2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

11 A 20/2023- 63 - text 12 11 A 20/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: Ing. V. K. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Václavem Adamcem sídlem Dudova 2585/4, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Hlavní město Praha sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Poslancům Parlamentu České republiky nemůže policie dát na vozidlo technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (v českých podmínkách jde o tzv. botičku). Soud v nyní posuzované věci řeší, zda jim policie může vozidlo odtáhnout, pokud neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti. II. Obsah žaloby 2. Žalobce je poslancem Parlamentu České republiky. Dne 13. 1. 2023 zaparkoval své vozidlo s registrační značkou X na vyhrazeném parkovišti („modré zóně“) na Valdštejnském náměstí na Praze 1. Za čelní sklo umístil svou průkazku poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v domnění, že parkuje na vyhrazeném parkovišti pro Senát a odešel na jednání se senátory. Vozidlo bylo následně na základě rozhodnutí strážníka Městské policie hlavního města Prahy podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000, o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), odtaženo na odtahové parkoviště. 3. Žalobce uvedl, že za stěrače odtaženého vozidla strážník městské policie umístil vyrozumění o spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se žalobce jako řidič odtaženého vozidla měl dopustit dne 13. 1. 2023 v době od 11:39 – 11:56. Následně vyzval Úřad městské části Praha 1 žalobce k uhrazení peněžité částky, kterou mu za výše uvedený přestupek uložil. Žalobce uvedl, že pokutu uhradil a proti jejímu uložení žalobou nebrojí. 4. K důkazům žalobce odkázal na svůj profil na internetových stránkách Poslanecké sněmovny a připojil fotografii odtaženého osobního automobilu pořízenou strážníkem městské policie při zdokumentování přestupku, protokol o odtahu vozidla, vyrozumění o oznámení podezření ze spáchání přestupku, fotografii odtaženého vozidla pořízenou na odtahovém parkovišti a výzvu k uhrazení částky uložené za spáchaný přestupek. 5. Výše popsaný odtah vozidla hodnotí žalobce jako nezákonný zásah ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 6. Podle žalobce došlo k odtahu nezákonně. Ustanovení § 27 zákona o silničním provozu je totiž třeba vykládat v souvislosti s oprávněním strážníka použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (botičku) podle § 17a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Zákon o obecní policii stanoví v § 17a odst. 4 několik výjimek z tohoto oprávnění; technický prostředek k zabránění odtahu vozidla nelze použít, mj. jde-li o vozidlo, které je viditelně označeno jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona. Žalobce má za to, že smyslem této výjimky je neomezit uvedené osoby při výkonu jejich funkce. Dochází k závěru, že není-li strážník oprávněn umístit na viditelně označené vozidlo osoby, která požívá imunit, technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, tím spíše není oprávněn rozhodnout o daleko závažnějším zásahu do práv – o odtahu vozidla. Tato výjimka se proto musí analogicky uplatnit i na oprávnění strážníka městské policie rozhodnout o odtahu vozidla podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu. Jinak by docházelo ve srovnatelné situaci k účinkům, ke kterým podle zákona o obecní policii docházet nemá. 7. Příčinu absence výjimky pro vozidla osob požívajících imunit v § 27 odst. 6 zákona o silničním provozu žalobce spatřuje v tom, že se dané ustanovení dostalo do návrhu zákona až na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu, a to bez bližšího koncepčního odůvodnění a aniž by prošlo mezirezortním připomínkovým řízením. Novela zákona z roku 2016 zakotvila výjimku pouze pro vozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a jednotek integrovaného záchranného systému při plnění služebních či mimořádných povinností. 8. Současnou zákonnou úpravu proto hodnotí jako neúplnou z pohledu principu rovnosti a obecných právních předpisů. Má za to, že soud musí tuto neúplnost překlenout použitím analogie. 9. Žalobce navrhuje, aby soud určil, že výše popsaný zásah byl nezákonný, a přiznal mu náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření k žalobě 10. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. 11. Považuje za nesporný skutkový stav, jak jej popsal žalobce v žalobě. Žalobce se stal důvodně podezřelý ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se dopustil tím, že jeho vozidlo stálo na vyhrazeném parkovišti (tzv. modré zóně) bez platného parkovacího oprávnění déle než tři minuty [§ 27 odst. 1 písm. o) uvedeného zákona]. Hlídka strážníků zjistila, že se vozidlo nenachází v evidenci parkovacích oprávnění. Vzhledem k tomu, že řidič vozidla ani jiná oprávněná osoba nebyli na místě přítomni, bylo vozidlo rozhodnutím strážníka odtaženo na základě § 27 odst. 5 uvedeného zákona. 12. Žalovaný dodává, že dne 20. 1. 2023 zaslal žalobce na Ředitelství Městské policie hlavního města Prahy stížnost proti postupu strážníka, který rozhodl o odtažení jeho vozidla. Ve stížnosti žalobce předkládá argumentaci shodnou s obsahem žaloby. Žalobce byl o výsledku šetření jeho stížnosti vyrozuměn dne 24. 2. 2023 dopisem s tím, že žalovaný stížnost posoudil jako nedůvodnou. K tomu žalovaný navrhuje důkazy zprávou o výsledku šetření stížnosti, vyrozuměním žalobce a svědeckými výpověďmi zasahujících strážníků. 13. Žalovaný nesouhlasí s žalobcovým tvrzením, že provedený zásah byl nezákonný. Ze zákona nelze dovodit, že by poslanecké výsady a imunity znemožňovaly odstranit vozidlo, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti. Není vinou žalovaného, že zákon o silničním provozu nezakotvil takovou výjimkou pro vozidla osob, které požívají výsad a imunit. Žádný právní předpis navíc nestanoví, jakým způsobem mají být vozidla poslanců parlamentu označena (na rozdíl od vozidel diplomatů či příslušníků bezpečnostních sborů). Poslanecký průkaz k tomu podle zákona určen není. Strážník obecní policie proto nemůže na místě hodnověrně zjistit, zda vozidlo skutečně patří osobě chráněné imunitou. 14. Oprávnění strážníka rozhodnout o odstranění vozidla podle zákona o silničním provozu nelze zaměňovat se skutečností, že vozidla osob požívajících výsad a imunit nemohou být podle zákona osazena technickým prostředkem k zabránění odjezdu vozidla. Oba instituty totiž slouží k odlišnému účelu. Botička slouží k zajištění osoby pachatele přestupku, zatímco účelem odstranění vozidla z pozemní komunikace je zajistit, aby tato komunikace mohla být užívána v souladu s pravidly silničního provozu – aby držitelé parkovacího oprávnění měli kde zaparkovat. Nelze proto použít analogii, neb se jedná o dvě zcela odlišná oprávnění s různým zákonem zamýšleným účelem. IV. Ústní jednání 15. Ve věci se konalo ústní jednání v souladu s § 49 s. ř. s. 16. Žalobce setrval na své argumentaci, na kterou odkázal. Zdůraznil, že mezi policií a poslanci nepanuje shoda na interpretaci zákona. Žalobcovo vozidlo bylo řádně označeno poslaneckým průkazem, který lze ověřit. Policii muselo být zřejmé, že jde o auto poslance. Žalobce navrhl, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 17. Žalovaný též setrval na své argumentaci a odkázal na ni. Policie jednala s Poslaneckou sněmovnou v roce 2014 ohledně odtahování poslaneckých vozidel. Žalovaný je nadále přesvědčen, že zákon poslancům výjimku z odtahu nestanovuje. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. 18. Skutkový průběh nebyl mezi účastníky sporný. Soud proto neprováděl dokazování listinami, které účastníci předložili, a vzal shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 s. ř. s.). 19. Ze shodných tvrzení plyne, že žalobcovo vozidlo, které mělo za oknem poslanecký průkaz, stálo dne 13. 1. 2023 na vyhrazeném parkovišti na Valdštejnském náměstí bez platného parkovacího oprávnění po dobu delší než tři minuty, a následně bylo odtaženo na odtahové parkoviště Správy služeb Hlavního města Prahy. Vozidlo bylo z vyhrazeného parkoviště odstraněno na základě rozhodnutí strážníka městské policie podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu. 20. Jak na jednání upozornil i žalovaný, nyní posuzovaná situace není nová a v minulosti již probíhala diskuse mezi policií a Poslaneckou sněmovnou. Soud proto na základě § 77 odst. 2 s. ř. s. provedl důkaz články, které ilustrují veřejnou diskusi a legislativní vývoj kolem odtahování poslaneckých vozidel v roce 2014. Zjistil z nich následující skutečnosti. 21. Na začátku dubna 2014 odtáhli policisté vozy poslanců Stanislava Humla a Tomáše Podivínského. Mezi městskou policií a Posla