6 Aps 7/2013 — Nejvyšší správní soud

17 A 70/2022- 69 - text 9 17 A 70/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobkyně: proti žalovanému: Mgr. V. Ž. bytem X zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Brachem, LL.M. se sídlem Praha 11, Roztylská 1860/1 ředitel Vazební věznice Praha Ruzyně se sídlem Praha 6, Staré náměstí 3/12 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala ochrany před nezákonným zásahem a žádala, aby soud určil, že zásah a donucení příslušníků justiční stráže Okresního soudu Praha–východ použité dne 13. 6. 2022 vůči žalobkyni byly nezákonné. 2. Soud doplňuje, že žaloba žalobkyně rovněž směřovala proti zásahu Policie České republiky, ke kterému došlo dne 13. 6. 2022 a který bezprostředně navazoval na zásah justiční stráže, avšak tento zásah soud usnesením ze dne 28. 3. 2023, č. j. 17 A 70/2022-53, vyloučil k samostatnému projednání. Zásah Policie České republiky je tak projednáván soudem pod samostatnou spisovou značkou, konkrétně sp. zn. 17 A 27/2023. II. Obsah žaloby 3. V úvodu podané žaloby žalobkyně uvedla, že se dne 13. 6. 2022 účastnila jednání u Okresního soudu Praha–východ, sp. zn. 36 EVC 10/2019. V rámci tohoto jednání byla žalobkyně bez problémů vyslechnuta jako svědkyně. Následně bylo ze strany rozhodující soudkyně JUDr. T. D. (dále jen „soudkyně“) umožněno žalobkyni zůstat v jednací místnosti. Žalobkyni se nelíbil průběh jednání a zasahovala do něj verbálními vstupy. Po poslední výzvě soudkyně, aby žalobkyně přestala zasahovat do jednání, nedošlo žalobkyní k opuštění jednací místnosti, i když k tomu měla být soudkyní vyzvána. Soudkyně měla žalobkyni poučit o možnosti vykázání z jednací místnosti, pokud takové jednání bude pokračovat. Následně žalobkyně opustila jednací místnost. Po chvíli se žalobkyně bez zaklepání vrátila do jednací místnosti. Zůstala stát v blízkosti místa určeného pro výslech svědků a měla opětovně hlasitě a nevybíravými slovy sdělovat svůj nesouhlas s průběhem jednání a prováděním dokazování a poukazovat na dopady projednávané události na její život. Žalobkyně měla vypadat rozrušeně a měla ztrácet kontrolu nad svým chováním, přičemž měla být upozorněna na možnost uložení pořádkové pokuty v případě, že se její chování bude opakovat. Žalobkyně měla ve verbálních výpadech směrem k soudkyni pokračovat, přičemž soudkyně jí za toto chování udělila pokutu ve výši 5 000 Kč (viz usnesení Okresního soudu Praha–východ ze dne 13. 6. 2022, č. j. 36 EVC 10/2019–154). Soudkyně následně došla k názoru, že bude muset přivolat příslušníky justiční stráže. Žalobkyně však opustila jednací místnost bez pomoci příslušníků justiční stráže, byť byli přivoláni. 4. Následně poté, kdy žalobkyně již čekala v předsálí jednací síně, a to aniž by cokoliv konala anebo vyrušovala, kdy pouze čekala na zástupkyni žalobce (manžel žalobkyně) v řízení vedeném u Okresního soudu Praha–východ sp. zn. 36 EVC 16/2019, k žalobkyni přistoupil příslušník justiční stráže a začal vůči ní konat úkony, o kterých hovořil jako o zákonných, a to aniž by specifikoval, co aktuálně ho k tomu vede. Žalobkyně byla doslova obtěžována výzvami k odchodu z budovy Okresního soudu Praha–východ, aniž by k tomu byl oprávněný požadavek. Žalobkyně opakovaně zdůrazňovala, že nic nikomu nedělala a nikoho nerušila. Z tohoto hlediska byly dle žalobkyně jakékoliv požadavky nezákonné a zejména fakticky neoprávněné, neboť budova soudu je veřejná a její přítomnost na místě byla oprávněná. Následně po proběhlé diskusi mezi žalobkyní a příslušníkem justiční stráže k nim přistoupila další příslušnice justiční stráže, která rozhádané osoby vyzvala k postoupení do nižšího patra, tj. do příchozí recepce budovy, což se stalo. Zde došlo k dalším konfliktům zejména verbálním s příslušníky justiční stráže. Poté, kdy i zde žalobkyně odmítala akceptovat pokyny justiční stráže, došlo k přivolání příslušníků Policie ČR, a to bohužel v situaci, kdy se žalobkyni velmi zdravotně přitížilo v důsledku afektovaného a nezákonného přístupu příslušníků justiční stráže. Po příjezdu příslušníků Policie ČR a po použití prostředků fyzické síly (aniž by se žalobkyně bránila) došlo nejenom k dalšímu výraznému zdravotnímu přitížení, ale i k zdravotním následkům přímo na těle (pohmožděniny) žalobkyně. 5. Uzavřela, že doposud má zásadní zdravotní potíže psychického rázu, které musí léčit vyšší medikací. Na postup příslušníků justiční stráže si žalobkyně stěžovala, stížnost však nebyla doposud vyřízena. