1 Afs 147/2005 — Nejvyšší správní soud

8 Af 41/2015- 48 - text 9 8 Af 41/2015 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně proti žalovanému L. S., zastoupená advokátem Mgr. Mojmírem Přívarou, se sídlem Kamenická 2378/1, Plzeň, Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení P. D., zastoupeného Mgr. Ing. Jindřichem Hrochem, advokátem se sídlem Bohuslava ze Švamberka 1284/12, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2015, č. j. 10173/15/5100-41458-702154, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobě zúčastněné na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Finanční úřad pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro Prahu 10, (dále jen „správce daně“), vydal ve věci daňové exekuce nařízené exekučními příkazy č. j. 5717406/12/010941107374, ze dne 1. 10. 2012, č. j. 4867570/13/2010-25201-109657, ze dne 16. 9. 2013 dražební vyhlášku, a to za účelem vymožení daňových nedoplatků dlužníka M. H. Předmětem dražby nařízené na 21. 5. 2014, byl spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitosti: pozemek parcelní číslo St. x, o výměře 189 m², zastavěná plocha a nádvoří s příslušenstvím, rodinný dům č. p. x, na pozemku parcelní číslo St. x, garáž, vše v katastrálním území x, obec x, okres x, zapsané na LV číslo x. 2. Správce daně rozhodnutím o udělení příklepu č. j. 3939006/14/2010-25201-109657, ze dne 11. 6. 2014 ve znění rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností č. j. 5184816/14/2010-25201-109657, ze dne 20. 8. 2004 udělil příklep vydražiteli P. D. – zúčastněné osobě - na uvedený spoluvlastnický podíl. 3. Žalobkyně jako spoluvlastnice ½ uvedených nemovitostí podala proti rozhodnutí o udělení příklepu odvolání, o němž žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že rozhodnutí správce daně o udělení příklepu potvrdil a upřesnil tak, že příklep se uděluje na spoluvlastnický podíl - ideální ½ na pozemku parcelní číslo St. x, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 189 m², to vše zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pro obec x, část obce x, katastrální území x, na LV číslo x, a jeho součástem, které tvoří stavby, rodinný dům č. p. x a garáž bez čp/če, postavené na pozemku parcelní číslo s. p. x v katastrálním x. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobkyně vytýká napadenému rozhodnutí to, že v části je nezákonné a nepřezkoumatelné a žalovaný se nevypořádal s argumenty žalobkyně, které uvedla v odvolání proti rozhodnutí správce daně. 5. Žalobkyně namítla, že žalovaný se nezabýval otázkou právní mocí exekučního příkazu ze dne 1. 10. 2012, č. j. 571740/12/010941107374, a z toho plynoucími důsledky pro okamžik zahájení exekučního řízení. Pokud byla daňová exekuce zahájena dne 3. 10. 2012, vydáním tohoto exekučního příkazu, měl správní orgán postupovat podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.) ve znění účinném do 31. 12. 2012 a nemohl použít institut předražku, který byl upraven v o.s.ř. až ode dne 1. 1. 2013. 6. Žalovaný se rovněž nevypořádal s námitkou žalobkyně ohledně exekučního příkazu č. j. 4867570/13/2010-25201-109657, ze dne 16. 9. 2013, pouze konstatoval, že daňová exekuce byla zahájena exekučním příkazem č. j. 5717406/12/010941107374, ze dne 1. 10. 2012 a ne exekučním příkazem č. j. 4867570/13/2010-25201-109657, ze dne 16. 9. 2013, aniž by svou úvahu odůvodnil. 7. Za klíčovou pro posouzení věci označila žalobkyně otázku možnosti použití předražku v rámci předmětného řízení. Pokud by správní orgán prvého stupně a žalovaný postupovali v souladu se zákonem, mělo být rozhodnutí o příklepu zrušeno a vlastnické právo k podílu na předmětné nemovitosti by nabyla žalobkyně a nikoliv vydražitel. V příčinné souvislosti s udělením či neudělením příklepu je rovněž otázka podjatosti a otázka správného použití předkupního práva. 