5 Afs 60/2017 — Nejvyšší správní soud

9 Af 53/2016- 201 - text  28 9 Af 53/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: EDGE CZ s.r.o., IČO: 270 96 980 se sídlem Hyacintová 3222/10, 106 00 Praha 10 zastoupená advokátem JUDr. Jakubem Hlínou se sídlem Plaská 614/10, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2016 č.j. 21355/16/5300-21443-711478 takto: I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 11.5.2016 č.j. 21355/16/ 5300-21443-711478 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 570 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Jakuba Hlíny. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil tyto dodatečné platební výměry vydané Finančním úřadem pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“): a) ze dne 15. 4. 2015 č.j. 2852008/15/2010-52525-108983, kterým byla žalobkyni za zdaňovací období měsíce dubna roku 2011 doměřena daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve výši 8 594 202 Kč a současně uložena zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 1 718 840 Kč; b) ze dne 15. 4. 2015 č.j. 2852274/15/2010-52525-108983, kterým byla žalobkyni za zdaňovací období měsíce května roku 2011 doměřena DPH ve výši 19 854 936 Kč a současně uložena zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 3 970 987 Kč; c) ze dne 15. 4. 2015 č.j. 2852403/15/2010-52525-108983, kterým byla žalobkyni za zdaňovací období měsíce června roku 2011 doměřena DPH ve výši 51 758 141 Kč a současně uložena zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 10 351 628 Kč; d) ze dne 15. 4. 2015 č.j. 2852596/15/2010-52525-108983, kterým byla žalobkyni za zdaňovací období měsíce července roku 2011 doměřena DPH ve výši 18 151 071 Kč a současně uložena zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 3 630 214 Kč; e) ze dne 15. 4. 2015 č.j. 2852747/15/2010-52525-108983, kterým byla žalobkyni za zdaňovací období měsíce srpna roku 2011 doměřena DPH ve výši 17 601 314 Kč a současně uložena zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 3 520 262 Kč; f) ze dne 15. 4. 2015 č.j. 2853584/15/2010-52525-108983, kterým byla žalobkyni za zdaňovací období měsíce září roku 2011 doměřena DPH ve výši 13 552 531 Kč a současně uložena zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 2 710 506 Kč; g) ze dne 15. 4. 2015 č.j. 2853698/15/2010-52525-108983, kterým byla žalobkyni za zdaňovací období měsíce října roku 2011 doměřena DPH ve výši 19 221 540 Kč a současně uložena zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 3 844 308 Kč; a h) ze dne 15. 4. 2015 č.j. 2853865/15/2010-52525-108983, kterým byla žalobkyni za zdaňovací období měsíce ledna roku 2012 doměřena DPH ve výši 43 842 160 Kč a současně uložena zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 8 768 432 Kč (dále též „dodatečné platební výměry“ či „prvostupňová rozhodnutí“). Žalobkyně soudu navrhla, aby kromě napadeného rozhodnutí zrušil i výše zmíněné dodatečné platební výměry. 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný stručně zrekapituloval skutkový stav a předchozí průběh daňového řízení včetně doplnění dokazování správcem daně ve smyslu § 113 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) a doplnění dokazování žalovaným, shrnul podstatu odvolacích námitek žalobkyně a obecně popsal právní stránku posuzované věci včetně poukazů na relevantní rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu k otázkám souvisejícím s posuzováním nároku na odpočet DPH v případě zapojení daňového subjektu do tzv. karuselových podvodů na DPH. 3. K přijatým plněním od deklarovaného dodavatele AMG Group s.r.o., z nichž žalobkyně uplatnila za zdaňovací období měsíců dubna až října 2011 a ledna 2012 nárok na odpočet DPH ve výši 192 575 895 Kč, žalovaný uvedl, že správce daně nezpochybnil existenci předmětného zboží, ale smysl toku, kdy cílem podle něj nebyla obchodní činnost, ale vytvoření uskupení korporací, jejichž cílem bylo získat odpočet daně, která jinými účastníky daného uskupení není do státního rozpočtu odvedena. 