9 As 23/2015 — Nejvyšší správní soud

18 A 38/2020- 42 - text 2718 A 38/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Sabola a soudců Mgr. Martina Lachmanna a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobce: D.I.C. MANUFACTURING SE, IČO:24232416 sídlem Washingtonova 1624/5, Praha 1 zastoupeného Ing. Vilémem Daňkem, Ph.D., LL.M., patentovým zástupcem sídlem Vinohradská 17, Praha 2 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 1057/2A, Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 28. 5. 2020, čj. O-548030/D20028054/2019/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 7. 2020 domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „předseda Úřadu“) ze dne 28. 5. 2020, čj. O-548030/D20028054/2019/ÚPV (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 6. 2. 2020, čj. O-548030/D18049254/2018/ÚPV (dále též „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad podle § 22 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“), částečně zamítl přihlášku slovní ochranné známky zn. sp. O-548030 ve znění „DIAMOND CERTAINTY“ (dále jen „Přihlášená ochranná známka“ či „přihlašované označení“) z důvodu nedostatku rozlišovací způsobilosti ve smyslu § 4 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb. ve vztahu ke zde specifikovaným výrobkům a službám zařazeným do tříd 14, 36 a 40 mezinárodního třídění výrobků a služeb. 3. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 2. 6. 2020. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 4. Předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval závěry vyslovené v Prvostupňovém rozhodnutí, shrnul obsah podaného rozkladu a reprodukoval relevantní právní úpravu. Připomněl, že přihlašované označení bylo přihlášeno s právem přednosti ode dne 18. 5. 2018 pro žalovaným specifikované výrobky a služby zařazené do tříd 14, 36 a 40 mezinárodního třídění výrobků a služeb. 5. V návaznosti na rekapitulaci průběhu správního řízení (včetně závěrů vyslovených ve zprávách Úřadu o výsledku věcného průzkumu a námitek, jimiž žalobce tyto závěry v průběhu řízení zpochybňoval) předseda Úřadu zdůraznil, že žalobce v rozkladu napadl závěry o nedostatku inherentní (vnitřní) rozlišovací způsobilosti přihlašovaného označení, jež se tak staly předmětem přezkumu v řízení o rozkladu. Neuvedl však žádné konkrétní výtky proti hodnocení dokladů, které předložil k prokázání rozlišovací způsobilosti získané užíváním ve smyslu § 5 zákona č. 441/2003 Sb., a nevymezil se ani proti vymezení relevantního spotřebitele jako široké veřejnosti, zejména té části, která se bude zajímat o šperky, jejich výrobu a zhodnocení jejich hodnoty. Tato prvoinstanční zjištění proto předseda Úřadu nepřezkoumával. 6. K sémantickému obsahu předmětného označení předseda Úřadu uvedl, že přihlašované označení „DIAMOND CERTAINTY“ sestává z výrazu „diamond“, které v překladu z angličtiny znamená podstatné jméno „diamant“ i přídavné jméno „diamantový“. Slovní prvek „certainty“ se překládá jako „jistota“ ve smyslu „nepochybnost“ i „nezpochybnitelnost“, ale i ve smyslu materiálním, jako jiné vyjádření pro peněžní či finanční jistinu, dále pak jako „určitost“. Rozvedl, že diamant je nejtvrdším minerálem a nejvzácnějším drahokamem nejobvykleji čiré barvy, po vybroušení vykazující vysoký lesk. Surový je investiční hodnotou, s níž se obchoduje na burze, opracovaný (vybroušený) se užívá jako šperk, obvykle zasazený do vzácných kovů (jejich slitin) samostatně nebo s jinými drahokamy či perlami; v průmyslu se pak pro svou tvrdost užívá jako hrot k řezání, zejména skla. Výraz „diamant“, „diamantový“ se podle předsedy Úřadu používá nejen ve vlastním slova smyslu, ale pro popsané vlastnosti velmi často také k vyjádření nejčistších úmyslů (průzračnosti), charakterové pevnosti (tvrdosti) či neústupnosti v zásadách. Z uvedené charakteristiky lze dle předsedy Úřadu vycházet i při určení významového obsahu celého slovního spojení, jež v přesném překladu znamená „diamantová jistota“, „diamantová určitost“, volněji jako „jistota (ukrytá v) diamantu“, „diamantově čistá jistota“ (jistota bez kazu), „diamantově průzračná jistota“, „nepochybná či nezpochybnitelná jistota nebo určitost“ apod. 7. Přeneseno do známkoprávní oblasti lze slovní spojení podle předsedy Úřadu vyhodnotit ve vztahu k některým výrobkům a službám jako zprávu spotřebitelům, že takto označené produkty mají vysokou hodnotu a kvalitu, jsou spolehlivé, čestné (férové), jejich představitel je spravedlivý a slušný apod. Vzhledem k takovým produktům je přihlašované označení podle předsedy Úřadu popisné a pochvalné (laudatorní), neboť vystihuje a chválí jejich kvalitu či vlastnosti, je tudíž nedistinktivní. 