8. Podaný výklad zákona o veřejných dražbách (zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách), jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, pokládá žalobkyně za nezákonný. Připustila, že v zákoně o veřejných dražbách je uvedeno přímo, že má-li některý z účastníků dražby předkupní právo vůči předmětu dražby a pokud to doloží dražebníkovi před zahájením dražby, není tento účastník dražby stanoveným příhozem vázán; učiní-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání a neučinil-li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání spoluvlastník, udělí licitátor příklep účastníkovi dražby oprávněnému z předkupního práva. Žalobkyně však namítá, že není pravdou, že by v daňovém řádu, konkrétně § 199 odst. 6 bylo upraveno to, co vysvětluje žalovaný v napadeném rozhodnutí. Postup žalovaného označila za nezákonný, nemající opravu v daňovém řádu. 9. Žalobkyně rovněž nesouhlasila s názorem žalovaného, že špatné poučení žalobkyně ohledně možnosti použití předražku nemohlo mít vliv na udělení příklepu vydražiteli tuto otázku je nutno zkoumat z pohledu zákonnosti dražby. Pokud byla žalobkyně špatně poučena, mohla učinit jiné rozhodnutí. Žalobkyně se mohla rozhodnout tak, že se dražby nezúčastní a využije svého práva pro využití institutu předražku. V postupu správce daně spatřuje nesprávný úřední postup, který by zakládal i odpovědnost za škodu. 10. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl, aby byla zamítnuta. Žalovaný trval na tom, že daňová exekuce prodejem nemovitosti byla zahájena exekučním příkazem, který nabyl právní moci dne 4. 10. 2012, tedy exekuční příkaz k prodeji nemovitostí a dražební vyhláška ohledně předmětné dražby nabyla právní moci až v roce 2014. Exekuční řízení bylo zahájeno dne 3. 10. 2012 vydáním exekučního příkazu ze dne 1. 10. 2012, byť dražební vyhláška byla vydána až v roce 2014 a z tohoto důvodu správce daně musel postupovat v daňové exekuci podle daňového řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 v souladu s přechodnými ustanoveními zákonného opatření Senátu a zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů. Po zahájení exekučního řízení není právní moc exekučního příkazu ani dražební vyhlášky relevantní. 11. Jak dále uvedl, námitky žalobkyně v odvolacím řízení směřovaly proti konkrétním rozhodnutím a písemnostem správce daně vydaným souvisejícím s předmětným exekučním řízením, o nichž však žalovaný v rámci odvolacího řízení ve věci rozhodnutí o udělení příklepu nemohl rozhodovat. V případě oznámení ze dne 14 7.14.7.2014, č. j. 4572614/2010-25201-108657, o vrácení částky ve výši 1 000 000 Kč poukázané žalobkyní jako předražek se jednalo o dílčí úkon správce daně při placení daní, dále o samostatné řízení zahájené z podnětu žalobkyně tedy řízení o vyloučení úřední osoby, či podnět správce daně k přezkoumání rozhodnutí správce daně výzvy vydražiteli ke zvýšení nejvyššího dražebního podání na částku nejvyššího předražku ze dne 10. 6. 2014, č. j. 3944864/14/2010-25201-109657. 12. V rámci přezkumu rozhodnutí se žalovaný těmito námitkami ve smyslu rozhodování o nich nezabýval, nicméně v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se vyjádřil k možnosti uplatnění institutu předražku v daňové exekuci, možnosti uplatnit předkupní právo i vlivu namítané podjatosti licitátora na udělení příklepu. 13. Žalovaný poukázal na to, že podle § 223 odst. 4 daňového řádu v odvolacím řízení přezkoumává, zda rozhodnutí o udělení příklepu bylo vydáno v důsledku porušení zákona ve stadiu nařízení nebo provedení dražby, tedy zda dražba byla nařízena nebo probíhala v souladu se zákonem. Současně zkoumal, zda mezi porušením zákona při nařízení nebo provedení dražby a udělením příklepu existovala příčinná souvislost, tuto však neshledal, a proto napadené rozhodnutí potvrdil. 14. Jak dále uvedl, samotný průběh dražby a licitace je upraven v § 198 až 202 daňového řádu průběh dražby a licitaci obdobně upravuje též o. s. ř. Dražba pokračuje, dokud dražitelé zvyšují předchozí učiněná podání, a to na výzvu licitátora. Osoba, která uplatní předkupní právo do zahájení dražby, může toto své právo uplatnit pouze v dražbě jako dražitel s tou výhodou že v případě, že učiní stejné nejvyšší podání více dražitelů je příklep přednostně udělen dražiteli s předkupním právem. 15. Pokud jde o poučení žalobkyně, žalovaný připustil, že správce daně chybně nepřímo v rámci poučení uvedl, kdy lze převzít vydraženou nemovitou věc vydražitelem, a kdy se vydražitel stává vlastníkem vydražené věci. Správce daně připuštěním možnosti udělit příklep na základě předražku, ačkoliv mu to zákon nedovoluje, překročil svou zákonnou pravomoc danou § 177 odst. 2 věta první daňového řádu. Nicméně ani nabídka předražku v řízení, kde to zákon připouští, automaticky neznamená, že se ten, kdo tuto nabídku učinil, stane vlastníkem dražené věci, neboť věc nabude ten, kdo učiní nejvyšší dražební podání, v případě shodných podání vydražitel, který