2 Azs 47/2003 — Nejvyšší správní soud

8 Af 20/2021- 33 - text 13 8Af 20/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému M. Š., IČ: X, se sídlem Y, zastoupeného advokátem JUDr. Bc. Milanem Čmelíkem se sídlem Lidická 405/3, Jablonec, Ministerstvo financí se sídlem Letenská 525/15, Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 11. 2021, č. j. MF-21819/2021/3902-7, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím ze dne 13. 9. 2021, č. j. FAU-80361/2021/0 32, Finanční analytický úřad (dále také jako „správní orgán prvého stupně“ nebo „FAÚ“), jako orgán příslušný podle § 52 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „AML zákon“) v řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) uložil žalobci pokutu ve výši 95 000 Kč, a to podle § 44 odst. 2 AML zákona. 2. Správní orgán prvého stupně takto rozhodl poté, kdy dospěl k závěru, že žalobce spáchal přestupek neplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta podle § 44 odst. 1 písm. a) AML zákona, kterého se dopustil tím, že jako osoba oprávněná ke směnárenské činnosti, tedy povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 10 AML zákona, porušil povinnost uloženou v § 7 odst. 1 AML zákona, neboť v rámci kontrolní směny převyšující hodnotu 1 000 EUR neprovedl ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 5 odst. 1 písm. a) AML zákona dne 13. 8. 2020 ve 12:52 hodin v provozovně na adrese K., T., při prodeji valut (z pohledu směnárníka) ekvivalentu tuzemské měny ve výši 35 000 Kč (odpovídající směnné částce ve výši 1 302 EUR) identifikaci klienta, předmětné povinnosti se vyhnul tím, že požadovanou směnu formálně rozdělil na 2 prodejní doklady ve výši 500 EUR a 802 EUR. 3. Žalobce podal proti rozhodnutí FAÚ odvolání, o němž zamítavě rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobce v podané žalobě vznesl tři žalobní námitky: a) napadené rozhodnutí je nezákonné, jeho nezákonnost spočívá v nesprávném posouzení právní otázky správním orgánem v předcházejícím řízení; b) v řízení došlo k vadám spočívajícím v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost; c) rozhodnutí je nepřezkoumatelné, nepřezkoumatelnost při tom spočívá v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před správním orgánem, kdy taková vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. 5. Žalovaný podle žalobce vůbec neprokázal, že se předmětný skutek stal, o vině žalobce nebyly předloženy žádné relevantní důkazy. Žalobce má za to, že žalovaný postupoval v rozporu se základními zásadami správního řízení, když nedostatečně zjistil skutečný stav věci nezbytný pro vydání rozhodnutí. 6. Žalobce má za to, že v dané věci došlo k porušení zásady materiální pravdy. 7. Žalobce současně namítá, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné, obsahuje chybný popis provozovny, chybí objasnění zásadních rozporů ve výpovědích svědků, otvírací doba provozovny atd. 8. Správní orgán rovněž vůbec nerespektoval zásadu in dubio pro reo. 9. Žalobce namítl, že nesouhlasil již se závěry protokolu o kontrole ze dne 11. 9. 2020. V protokolu o kontrole je uvedeno, že dne 13. 8. 2020 ve 12:52 hod. bylo přistoupeno ke kontrolnímu nákupu a žalobce byl požádán v anglickém jazyce o prodej valut v ekvivalentu tuzemské měny ve výši 35.000,--Kč. Po vyslovení požadavku měl žalobce předat požadované valuty, kdy směnárník údajně nepožadoval od nakupujícího jakýkoliv doklad pro ověření jeho totožnosti. Žalobce má za to, že nic takového v řízení nebylo prokázáno, a to i přes provedené výslechy Mgr. F. H. a Ing. A. M., jichž se žalobce vzhledem ke své finanční situaci, vládním opatřením proti nemoci COVID 19 a svému zdravotnímu stavu nemohl zúčastnit. 10. Žalobce k tomu dále namítl, že žalovaný sice připouští, že ve výpovědích svědků byly nepřesnosti a odlišnosti, tyto rozpory ovšem bagatelizuje. Podle názoru žalobce navíc žalovaný nepřípustným způsobem dovozuje za tyto svědky, co chtěli říct tak, aby tyto skutečnosti odpovídaly konečnému závěru správního orgánu o vině žalobce. 