1 As 350/2021 — Nejvyšší správní soud

3 A 46/2021- 49 - text 10 3A 46/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové v právní věci žalobce: R. Ž., IČ: XXX sídlem XXX, zastoupeného advokátem Mgr. Janem Boučkem Opatovická 1659/4, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2021, č. j. 229/2020-190-TAXI/3 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2021, č. j. 229/2020-190-TAXI/3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Jana Boučka, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k jeho odvolání v části změněno a ve zbytku potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravních agend (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 3. 2018, č. j. MHMP 469561/2018. 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně rozhodl pod bodem A) o tom, že žalobce porušil § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění rozhodném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o silniční dopravě“), a naplnil tak skutkovou podstatu přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w) téhož zákona tím, že dne 1. 3. 2017 v čase 18:27 – 18:45 hodin provozoval taxislužbu na trase ul. Na Pankráci 1600/82, Praha 4 – Václavské nám. 27, Praha 1, vozidlem tovární značky Ford Mondeo, SPZ: X, které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby. 3. Pod bodem B) výroku mu byla za popsané jednání uložena pokuta ve výši 150 000 Kč. 4. Pod bodem C) byla žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí výrok prvostupňového rozhodnutí změnil co do adresy sídla žalobce (na adresu jeho sídla) a dále rozhodl o snížení pokuty na 80 000 Kč a o prodloužení doby její splatnosti na 7 měsíců. 6. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný zrekapituloval, že správní orgán I. stupně obdržel od Sdružení pražských provozovatelů TAXIslužby z. s. (dále též „podatel“) podnět ve věci porušování zákona o silniční dopravě. V souvislosti s tím si podatel nechal pořídit exekutorský zápis s osvědčením skutkového děje při přepravě objednané přes aplikaci Uber. V tomto konkrétním případě šlo o exekutorský zápis č. 091 EZ 32/17 sepsaný dle § 77 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), exekutorským kandidátem Mgr. M. J., který byl pověřeným zaměstnancem soudní exekutorky Exekutorského úřadu Praha 3 JUDr. I. Š.. Žalovaný též popsal, že přílohami exekutorského zápisu je e-mailem zaslaný rozpis jízdného s údaji o přepravě, faktura za přepravu a fotodokumentace vozidla, které přepravu poskytlo. 7. Poté žalovaný k odvolacím námitkám žalobce do zjištění skutkového stavu věci zdůraznil, že neshledal důvody pro zpochybnění skutkového děje tak, jak je popsán v exekutorském zápisu. Poukázal na to, že exekutorský zápis je ve smyslu § 567 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v návaznosti na § 53 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) veřejnou listinou nadanou presumpcí správnosti, přičemž ani žalobce skutečnosti popsané v exekutorském zápisu nezpochybňuje. Exekutorský zápis vznikl bez přičinění správních orgánů příslušných ke kontrole v oblasti provozování taxislužby. Cílem podatele bylo pravděpodobně poukázání na praxi v prováděních přeprav osob dle jejich požadavku za úplatu. Exekutorský zápis lze použít jako důkaz. Žalovaný dále uvedl, že při pořízení exekutorského zápisu nemohlo dojít ani k nedovolenému narušení soukromí dopravce. Žalovaný dále připustil, že z exekutorského zápisu nevyplývá ztotožnění konkrétní osoby řidiče při provedené přepravě. Ve shodě se správním orgánem I. stupně však akcentoval, že povinnost dle § 21 odst. 1 zákona o silniční dopravě je uložena přímo dopravci, který je fyzickou osobou podnikající. V daném případě se řidič přihlásil do aplikace Uber pod přihlašovacími údaji, které jeho činnost (přepravu) přiřadily žalobci, jak je zřejmé ze zaslané faktury. Navrhovaný výslech případného řidiče byl proto nadbytečný. 