2 As 37/2006 — Nejvyšší správní soud

18 A 47/2021- 35 - text 14 18 A 47/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Aleše Sabola ve věci žalobce: PETROM STAVBY, a.s., IČO 26769611 sídlem Běchovická 701/26, Praha 10 zastoupený advokátem Mgr. Janem Jaklem sídlem Tržiště 366/13, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 31, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 31. 3. 2021, č. j. MPO 256706/21/21200/01000 takto: I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 31. 3. 2021, č. j. MPO 256706/21/21200/01000, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, Mgr. Jana Jakla, advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu (dále jen „ministr“) ze dne 31. 3. 2021, č. j. MPO 256706/21/21200/01000 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2020, č. j. MPO77701/20/61500 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tím bylo rozhodnuto o odnětí části dotace ve výši 1 124 149,97 Kč poskytnuté žalobci na základě rozhodnutí žalovaného o poskytnutí dotace ze dne 11. 8. 2017, č. j. MPO 49893/17/61200 (dále jen „rozhodnutí o dotaci“), neboť po vydání rozhodnutí o dotaci došlo ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace poskytnuta, byly nepravdivé. II. Napadené rozhodnutí 2. Ministr v napadeném rozhodnutí zrekapituloval skutkový stav věci. Uvedl, že žalobci byla poskytnuta z programu Úspory energie II. výzva v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost dotace na projekt č. CZ.01.3.10/0.0/0.0/16_061/0010407 s názvem „Snížení energetické náročnosti průmyslových objektů v Topolanech“ (dále jen „projekt“) do maximální výše 5 620 749, 84 Kč. Při monitorování realizace projektu ministerstvo zjistilo, že údaje, které žalobce uvedl v rámci řízení o poskytnutí dotace, byly ve smyslu § 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) nepravdivé, pročež bylo dne 22. 4. 2020 zahájeno řízení o odnětí dotace. 3. Žalovaný v prvostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce v žádosti o podporu a prohlášení k žádosti o podporu neuvedl kompletní informace o své majetkové struktuře, když zapomněl započítat do statusu malého a středního podniku (dále jen „MSP“) společnost Silnice Topolany, a.s. a společnost Kontos, s. r. o. (dále jen „Kontos“). Díky těmto dvěma společnostem byla následně překročena velikost malého podniku a žalobce se stal středním podnikem. Na základě nepravdivých údajů byla žalobci přiznána dotace odpovídající 50 % míry podpory, která dle ustanovení výzvy Úspory energie II. náleží malému podniku, tj. dotace ve výši 5 620 749, 84 Kč. 4. V podaném rozkladu žalobce namítal, že žalovaný dospěl k nesprávnému závěru ohledně posouzení velikosti podniků z důvodu započtení společností Silnice Topolany, a.s. a Kontos a že nebyly řádně vypořádány jeho námitky a argumentace ve vyjádření k podkladům rozhodnutí. 5. Ministr v napadeném rozhodnutí uvedl, že každá společnost je povinna do prohlášení k žádosti o podporu uvést všechny propojené partnerské podniky. Pokud jde o společnost Silnice Topolany, a.s., ministr ovšem přisvědčil žalobci, že uvedená společnost vznikla endogenní změnou, nikoliv exogenní (pozn. soudu: endogenní změna se týká změny hospodářské situace, zatímco exogenní změna je změna formou fúze, převodu podílů nebo akcií, rozdělení, odštěpení apod.). Endogenní změna nemá okamžitý vliv na MSP. Toto nesprávné posouzení se ale nedotklo posouzení velikosti podniku jako středního podniku, a to s ohledem na propojení žalobce se společností Kontos. 6. Ministr proto dále zdůraznil, že žalobce do prohlášení k žádosti o dotaci neuvedl společnost Kontos. V tomto případě ministr spatřuje společné jednání společností v rodinných vazbách a slaďování jednání s cílem uplatňování vlivu na obchodní rozhodnutí posuzovaných podniků. Společnost Kontos je ze 100 % vlastněna manželkou vlastníka žalobce, paní K.. Dle živnostenského rejstříku je od roku 2010 odpovědným zástupcem společnosti Kontos pan Petr K.. Od doby, kdy se 100% vlastníkem stala paní K. a pan K. odpovědným zástupcem, je dle ministra nutno spatřovat minimálně vliv obchodních rozhodnutí dotčených podniků. Ministr k tomu poukázal na čl. 3 odst. 3 přílohy Doporučení o MSP (doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků), dle nějž se rodinné vazby pokládají za dostatečné pro konstatování, že fyzické osoby jednají společně. V projednávané věci navíc obě společnosti působí na stejném trhu, tj. provádění staveb. Žalobce tedy před vydáním rozhodnutí dotaci neuvedl všechny aktuálně platné vazby na propojené a partnerské podniky. Dle znění výzvy Úspory energie II. náleží střednímu podniku dotace ve výši 40 %. V rozhodnutí o dotaci byla schválena dotace ve výši 50 %. Žalobci tedy náleží dotace ve výši 4 496 599, 87 Kč. Rozdíl původní dotace a dotace s novou mírou podpory byl žalobci odejmut. 