2 Azs 16/2004 — Nejvyšší správní soud

19 Az 6/2023- 29 - text 12 19 Az 6/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: D. V., narozený dne X zastoupený advokátkou JUDr. Eliškou Flídrovou, Ph.D. sídlem Dlouhá 705/16, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 4, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2023, č. j. OAM-239/ZA-ZA11-LE05-R2-2019 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2023, č. j. OAM-239/ZA-ZA11-LE05-R2-2019, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 466,50 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2023, č. j. OAM-239/ZA-ZA11-LE05-R2-2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“), neboť shledal, že nelze zjistit místo pobytu žalobce a na základě dosud zjištěného stavu nelze rozhodnout. II. Žalobní body 2. Žalovaný zastavil řízení o žádosti žalobce navzdory tomu, že pro to nebyly splněny podmínky. Řízení o udělení mezinárodní ochrany se podle § 25 písm. j) zákona o azylu zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a na základě dosud zjištěného stavu věci nelze rozhodnout. K tomu, aby mohl žalovaný zastavit řízení o žádosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, musí být splněny dvě podmínky – 1) nelze zjistit místo pobytu žadatele a současně 2) nelze rozhodnout na základě dosud zjištěného skutkového stavu. 3. Žalovaný tak dospěl k závěru, že adresu místa pobytu žalobce nelze zjistit s ohledem na sdělení České pošty a Policie České republiky, a to navzdory sdělení právní zástupkyně žalobce, která uváděla, že s žalobcem byla v kontaktu. Žalovaný neprovedl žádné další dokazování k této skutečnosti, navzdory častým problémům s doručováním ze strany České pošty, jakož i s ohledem na to, že není zjevné, kdo sdělil Policii České republiky při místním šetření, že žalobce na dané adrese nikdy nežil, a na základě jakých skutečností toto daná osoba potvrdila. Je prokazatelné, že žalobce na adrese místa pobytu v minulosti pobýval, a tím dochází k vyvrácení závěrů místního šetření Policie České republiky. 4. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2020, č. j. 10 Azs 482/2021-28, bod 15, k závěru, že nelze zjistit adresu místa pobytu na území je nezbytné vyčerpat dostupné prostředky ke zjištění místa pobytu na území, a o tom musí být provedeny odpovídající záznamy ve spisovém materiálu. Žalovaný však nevyčerpal dostupné prostředky ke zjištění místa pobytu, pouze zjistil, že v minulosti existovaly problémy s doručováním písemností žalobci. 5. Nebyla splněna ani druhá podmínka pro zastavení řízení podle § 25 písm. j) zákona o azylu. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že na základě dosud zjištěného skutkového stavu věci nelze o žádosti rozhodnout, neboť aktuálně shromážděné podklady neumožňují zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalovaný vyjmenovává, jaké úkony byly v řízení provedeny a jaké skutečnosti byly v řízení zjištěny, žádným způsobem však neodůvodňuje, jaké skutečnosti je dále třeba zjišťovat. Žalovaný sice uvádí, že měl v úmyslu provést doplňující pohovor se žalobcem, neuvádí však, jaké rozpory měly za jeho pomoci být odstraněny, či jaké skutečnosti měly být prokázány. Odůvodnění toho, jaké skutečnosti bylo v řízení nezbytné zjistit a jaké rozpory odstranit, je nezbytnou podmínkou vydání rozhodnutí dle § 25 písm. j) zákona o azylu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2022, č. j. 3 Azs 84/2021-58, bod 18, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2020, č. j. 10 Azs 482/2021-28, bod 18-20). 6. Žalobce v rámci řízení od počátku uváděl azylové důvody ve vztahu k Ruské federaci a za účelem jejich prokázání dokládal důkazy. Zbývalo tak pouze, aby žalovaný znovu vyhodnotil zjištěné skutečnosti, nově však ve vztahu k Ruské federaci, nikoli k Izraeli. Konstatoval to i Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 31. 3. 2022, č. j. 32 Az 19/2019-160, bod 94, kterým vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení, a to i s ohledem na skutečnosti ve vztahu k nedostatku diplomatických záruk ze strany Ruské federace a ozbrojenému konfliktu na Ukrajině, tedy s ohledem na skutečnosti, které není třeba zjišťovat v pohovoru s žalobcem. 7. Žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný a den před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí vyrozuměl právní zástupkyni žalobce o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí. Pokud se žalovaný následně pokoušel o předvolání žalobce k doplňujícímu pohovoru a toto předvolání se mu nepodařilo doručit, přičemž o chystaném úkonu nebyla vyrozuměna právní zástupkyně žalobce, mělo by rozhodnutí o zastavení řízení obsahovat i odůvodnění této nezbytnosti, tedy odůvodnění toho, proč nebylo možné rozhodnout na základě zjištěných skutečností v předcházejícím řízení. Žalobce se z důvodu nečinnosti žalovaného obrátil prostřednictvím své právní zástupkyně k nadřízenému správnímu orgánu žalovaného s návrhem na provedení opatření proti nečinnosti. O tomto návrhu nebylo do dne vydání rozhodnutí rozhodnuto. 8. Možnost zastavení řízení o žádosti o mezinárodní ochranu dle § 25 písm. j) zákona o azylu cílí na možnost zastavení řízení v případech, kdy žadatel již nemá nadále zájem na udělení mezinárodní ochrany [komentář k § 25 písm. j) v CHMELÍČKOVÁ, N., VOTOČKOVÁ, V. Zákon o azylu: Praktický komentář. Systém ASPI. Wolters Kluwer]. I s ohledem na tento názor má žalobce za to, že nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení o jeho žádosti, jelikož je po celou dobu řízení zjevné, že žalobce má i nadále zájem na výsledku řízení, je aktivní a bylo pouze prokázáno, že má na adrese místa hlášeného pobytu problémy s přebíráním pošty. Postup žalovaného je tak v rozporu se smyslem a účelem zákona. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 14. 6. 2018, č. j. 6 Azs 45/2018-32, bod 15-18 dovodil, že není možné zastavit řízení pouze s ohledem na problematické doručování a nepřevzetí pošty. Právní zástupkyně žalobce je v kontaktu s žalobcem a navrhovala provedení pohovoru, měl-li žalovaný za to, že je potřeba ho provést. 9. Žalovaný postupoval v rozporu se závazným právním názorem vysloveném Krajským soudem v Brně v rozsudku ze dne 31. 3. 2022, č. j. 32 Az 19/2019-160. Krajský soud v Brně uložil žalovanému v dalším řízení vyhodnotit příběh žalobce mimo jiné z hlediska toho, že nelze ignorovat otázku jeho ruského občanství, přičemž zamítnutí žádosti žalobce o mezinárodní ochranu by mohlo mít za následek porušení zásady non-refoulement. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný uvedl, že žalobce byl povinen podle § 82 odst. 1 zákona o azylu písemně oznámit ministerstvu adresu, kde se bude zdržovat mimo pobytové středisko. Pokud se na takovém místě nezdržuje, jde o porušení jeho povinností, které má za následek řadu skutečností, mezi něž patří i situace, kdy jej správní orgán nebude moci pozvat na pohovor za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Sdělení právní zástupkyně, že žalobce bylo možné kontaktovat přes ni, není relevantní pro aplikaci § 25 písm. j) zákona o azylu. 11. Přestože se objasnilo, že žalobce má i státní občanství Ruské federace, neznamená to samo o sobě, že je tím automaticky znám stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. Napadené rozhodnutí se vypořádalo jak s namítaným nedostatkem v podobě neúplně zjištěného skutkového stavu, kdy žalovaný podrobně vylíčil, proč bylo žalobce třeba předvolat k doplňujícímu pohovoru, tak se skutečností, jak správní orgán dospěl k závěru, že nelze zjistit místo pobytu žalobce. 12. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Pokud bude místo pobytu žalobce nadále neznámé, navrhuje žalovaný, aby soud řízení usnesením zastavil. Tento nedostatek nelze zhojit prostou existencí právní zástupkyně, která by mohla plnit místo pro doručování písemností či zastupování u soudu. Pro takové účely totiž slouží funkce opatrovníka, tím však právní zástupkyně z důvodu neznámého pobytu žalobce zatím soudem ustanovena nebyla. IV. Obsah správního spisu 13. Žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany dne 9. 3. 2019. V rámci poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu žalobce uvedl, že nemá žádné politické přesvědčení, nikdy nebyl členem politické strany, ani nebyl nijak politicky aktivní. Žalobce cestoval z Tel Avivu do Prah