3 Ads 33/2006 — Nejvyšší správní soud

18 A 40/2021- 169 - text 17 18 A 40/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Martina Lachmanna ve věci žalobkyně: Mgr. K. Z. bytem X proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7 za účasti: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky sídlem Orlická 2020/4, Praha 3 Nemocnice České Budějovice, a.s. sídlem B. Němcové 585/54, České Budějovice Krajská zdravotní, a.s. sídlem Sociální péče 3316/12A, Ústí nad Labem Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně sídlem Pekařská 53, Brno Fakultní Thomayerova nemocnice sídlem Vídeňská 800, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 9. 4. 2021, č. j. UOOU-04557/20-46 a č. j. UOOU-02753/20-38, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2021, č. j. UOOU-04557/20-46 a ze dne 9. 4. 2021 č. j. UOOU-02753/20-38, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného - ze dne 9. 4. 2021, č. j. UOOU-02753/20-38 (dále jen „napadené rozhodnutí I.“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen „povinný subjekt“, nebo „VZP“, v řízení v postavení osoby zúčastněné na řízení) ze dne 23. 2. 2021, č. j. č. j. VZP-21-0791571-Z721 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí I.“) o částečném odmítnutí její žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v rozhodném znění (dále jen „informační zákon“); - ze dne 9. 4. 2021, č. j. UOOU-04557/20-46 (dále jen „napadené rozhodnutí II.“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí VZP ze dne 23. 2. 2021, VZP-21-00791583-Z721 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí II.“) o částečném odmítnutí její žádosti podle informačního zákona. 2. Žalobkyně žádala o poskytnutí informací, které se týkaly závěrečných ročních vyúčtování u specifikovaných poskytovatelů zdravotních služeb ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění za období 1. 1. 2008 až 31. 12. 2018 (žádost 1) [pozn. s ohledem na archivační lhůtu se jednalo pouze o informace v období roku 2014-2018] a dále za rok 2019 (žádost 2), a to v takové podobě, v jaké byla zasílána jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb. Žádost žalobkyně byla částečně odmítnuta, neboť jí nebyly poskytnuty informace o hodnotě péče a výši úhrady dle odbornosti, o výši bodů a počtech unikátních pojištěnců, o úhradách za cenová léčiva a o hodnotě regulace za předepsaná léčiva s odkazem na ochranu obchodního tajemství dle § 9 informačního zákona. II. Napadená rozhodnutí 3. V napadených rozhodnutích žalovaný nejprve zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení. Uvedl, že žalobkyně požádala dne 28. 4. 2020 a 2. 7. 2020 VZP o poskytnutí informací, které se týkaly závěrečných ročních vyúčtování u specifikovaných poskytovatelů zdravotních služeb (nemocnice). Žalobkyně požadovala údaje o vyúčtování za období 1. 1. 2008 až 31. 12. 2018 (žádost 1) a dále za rok 2019 (žádost 2) ve vztahu k jednotlivým poskytovatelům ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění rozhodném (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“) v takové podobě, v jaké byla tato vyúčtování zasílána jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb. 4. O žádosti žalobkyně rozhodoval povinný subjekt opakovaně, neboť byla na základě žalobkyní podaných odvolání jeho rozhodnutí rušena a věc vrácena. Důvodem bylo nedostatečné odůvodnění naplnění kritérií obchodního tajemství. Povinný subjekt dle žalovaného nedostatečně popsal, jakým způsobem může poskytnutí požadovaných informací ohrozit ekonomické zájmy a cíle dotčených poskytovatelů zdravotních služeb. V posledním případě (po páté v případě žádosti 1 a po třetí v případě žádosti 2) rozhodl povinný subjekt tak, je uvedeno v bodě 2. 