2 As 36/2022 — Nejvyšší správní soud

3 A 85/2021- 187 - text 10 3A 85/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: GELP s.r.o. sídlem Revoluční 1082/8, 110 00 Praha 1 – Nové Město proti žalovanému: Ministerstvo financí sídlem Letenská 525/15, 118 10 Praha 1 – Malá Strana o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v postupu žalovaného týkající se blokace kauce žalobkyně, takto: I. Určuje se, že zásah žalovaného spočívající v blokaci kauce složené žalobkyní, byl nezákonný. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 49 026 Kč a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupce žalobkyně Mgr. Petra Konečného, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně je provozovatelkou hazardních her ve smyslu zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Jednou ze zákonných podmínek pro získání povolení k umístění herního prostoru je složení kauce. Žalobkyně tuto podmínku splnila a složila kauci ve formě bankovní záruky u žalovaného. V roce 2020 začala žalobkyně rušit některé ze svých provozoven, avšak později se rozhodla opětovně požádat o povolení. Ze strany obecního úřadu jí bylo sděleno, že kauce je blokována žalovaným, a proto žádosti nelze vyhovět. Žalobkyně podala proti postupu žalovaného žalobu na určení nezákonnosti zásahu. V nynějším řízení se soud zabývá otázkou, zda a za jakých podmínek je možné kauci zablokovat a využít ji na úhradu daňových nedoplatků. 2. Žalobkyně v souladu s § 100 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách složila kauci ve formě bankovní záruky ve výši 50 000 000 Kč. Ke konci roku 2020 požádala žalobkyně o zrušení některých povolení. Poslední rozhodnutí o zrušení povolení k umístění herního prostoru nabylo právní moci dne 31. 3. 2021. V návaznosti na to zahájil dne 25. 5. 2021 žalovaný proces zjišťování daňových nedoplatků. Dne 8. 7. 2021 se žalovaný od Specializovaného finančního úřadu dozvěděl, že u žalobkyně je evidován finanční nedoplatek ve výši 97 935 578 Kč. V době, kdy docházelo k opětovnému uvolnění epidemiologických opatření, se rozhodla žalobkyně znovu požádat o povolení k umístění herního prostoru. Dne 3. 6. 2021 ji ale bylo obecními úřady sděleno, že žádostem nelze vyhovět z důvodu blokace kauce ze strany žalovaného. Ten v návaznosti na zjištění daňového nedoplatku na straně žalobkyně vyzval rozhodnutím ze dne 16. 7. 2021, č. j. MF-17182/2021/73-9 výstavce bankovní záruky k úhradě 36 000 000 Kč. Tato část kauce měla být v důsledku rozhodnutí žalovaného použita na úhradu daňového nedoplatku. Podání žalobkyně 3. Žalobkyně podala k městskému soudu žalobu, kterou se domáhala určení nezákonnosti zásahu podle § 82 a násl. s. ř. s. Blokace kauce podle ní nemá oporu v zákoně. Žalobkyně nepopírá, že měl žalovaný povinnost vyzvat výstavce bankovní záruky k úhradě nedoplatků podle § 100a odst. 1 zákona o hazardních hrách. Nesouhlasí ale s tím, že zákon umožňuje kauci snižovat či blokovat. Žalobkyně upozorňuje, že blokací dochází ke znemožnění získání dalších povolení. Je tedy nucena poskytnout další finanční prostředky na získání povolení k umístění dalších provozoven. 4. Žalobkyně uvádí, že žalovaný podobným způsobem nikdy nepostupoval. Dále upozorňuje, že nikdy neprovozovala více než 50 heren a zákonem stanovená povinná výše kauce nikdy nedosáhla 50 000 000 Kč. Žalobkyně přesto dobrovolně složila kauci v této maximální zákonné výši. Žalovaný nikdy nepřistoupil k tomu, že by kauci snížil a vypořádal tak, aby odpovídala skutečnému počtu heren, které provozuje žalobkyně. Neučinil tak ani poté, co vstoupila v účinnost novela zákona o hazardních hrách, která v § 100a upravila pravidla nakládání s kaucí. Žalobkyně považuje za absurdní a neproveditelné, aby žalovaný snižoval a zvyšoval kauci při každé změně v počtu herních prostorů. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že postupoval v souladu se zákony. Předpokladem pro vyzvání výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku je pravomocné zrušení povolení k provozování herny. Je přitom irelevantní, jestli provozovatel má v plánu žádat o nové povolení. Zákon stanovuje žalovanému povinnost vyzvat výstavce bankovní záruky. Za tímto účelem je povinen nejprve zjistit zda vznikl nedoplatek u příslušných orgánů (celní úřad, správce daně, Ministerstvo financí). Podle žalovaného je logické, že v době zjišťování nedoplatků nemůže docházet k evidenci dalších heren. Upozorňuje, že podmínkou vyzvání výstavce k úhradě nedoplatku není