2 As 324/2015 — Nejvyšší správní soud

11 A 224/2021- 44 - text [OBRÁZEK]č. j. 11A 224/2021 - 44 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobců: a) D. G., narozené dne X, státní občanky Slovenské republiky, bytem X, b) Š. S., narozeného dne X, státního občana Slovenské republiky, trvale bytem v X, obou zastoupených Mgr. Kateřinou Hasalovou Klimtovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Bezručova 33, proti žalovanému: Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 8.11.2021, č.j. MHMP 1767213/2021 takto: I. Rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 8. 11. 2021, č. j. MHMP 1767213/2021, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 16 520 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobců Mgr. Kateřiny Hasalové Klimtové, advokátky. Odůvodnění Vymezení věci 1. Žalobci se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhali přezkoumání a zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru živnostenského a občanskosprávního, (dále též „žalovaný“) jímž bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Úřadu 2 11A 224/2021 pokračování městské části Praha 8, občanskosprávního odboru, ze dne 22. 7. 2021, č. j. MCP8 265754/2021. Bylo tak pravomocně rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobců o povolení změny příjmení u žalobkyně z „G.“ na „S. G.“, u žalobce ze „S.“ na „S. G.“ a u nezletilého syna J. G., narozeného dne 26. 6. 2020 z „G.“ na „S. G.“. Žalobní body 2. Žalobci v podané žalobě namítli, že napadené rozhodnutí je nezákonné, když správní orgán nesprávně posoudil skutkový stav věci a dospěl k nesprávnému právnímu posouzení. Žalovaný se nedostatečně vypořádal s důvody žádosti o povolení změny příjmení a žalobci tyto důvody i nadále považují za vážné. Žalovaný se rovněž nevypořádal dostatečně s tím, jaký veřejný zájem povolení změny příjmení žalobců brání, respektive tímto aspektem se vůbec nezabýval. 3. Žalobci poukázali na to, že uvedli několik důvodů svědčících pro změnu (zdvojení) jejich příjmení. Jedná se o vlastní přesvědčení a vzájemnou úctu k rodinám obou žalobců včetně zachování rodinné linie, prezentování pospolitosti a jednoty rodiny společným příjmením bez nutnosti vyloučit jedno z příjmení manželů, princip rovnosti, kontinuita identity, identifikace rodiny evropské národnosti a v neposlední řadě z důvodu profesního. Každý z těchto důvodů byl žalobci precizně odůvodněn. Žalobci se neztotožnili s odůvodněním napadeného rozhodnutí a mají za to, že přes proklamaci uvedenou v písemném odůvodnění se žalovaný žádostí řádně nezabýval a nepostupoval správně při výkladu neurčitého právního pojmu. Pro žalobce nepochopitelně žalovaný vyhodnotil, že jejich důvody pro změnu příjmení nejsou vážné, vůbec se nezabýval jejich vůlí a nezabýval se ani veřejným zájmem, který by vůli žalobců převyšoval. 4. Žalobci brojí zejména proti odůvodnění rozhodnutí na straně 15 – 16, kdy zde uvedené úvahy žalovaného jsou zásahem do osobní a rodinné sféry žalobců a doporučovaný postup žalovaného neodpovídá tomu, oč žalobci usilují. Podle názoru je v rozporu s principem rovnosti, pokud je žalobcům vytýkáno, že při uzavření manželství své potřeby neakcentovali, v té době ponechání si svých rodných příjmení byla pro ně ze všech taxativně zákonem nabízených možností ta nejpřijatelnější. Při uzavření manželství oba věděli, že budou společně o změnu příjmení v požadovaném tvaru žádat, což při podání žádosti o uzavření manželství deklarovali v čestném prohlášení ze dne 27. 5. 2020. Podle názoru žalobců zákon umožňuje, aby manželé o změnu příjmení za trvání manželství požádali. Způsob, jakým žádají změnu svých příjmení, není v rozporu s ustanovením § 660 občanského zákoníku a zdvojené příjmení chtějí nést oba manželé. Tato forma není při uzavírání manželství možná. Proto žalobci dospěli k potřebě zvolit tento postup. Pokud zákon řetězení příjmení umožňuje, nemůže být žádost žalobců o povolení změny příjmení za příjmení zdvojené v rozporu s veřejným zájmem a žalovaný svým podsouváním využití možnosti zvolit si příjmení podle § 660 písm. c) občanského zákoníku a vyvracením argumentů žalobců při využití možnosti dle písm. b) téhož ustanovení porušuje negativní závazek státu nezasahovat do práva na jméno. 