5. V tomto případě pak již žalovaný neshledal odvolací námitky jako důvodné. K námitce stran obchodního tajemství žalovaný uvedl, že povinný subjekt odůvodnil, v čem naplňují odmítnuté informace definiční kritéria obchodního tajemství. Žalobkyni byla poskytnuta rámcová data, na jejichž základě si mohla udělat konkrétní představu o vynakládání veřejných prostředků. K tomu žalovaný odkázal na komentářovou literaturu, dle níž by měla být poskytnuta informace o příjemci poskytnutých veřejných prostředků a rámcová informace o předmětu plnění. Dle žalovaného z prvostupňových rozhodnutí rovněž nevyplývá, že by stanoviska dotčených poskytovatelů zdravotních služeb byla hlavním důvodem k označení části požadovaných informací za obchodní tajemství. Data, která povinný subjekt odmítl poskytnout, nelze (izolovaně) sama o sobě považovat za informace chráněné obchodním tajemstvím. Tato ochrana se ale váže k jejich vzájemným kombinacím, z nichž lze získat přehled o produkci jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče za konkrétní období. Tato data obíhají pouze mezi poskytovateli zdravotních služeb, pojišťovnami a kontrolními orgány, kterými jsou Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí. Dle žalovaného nemá kontrola fyzických osob nahrazovat činnost kontrolních orgánů. Poskytnutí rámcových údajů tak není dle žalovaného narušením práva na veřejnou kontrolu finančních prostředků. V případě dat, které žalobkyně požaduje, lze vysledovat náklady na zaměstnance, náklady na provoz i na obstarávání zdravotnického materiálu, léků apod. v rámci jednotlivých oborových specializací. V posuzovaném případě navíc povinný subjekt žalobkyni rámcové údaje již poskytl. Žalovaný dále odkázal na své rozhodnutí ze dne 29. 1. 2021, č. j UOOU-02753/20-36, kde popsal, jakým způsobem dochází v případě dotčených poskytovatelů zdravotních služeb ke konkurenci a boji o pacienty se soukromými poskytovateli zdravotních služeb. Dále žalovaný uvedl, že z námitek žalobkyně vyplývá, že kontrolu na podkladě získaných dat již provedla. 6. Žalovaný dále uvedl, že neshledal v jednání povinného subjektu obstrukční praktiky. Přestože svým rozhodnutím ze dne 29. 1. 2021, č. j. UOOU-02753/20-36, věc vrátil povinnému subjektu k novému vyřízení, již zcela jasně v odůvodnění konkretizoval, která data lze žalobkyni poskytnout, neboť ochrana obchodního tajemství na ně nedopadá. III. Žaloba 7. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že spor s žalovaným je veden ohledně rozsahu veřejné kontroly, kterou mají dle informačního zákona soukromé osoby. Žalobkyně je toho názoru, že bez poskytnutí veškerých požadovaných informací nelze tuto veřejnou kontrolu provést. Poskytnutí rámcových údajů, které jsou vytrženy z kontextu, nedává dle žalobkyně žádný smysl. V takovém případě je kontrola pouze formální. 8. Žalobkyně dále namítala, že hlavním cílem příspěvkové organizace není dosahování zisku, proto konkurenční význam poskytnutých informací nedává smysl. Žalobkyně uvedla, že to povinný subjekt tvrdí ostatně pouze obecně bez toho, aby se tímto tvrzením zabýval podrobně ve vztahu k příspěvkovým organizacím i jednotlivým poskytovatelům, kterých se žádost týkala. Dále žalobkyně argumentovala, že není rozhodná provázanost se závodem. Poskytovatelé zdravotní péče musí poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni bez ohledu na to, jestli ví, nebo neví, jakou má jiný poskytovatel zdravotní péče sjednanou odměnu se zdravotní pojišťovnou. Úhrada služeb v rámci teoretického konkurenčního prostředí nemůže mít a nemá praktický význam, když kvalita poskytnuté služby má být zásadně stejná. 9. Žalobkyně nesouhlasí s teorií vznesenou ze strany povinného subjektu o možném vzniku konkurenčního prostředí a boje o pacienty. VZP není povinna uzavřít smlouvu s novým poskytovatelem zdravotní péče, pokud je zajištěn adekvátní přístup ke zdravotní péči. Pokud je takové péče nedostatek a vznikne povinnost takovou smlouvu uzavřít, není zde konkurenční prostředí. Pokud taková potřeba není, opět zde není konkurenční prostředí. Pokud konkurenční prostředí vzniká, jedná se o nedůsledné plnění povinností v zajišťování péče. Za takové situace by konkurence mohla vzniknout pouze nesprávným postupem v prostředí, které je regulované ze strany VZP a dalších zdravotních pojišťoven. 10. Žalobkyně dále uvedla, že pouze označení určité informace za obchodní tajemství jejich vlastníkem nepostačuje. Povinný subjekt se fakticky omezil na obecnou podporu tvrzení poskytovatelů, že tato data za obchodní tajemství považují, a následně rozebral jednotlivé znaky obchodního tajemství bez bližšího rozboru k jednotlivým poskytovatelům. Povinný subjekt se nezabýval rovněž tím, zda je rozdíl mezi poskytovateli, kteří jsou příspěvkovými organizacemi, a těmi, kteří jsou obchodními korporacemi. 11. Dle žalobkyně je smyslem informačního zákona, aby byly poskytnuty informa