2 Afs 24/2007 — Nejvyšší správní soud

11 Af 33/2021- 36 - text 11 11 Af 33/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: V. L. bytem L. zastoupen advokátem Mgr. Igorem Žižkem, sídlem Moskevská 697/72, 101 00 Praha 10 proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 13. 5. 2021, čj. 777786907/4765/2020-02 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se na soud obrátil, protože nesouhlasí s tím, že mu Celní úřad pro hlavní město Prahu doměřil daň z tabákových výrobků za měsíc únor 2022 ve výši 0 Kč a nesnížil mu vyměřenou daň o 246 631 Kč. Správce daně neuznal oprávněnost žalobcem provedené opravy základu a výše daně. 2. Pro rozhodnutí je podstatné, zda se žalobce stal plátcem daně ve smyslu § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen „ZSD“), a zda celní orgány měly dostatečné pochybnosti, aby na něj přenesly důkazní břemeno. II. Obsah správního spisu 3. Správce daně obdržel od Generálního ředitelství cel 2. 3. 2020 podnět dle § 13 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, k vyměření spotřební daně, a to na základě Protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků z 16. 2. 2020, sp. zn. GŘC 258-4/TČ-2020-835850 (dále jen „protokol“). Dle tohoto protokolu byla provedena prohlídka v osobním vozidle, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalobce. Při prohlídce bylo ve vozidle nalezeno cca 105 kg tabáku do vodních dýmek, který nebyl označený tabákovými nálepkami platnými v České republice. V protokolu je dále uvedeno, že k prohlídce udělil žalobce písemný souhlas 15. 2. 2020 a dále vyjádření žalobce, že uvedený tabák je jeho. 4. Ve spisu je dále založena emailová komunikace, kterou právní zástupce žalobce požádal orgány činné v trestním řízení o sdělení, jakou spotřební daň má žalobce uhradit, a sdělení správce daně, kterým byly žalobci zaslány platební údaje a vypracované daňové přiznání. 5. Žalobce podal 30. 3. 2020 řádné daňové přiznání ke spotřební dani z tabákových výrobků za zdaňovací období únor 2020, doplněné podáním z 31. 3. 2020. Zároveň žalobce požádal správce daně o navrácení lhůty v předešlý stav a o posečkání s úhradou daně. V žádosti uvedl, že tabákové výrobky zakoupil v Německu pro osobní potřebu a převážel je osobním automobilem do Litvy. Správce daně na základě daňového přiznání žalobci vyměřil daň ve výši 246 631 Kč dle výpočtu uvedeného v daňovém přiznání. 6. Správce daně obdržel od žalobce 4. 8. 2020 dodatečné daňové přiznání ke spotřební dani z tabákových výrobků za zdaňovací období únor 2020, které bylo opraveno daňovým přiznáním 8. 10. 2020. Zároveň správce daně obdržel vyjádření žalobce, ve kterém uvedl, že původní daňové přiznání z března 2020 bylo vyplněno nesprávně a daň byla špatně vypočítána. 7. Na základě dodatečného daňového přiznání vznikly správci daně pochybnosti, proto výzvou z 14. 10. 2020 vyzval žalobce k jejich odstranění dle § 89 odst. 1 daňového řádu. Žalobce následně zaslal správci daně sdělení, že prohlídka vozidla byla provedena nedovoleným způsobem, a tedy protokol z ní získaný je nezákonným důkazem, který v daňovém řízení nelze použít. Zároveň prohlášením vzal své svědectví zpět s tím, že nalezený tabák není jeho a ani ho nepřevážel. 8. Předložené prohlášení pochybnosti celního úřadu neodstranilo. Správce daně uzavřel, že prohlášení žalobce žádným způsobem neprokazuje, že by daň byla stanovena v nesprávné výši. Z toho důvodu neuznal oprávněnost provedení opravy a napadeným platebním výměrem doměřil žalobci daň z tabákových výrobků za zdaňovací období únor 2020 ve výši 0 Kč. 9. Žalobce se proti platebnímu výměru odvolal. V odvolání zopakoval svou námitku, že prohlídka vozidla byla nezákonná a protokol o prohlídce nelze jako důkaz v daňovém řízení použít. Namítl, že neexistuje žádný důkaz, že by byl vlastníkem a dovozcem zadržených tabákových výrobků. 10. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání zamítl a platební výměr potvrdil. Námitky žalobce neshledal jako důvodné. V odůvodnění poukázal na skutečnost, že daň byla vyměřena konkludentně na základě daňového přiznání, které podal sám žalobce. Obecně platí, že daňový subjekt má povinnost sám daň přiznat a své tvrzení doložit. Žalobce nenavrhl ani nepředložil důkazní prostředky, které by prokázaly jeho údajný omyl v původním daňovém přiznání. Protokol o prohlídce vozidla správce daně získal zákonným způsobem, neboť si ho vyžádal od orgánu veřejné moci, ačkoliv byl získán původně pro jiné řízení. Ze spisového materiálu vyplývá, že k prohlídce byl získán písemný souhlas žalobce, žalovaný tak považuje protokol za zákonný. Uvedený protokol navíc ani nebyl jediným důkazním prostředkem, ale pouze prostředkem subsidiárním, neboť správce daně si vyžádal i např. záznam o průběhu úkonu z 15. 