7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

10 Af 1/2021- 64 - text 11 10 Af 1/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci žalobce: proti žalovanému: Rambousek a partner a.s. sídlem Křišťanova 4/1544, Praha 3 Ministerstvo financí se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2020, č. j. MF -27894/2017/1203-32, I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž byl zamítnut jeho návrh na zahájení řízení podle § 141 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, o uložení povinnosti poskytovateli dotace Hlavnímu městu Praha (dále jen „poskytovatel“), zaplatit náhradu škody ve výši 1 199 188,37 Kč s příslušenstvím. V návrhu žalobce uvedl, že se domáhá náhrady škody podle § 2913 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“), z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne 19. 3. 2008 mezi RNDr. Janem Klíchou, Nad Štolou 18, Praha (dále jen „věřitel“) a žalobcem. Předmětem smlouvy o půjčce bylo poskytnutí půjčky žalobci v celkové výši 8 mil. Kč za účelem vybudování penzionu na adrese U Malvazinky 12, Praha 5, se sjednaným úrokem ve výši 3 % + sazba PRIBOR ČNB na 12 měsíců uvedená k prosinci předchozího roku, přičemž úročení bylo sjednáno měsíčně s tím, že jistina se úročí spolu s dosud nezaplacenými úroky. Půjčka byla věřitelem poskytována postupně v několika platbách, a to od 16. 3. 2009 do 22. 7. 2010. Splatnost půjčky nastala od IV. čtvrtletí roku 2009 s tím, že žalobce vrátí věřiteli jednorázově část půjčky, jakmile obdrží dotaci. 2. Předmětem řízení žalovaného bylo posouzení, zda má žalobce nárok na náhradu škody podle § 2913 a násl. nového občanského zákoníku, z titulu smlouvy o půjčce uzavřené podle § 657 a násl. starého občanského zákoníku dne 19. 3. 2008 ve výši 1 199 188,37 Kč, která mu měla vzniknout delším splácením půjčky v souvislosti s pozdějším vyplacením dotace poskytovatelem. Podle žalobce by v případě vyplacení dotace řádně a včas byl žalobce povinen vyplatil na úrocích ze smlouvy o půjčce pouze 199 815,48 Kč. Vzhledem k pozdější výplaty dotace v důsledku prošetřování oprávněnosti nároku na dotaci však musel vyplatit na úrocích ze smlouvy o půjčce 1 199 188,37 Kč. Tím žalobci vznikla dle jeho tvrzení škoda ve výši 1 199 188,37 Kč. II. Obsah žaloby 3. V prvním žalobním bodě žalobce namítal, že se nedopustil porušení žádné právní povinnosti stanovené ve smlouvě o poskytnutí dotace a trvá na tom, že v době podání žádosti o dotaci nebylo nutné dokládat stavební povolení, toto bylo třeba až v době uzavření smlouvy o poskytnutí dotace. Potřeba disponovat stavebním povolením vyvstala až v důsledku změny právní úpravy, žalobce vycházel z tehdy platných právních předpisů, přičemž tuto skutečnost vzhledem k zásadě presumpce správnosti veřejnoprávních aktů nelze klást k jeho tíži. Když se v průběhu realizace změnily právní předpisy, tak žalobce stavební povolení doplnil. Žalobce odmítá, že by poskytovatele uvedl při podpisu smlouvy v omyl. Smlouva o dotaci byla uzavřena platně, žalobce projekt řádně dokončil a všechny nezbytné doklady doložil, poskytovatel tak byl povinen v září 2010 dotaci žalobci vyplatit. 4. V druhém žalobním bodě žalobce popíral, že by neprokázal existenci škody. Nesouhlasí se závěry žalovaného ohledně nepřípustnosti anatocismu. Dle jeho názoru se o sankce za neplacení příslušenství nejedná. Namítá, že dle smlouvy o půjčce se úroky stávají součástí jistiny, což bylo přípustné. Názor žalovaného, že kdyby žalobce splácel půjčku pravidelně, nevznikla by mu škoda, považuje žalobce za nepodložený. Žalobce trvá na tom, že mu po uzavření smlouvy o dotaci a splnění jejích podmínek vzniklo legitimní očekávání, že mu dotace bude poskytnuta. Odmítá proto závěr žalovaného, že povinnost vyplatit dotaci vznikla až na základě pravomocného rozhodnutí ministerstva. Žalobce rovněž odmítá argumentaci žalovaného, že žalobce nemusel půjčku využít. Namítá, že zajištění financování bylo jednou z podmínek pro získání dotace. Dle žalobce se žalovaný pokouší aplikovat absenci obecné povinnosti poskytnout dotaci na konkrétní situaci, kdy byly splněny zákonné požadavky a poskytovatel dotace byl již vázán jím uzavřenou smlouvou. 