1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

11 A 45/2019- 43 - text 12 11 A 45/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyň JUDr. Jitky Hroudové a JUDr. Hany Veberové v právní věci žalobce: Pharmacopea CZ, s. r. o., IČ: 03177084, sídlem Rybná 716/24, Staré Město, 110 00 Praha 1, zastoupeného JUDr. Vladimírem Szabo, advokátem, sídlem Jeremenkova 1021/70, 147 00 Praha 4 proti žalovanému: Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Ústřední inspektorát sídlem Květná 15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí Ústředního inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce ze dne 17.1.2019, č.j. SZPI/AU185-29/2018, č. agendy: SŘ-0529/1/2018, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Ústředního inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce ze dne 17.1.2019, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Praze, ze dne 12.10.2018, č.j. SZPI/AU185-26/2018, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. 2. Prvostupňovým rozhodnutím rozhodla Inspekce o tom, že žalobce je vinen tím, že porušil uvedené právní povinnosti, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku uvedenou v § 17 odst. 2 písm. c/ zákona č. 110/1997 Sb. a dále skutkovou podstatu přestupku uvedenou v § 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, za což mu správní orgán uložil v souladu s § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle § 17f písm. d/ zákona č. 110/1990 Sb. úhrnnou pokutu ve výši 100.000 Kč. Současně správní orgán stanovil povinnost žalobce k náhradě nákladů řízení paušální částkou ve výši 1.000 Kč a nákladů dodatečné kontroly ve výši 500 Kč. Žaloba 3. Žalobce nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a namítl, že Inspekce trestá postihem osobu, která nenese odpovědnost za obsah webových stránek www.chitomax.cz, neboť není majitelem ani držitelem domény chitomax.cz a ani nevlastní a nepronajímá prostor pro hosting webové prezentace na doméně chitomax.cz, tudíž nemá kontrolu nad obsahem těchto webových stránek. Držitelem a provozovatelem webových stránek www.chitomax.cz t.č. byla společnost PHARMACOPEA LTD, dnes společnost 7 PHARMA LTD, což bylo a je rovněž zřetelně uvedeno přímo na samotných webových stránkách www.chitomax.cz. Správní orgán postupoval v rozporu se zákonem, když žalobci uložil povinnost zajistit odstranění nespecifických zdravotních tvrzení z webových stránek www.chitomax.cz, zajistit odstranění nepovolených funkčních tvrzení z webových stránek, zajistit doplnění webových stránek, zajistit odstranění léčebných tvrzení z těchto webových stránek, zajistit doplnění na webových stránkách www.chitomax.cz povinné informace. Opatření je dle žalobce v rozporu s ust. § 3 odst. 2 písm. b/ zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. Toto ustanovení nepojednává o možnosti uložit povinnost něco zajistit ve smyslu, v jakém to ukládá uvedené opatření SZPI č. D017-11355/17/D ve znění rozhodnutí č.j. SZPI/AB132-108/2017. Žalobci tak byla uložena povinnost zajistit záležitosti zcela jiné společnosti a vzhledem k tomu, že povinnost nesplnil, což logicky ani splnit nemohl, byla mu za to uložena sankce. Inspekce se tak dle žalobce dopouští porušování základních principů práva, zejména pak čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, navíc je uvedené neurčité jednání, spočívající v povinnosti něco „zajistit“, v rozporu se zásadou legitimního očekávání. Správnímu orgánu se nepodařilo prokázat, že by žalobce byl poskytovatelem obsahu, a není tak prokázáno tvrzení žalovaného o tom, že byť není držitelem domény, je žalobce provozovatelem obsahu, který si nechal vytvořit. Nesporné však je, že držitelem domény je PHARMACOPEA LTD, což podporuje skutečnosti uváděné žalobcem, že poskytovatelem obsahu byla t.č. právě společnost PHARMACOPEA LTD, dnes společnost 7 PHARMA LTD, nikoli žalobce. Tato společnost byla uvedena jako provozovatel webu i na webových stránkách www.chitomax.cz. Je dle žalobce tedy nutno využít zásadu in dubio pro reo. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že žalobce je poskytovatelem obsahu, tudíž nemůže být sankcionován udělením pokuty. 