7. Ministr se ztotožnil se závěrem žalovaného stran propojení žalobce se společností Kontos, které je dáno z důvodu rodinných vazeb a z důvodu, že pan K. jakožto člen představenstva žalobce a jeho nepřímý většinový majitel působí jako odpovědný zástupce ve společnosti Kontos. Jednotlivé skutečnosti byly hodnoceny ve vzájemné souvislosti. Pan K. je odpovědným zástupcem ve společnosti paní K. a je rovněž jejím manželem, obě společnosti působí současně na stejném trhu. 8. K námitce, že žalovaný nepřihlédl k rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (SDEU), ve věci C-110/13 HaTeFo GmbH proti Finanzamt Haldensleben ze dne 27. 2. 2014 (dále jen „HaTeFo“), ministr připustil, že se prvostupňové rozhodnutí o tomto rozsudku nezmiňuje, nicméně i v případě HaTeFo je odkazováno na okolnosti každého jednotlivého případu. Ministr dále uvedl, že mezi manželi existuje příbuzenský vztah, na kterém nic nemůže změnit ani úprava jejich společného jmění. I v případě režimu oddělených jmění je zřejmé, že z majetkového zisku jednoho z manželů budou v konečném důsledku profitovat oba manželé. III. Žaloba 9. Žalobce v podané žalobě nejprve namítal, že byla nesprávně posouzena právní otázka propojení žalobce se společností Kontos. Žalobce nesouhlasí s posouzením a závěry ministra ohledně rodinných vazeb jakožto jednoho z klíčových aspektů pro založení společného jednání ve shodě. Žalobce uvedl, že se Uživatelská příručka k definici MSP nezakládá na objektivních skutečnostech. Z rozhodnutí Komise citovaného v doporučení ve věci Nordbrandenburger UmesterungsWerke NUW, C-8/2005 (dále jen „NUW“) neplyne žádný závěr o tom, že by se rodinné vazby měly považovat za dostatečné pro konstatování, že fyzické osoby jednají společně. Komise se naopak zabývala i ostatními aspekty propojení a jednání ve shodě s ohledem na znění čl. 3 odst. 3 Přílohy I nařízení Komise EU č. 651/2014. Dle žalobce se v uvedeném rozhodnutí jednalo o rodinné vazby založené vlastnictvím podílů ve společnostech několika vybranými členy rodiny. 10. Žalobce dále poukázal na rozsudek Tribunálu ve věci T-745/17 Kerkosand spol. s r. o. proti Evropské komisi ze dne 9. 9. 2020, v němž bylo dovozeno, že Uživatelská příručka k definici MSP nepředstavuje právně závazný text, který by se mohl odchýlit od závazného pravidla. Jediným závazným předpisem a podkladem pro určení podmínek týkající se způsobilosti jakožto MSP v tomto ohledu je aktuálně nařízení č. 651/2014, resp. Doporučení Komise k MSP. 11. Napadené rozhodnutí nadto podle žalobce nemůže obstát z toho důvodu, že se ministr nevypořádal s ostatními okolnostmi dané záležitosti pro účely posouzení statusu MSP. Závěr žalovaného a ministra, že žalobce a společnost Kontos jsou propojené společným jednáním fyzickým osob z důvodu působení na stejném trhu, není relevantní, neboť se jedná o podmínku zmiňovanou v daném ustanovení jakožto podmínku, která by měla být splněna vedle společného jednání fyzických osob. Působení na společném trhu nezakládá společné jednání fyzických osob. V tomto ohledu postupoval ministr v rozporu s rozhodnutím SDEU ve věci HaTeFo. Dle žalobce působení na stejném trhu nesouvisí s otázkou společného jednání osob, které může založit propojení podniků. Zároveň se ministr nezabýval otázkou slaďování jednání osob, prostřednictvím jejichž jednání má být propojení založeno, přičemž celé napadené rozhodnutí je v zásadě postaveno pouze na samotných rodinných vazbách. To vše v situaci, kdy jediným společníkem a jednatelem společnosti Kontos je manželka Petra K., který v dané společnosti působí pouze na pozici odpovědného zástupce pro účely živností. Žalobce má za to, že v rámci jednání Petra