1 As 105/2010 — Nejvyšší správní soud

3 A 138/2019- 56 - text 15 3A 138/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobce: H. V. N., narozený dne X, státní příslušník X pobytem na území republiky X zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Milady Horákové 1957/13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2019 č. j. MV-104669-3/KM-2019, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 13. 8. 2019 č. j. MV-104669-3/KM-2019, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Sekce organizovaného zločinu (dále též „povinný subjekt“) ze dne 28. 6. 2019 č. j. NCOZ-6318-7/ČJ-2019-4100PI. Rozhodnutím povinného subjektu byla podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), odmítnuta žádost žalobce ze dne 3. 6. 2019 o poskytnutí informací (dále též „Žádost“) s odkazem na § 11 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) a odst. 6 InfZ v části, na níž se nevztahuje režim § 65 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.“). 2. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti: 3. Dne 3. 6. 2019 žadatel, nyní žalobce, požádal povinný subjekt o poskytnutí informací. Žádost odůvodnil tím, že požadoval informace v rámci svého práva nahlížet do trestních spisů a pořizovat si z nich kopie podle § 65 odst. 1 tr. ř. Policejním orgánem a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze (dále též „VSZ“) mu bylo sděleno, že na soupis vložených dokumentů či sběrný arch se ust. § 65 odst. 1 tr. ř. nevztahuje. Dovozuje proto, že je oprávněn se seznámit s informacemi v režimu InfZ. V dané věci žádal o nahlédnutí do spisu č. j. NCOZ-6099/TČ-2016-411400, a to za prvé v elektronické podobě (na základě spisového řádu podle čl. 29 a násl. pokynu policejního prezidenta č. 170 ze dne 2. 11. 2015) s možností pořízení kopie spisu vedeného v systému elektronického trestního řízení (dále též „ETŘ“), a k tomuto žádal o sdělení, jakým technickým způsobem si může kopii pořídit; a za druhé žádal o pořízení kopie soupisu dokumentů a příloh v analogové podobě. Trestní spis podle § 12 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů (dále též „vyhláška č. 259“), musí být opatřen soupisem vložených dokumentů a sběrným archem. 4. Dne 28. 6. 2019 povinný subjekt rozhodnutím č. j. NCOZ-6318-7/ČJ-2019-4100PI odmítl žadateli poskytnout informace v části, na níž se nevztahuje režim § 65 tr. ř. V odůvodnění uvedl, že po posouzení žádosti zjistil, že žádost se týká informací vztahujících se k trestní věci, v níž vykonává dozor státní zástupkyně VSZ, která si podle § 8a odst. 3 tr. ř. vyhradila právo poskytovat informace, vyřízení žádosti bylo proto konzultováno s VSZ podle § 14 odst. 7 písm. c) InfZ. K prvnímu bodu povinný subjekt uvedl, že elektronická forma evidence spisového materiálu je interní pomůckou orgánů činných v trestním řízení (dále též „OČTŘ“), kterou vykonává policejní orgán, přitom se řídí interním pokynem policejního prezidenta č. 66/2014 o informačním systému ETŘ. Jedná se o vnitřní pracovní prostředí pro vytváření spisu, nejedná se o elektronický spis ve smyslu tr. ř. Trestní spis na rozdíl od systému ETŘ neobsahuje všechny listiny v dané věci, nýbrž pouze ty, které jsou způsobilé přispět k objasnění trestní věci. Z judikatury Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 54/05 vyplývá, že např. obviněnému a jeho obhájci, musí být umožněno nahlédnutí do všech částí písemných materiálů, které se stanou součástí toliko trestního spisu, ten po skončení vyšetřování bude mít obviněný možnost podle § 166 odst. 1 tr. ř. prostudovat, stane se podkladem k vypracování obžaloby a s obžalobou předložen soudu. Předmětné právo se nevztahuje na nahlížení do vnitřních pomocných materiálů OČTŘ, které mají organizační, metodický a řídící charakter v rámci OČTŘ, a obsahují informace o taktických a metodických postupech a zásadách činnosti policie. Jejich zveřejnění by mohlo způsobit maření či narušování práce policie. Subjekty oprávněné vstupovat do systému ETŘ určuje čl. 5 pokynu policejního prezidenta č. 66/2014, přičemž žadateli toto právo nesvědčí. Žadatel proto nemůže nahlížet do elektronické evidence spisového materiálu