9 Afs 8/2008 — Nejvyšší správní soud

10 A 101/2021- 42 - text 10 10 A 101/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: INGSTREM, s.r.o., IČO: 499 75 579 sídlem Fryčajova 27, 614 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPO 495142/21/61100/01000 z 3. 8. 2021 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci. 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), nevyhověl námitkám žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPO 495142/21/61100/01000 z 3. 8. 2021 (opatření), kterým žalovaný rozhodl o krácení žalobkyní požadované částky dotace u operačního programu „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – program Nízkouhlíkové technologie“ s názvem projektu „Elektromobilita – INGSTREM, s.r.o.“ z 375 000 Kč na 290 625 Kč. Předmětem projektu bylo dle žádosti o podporu předložené žalobkyní zavedení inovativní technologie (TRL9 čisté mobility) do činnosti společnosti a pořízení 1 ks elektromobilu a 2 ks nabíjecích stanic pro elektromobily. 2. Důvodem krácení bylo porušení bodu 6 Pravidel pro výběr dodavatelů a postup dle pravidel nebo zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek č. j. MPO 29205/17/61100 s platností od 2. 5. 2017 (Pravidla) – žalobkyně zahájila výběrové řízení na profilu zadavatele www.ingstrem.profilzadavatele.cz dne 17. 8. 2017, ale adresa tohoto profilu byla ve Věstníku veřejných zakázek (Věstník) žalobkyní zveřejněna až 23. 5. 2019. Podle § 214 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZoZVZ), přitom platí, že informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy ve Věstníku. Z tohoto důvodu byla žalobkyni zkrácena dotace o 25 % podle Kategorizace sankcí za porušení postupu zadavatele zakázek č. j. MPO 36277/17/61100 s platností od 5. 6. 2017 (Kategorizace sankcí) – bodu 1 („Neuveřejnění nebo neodeslání oznámení o zahájení výběrového řízení/výzvy k podání nabídky požadovaným způsobem dle PpVD/ZZVZ“). Sankce byla udělena v nižší ze dvou předpokládaných hodnot (100 %, 25 %) s ohledem na splnění určité míry uveřejnění. Jádrem sporu je, zda žalobkyně postupovala v rozporu s bodem 6 Pravidel a zda jí byla oprávněně udělena sankce podle bodu 1 Kategorizace sankcí. II. Řízení před soudem. 3. Žalobkyně v žalobě namítá, že byla postupem žalovaného zkrácena na svých právech, nebylo dodrženo její právo na spravedlivý proces a žalovaný se dopustil nepřípustné libovůle vzhledem k nedostatečnému zdůvodnění rozhodnutí. Žalovaný rovněž nesprávně aplikoval na daný případ právní normy a pravidla v rámci dotačního programu a překročil zákonem stanovené meze správního uvážení a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné. 4. Žalobkyně byla povinna postupovat podle Pravidel, nikoliv podle ZoZVZ. Jelikož Pravidla neobsahují požadavek na zahájení výběrového řízení dle § 214 ZoZVZ, nelze žalobkyni za nedodržení tohoto ustanovení sankcionovat. Zároveň dodává, že dikci § 214 ZoZVZ de facto naplnila, neboť profil žalobkyně splňoval podmínky § 28 ZoZVZ a byl do Věstníku oznámen formulářem dle § 212 téhož zákona. Především však využila funkcionality formuláře a svůj profil ohlásila zpětně vyplněním položky „Platnost ke dni 17. 8. 2017“. Ke dni zahájení výběrového řízení tak byl profil zadavatele nahlášen ve Věstníku jako platný. Žalobkyně se tak mohla dopustit nanejvýš nedodržení Pokynů k úspěšné realizaci výběrového řízení na dodavatele platných od 26. 5. 2017 (Pokyny), podle nichž má být profil zadavatele před oznámením o zahájení výběrového řízení zveřejněn ve Věstníku. V takovém případě by jí ale mohla být maximálně stanovena sankce podle bodu 23 Kategorizace sankcí („Jiné porušení výše neuvedené“), v rozsahu 5 – 25 %. 