5. Žalobci jsou přesvědčeni, že v jejich případě došlo nevyhověním žádosti k porušení pozitivního závazku státu, neboť žalovaným nebyl požadovaný veřejný zájem ospravedlněn a dostatečně konkrétním způsobem odůvodněn. Současně byla porušena základní lidská práva žalobců. Napadené rozhodnutí nebylo dostatečně odůvodněno, když žalovaný neospravedlnil veřejný zájem, ale dokonce se tím, jaký konkrétní veřejný zájem vyhovění žádosti o změnu příjmení brání, vůbec nezabýval. Z tohoto důvodu žalobci navrhli, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný správní orgán ve vyjádření k podané žalobě poukázal na to, že obecné podmínky pro povolení změny příjmení jsou stanoveny v ustanovení § 72 odst. 2 zákona o matrikách, podle něhož se změna příjmení povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. Zákon přitom neobsahuje taxativní výčet případů, které lze podřadit pod 3 11A 224/2021 pokračování neurčitý právní pojem „vážný důvod“. Užití neurčitého pojmu tudíž poskytuje dané právní normě obsahovou pružnost, umožňuje zohlednit všechny okolnosti konkrétního případu a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi vůlí žadatele směřující ke změně příjmení a veřejným zájmům na stálosti příjmení osob. 7. Žalovaný poukázal na recentní judikaturu Nejvyššího správního soudu a zdůraznil, že při posuzování žádosti o změnu příjmení na více příjmení se projeví zásada omezené přípustnosti užívání více příjmení v přísném zkoumání, zda požadovaná změna je odůvodněna tak výjimečnými skutečnostmi, pro které nepostačí změna jediného příjmení na jiné jediné příjmení. Důvody, které žalobci pro povolení změny příjmení uvedli, jsou natolik soukromé a subjektivní, že je lze jen stěží prokázat objektivními důkazy. Žadatelé podle žalovaného musí být schopni důvody pro povolení změny příjmení dostatečně specifikovat a prokázat. Proto žalovaný nesdílí námitku žalobců, že se dostatečně nevypořádal s důvody, které žalobce k podání žádosti o povolení změny příjmení vedly, když z obsahu o rozhodnutí o odvolání je zcela zřejmé, že se podrobně zabýval všemi žalobci uvedenými důvody a všechny tyto důvody vážil. 8. Důvod žalobců spočívající v identifikaci rodiny evropské národnosti žalovaný neshledal relevantním. Z tohoto pojmu a jeho nejasného obsahu není vůbec zřejmé, jakou souvislost má s požadovanou změnou příjmení. To není zřejmé ani z obsahu podané žaloby. Pokud jde o dosažení rodinné pospolitosti a jednoty, zde žalovaný odkázal na možnost sjednocení příjmení rodiny a příjmení jednoho ze žalobců pouhým prohlášením podle § 661 odst. 2 občanského zákoníku, když žalobci požadovaná změna není odůvodněna tak výjimečnými skutečnostmi, pro které nepostačí změna jediného příjmení na jiné jediné příjmení. 9. Žalovaný nezpochybnil právo žalobců zvolit si při uzavření manželství jakoukoli z variant užívání příjmení po uzavření manželství, které právní řád České republiky nabízí, a nezpochybňuje ani právo žalobců podat po uzavření manželství žádost o povolení změny příjmení. Současně však nevnímá ustanovení § 660 písm. c) občanského zákoníku jako diskriminační a nerovné, pokud umožňuje jednomu z manželů připojit své dosavadní příjmení za příjmení společné. 10. Pokud jde o zachování rodinné linie, žalovaný vzal v úvahu, že stávající příjmení žalobců nesou další členové jejich rodin a rodinná linie je zachována. Jedná se tak o důvod, který v současné době vůbec neexistuje. 11. Pokud jde o poslední důvod, o který žalobci opírali žádost o povolení změny příjmení na příjmení zdvojené, je jím tvrzený dopad na profesní život žalobců v případě, pokud by přistoupili na změnu příjmení na příjmení manžela či manželky. Žalobci však ve správním řízení žádali o změnu příjmení všech členů rodiny, což je razantní zásah do identifikačních údajů členů rodiny a tento zásah není o nic menší, než je tomu u změny příjmení pouze u jednoho z členů rodiny. Podle názoru žalovaného v případě, že jeden ze žalobců změní své příjmení, nic nebrání tomu, aby ve svém profesním prostředí tuto změnu dal najevo a nadále užíval v publikační či jiné profesní činnosti své rodné příjmení jako pseudonym podle § 79 občanského zákoníku. Ani dilema žalobců nemůže tvořit relevantní důvod, pro který by jim měla být povolena změna příjmení z dosud užívaných příjmení na příjmení zdvojená. 12. Podle názoru žalovaného je na místě ve správním řízení veden