3 Ads 80/2006 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 27/2022- 161 - text  19 Ad 27/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobkyně: X. X, narozená dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 8. 2022, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městskému soudu v Praze byla Krajským soudem v Praze postoupena žaloba podaná žalobkyní proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 8. 2022, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo rozhodnuto o námitkách žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 6. 2022, č. j. X, kterým byl žalobkyni od červnové dávky 2022 zvýšen starobní důchod. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 2. 2023, č. j. 19 Ad 27/2022, byla žaloba odmítnuta v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení majetkové a nemajetkové škody, náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady za ztrátu na důchodu, řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2023, č. j. 4 Ads 106/2023-48. II. Žalobní body 3. Z žaloby je zřejmé, že žalobkyně nesouhlasí s oznámením o zvýšení důchodu od 6. 6. 2022, s následně vydaným prvostupňovým rozhodnutím ze dne 8. 6. 2022 i následným rozhodnutím o námitkách ze dne 9. 8. 2022. V předcházejících úkonech žalované došlo k zatajování poučení o zákonném postupu. Žalobkyně má dále za to, že nárok na doplatek starobního důchodu ve výši 118 Kč jí vzniká za každý měsíc, nikoli jen v měsíci leden 2022. Žalobkyně konečně nesouhlasí se srážkami z důchodu. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula rozhodné skutečnosti. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně podané proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 8. 6. 2022, kterým byl od červnové splátky 2022 zvýšen starobní důchod na 9 480 Kč měsíčně podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 35/2022 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2022 (dále jen „nařízení vlády č. 35/2022 Sb.“). 5. Podaná žaloba je velmi obsáhlá. Žalobkyně uvádí, že ji podala v dobré víře obrany svých zákonných a ústavních lidských práv. Namítá, že jí bylo v oznámeních o valorizačních zvýšeních ze strany žalované záměrně zatajováno zákonné poučení o dalším postupu, tudíž se jednalo přímo o přímý a vědomý úmysl žalované poškodit žalobkyni. Teprve po urgencích obdržela od žalované rozhodnutí. Žalobkyně se dále zabývá popisem všech podání učiněných v roce 2022, včetně těch, vztahujících se k prováděným exekučním srážkám. V další části žaloby se žalobkyně zaměřila na popis situací, za kterých nebyly dostatečně zjištěny a zajištěny důkazy u jejího zaměstnavatele X, pro posouzení jejího nároku na přiznání invalidního důchodu následkem těžkého pracovního úrazu utrpěného dne 24. 4. 1974. 6. Žalovaná vysvětlila, že výše procentní výměry starobního důchodu žalobkyně činila 5 157 Kč. Od červnové splátky důchodu v roce 2022 po navýšení o 8,2 % činí 5 580 Kč. Základní výměra se podle nařízení vlády č. 35/2022 Sb. nezvyšuje, proto náleží i nadále ve výši 3 900 Kč. Starobní důchod žalobkyně od červnové splátky 2022 tak činí 9 480 Kč (5 580 + 3 900). Žalovaná upozornila, že ze starobního důchodu jsou i nadále prováděny exekuční srážky. 7. Namítá-li žalobkyně, že jí bylo v oznámeních o valorizačních zvýšeních ze strany žalované záměrně zatajováno zákonné poučení o dalším postupu, pak žalovaná odkazuje na ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“), podle něhož písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek. V případě nesouhlasu s postupem uvedeným ve větě první lze podat do 60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, orgánu sociálního zabezpečení, který oznámení zaslal, písemnou žádost o vydání rozhodnutí o zvýšení dávky; orgán sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu byla tato žádost doručena, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového pojištění provedené podle věty první. 8. Je tedy třeba sledovat rozdíl mezi pojmy „oznámení“ a „rozhodnutí“. Valorizační oznámení obsahuje údaje o tom, o kolik se zvyšují vyplácené důchody a v jaké měsíční výši náleží. Oproti tomu rozhodnutí správního orgánu v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách [§ 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)]. 