4. Žalobce dále zdůraznil, že je samostatný právní subjekt, na uvedené společnosti zcela nezávislý, a to i přesto, že statutárním orgánem žalobce je společnost PHARMACOPEA LTD, zastoupená panem P. Š. Žalobce nečiní povinným ani to, že při kontrolním nákupu byla vystavena faktura stranou žalobce, neboť na základě vydané faktury nemůže být přenášena odpovědnost za obsah webových stránek na žalobce ze společnosti PHARMACOPEA LTD. Tato společnost nese odpovědnost za své jednání samostatně, což nemůžou změnit ani úvahy Inspekce o propojenosti osob zastoupených v osobě pana P. Š. Žalobci není známo, že by se Inspekce obrátila na tuto společnost, v čemž také spatřuje závažné pochybení ze strany správního orgánu. 5. Žalobce vzhledem k tomu, že nenese odpovědnost za obsah webových stránek, není odpovědný ani za přestupky, ze kterých je obviněn. Inspekce navíc neprokázala ani to, že uveřejnění žalobce na webových stránkách www.chitomax.cz bylo zájmem žalobce. Jsou zde tedy závažné pochybnosti o spáchání přestupku žalobcem. Žalobce tedy není subjektem přestupku. Nelze jej proto sankcionovat za přestupek, který nespáchal, a udělit mu pokutu. 6. Žalobce také namítl, že pokuta ve výši 100.000 Kč je nepřiměřená s ohledem na okolnosti daného případu. Odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.7.2008, č.j.. 4 As 22/2008-121, a uvedl, že mu není znám výpočet, jakým správní orgán k udělení takové výše pokuty dospěl, ani z jakého důvodu je použit koeficient 0,2 % horní hranice trestní sazby. Udělená pokuta neodpovídá také proto, že vina žalobce nebyla jednoznačně prokázána. Pokuta ve výši 100.000 Kč není pokutou preventivní, jak uvádí správní orgán, nýbrž pokutou pro žalobce destruktivní. Správní orgán se vůbec nezabýval poměry žalobce, jak vyžaduje usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20.4.2010, sp.zn. 1 As 9/2008-133. Zdůraznil, že povinnost uložená žalobci „zajistit“ určité záležitosti třetí osoby není prakticky vynutitelná, tudíž ji nelze ani sankcionovat. Vyjádření žalovaného a další vyjádření účastníků 7. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. S ohledem na námitky, jež byly vzneseny v rámci odvolání, odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, rozhodnutí správního orgánu I. stupně o odvolání proti opatření č.j. SZPI/AB132-108/2017 ze dne 25.10.2017, sdělení o vyřízení námitek proti protokolu č. P067-11355/17 a jeho dodatku č.j. SZPI/AB132-262/2017 ze dne 12.1.2018. Žalovaný se k námitkám již vyjádřil ve sdělení k podnětu k provedení přezkumného řízení ve věci uložení opatření č. D017-11355/17/D, rozhodnutí o odvolání proti opatření č.j. SZPI/AB132-108/2017 ze dne 12.4.2018 a napadeném rozhodnutí o odvolání. Žalovaný setrval na svém názoru, že bylo zjištěno, že ke dni kontroly společnost PHARMACOPEA CZ s.r.o., tedy žalobce, byl žalobce v postavení prodávajícího, který nabízí prostřednictvím webových stránek www.chitomax.cz spotřebitelům potraviny. Na úvodní straně webových stránek je uveden text pod názvem „Kontakt“, kde je jako výrobce uvedena společnost PHARMACOPEA LTD, Great Britain, a jako zastoupení pro ČR je uvedena společnost PHARMACOPEA CZ. Skutečnost, že prodávajícím prostřednictvím této webové stránky je společnost PHARMACOPEA CZ s.r.o., byla prokázána i kontrolním nákupem. Subjektem, který uváděl na daných webových stránkách potraviny na trh, byl žalobce. Zdůraznil, že to byl právě žalobce, který realizoval svou podnikatelskou činnost prostřednictvím webových stránek, a proto je odpovědný za obsah stránek, který sloužil k prezentacím uváděného výrobku na trh (resp. za skutečnost, že jím uváděná potravina byla prezentována nevyhovujícím způsobem). Žalobce se snaží přenést odpovědnost na zahraniční subjekt a tuto snahu hodnotily správní orgány jako účelovou. Skutkový stav byl tedy zjištěn dostatečně a žalovaný nemá pochybnosti o tom, že žalobce je provozovatelem potravinářského podniku, který uváděl na trh potraviny označené informacemi v rozporu s požadavky potravinového práva, je tedy odpovědný za spáchané přestupky. K námitce nepřiměřené výše pokuty pak žalovaný odkázal na s. 12–14 napadeného rozhodnutí i na úvahy správního orgánu I. stupně. Správní orgán I. stupně není povinen ze zákona přihlížet vždy k majetkovým poměrům, ale činí tak pouze, pokud existuje pro tento postup důvod, tedy je-li zjevné, že pokuta by mohla mít ve vztahu k podnikání obviněného likvidační účinky. 8. Žalobce využil svého práva a k vyj