5. V třetím žalobním bodě žalobce uvedl, že nesouhlasí s názorem žalovaného, že mezi jednáním poskytovatele a žalobcovým prodlením se splácením půjčky není příčinná souvislost. Tuto souvislost dovozuje žalobce z toho, že naplnil všechny podmínky pro poskytnutí dotace, tudíž se poskytovatel nevyplacením dotace dostal do prodlení (jinak řečeno, kdyby plnil řádně a včas, žalobci by povinnost hradit další úroky z prodlení nevznikla). Vinu žalobce klade i žalovanému, který (dle žalobce) dvakrát nebyl schopen vydat rozhodnutí v souladu s právními předpisy, a učinil tak až napotřetí, čímž neúměrně prodloužil dobu vyplacení dotace. III. Vyjádření žalovaného 6. K první žalobní námitce žalovaný uvádí, že smlouva se vždy posuzuje podle svého skutečného obsahu. Předmětem smlouvy o dotaci je poskytnutí peněžních prostředků z veřejného rozpočtu na základě veřejnoprávní smlouvy. Nejedná se tedy o smlouvu podle obchodního zákoníku, ale o veřejnoprávní smlouvu podle § 159 správního řádu, tedy o smlouvu sui generis. Obchodní zákoník podle ust. § 1 upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Dle názoru žalovaného není hlavní město Praha podnikatelem, ale subjektem veřejné správy. Veřejnoprávní charakter smluv o poskytnutí dotace byl rovněž mnohokrát judikován českými soudy, nelze tak souhlasit s konstatováním žalobce, že jeho vztah s Magistrátem hlavního města Prahy, jakožto poskytovatelem dotace, byl upraven smlouvou uzavřenou dle obchodního zákoníku. Ustanovení § 373 obchodního zákoníku tedy nelze v tomto případě použít. 7. Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobcem, že územně plánovací informace nahrazuje (nahrazovala) stavební povolení. Územně plánovací informace nenahrazovala ani souhlas stavebního úřadu podle § 106 stavebního zákona, ve znění účinném v době podání žádosti o dotaci a v té souvislosti žalovaný odkázal na text ust. § 21 zákona odst. 1 č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). 8. Žalovaný nesouhlasí s tím, že v souvislosti s předmětnou smlouvou o dotaci nevedl zcela úplný správní spis, ani že manipuloval s jeho obsahem. Žalovaný nebyl poskytovatelem dotace. Žalovaný vede úplný správní spis vztahující se ke spornému řízení o poskytnutí dotace a úplný správní spis k návrhu na náhradu škody. Žalovaný namítá, že nebyl poskytovatelem dotace, byl správním orgánem příslušným rozhodnout sporné řízení. Žalobce směšuje postup poskytovatele a ministerstva a není tak zřejmé, komu žalobce na tomto místě vlastně přisuzuje postavení žalovaného, když zásadní žalobní námitky v této části žaloby směřují vůči poskytovateli. 9. K druhé žalobní námitce žalovaný uvedl, že nadále setrvává na svém názoru, že smluvené úroky se podle dříve účinné právní úpravy nestávaly součástí jistiny, a proto se dále neúročily a odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. března 2004, č. j. 35 Odo 101/2002, a usnesení Ústavního soudu I. ÚS 1893/08 z 13. 11. 2008. 10. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30 6. 2014, č. j. 8 Ans/2013–44, lze vyčíst ten závěr, že pokud byla dotace vyplacena v plné výši, tak byly i splněny podmínky v dotaci uvedené. Dotace byla poskytnuta na základě veřejnoprávní smlouvy o dotaci. V této smlouvě byly stanoveny podmínky, které byl žalovaný povinen splnit. Čl. VII odst. 1 smlouvy o dotaci obsahuje výslovné ujednání, že „Finanční pomoc, poskytnutá dle této smlouvy, může být pozastavena nebo vymáhána zpět, pokud příjemce poruší ustanovení této smlouvy. Žalovaný má z článku IX odst. 1 písm. d) smlouvy o dotaci za prokázané, že žalobce prohlásil a podpisem této smlouvy stvrdil, že byl před podpisem této smlouvy řádně a podrobně seznámen s podmínkami čerpání finanční pomoci dle této smlouvy, tj. zejména s podmínkami řídící dokumentace OPPK, bere na vědomí všechny stanovené podmínky, vyslovuje s nimi svůj bezvýhradný souhlas, a zavazuje se k jejich plnění, stejně jako k plnění závazků vyplývajících mu z této smlouvy, včetně specifik projektu a požadavků vzešlých na základě kontroly ex-ante. Hlavní město Praha využilo možnosti sjednané v čl. VII odst. 1 smlouvy o dotaci a vyplacení dotace žalobci pozastavilo. Žalovaný poukazuje na to, že smlouva o půjčce byla uzavřena dne 19. 3. 2008 a žalobce žádost o dotaci z OPPK podal hl. m. Praze dne 28. 3. 2008. Žalobce tedy nemohl v době uzavření smlouvy o půjčce předjímat, že mu bude v budoucnu, na základě