1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

10 A 110/2020- 54 - text 19 pokračování 10A 110/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: P. V. bytem X zastoupen JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Sokolská 1788/60, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí Vršovická 1442/65, Praha 100 10 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2020, č. j. MZP/2020/500/1553 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy, ze dne 4. 8. 2020, č. j. MZP/2020/500/1553 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Praha, oddělení ochrany lesa (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 20. 5. 2020, č. j. ČIŽP/41/2020/5690 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a toto rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa (dále jen „zákon o ČIŽP a její působnosti v ochraně lesa“), neboť žalobce neoprávněně používal lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesa, a na lesním pozemku p. č. X v k. ú. BL provedl ke dni kontroly 21. 6. 2019 zábor o celkové velikosti 155 m2. Tato část předmětného lesního pozemku byla oplocena drátěným plotem se vstupní bránou o celkovém obvodu 51,35 m. V oplocené části pozemku se nacházely částečně zabetonované tvarovky (ztracené bednění) jako základ pro stavbu o půdorysu 5,5 x 6,3 m a obvodu cca 23,6 m. Dále zde byly provedeny terénní úpravy a nacházela se zde hromada kamení a cihel, balík pletiva, trubky, rozložený regál, 14 barelů cca o objemu 20 – 30 l, a byl zde instalován elektroměrový pilíř. 3. Tímto jednáním dle správního orgánu I. stupně žalobce porušil § 11 odst. 4, § 13 odst. 1, § 20 odst. 1 písm. b), § 32 odst. 8 ve spojení s § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen „lesní zákon“). Za uvedený přestupek byla žalobci dle § 4 odst. 2 zákona o ČIŽP a její působnosti v ochraně lesa uložena pokuta ve výši 50 000 Kč a podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) povinnost nahradit náklady řízení. II. Napadené rozhodnutí 4. Úvodem odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný zopakoval, co bylo prvostupňovým rozhodnutím žalobci kladeno za vinu, následně shrnul obsah podaného odvolání a dále se zabýval již konkrétním vypořádáním jednotlivých námitek. Žalovaný také konstatoval, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno orgánem k tomu příslušným, že odráží základní zásady činnosti správních orgánů a obsahuje náležitosti požadované § 68 správního řádu. Výrok rozhodnutí je dostatečně určitý a srozumitelný. Stejně tak je z odůvodnění zřejmé, že správní orgán I. stupně nezanedbal povinnost zjištění stavu věci ve smyslu § 3 správního řádu, zvážil veškeré okolnosti věci a vyjádřil úvahy, kterými byl veden při vydání rozhodnutí a určení výše stanovené pokuty. S odkazem na obsah spisové dokumentace žalovaný shrnul, že považuje za prokázané, že jednáním žalobce byla naplněna skutková podstata vytýkaného přestupku. 5. Ve vztahu k podanému odvolání žalovaný zdůraznil, že vzhledem k velikosti pozemku čítající více než 2 ha je třeba rozdělit pozemek na dvě části, a to na oplocenou část o výměře přibližně 155 m2, která je předmětem daného řízení, na které došlo k neoprávněnému využívání lesní půdy, a na zbylou část pozemku, na které se nachází lesní porost, a která není předmětem daného řízení. Žalovaný zdůraznil, že v rámci tohoto řízení je bezpředmětné, zda na části lesního pozemku, která není předmětem tohoto řízení, odvolatel řádně hospodaří, na což poukazoval v podaném odvolání. V projednávané věci je zásadní oplocená část pozemku, která je předmětem daného řízení, a na které žalobce nehospodaří řádným způsobem a nepoužívá lesní půdu k zákonem předpokládaným účelům. Žalovaný poukázal na to, že se na předmětném pozemku nachází stavby, které nebyly řádně povoleny příslušnými správními orgány. Dále žalovaný konstatoval, že je zcela bezpředmětné, zda žalobce může či nemůže používat motorové stroje, neboť klíčové je, že si na tomto pozemku nechal zřídit elektrickou přípojku bez potřebných povolení. Ve spisové dokumentaci se dle žalovaného nenachází žádný dokument, který by prokazoval, že účel záboru předmětného lesního pozemku slouží k lesnímu hospodaření. Naopak oplocení a stavba byly vybudovány bez příslušného povolení státní správy lesů. 6. Žalovaný zdůraznil, že stav části pozemku, ke které se vztahuje dané řízení, nevykazuje znaky kultivování, obnovy, ochrany, výchovy a těžby lesních porostů, ale naopak spíše ponechání lesního pozemku ladem a využívání pro nepovolenou činnost. Žalovaný dále podrobněji rozepsal negativní vliv dlouhodobého záboru na lesní pozemek. 