8 As 70/2018 — Nejvyšší správní soud

10 A 97/2023- 14 - text 4 10 A 97/2023 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: Z. B. zastoupeného JUDr. Bc. Jiřím Štumarem, advokátem Sídlem Plovární 478/1, Plzeň proti žalovanému: Český telekomunikační úřad se sídlem Sokolovská 58/219 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27. 4. 2023, č. j. ČTÚ - 53 781/2022-603 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá přezkoumání rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27. 4. 2023, č. j. ČTÚ - 53 781/2022-603 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro jihočeskou a západočeskou oblast (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 6. 10. 2022, čj. ČTÚ-19 520/2022-634/VII. vyř. – ŠmE (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), ve věci námitky proti vyřízení reklamace vad poskytované poštovní služby, týkající se reklamace vedené pod č. X, vztahující se k zásilce doporučené psaní – ekonomické podací č. X, uplatněné proti provozovateli, kterým je Česká pošta, s.p. 2. Podle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. Podle druhé věty téhož ustanovení v usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu. 3. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že v projednávané věci jde o námitku žalobce dle § 6a odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách proti vyřízení reklamace vad poskytované poštovní služby. Navrhovatel zaslal doporučenou zásilku adresátovi, k zásilce zvolil rovněž doplňkovou službu dodejka. Navrhovatel neobdržel věcně správnou dodejku, kdy tato neobsahovala všechny správně a řádně vyplněné údaje, a tudíž neprokazovala dodání poštovní zásilky příjemci. Tuto službu proto dne 7. 3. 2022 reklamoval a žádal po České poště s.p. splnění povinnosti podle čl. 17 odst. 1 poštovních podmínek, tj. aby mu opatřila dodejku nebo mu vystavil její druhopis. Následně obdržel dne 25. 3. 2022 od České pošty oznámení o výsledku reklamace č. X společně s druhopisem dodejky vyhotoveným dne 21. 3. 2022. Žalobce však považoval i tento druhopis dodejky za neúplný a nesprávný. Věcně se proto žalobce domáhal, aby Český telekomunikační úřad shledal, že reklamace nebyla vyřízena řádně, a také uložil odpůrci povinnost předat žalobci věcně správný druhopis dodejky k zásilce s podacím číslem X a uhradit náhradu nákladů řízení. 4. Žalovaný na věc aplikoval jednak ustanovení zákona o poštovních službách a také poštovní podmínky platné a účinné v době uzavření poštovní smlouvy (zejména – čl. 17- 40 poštovních podmínek). Žalovaný hodnotil výlučně druhopis dodejky, shledal, že rozklad navrhovatele je nedůvodný a napadené rozhodnutí je věcně správné a zákonné. 5. Řízení o námitce proti vyřízení reklamace dle § 6a zákona o poštovních službách je sporné správní řízení, k němuž je věcně příslušný žalovaný dle § 36a odst. 2 písm. e) zákona o poštovních službách. Právní základ vychází z uzavřené poštovní smlouvy resp. z poštovních podmínek /srov. § 6 odst. 2 písm. i) zákona o poštovních službách/. 6. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se v rozsudku ze dne 14. 9. 2021, čj. 8 As 70/2018-100 zabýval definicí poštovní služby podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. V odst. 51 rozsudku vyložil, že zákon o poštovních službách má dvě hlavní části: soukromoprávní a veřejnoprávní. V soukromoprávní části podrobně upravuje smlouvu o poštovní službě jako zvláštní smluvní typ (s tím, že pouze v některých podrobnostech platí subsidiárně obecná ustanovení občanského zákoníku). Veřejnoprávní část se zabývá zajištěním nejdůležitějších poštovních služeb (tzv. základní služby) tak, aby byly kvalitní a aby byly všeobecně dostupné na celém českém území. 7. Jak rovněž předeslal rozšířený senát, podle § 39 zákona o poštovních službách platí, že právní vztahy při poskytování poštovních služeb, které nejsou upraveny v § 4 až 15 tohoto zákona, se řídí občanským zákoníkem. Právní vztahy vycházející ze smluvní úpravy vymezené poštovní smlouvou a poštovními podmínkami tak mají typicky soukromoprávní charakter, účastníci těchto vztahů se nacházejí v rovném postavení. 8. Žalobce v žalobě uplatnil vůči napadenému rozhodnutí toliko námitky, v nichž polemizuje především s právním názorem žalovaného a s jeho věcným posouzením sporu. Neuplatnil žádné námitky, jejichž projednání by bylo vyhrazeno správnímu soudu, byť ve věci mající základ ve vztazích soukromého práva (např. srov. usnesení zvláštního senátu pro řešení kompetenčních sporů podle zákona č. 131/2002 Sb. ve svém ze dne 20. 9. 2007, čj. Konf 22/2006-8). 9. Městský soud tedy neshledal žádný důvod, pro který by byl příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Shrnuje, že žalobce se žalobou domáhá rozhodnutí v jiné právní věci vyplývající z občanskoprávních vztahů, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení v řízení podle části páté (§ 244 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). 10. Městský soud proto postupem podle ustanovení § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítl žalobu. 11. Podle ustanovení § 46 odst. 2 věta 2. s. ř. s. se žalobce může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě uvedené níže v poučení u příslušného okresního (obvodního) soudu. 12. Výrok o nákladech řízení je vychází z ustanovení § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Městský soud při tom neshledal důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci podle věty druhé téhož ustanovení. Poučení: V této věci se navrhovatel může domáhat svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 46 odst. 2 s. ř. s.) u místně příslušného okresního (obvodního) soudu (§ 250 odst. 1 o. s. ř.), a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla k soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení (§ 82 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 27. června 2023 JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r. předsedkyně senátu