a pořizovat si kopie všech dokumentů v něm obsažených. Ke druhému bodu povinný subjekt uvedl, že „soupis vložených dokumentů“ a „sběrný arch“ ve smyslu vyhlášky č. 259 je třeba odlišovat od pojmů „obsah spisu“ či „spisový přehled“, jimiž je opatřován trestní spis. Poskytnutím informací by povinný subjekt fakticky umožnil žadateli nahlédnout do evidence spisového materiálu vedené v elektronické podobě jako celku a poskytl by tak soupis všech (tedy i interních) dokumentů, na což podle shora uvedeného nemá žadatel nárok. K pojmu „obsah spisu“ povinný subjekt uvedl, že trestní spis je neustále doplňován o nové důkazy, proto nelze po policejním orgánu požadovat, aby v návaznosti na jeho každé doplnění v průběhu vyšetřování předělával spisový přehled (obsah spisu). Takováto povinnost není uložena žádným právním předpisem. Spisovým přehledem (obsahem spisu) policejní orgán opatří spis zpravidla až při skončení vyšetřování ve smyslu § 166 odst. 1 tr. ř. V tomto stádiu se předmětné trestní řízení nenachází, pak obsah spisu je v tomto stadiu neexistující informací, kterou proto nelze poskytnout. 5. Dále povinný subjekt uvedl, že podle judikatury nelze bez dalšího odmítnout poskytnutí informace na základě podřazení do kategorie „vnitřní informace“, ale je třeba zvážit, zda je takové omezení práva v konkrétním případě nezbytné. Právo na informace je zaručeno čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a lze jej omezit zákonem. Odepření umožňuje povinnému subjektu § 11 odst. 1 písm. a) InfZ. Při posuzování této otázky přihlédl povinný subjekt k § 11 odst. 4 písm. a) InfZ omezující poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a k § 11 odst. 6 InfZ. Požadovaná informace je určena pro vnitřní potřebu policie a obsahuje citlivé informace o postupech její činnosti. Poskytnutí těchto informací umožňuje komplikovat nebo i zmařit postup OČTŘ, podstatné informace lze vyčíst i ze soupisu dokumentů. Ve vztahu k požadovaným informacím proto povinný subjekt dovodil, že se na jejich obsah vztahuje omezení podle § 11 odst. 4 písm. a) a odst. 6 InfZ. Podle čl. 17 odst. 4 Listiny lze právo vyhledávat a šířit informace omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V daném případě bylo shledáno omezení svobodného přístupu k informacím odůvodněným. Proti tomuto rozhodnutí podal žadatel odvolání, o něm rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. 6. Žalovaný napadeným rozhodnutím potvrdil rozhodnutí povinného subjektu. V odůvodnění se s jeho závěry ztotožnil. Dále uvedl, že žalobcem uvedené důvody vycházející z rozsudku Městského soudu sp. zn. 41 T 5/2017 neshledal žalovaný relevantními, jednalo se o ojedinělý exces. Taktéž považoval za irelevantní námitku týkající se povinnosti vést trestní spis podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o archivnictví“). Důvodem odmítnutí žádosti nebyla skutečnost týkající se vedení spisu, nýbrž to, že se jedná o informace, které se neprojevují vně OČTŘ s vypovídající hodnotou s negativním dopadem na schopnosti státu v oblasti vnitřní bezpečnosti. Pokud se žalobce domníval, že na základě zákona o archivnictví měly být do trestního spisu zařazeny i dokumenty pomocného charakteru, měl se obrátit na OČTŘ vykonávající dohled. Požadovaná informace se týká komunikace v rámci interních hierarchických vztahů mezi OČTŘ, které lze podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2011 č. j. 1 As 105/2010-73 považovat za interní pokyny ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) InfZ. Současně obsahem této komunikace jsou informace bezprostředně se týkající prováděného dokazování, které vypovídají o metodách postupu OČTŘ, což v dané fázi trestního řízení může snížit vypovídající hodnotu získávaných důkazů. V pomocném spisu se ukládají písemnosti a záznamy dokumentující činnost policie, které sice v trestní kauze nemohou sloužit jako důkaz, ale mohou vést OČTŘ k jejich uplatnění v jiných trestních věcech. Jejich zveřejněním by došlo k ohrožení schopnosti orgánů veřejné moci vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy a to právě možností působení na případné třetí subjekty. V dané věci byl sic