9. V předmětné věci žalovaná vždy postupovala a postupuje zcela v souladu se zákonem o důchodovém pojištění a správním řádem, neboť o valorizačním zvýšení žalobkyni nejprve informuje oznámením, a teprve v případě jejího nesouhlasu přistupuje k vydání rozhodnutí. Rozhodnutí obsahuje veškeré náležitosti dané správním řádem tak, aby mohlo být předmětem přezkumného řízení soudního v případě, že s ním žalobkyně vyjádří svůj nesouhlas. Námitka žalobkyně, že žalovaná záměrně zatajuje zákonné poučení o dalším postupu, tudíž se jedná přímo o přímý a vědomý úmysl žalobkyni poškodit, je zcela irelevantní. 10. Poukazuje-li žalobkyně na exekuční řízení, v jehož rámci jsou prováděny z jejího starobního důchodu exekuční srážky, k tomu žalovaná toliko sděluje, že exekuční řízení je řízením spadajícím do občanskoprávního řízení a žalovaná v něm vystupuje pouze v pozici plátce jiného příjmu (důchodu). Námitka žalobkyně je nedůvodná. 11. Namítá-li žalobkyně, že nebyly dostatečně zjištěny a zajištěny důkazy u jejího zaměstnavatele X, pro posouzení jejího nároku na přiznání invalidního důchodu následkem těžkého pracovního úrazu utrpěného dne 24. 4. 1974, pak žalovaná uvedla, že žalobkyni byl od 15. 4. 1975 přiznán částečný invalidní důchod při pracovním úrazu, který utrpěla dne 24. 4. 1974. S tímto posouzením se žalobkyně neuspokojila a opakovaně žádala přiznání plného invalidního důchodu následkem pracovního úrazu. Přijetím zákona č. 306/2008 Sb., kterým se s účinností od 1. 1. 2010 mění zákon o důchodovém pojištění, došlo k zásadním změnám v posuzování nároků na důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a ve způsobu stanovení jejich výše. S účinností od 1. 1. 2010 je namísto plného invalidního a částečného invalidního důchodu zavedena pouze jedna dávka, a to invalidní důchod, jež je v závislosti na stupni invalidity – míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce - rozlišen do tří stupňů. V případě žalobkyně poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti o 50 %, proto byl částečný invalidní důchod následkem pracovního úrazu od 1. 1. 2010 transformován na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Obsáhlá spisová dokumentace žalobkyně představuje její neúspěšnou snahu domoci se přiznání plného invalidního důchodu následkem pracovního úrazu utrpěného dne 24. 4. 1974. Zde žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2013, č. j. 4 Ads 124/2012-44: „[31] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěrem krajského soudu, že posudky Posudkové komise MPSV v Ostravě a Hradci Králové splňují výše uvedené požadavky na úplnost a přesvědčivost odborného lékařského posudku a lze z nich tudíž při zjišťování skutkového stavu vycházet. Zvláště v případě posudku posudkové komise v Hradci Králové ze dne 11. 11. 2011 se posudková komise zdravotním stavem stěžovatelky a jeho vývojem obsáhle zabývala a vysvětlila, že předchozí závěry ohledně u stěžovatelky zjištěné kořenové léze (jakožto závažného příznaku rozhodujícího zdravotního postižení) vycházely z tehdejších méně přesných vyšetřovacích metod. V projednávaném případě obě posudkové komise zasedající v řádném složení, jednoznačně a shodně vymezily rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stěžovatelky jako bolesti zad krční, hrudní a bederní páteře při degenerativních a poúrazových změnách s prokázaným lehkým až středně těžkým postižením kořene v oblasti L5/S1 oboustranně dle EMG vyšetření, klinicky s poruchou statodynamiky páteře, s poruchou citlivosti v dermatomu L5 a oslabením extenze palce oboustranně, přičemž shodně toto onemocnění podřadily pod kapitolu XV, oddíl F, položku 3, písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995, s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve výši 40%. [32] K obdobnému závěru dospěl i posudek OSSZ Frýdek Místek ze dne 21. 8. 2008 vypracovaný v průběhu řízení před žalovanou. Ke shodným závěrům ohledně zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti stěžovatelky ostatně v minulosti dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 8. 11. 2006, č. j. 6 Ads 63/2005 - 82. [33] Stěžovatelka tyto jednoznačné závěry o neexistenci p