2. 2020 apod. Ze spisového materiálu zcela jasně vyplývá, že žalobce byl účasten na dopravě tabákových výrobků a jeho nynější tvrzení, že není jejich vlastníkem, není relevantní, neboť byly nalezeny ve vozidle, jehož je žalobce provozovatelem, resp. vlastníkem. Návrh žalobce na zrušení napadeného rozhodnutí pak nedává obsahově smysl, neboť v takovém případě by doměřovací řízení muselo být zastaveno a při zrušení napadeného rozhodnutí by zůstal v platnosti původní platební výměr, kterým byla žalobci vyměřena daň ve výši 246 631 Kč. Žalovaný tak neshledal žádné důvody pro změnu nebo zrušení napadeného platebního výměru. III. Žalobní argumentace 11. Žalobce považuje napadené rozhodnutí i platební výměr za nezákonné a navrhuje jejich zrušení. 12. V žalobě zopakoval svou předchozí argumentaci. Ve vozidle se kromě něj nacházely další dvě osoby a nebylo nijak prokázáno, že by tabák byl právě jeho. Ač je žalobce provozovatelem vozidla, neznamená to, že je i dopravcem. V inkriminovanou chvíli ostatně vozidlo ani neřídil. 13. Prohlídka byla provedena bez řádného poučení o jeho právech, v kufru vozidla byl nalezen tabák. Přestože tabák nebyl jeho, bál se žalobce policistů tolik, že ve stresu podepsal všechny listiny a vše bezmyšlenkovitě odkýval. Následně po poradě s advokátem ihned upozornil orgány činné v trestním řízení, že s drogami, které byly nalezeny později, ani s tabákem nemá nic společného. Ve věci údajného držení drog nakonec orgány činné v trestním řízení svou chybu uznaly a zrušily jeho trestní stíhání. 14. Dne 27. 3. 2020 mu správní orgán prvního stupně doručil předvyplněné daňové přiznání. Protože věřil, že se vše vysvětlí, uložil advokátovi, aby se řídil pokyny správního orgánu prvního stupně a odeslal daňové přiznání. Namísto zastavení trestního stíhání však přišla výzva k zaplacení daně ve výši 246 631 Kč. Protože se mylně domníval, že se zaplacením této částky vyplatí z problému, požádal o splátkový kalendář. Po další poradě s advokátem se rozhodl nedoufat ve své vyplacení a opakovaně upozornil na skutečný stav věci, že tabák není jeho a že ho nepřepravoval. 15. Správce daně pochybil, když vycházel pouze z jeho výpovědi učiněné v protokole, neboť se jedná o nezákonný důkazní prostředek a nelze ho v daňovém řízení použít. V protokole absentuje část, která by odůvodňovala uskutečnění prohlídky jako neodkladného úkonu. Namátkové kontroly zavazadlového prostoru nemají oporu v zákoně, a to ani po předchozím souhlasu řidiče. Orgány činné v trestním řízení žalobce řádně nepoučily o jeho právech. 16. Správce daně měl vycházet z jeho prohlášení z 22. 10. 2020 o tom, že není vlastníkem tabáku. V napadeném rozhodnutí není nijak odůvodněno, proč tento listinný důkaz správce daně hodnotí jako nepravdivý. Je to správce daně, kdo prokazuje skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost listin a dalších důkazních prostředků. Pokud správce daně považoval původní vyjádření za důvěryhodné, nerozumí žalobce, proč následné prohlášení za důvěryhodné nepovažuje. 17. Žalobce tedy namítá, že žalovaný vycházel ve svém rozhodnutí z nezákonně získaného důkazu a rozhodnutí postrádá logické odůvodnění. IV. Vyjádření žalovaného 18. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. 19. Žalobce teprve v žalobě uvedl, že bylo jeho trestní stíhání zrušeno a předložil jako důkaz usnesení z 3. 4. 2020, čj. KDPL-16484-28/TČ-2020-180571. Žalovaný upozorňuje, že tento důkaz mohl žalobce předložit již v průběhu odvolacího řízení, ale neučinil tak. Přesto žalovaný tuto skutečnost prověřil a z vyjádření orgánů činných v trestním řízení z 3. 9. 2021 vyplývá, že v trestní věci žalobce došlo nejprve k vyloučení věci v případu údajného držení drog a následně k odložení věci. Ohledně převozu tabáku do vodní dýmky je však na žalobce podána obžaloba pro přečin zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby. Z vyjádření nevyplývá žádná zmínka, že by kontrola vozidla měla být shledána nezákonnou. O proběhlé prohlídce vozidla svědčí i záznam o průběhu kontroly.