7. Ke stavbě nacházející se na p. č. X, k. ú. BL a sportovišti nacházejícímu se na p. č. X, k. ú. BL, na které ve svém odvolání poukazoval žalobce, žalovaný konstatoval, že ani tato stavba ani toto sportoviště nejenže není předmětem daného řízení, ale ani se nejedná o lesní pozemky, nýbrž o pozemky stavební. Žalobcův poukaz na tyto dvě nemovitosti tedy žalovaný vyhodnotil jako nedůvodný. 8. K žalobcovu odkazu na § 32 odst. 8 lesního zákona žalovaný zdůraznil, že výjimky z absolutního zákazu oplocování lesa jsou pouze čtyři taxativně stanovené. Výklad ustanovení lesního zákona, které umožňuje vlastníku lesa udělit výjimku k oplocení lesa dle § 20 odst. 4 lesního zákona, je třeba provádět tak, aby neodporoval ostatním ustanovením lesního zákona. Vlastník lesa tedy může udělit výjimku k oplocení lesa podle § 20 odst. 4 lesního zákona pouze pro čtyři případy výslovně uvedené v § 32 odst. 8 lesního zákona. Za jiným účelem výjimku k oplocení lesa udělit nemůže, stejně jako nemůže ani on sám za jiným účelem les oplotit. S názorem žalobce, že se na jeho činnost vztahuje tato výjimka, se tedy žalovaný v napadeném rozhodnutí neztotožnil. 9. Žalovaný dále doplnil, že provedenou stavební činností nebylo prokázáno zajištění lesního hospodářství. Naopak došlo k činnosti, která byla v rozporu s právními předpisy. Žalovaný dále poukázal na žalobcovo vyjádření ze dne 15. 8. 2019 k protokolu o kontrole, ve kterém žalobce uvedl, že část dotčeného pozemku oplotil z důvodu ochrany věcí před odcizením. Žalovaný je toho názoru, že žalobce tedy pozemek oplotil z vlastnických důvodů, což právní předpisy zakazují. V lesnické praxi se dočasně budují pouze oplocenky za účelem ochrany již vysazených sazenic před okusem zvěří, nikoli pro ochranu věcí. Všechny námitky žalobce uvedené v odvolání tedy žalovaný vyhodnotil jako nedůvodné. III. Žaloba 10. Žalobce je přesvědčen, že důkazy provedené správním orgánem v průběhu řízení nebyly správně vyhodnoceny, v důsledku čehož nebyla učiněna správná skutková zjištění. Žalobce je taktéž přesvědčen, že rozhodnutí žalovaného spočívá na nesprávném právním posouzení věci. 11. Na prvém místě žalobce zdůraznil, že pozemek p. č. X v k. ú. BL (dále také jen „předmětný pozemek“) určený k plnění funkcí lesa, který má ve svém výlučném vlastnictví, spadá ve smyslu § 9 lesního zákona do kategorie „hospodářský les“, přičemž z označení této kategorie lze dle žalobce seznat, že se jedná o les určený k hospodaření. V návaznosti na toto konstatování žalobce s odkazem na § 11 odst. 2 vyjádřil svoje přesvědčení, že na předmětném pozemku hospodaří v souladu s lesním zákonem a usiluje o jeho kultivaci, neboť lesnictví a lesní hospodářství pro něj představuje životní náplň. 12. Z dikce § 11 odst. 1 lesního zákona žalobce dovozuje, že samotný lesní zákon předpokládá existenci objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese, které jsou zřízeny na pozemcích určených k plnění lesa, jako je tomu také v případě žalobce. Později v replice ze dne 28. 12. 2020 poukázal na to, že tyto objekty nevyžadují povolení stavebního úřadu. 13. K tvrzenému porušení § 32 odst. 8 lesního zákona uvedl žalobce, že existující oplocení je zbudováno pouze na nepatrné části předmětného pozemku, přičemž žalobce popírá, že by bylo učiněno z důvodů vlastnických či za účelem omezení obecného užívání lesa, nýbrž je provedeno za účelem zajištění hospodaření v lese, neboť na předmětném pozemku se nacházejí např. sazenice stromů, je zde uskladněno dřevo a kulatina, barely s vodou slouží k především k zalévání sazenic. Žalovaný dle názoru žalobce v napadeném rozhodnutí nesprávně vyložil § 20 odst. 3 lesníh