5. Žalobkyně dále namítá, že žalovaný ve svém rozhodnutí cituje z komentáře k § 214 ZoZVZ, neuvedl však zdroj, autor, datum, zpracování, místo uveřejnění, celkový kontext komentáře ani důvod jeho zpracování a citování. Nebylo tak doloženo nestranné a objektivní zpracování tohoto komentáře, a žalobkyně proto nesouhlasí ani s jeho textem pojednávajícím o tom, že nezveřejnění odkazu na profil zadavatele ve Věstníku mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Rozhodnutí žalovaného navíc obsahuje pouhé úvahy bez opory v zákoně či jiném dokumentu, a jeho postup tak nepředstavoval spravedlivé posouzení věci. Nakonec žalobkyně dodává, že v případě, kdy by předpokládaná hodnota zakázky nedosahovala 2 000 000 Kč bez DPH a výběrové řízení by probíhalo dle aktuálně platných Pravidel, tak by žadatel o podporu/zadavatel nemusel otevřené řízení realizovat. Kritizuje rovněž nevýhodné podmínky Výzvy III programu podpory „Nízkouhlíková technologie – elektromobilita“ vydané žalovaným. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě v plné šíři odkázal na žalobou napadené rozhodnutí, ve kterém se vyjádřil k aplikaci bodu 6 Pravidel a bodu 1 Kategorizace sankcí. Dodává, že aby mohlo být oznámení o zahájení výběrového řízení uveřejněno požadovaným způsobem dle Pravidel, je nutné, aby jeho způsob zveřejnění, ke kterému patří i splnění podmínek pro nástroj, na kterém je zveřejněn, splňoval stanovené podmínky. Proto bylo předmětné porušení zcela správně podřazeno pod bod 1 Kategorizace sankcí. Podmínky pro žalobkyni byly v Pravidlech jednoznačně stanoveny – pokud odkazují na ZoZVZ, je logické, že bylo nutné splnit i požadavky v tomto zákoně. 7. Dále žalovaný připouští, že v napadeném rozhodnutí nespecifikoval, jaký komentář k § 214 ZoZVZ cituje, nicméně nemůže se jednat o významnou vadu správního rozhodnutí, ba naopak jde pouze o administrativní pochybení. Doplnil citaci komentáře a uvedl, že jde o veřejně dostupný zdroj informací a jeho citací se nesnažil vytvářet nové podmínky poskytnutí dotace či pravidla, podle kterých by příjemci měli postupovat. Ke komentovanému ustanovení dodal, že je nezbytné, aby se o konání výběrového řízení mohli potenciální dodavatelé dozvědět – právě za účelem transparentnosti a snazšího přístupu dodavatelů k zakázkám je zakotvena povinnost nejprve ve Věstníku uveřejnit, jaký nástroj bude pro zakázky využit, a teprve potom ho využívat. Zadání údajů se „zpětnou platností“ takový vadný postup nemůže zhojit. 8. Žalovaný dodal, že není cílem, aby v Kategorizaci sankcí bylo uvedeno každé jednotlivé pochybení – nejedná se o taxativní výčet, ale o typ porušení rozpočtové kázně, pod který (bod 1) lze jednání žalobkyně jednoznačně subsumovat. Odmítá i další polemiku žalobkyně týkající se nevýhodných podmínek, za kterých byl povinen při výběrovém řízení postupovat. Jeho rozhodnutí byla zdůvodněna dostatečně a nedopustil se při rozhodování libovůle. 9. Žalobkyně v replice setrvává na tom, že při pořízení 1 ks elektromobilu postupovala podle pravidel hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti směrem ke stanovení svých požadavků na technologii, kterou bude využívat pro svou ekonomickou aktivitu s ohledem na nabídku na trhu v době konání výběrového řízení. V rámci Věstníku jsou navíc uveřejňována pouze oznámení o zahájení výběrových řízení konaná podle ZoZVZ, k výběrovým řízením konaným dle Pravidel se zveřejňují pouze adresy profilu zadavatelů. Věstník tak není místem, které by přineslo informaci dalším potenciálním dodavatelům v rámci stanoveného výběrového řízení. 10. Žalobkyně opakovaně zdůrazňuje neefektivnost čerpané dotace, přičemž výše sankce neodpovídá postupu v rámci konkrétního výběrového řízení a předmětu plnění – výše dotace není stanovena procentuálně z investiční hodnoty předmětu plnění, ale maximálně 75 % ze 450 000 Kč. Za takového stavu by žalobkyně mohla aplikovat zjednodušené vykazování, které nevyžaduje ani realizaci výběrového řízení na dodavatele. III. Posouzení věci. 11. Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, přezkoumal je na základě podané žaloby v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], včetně řízení předcházejícího jeho vydání, jakož i z hlediska vad, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Shledal při tom, že žaloba není důvodná. 12. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tím žalobkyně po poučení soudem nevyslovila nesouhlas a žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil (vyjádření k žalobě z 15. 11. 2021). Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117 z 2