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě a související vyjádření 6. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že stížnost žalobkyně na postup příslušníků justiční stráže ze dne 13. 6. 2022 u Okresního soudu Praha–východ mu byla postoupena k vyřízení dne 30. 6. 2022. Ve stížnosti žalobkyně mimo jiné sdělovala, že mělo dojít k nepřiměřenému tělesnému kontaktu a fyzickému napadení žalobkyně členem justiční stráže, které dle chápání žalobkyně naplňovalo i znaky trestného činu. Prošetřením uvedené stížnosti, zejména provedenou analýzou kamerových záznamů z budovy Okresního soudu Praha–východ, nebylo jakékoliv fyzické násilí ze strany příslušníka justiční stráže zjištěno. K tělesnému kontaktu žalovaný sdělil, že k tomuto došlo, ale nikoliv ze strany příslušníka justiční stráže, kterým je nprap. T. L., nýbrž ze strany žalobkyně, která se během rozmluvy s uvedeným příslušníkem razantně rozešla směrem do jednací síně, z které byla vykázána, neboť ze strany soudkyně byla vyslovena žádost o zamezení vstupu žalobkyně do jednací síně, aby žalobkyně dále nenarušovala soudní jednání. Nprap. L. žalobkyni pouze zastoupil cestu svým tělem a rozpaženou rukou, přičemž žalobkyně se o něho zastavila a následně se opět usadila na lavici umístěnou před jednací síní. Nelze tedy hovořit o žádném fyzickém útoku nebo nepřiměřeném fyzickém kontaktu. 7. Poskytnuté kamerové záznamy neobsahují audio záznam, tedy nelze na základě tohoto říci, co mezi žalobkyní a příslušníky justiční stráže verbálně proběhlo. Při vyhodnocení stížnosti, vzhledem k jednání žalobkyně, která se i přes vykázání z jednací síně snažila do uvedené síně vstoupit, žalovaný vycházel z tvrzení příslušníků justiční stráže nprap. L. a ppor. Mgr. Š .K., kteří shodně tvrdili, že žalobkyně v prostorách Okresního soudu Praha–východ narušovala pořádek křikem a vulgárními urážkami směrem k soudkyni a přítomným členům justiční stráže, kteří žádali žalobkyni, aby v prostorách soudu nenarušovala pořádek, jinak bude muset být z prostor soudu vykázána. K vykázání žalobkyně v důsledku jejího jednání skutečně došlo. Žalovaný odkázal na § 17 odst. 1 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky (dále jen „zákon č. 555/1992 Sb.“), s tím, že uvedení příslušníci justiční stráže se snažili situaci řešit, a to i s ohledem na zachování důstojnosti osoby, která narušovala pořádek v budově soudu, bez použití donucovacích prostředků. Rovněž z vyjádření, s podporou kamerových záznamů, je zřejmé, že nprap. L. přivolal Policii ČR již v prostoru chodby před jednací síní a nikoliv, jak tvrdí žalobkyně, po proběhnutí dalších konfliktů, kdy žalobkyně v žalobě podsouvá i jiný typ konfliktu než verbální použitím fráze „zejména verbálních“, ve vstupní hale, kdy opět měla žalobkyně neuposlechnout výzev příslušníků justiční stráže. Z kamerových záznamů vyplývá, že zhoršení zdravotního stavu žalobkyně nastalo po použití donucovacích prostředků Policií ČR, která se dostavila do vstupní haly Okresního soudu Praha–východ, načež byla žalobkyni přivolána zdravotní záchranná služba. 8. S ohledem na shora uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 9. V podání ze dne 6. 10. 2022 žalobkyně rozvinula svá tvrzení z podané žaloby, když zejména poukázala na skutečnost, že v okamžiku, kdy seděla na lavici před jednací síní, k ní přistoupil příslušník justiční stráže a strčil do ní se slovy, aby mu dala občanský průkaz. Na to žalobkyně uvedla, že občanský průkaz dala přímo jemu při vstupu do budovy Okresního soud Praha–východ a že tyto údaje jsou již zaznamenány. Následně tento příslušník justiční stráže odešel někam za roh a telefonoval, později k ní přistoupila další příslušnice justiční stráže. Ta žalobkyni vyzvala, aby s ní šla po schodech dolu do vstupního vestibulu budovy soudu. Příslušník justiční stráže (muž) šel pak dolu také a žalobkyni neustále vybízel k tomu, aby ihned opustila budovu soudu. Žalobkyně na to zareagovala slovy, že není tak povinná činit, protože nic neudělala a že tady čeká na právní zástupkyni žalobce. Následně se ukázalo, že příslušník justiční stráže bez toho, aby věc v rámci svých kompetencí adekvátně vyřešil, volal příslušníky Policie ČR, kteří přišli do několika minut poté, co žalobkyně již seděla ve vestibulu budovy. Žalobkyně podotkla, že