8. Předseda Úřadu uvedl, že Úřad původně namítal nedistinktivitu přihlašovaného označení vůči všem přihlašovaným výrobkům a službám. Na základě vyjádření žalobce k prvnímu výměru svůj závěr revidoval a na nedistinktivitě přihlašovaného označení trval pouze vzhledem ke všem výrobkům přihlašovaným ve třídě 14 a části služeb ve třídách 36 a 40. 9. K rozkladovým námitkám předseda Úřadu předeslal, že „za relevantní oponentní argumentaci…nelze považovat pouhou negaci tvrzení Úřadu ani konstatování, že nejsou ničím doložena. Pokud oponentura přihlašovatele není vedena jako konkrétní reakce na odůvodňovací argumenty Úřadu, nelze se s ní v rozkladovém řízení konkrétně vypořádat“. Předseda Úřadu popsal postavení přihlašovatele a Úřadu v tomto typu řízení s tím, že pokud Úřad požaduje důkazy o prokázání rozlišovací způsobilosti získané užíváním, činí tak na základě zákona, v průzkumovém řízení konkrétně na základě § 5 zákona č. 441/2003 Sb., nikoliv na základě své mocenské libovůle nebo v závislosti na postojích přihlašovatele. K řízení o průzkumu přihlášky ochranné známky předseda Úřadu dále uvedl, že Úřad při posuzování rozlišovací způsobilosti každého označení vychází z všeobecně známých skutečností a jevů a pracuje s předpokladem objektivní známosti či povědomosti o nich mezi běžnou populací, resp. mezi relevantními spotřebiteli. Takové skutečnosti a jevy není třeba zvlášť vysvětlovat ani dokládat, neboť jsou všeobecně srozumitelné a pochopitelné. Řadí se dle předsedy Úřadu do kategorie tzv. notoriet, které mohou být součástí odůvodnění [§ 50 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)], aniž by o nich bylo třeba přinášet důkazy nebo uvádět odkazy na zdroje. Zdůraznil, že při průzkumu přistupuje Úřad k cizojazyčným označením jako k jejich českým ekvivalentům. Znalost anglického jazyka v české populaci (aktivní či pasivní) nelze dle předsedy Úřadu zpochybnit a neučinil to ani žalobce. 10. Předseda Úřadu potvrdil závěr Úřadu, že anglické slovo „certainty“, česky „jistota“ (ve smyslu „nepochybnost“, „určitost“) patří k základním výrazům anglické slovní zásoby; dodal, že jeho významový ekvivalent je běžným slovem ve většině jazyků, nejen v anglickém a českém. Jako abstraktní pojem se užívá v obvyklé řeči v nejrůznějších souvislostech, hojně též v bankovnictví a finančnictví, kde se objevuje také v materializované podobě, jako zástupné slovo k výrazu finanční či peněžní „jistina“ (vklad). Uvedené skutečnosti považoval předseda Úřadu za notoricky známé, jež jako takové není třeba je zvláštním způsobem odůvodňovat nebo o nich přinášet důkazy. Z toho dle předsedy Úřadu nutně vyplývá, že část populace znalá angličtiny musí znát i překlad slova „certainty“, a tedy že jí bude srozumitelný i obsah přihlašovaného označení jako celku (diamantová jistota, jistota diamantu, nepochybná jistota, jistota /tvrdá či průzračná/ jako diamant, tedy neotřesitelná apod.). Pokud toto tvrzení žalobce činí sporným, musí dle žalovaného prokázat, že tomu tak není. 11. Za neopodstatněný pak předseda Úřadu označil žalobcův požadavek separátního hodnocení distinktivity pro každý výrobek a službu zvlášť, vyslovený s odkazem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 15. 2. 2007 ve věci C-239/05, BVBA Management, Training en Consultancy (dále též „BVBA Management“). Podle uvedeného rozsudku lze dle předsedy Úřadu v případě, kdy dotčené výrobky a služby lze zařadit do stejné, druhově ucelené kategorie, odůvodnit nedistinktivitu vůči této jednotné skupině produktů. Přesně tak podle předsedy Úřadu postupoval Úřad na str. 4 Prvostupňového rozhodnutí. 12. Námitka, že přihlašované označení nebylo posuzováno jako celek, ale že důraz byl kladen především na prvek „diamond“, přičemž nebylo zohledněno, že jeho připojením k prvku „certainty“ vzniká originální slovní spojení disponující dostatečnou rozlišovací způsobilostí, nemá dle předsedy Úřadu oporu v Prvostupňovém rozhodnutí ani ve