7 Afs 1/2010 — Nejvyšší správní soud

3 Ad 11/2019- 45 - text 7 3Ad 11/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Jana Ryby ve věci žalobce: SBS DŘEVOSTAVBY, s.r.o. sídlem Francouzská 55/52, 101 00 Praha 10 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 150 00 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 5. 2019 č. j. 332-8015-K3-8.4.2019-0108/JJ, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 5. 2019 č. j. 332-8015-K3-8.4.2019-0108/JJ se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se u Městského soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“), kterým žalovaná nevyhověla žádosti žalobce o odstranění tvrdosti prominutím penále ve výši 236 972 Kč za pozdní zaplacení dluhu za pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“). 2. Ze správního spisu předloženého žalovanou vyplývají pro věc tyto podstatné skutečnosti. 3. Podle rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení (dále též „PSSZ“) ze dnů 24. 11. 2008 (č. j. 21083/010-9011-29.10.2008-91/PM-SPL-P) a 4. 6. 2012 (č. j. 41082/050-9011-15.5.2012/212/SL povolila PSSZ žalobci, tehdy žadateli, platbu ve splátkách dlužného pojistného, a v prvním případě i penále. 4. Podle výkazu nedoplatků PSSZ ze dne 13. 1. 2016 má žadatel dlužné pojistné a penále v celkové částce 435 973 Kč. 5. Dne 21. 1. 2019 žadatel požádal žalovanou o odstranění tvrdosti prominutím penále v částce 236 972 Kč. K žádosti připojil Čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis - k žádosti o prominutí penále. 6. Ze sestavy PSSZ agregovaného pohledu ze dne 8. 2. 2019 vyplývá, že žadatel má ke dni 31. 1. 2019 dlužné penále v částce 236 972 Kč, poslední dlužné pojistné bylo zaplaceno v červenci 2017. 7. Napadeným rozhodnutím ze dne 6. 5. 2019 č. j. 332-8015-K3-8.4.2019-0108/JJ žalovaná žádosti žadatele nevyhověla, jelikož „žadatel dlouhodobě neplnil zákonem stanovené povinnosti, kdy nehradil řádně a včas pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a penále narůstalo po celou dobu jeho registrace. Žadateli bylo k překlenutí vzniklé situace třikrát umožněno uhradit dluh na pojistném a penále ve splátkách, které byly ale dvakrát pro porušení podmínek zrušeny. Na základě uvedeného nelze žádosti vyhovět a penále prominout, a proto bylo rozhodnuto tak, jak výše uvedeno.“ 8. Proti tomuto rozhodnutí směřuje podaná žaloba. 9. V jediném žalobním bodu žalobce namítá, že žalovaný napadeným rozhodnutím nedůvodně nezohlednil jeho ekonomickou situaci ohledně okolností prodlení popsanou v žádosti. V předmětné věci došlo k tomu, že žalobce byl nucen se soudit u Okresního soudu v Mladé Boleslavi v řízení vedeném pod sp. zn. 11 C 147/2010 od roku 2010 do roku 2017 o doplatek ceny díla a provedené vícepráce při stavbě rodinného domu v částce 278 400 Kč, v němž uspěl. Poté, co část finančních prostředků obdržel dne 13. 1. 2015, tentýž den odeslal částku 93 450 Kč na účet PSSZ jako částečnou úhradu dluhu za pojistné. Zbylou část dlužné částky obdržel dne 11. 7. 2017 a následující den 12. 7. 2017 zaslal na úhradu zbylého dlužného pojistného v částce 180 000 Kč na účet PSSZ. Tímto dnem pojistné žalobce uhradil. Převážná část penále vznikla od dubna 2010 do března 2014, kdy se domáhal doplacení provedeného díla soudní cestou, v jejím průběhu PSSZ vedla proti žalobci tři exekuce. Nedoplatek vznikl nikoli vlastním zaviněním. Žalobce se proto domnívá, že splnil podmínky, kterými žalovaná podmiňuje odpuštění penále, kterými jsou, že žalobce nemá žádný dluh na pojištění, podal žádost o podporu de minimis a neužil této podpory v jiném případě. 10. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Uvedla, že v důvodech uvedených v žádosti nelze spatřovat tvrdost zákona, neboť žalobce sice použil finanční prostředky obdržené v lednu 2015 za doplacení ceny díla na úhradu pojistného (93 450 Kč) a téměř o 3 roky později zbylou část nároku, jenž obdržel, také použil na úhradu zbylého dlužného pojistného (180 000 Kč). V mezidobí od roku 2014 do roku 2016 však splácel dlužné pojistné pouze ve výši 1 000 Kč měsíčně. Z tohoto důvodu žádosti nevyhověla. Přihlédla k tomu, že žalobce dlouhodobě neplnil řádně a včas zákonem stanovené povinnosti při odvodu pojistného a penále narůstalo po celou dobu jeho registrace v evidenci plátců pojistného od 1. 3. 2002. Podle žalované spoléhal žalobce na to, že odvody budou provedeny až poté, co mu bude vyplacena částka ze soudního sporu. Přitom přihlédla k tomu, že žalobce poté, co opakovaně žádal o povolení splátek, a bylo mu vyhověno, pro nedodržení podmínek rozhodnutí byla zrušena. Žalovaná připomíná, že na prominutí penále není právní nárok. 11. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a shledal, že žaloba je důvodná. 12. Soud v souladu s § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. rozhodoval ve věci bez nařízení ústního jednání a posoudil věc takto: 13. Podle § 104ch odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o SZ“) Ministerstvo a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále. 14. Podle § 104ch odst. 2 zákona o SZ Ministerstvo může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta. 15. Podle § 104ch odst. 4 zákona o SZ rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád [zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“)]. 16. V předmětné věci je sporné, zda žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí dostatečně či nedostatečně zohlednila důvody žalobce pro aplikaci institutu odstranění tvrdosti. 17. Lze konstatovat, že prominutí penále je opatřením mimořádného charakteru, které je možno provést z důvodu odstranění tvrdosti. Jedná se o mimořádný právní institut fakticky anulující určité konkrétní ustanovení právního předpisu rozhodnutím „pouhého“ správního orgánu v konkrétním případě. 18. Podmínkou pro prominutí penále v řízení před žalovanou je, že: a) plátce zaplatil pojistné splatné do dne vydání rozhodnutí žalované o prominutí penále; tato podmínka se považuje za splněnou, pokud úhrn pojistného a penále, které plátce pojistného zaplatil do tohoto dne, dosahuje aspoň úhrnu pojistného, které měl zaplatit do tohoto dne; b) vůči plátci pojistného není podán návrh na zahájení insolvenčního řízení; a c) plátce pojistného nevstoupil do likvidace. 19. V dané věci podle soudu se uvedenými podmínkami napadené rozhodnutí nezabývá. Není z něj zřejmá úvaha, jak žalobcem tvrzené okolnosti při zamítavém rozhodnutí žalovaná zohlednila, jaký měly vliv na zamítnutí žádosti žalobce, či zda nemohl být žalobce alespoň zčásti uspokojen. 20. Přestože žalobce v žalobě výslovně nenamítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí žalované, je třeba připomenout, že otázku přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí zkoumá soud z úřední povinnosti. Pokud soud přezkoumá rozhodnutí správního orgánu, které je nepřezkoumatelné, zatíží vadou nepřezkoumatelnosti i svůj rozsudek (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2007 č. j. 5 Afs 115/2006-91, či ze dne 28. 1. 2009 č. j. 1 As 110/2008-99). Soud tedy musel nejprve posoudit otázku, zda žalobou napadené rozhodnutí obstojí z hlediska přezkoumatelnosti. Jinými slovy, má-li být proveden soudní přezkum správní úvahy žalované ohledně výše neprominutého penále, je třeba nejprve postavit najisto, zda a na základě čeho mohl soud takový přezkum provést. V této souvislosti je navíc významné, že žalovaná v projednávané věci rozhodovala o žádosti žalobce o prominutí penále vyměřeného z důvodu neplacení pojistného za užití § 104ch odst. 4 zákona o SZ, podle něhož rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád. 21. K výše vymezené sporné otázce soud v prvé řadě uvádí, že ačkoli si je vědom vyloučení aplikace správního řádu pro dané řízení (o prominutí penále), platí i zde požadavek na