podle § 100a odst. 3 zákona o hazardních hrách zahájení správního řízení s provozovatelem. Žalovaný je přesvědčen, že postupoval v souladu se zákonem – po zjištění pravomocně zrušených povolení u provozovatele přistoupil ke zjišťování nedoplatků. V návaznosti na zjištění nedoplatku vydal rozhodnutí, kterým vyzval výstavce bankovní záruky k úhradě nedoplatku ve výši 36 000 000 Kč. Toto rozhodnutí zaslal žalobkyni. Na uvedeném postupu žalovaný neshledává nic rozporného se zákonem, a proto navrhuje soudu, aby žalobu zamítl. Replika žalobkyně a duplika žalovaného 6. V replice žalobkyně namítá, že měla být účastníkem řízení, jehož výsledkem bylo rozhodnutí žalovaného o výzvě výstavce bankovní záruky k úhradě nedoplatku sděleného Specializovaným finančním úřadem. Žalobkyně je přesvědčena, že měla být účastníkem řízení jako osoba zúčastněná na správě daní podle § 20 daňového řádu, potažmo jako třetí osoba podle § 22 daňového řádu. Namítá, že v řízení byla nezákonným způsobem dotčena její práva, jelikož nemohla využít složenou kauci pro účely podání žádostí o nová povolení. 7. V duplice žalovaný shrnul, že evidoval u žalobkyně 14 herních prostorů (heren) evidovaných ke kauci, proto dne 16. 7. 2021 vyzval výstavce bankovní záruky k úhradě nedoplatku provozovatele ve výši 36 000 000 Kč. Předchozí procesní vývoj 8. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 1. 2022, č. j. 3 A 85/2021-103 žalobu zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. 9. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně kasační stížnost. Nejvyšší správní soud uvedený rozsudek zrušil rozsudkem ze dne 23. 11. 2022, č. j. 9 As 9/2022-38 a vrátil věc zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud městskému soudu vytkl, že se nezabýval otázkou zákonnosti blokace kauce z pohledu plynutí času. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu je zdejší soud vázán a musel proto věc znovu posoudit s ohledem na právní názor vyslovený ve zrušujícím rozsudku. 10. Žalovaný ve vyjádření ze dne 13. 12. 2022 uvedl, že usiluje o změnu správní praxe. Cílem je, aby byla část bankovní záruky ponechána k využití pro jiné herny za předpokladu, že nebude v prvních 30 dnech lhůty pro zjištění nedoplatků žádný nedoplatek zjištěn. Pokud po 30 dnech nebude vydáno nové povolení k umístění provozovny, bude žalovaný postupovat v procesu vypořádání kauce podle zákona o hazardních hrách. Díky této praxi bude mít provozovatel nárok na vydání nového povolení, pokud u něj nejsou známy nedoplatky a splní další zákonné podmínky pro jeho vydání. Žalovaný upozorňuje, že na tento postup není právní nárok. V případě žalobkyně by navíc tato praxe nic neměnila, jelikož u ní byly evidovány nedoplatky, jejichž výše výrazně přesahovala výši poskytnuté kauce. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 10. 1. 2023 označila tuto praxi za protizákonnou. 11. U jednání, které se konalo dne 24. ledna 2023 a dne 31. ledna 2023, navrhla žalobkyně provedení důkazů rozhodnutími o posečkání daně vydanými Specializovaným finančním úřadem s cílem poukázat na to, že nedoplatek na dani nebyl splatný. Ve vyjádření ze dne 25. 1. 2023 žalovaný uvedl, že je třeba rozlišovat mezi rozhodnutím žalovaného o výzvě výstavci bankovní záruky a blokací kauce. Předmětem řízení je pouze to, zda byla blokace nezákonným zásahem. Městský soud v Praze důkazy rozhodnutími o posečkání daně zamítl pro nadbytečnost. 12. Rozsudkem ze dne 31. ledna 2023, č. j. 3 A 85/2021-145 Městský soud v Praze opět žalobu zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal náhrady nákladů řízení. V rozsudku soud vypořádal připomínky obsažené v kasačním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. 13. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala kasační stížnost. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. června 2023, č. j. 9 As 62/2023-37 vyhověl námitkám žalobkyně, rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud nejprve označil za nedůvodné námitky žalobkyně týkající se nesrozumitelnosti rozsudku, neprovedení důkazů rozhodnutími o posečkání a zákonnosti využití kauce během zjišťování nedoplatků. Nesouhlasil ale se závěry městského soudu ohledně rozsahu blokované kauce. V této části označil Nejvyšší správní soud rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Současně Městský soud v Praze zavázal, aby se v novém řízení vypořádal s otázkou rozsahu blokované kauce a své závěry řádně odůvodnil. 14. V návaznosti na zrušu