4. Podle žalovaného existoval dostatek objektivních okolností týkajících se spolupráce mezi AMG Group s.r.o., a žalobkyní svědčících o tom, že žalobkyně měla nabýt podezření, zda se účastí na předmětném obchodu nezapojí do podvodu na DPH. Jednalo se o nestandardní průběh obchodní spolupráce s dodavatelem, informace ohledně rizikovosti komodity a informace o společnosti AMG Group s.r.o. Žalovaný se dále ztotožnil se závěry správce daně, že objektivní okolnosti spočívající v tom, že v případě dodávek zboží velkého objemu je běžné, že se zboží dodává oproti hotovosti či je vymíněna výhrada vlastnictví, avšak v posuzovaném případě tak postupováno nebylo a rámcová smlouva neřešila rizika spojená s obchodováním (např. sankce za prodlení), a dále že nebylo postupováno dle výše uvedené smlouvy, měly v žalobkyni minimálně vzbudit pochybnosti. Žalovaný uznal, že správce daně se otázkou nestandardnosti dané obchodní spolupráce zabýval nedostatečně, a proto sám žalobkyni seznámil s tím, že společnost AMG Group s.r.o., nesplnila svou zákonnou povinnost a ve stanovené lhůtě nezveřejnila ve Sbírce listin účetní závěrku za rok 2009, a zmínil i negativní hodnocení uvedené společnosti na internetových portálech. Z doplnění dokazování (z výpovědi J. F.) pak dle žalovaného vyplynulo, že rámcová smlouva byla uzavřena až dodatečně na žádost úřadů. Sama žalobkyně pak uvedla, že z důvodu opatrnosti kontrolovala IMEI, neboť zaregistrovala jisté mediální kauzy, a měla tak povědomí o rizikovosti jí obchodované komodity. Již tato skutečnost ji měla přivést k přijetí dostatečných opatření k prevenci účasti na případném podvodu. 5. Žalovaný konstatoval, že žalobkyni byly známy skutečnosti, které v ní měly vzbudit pochybnost o tom, zda se účastí na předmětném obchodu nezapojí do podvodného jednání na DPH, a proto po ní bylo možné požadovat, aby ve vztahu k tomu činila preventivní opatření. Žalobkyně však žádná taková opatření nepřijala. Její tvrzení, že záruku serióznosti spatřovala v osobě J. F., nelze považovat za důkaz přijetí dostatečných opatření. Obchodní spolupráce s J. F., ukončená před sedmi lety a navíc jiného charakteru, nemůže být dostačující zárukou serióznosti. Jestliže s ním žalobkyně následně začala obchodovat ve vysokých objemech, měla přijmout další preventivní opatření a nespoléhat se na jeho osobu. Prověřením na internetu mohla zjistit, že J. F. nepůsobí seriózně a důvěryhodně. Ani to, že daňovému subjektu jeho dodavatel sdělí, že obchoduje s velkými korporacemi, nelze považovat za záruku jeho serióznosti. Navíc bylo s podivem, že žalobkyni bylo společností AMG Group s.r.o., některé zboží dodáno dvakrát, přičemž žalobkyně toto zboží odmítla, ale nezajímala se o to, jak k tomu mohlo dojít. To se žalovanému v kontextu posuzovaných obchodů jevilo jako neobezřetné. 6. Podvodné jednání na DPH nemusí být jen kolotočového charakteru, ale může mít také lineární charakter. Pouhé ověření, zda jedno a téže zboží nebylo obchodováno dvakrát, není dostatečné. Není vyloučeno, aby zboží v podvodném řetězci bylo zcela legálně dodáno konečnému odběrateli, který o podvodném jednání předchozích článků v řetězci nemohl vědět; to však v žádném případě nelegitimizuje jednání předchozího článku řetězce. Žalovaný nezpochybňuje existenci zboží, ale dospěl k závěru, že jeho nákupem od společnosti AMG Group s.r.o., se žalobkyně zapojila do podvodného řetězce, o čemž mohla a měla vědět. Na základě shora uvedeného nelze konstatovat, že by přijala dostatečná opatření k prevenci své účasti na podvodném jednání, takže musí být považována za osobu účastnící se tohoto podvodu bez ohledu na to, zda měla z následného prodeje zboží prospěch či nikoliv. Žalobkyně také se správcem daně v průběhu odvolacího řízení nespolupracovala - její jednatel se ani po poučení, že je jeho účast nezbytná, nedostavil k jednání. Dle žalovaného tak byly zjištěny skutečnosti, které značí, že šetřené obchodní transakce byly zasaženy podvodem na DPH. Objektivními okolnostmi v návaznosti na absenci opatření učiněných za účelem prevence účasti na podvodu bylo současně prokázáno, že žalobkyně o své účasti na podvodném jednání věděla či alespoň vědět měla, a nárok na odpočet daně z předmětných zdanitelných plnění jí proto nemohl být uznán. 7. Námitce žalobkyně, že žalovaným označené obchodní řetězce jsou vykonstruované, nebyly uvedeny konkrétní okolnosti a neby