11. Výpovědi svědků totiž fakticky potvrzují tvrzení žalobce, že v 12:52 neproběhla žádná kontrola, nebyla žádná kontrola zahájena, provozovna obviněného byla uzavřena. U přepážky směnárny k žádné směně nedošlo. Žalobce se proto nemohl dopustit přestupku. 12. K výpovědi svědkyně M. žalobce namítl, že Ing. M. uvedla, že ,,v době mojí obhlídky se v provozovně obviněného nikdo nenacházel…. nebo ,,v provozovně jsem nikdy nebyla“, podle žalobce tak není jasné, na jakém základě považuje žalovaný i správní orgán prvního stupně výpověď svědkyně jako usvědčující důkaz. Netuší, jak mohla tato osoba vůbec podepsat kontrolní protokol. Tato osoba nemohla logicky nic vidět, nemohla nic slyšet. Její výpověď je nekonzistentní (uvádí, že v autě si valuty opět přepočítala, proč by si je opětovně přepočítávala, když tak dosud nemohla učinit? Měla je již před zahájením kontroly?!). K této části výpovědi svědkyně se žalovaný v napadeném rozhodnutí vůbec nevyjadřuje a v této části je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 13. Výpověď svědkyně žalobce dále konfrontoval s výpovědí svědka H., který uvedl, že: „kontrolní nákup jsme v provozovně obviněného provedli s kolegyní Ing A. M., a to na základě pověření ředitelky Právního odboru Finančního analytického úřadu“, žalobce namítá, že tvrzení svědka je zcela zřetelně v rozporu s výpovědí Ing. A. M., která uvedla, že v provozovně nikdy nebyla. 14. Podle žalobce pan Mgr. F. H. mohl vstoupit maximálně do vedlejší provozovny, což potvrzují doklady z cestovní agentury. Správní orgán prvního stupně se však s těmito rozpory vůbec nevypořádal. 15. Jak dále uvedl, kontrolující člen kontrolní skupiny Mgr. F. H. byl u kontrolované osoby v objektu již několikrát v minulosti za účelem nákupu (žalobce podniká i v jiných podnikatelských oborech). Mluvil česky, nikoli anglicky. Žalobce se člen kontrolní skupiny dotazoval, zda směnárna funguje, proč je zavřená. Žalobce mu popravdě sdělil, že je zavřeno z důvodu pandemie COVID 19, že v regionu nejsou turisté. Dotazoval se i na to, kolik by obdržel peněz za konkrétní částky v eurech a dotazoval se i na možnost zakoupení konkrétních zájezdů. Žalobce mu požadované informace poskytl. Od jiných směnárníků (a to i prostřednictvím sociálních sítí) znal žalobce již před předmětnou kontrolou totožnost člena kontrolní skupiny. Žalobce je proto přesvědčen, že nebyla naplněna materiální podmínka správního trestání. 16. Z vyžádaných výkazů směnárenských obchodů za rok 2020 zaslaných ČNB vyplývá v souhrnných údajích částka 0 Kč (tj. žádná směna, zavřeno kvůli pandemii COVID 19). Žalobce namítl, že k těmto údajům správní orgán vůbec nepřihlédl. 17. K samotnému popisu skutku pak žalobce namítl, že v den 13. 8. 2020 v předmětný čas 12:52 hod. byla směnárna zavřena, žalobce proto nesouhlasí se závěry uvedenými v napadeném rozhodnutí. V období od 11-13.hod. má (navíc) žalobce (vždy) přestávku na oběd. Žalobce nerozumí závěru žalovaného, že je nelogické, aby měl žalobce přestávku na oběd, když je zavřeno. Je zcela pochopitelné, že v době přestávky na oběd není možné realizovat směnárenské obchody, ať již je daný den otevřeno či zavřeno. 18. Pokud svědci H. a M. shodnými výrazy uvedli, že si otevírací dobu ověřili z veřejně dostupných zdrojů, tak již ovšem neuvedli, z jakých veřejně dostupných zdrojů si měli otevírací dobu žalobce ověřovat. Pokud žalovaný uvádí webové stránky města T., tak na těchto stránkách o směnárně žalobce nelze nic nalézt. Co se týče idatabaze.cz, tak údaje zde uvedené nejsou aktuální a nikdy nebyly žalobcem autorizovány. 19. Výpovědi svědků nemají oporu v objektivní realitě. Mgr. H. popisuje provozovnu žalobce zcela nepřesně. Patrně si ji spletl s úplně jinou provozovnou, možná v jiném městě. Mgr. H. objektivně nemohl vidět žádný bok trezoru (žalobce v provozovně žádný nemá), svědek těžko může pravdivě hovořit o zadní části provozovny, za situace, kdy žádná zadní část provozovny neexistuje atd. K těmto argumentům žalovaný opět nic neuvádí a zcela je přechází. I v této části je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 20. Napadené rozhodnutí vůbec nereflektuje skutečnost, že doklady vůbec nejsou ze směnárny, je na nich razítko cestovní agentury. Žalobce má pro směná