 územního rozhodnutí byly stanoveny podmínky pro umístění a projektovou přípravu dopravního řešení stavby speciální, která podléhala projednání před speciálním stavebním úřadem. Tím byl Úřad městské části Praha 8, který v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vydal rozhodnutí dne 14. 1. 2015, č. j. MCP8 168393/2014, sp. zn. MCP8 100313/2014/OV.Bau, kterým v souladu s danou podmínkou č. 6 územního rozhodnutí povolil stavbu komunikace a související části, jako jsou chodníky, přejezdy, vjezdy do objektu. Stavebnímu úřadu proto nepříslušelo přezkoumávat plnění této podmínky s výjimkou části podmínky 6 bodu b) územního rozhodnutí, která stanovila podmínku celkového počtu parkovacích stání. Řešení dopravy v klidu upravoval čl. 10 vyhlášky OTPP a požadovaný počet stání 157 byl stanoven podmínkou č. 6 územního rozhodnutí. Žalovaný nepřijal ani názor žalobce, že stavební úřad nepřevzal řádně podmínku č. 11, která měla obsahovat hlukovou studii. Stavební úřad byl povinen zkoumat, zda projektová dokumentace vyhovuje požadavkům uplatněným dotčenými orgány, a byl tak kvalifikován k posouzení dopadů stavby z hlediska uvedeného ustan