8. Žalovaný dále poukázal na přijetí zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), a novelizaci zákona o silniční dopravě, v důsledku níž se zabýval otázkou přijetí příznivější právní úpravy. Dospěl k závěru, že po novelizaci provedené zákonem č. 304/2017 Sb. došlo ke snížení horní hranice pokuty na 350 000 Kč z 500 000 Kč, a že v daném případě nedošlo k uplynutí promlčecí doby. Žalovaný rovněž přihlédl k tomu, že v souvislosti s účinností zákona č. 115/2020 Sb. došlo k liberalizaci právní úpravy taxislužby ve vztahu k využívání mobilních aplikací, nicméně nejde o úpravu pro žalobce příznivější. Rovněž po novele se totiž uplatní celá řada omezujících pravidel chování, přičemž stále je přestupkem, jestliže dopravce provozuje taxislužbu vozidlem, které není vozidlem taxislužby nebo vozidlem cestujícího. 9. Ve vztahu k výši pokuty se žalovaný ztotožnil s hodnocením závažnosti jednání žalobce jako vysoké. Žalovaný připustil, že správní orgán I. stupně dostatečně nezdůvodnil odchýlení se od výše pokut ukládané v praxi za jednání spáchané v rozhodném období (70 000 – 100 000 Kč). Žalovaný při hodnocení výše pokuty vyšel z toho, že při horní hranici pokuty ve výši 350 000 Kč odpovídá okolnostem případu a rozhodovací praxi, snížení pokuty na částku 80 000 Kč. Žalovaný rovněž neshledal, že by pokuta v této výši byla nepřiměřená a měla likvidační charakter. Žalovaný dále zdůraznil, že zohlednil i vyhlášení nouzového stavu z důvodu pandemie, pročež by mohla být okamžitá úhrada pokuty pro žalobce více zatěžující, proto prodloužil lhůty pro uhrazení pokuty a nákladů řízení na 7 měsíců. 10. Proti tomuto rozhodnutí směřuje podaná žaloba. 11. Žalobce v prvním žalobním bodu namítá vady dokazování spočívající v použití nezákonného důkazu. Žalovaný se podle žalobce řádně nevypořádal s námitkou směřující proti exekutorskému zápisu, ze kterého není možné v přestupkovém řízení vycházet. Exekutorský zápis byl pořízen v příkrém rozporu s pravomocí exekutora a nadto bez vědomí řidiče. Podle žalobce je nemožné, aby sám exekutor navodil nějakou skutečnost a následně si sám osvědčil takovou skutečnost svým konáním. Exekutorský kandidát (dále též „exekutor") měl postupovat tak, že si vytvořil smyšlený profil na osobu T. U. a pod tímto jménem pak vystupoval. Exekuční řád nikde ve svých ustanoveních neopravňuje exekutorského kandidáta k zastřeným jednáním, tedy činit úkony agenta provokatéra nebo agenta kontrolora, nehledě na to, že vystupování pod smyšleným jménem je v rozporu s pravidly aplikace Uber. Taková konstrukce vzbuzuje již sama o sobě podstatnou nedůvěru v zákonnost a objektivnost exekutorského zápisu, kterou musí žalovaný v rámci posouzení zákonnosti přestupkového řízení (dokazování) vzít v potaz. Smyšlený profil „t.u.@gmail.com“ si navíc mohl vytvořit kdokoliv. 12. Žalovaný podle žalobce nemůže jen z toho, že právní řád považuje exekutorský zápis za veřejnou listinu, bez dalšího pokládat takovou listinu za zákonný důkaz, aniž by zkoumal, zda taková listina splňuje nároky kladené na veřejnou listinu a byla sepsána v souladu se zákonem. Nadto žalovaný zcela opomenul, že v projednávaném řízení trestní povahy nejsou prokazovány žádné nároky, k jejichž prokázání exekutorský zápis dle § 77 exekučního řádu slouží. V daném řízení je užití exekutorského zápisu v rozporu se zásadami dokazování, neboť obchází svědeckou výpověď a veřejnoprávní kontrolu. Žalovaný nesprávně uvedl, že skutkový děj žalobce nezpochybňoval, neboť tak v průběhu přestupkového řízení učinil. 13. Žalobce rovněž namítá, že v exekutorském zápise také absentuje uvedení osoby řidiče, který přepravu poskytl. Absentuje i uvedení cestujícího. Nebylo ani řádně prokázáno, kdo byl cestujícím, zvlášť když ji měla vykonat nikým neztotožněná osoba T. U.. Tvrzení žalovaného, že mělo jít o exekutorského kandidáta Mgr. M. J., není ničím doloženo. Pořízením exekutorského zápisu zároveň došlo k narušení soukromí dopravce. 14. Ve druhém žalobním bodu žalobce brojí proti výši uložené pokuty. Žalovaný nezohlednil při ukládání sankce jeho osobní a majetkové poměry, jak přestupkový zákon stanoví u fyzických osob nepodnikajících, a nedostál tak požadavkům na individualizaci trestu. Povinnost posoudit osobní poměry nemůže být přitom vyloučena např. úvahami o likvidačním charakteru sankce, které mohou případně být uvedeny až po provedeném posouzení osobních poměr