10 As 301/2022 — Nejvyšší správní soud

14 Ad 9/2023- 73 - text 7 14 Ad 9/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Martina Bobáka a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: T. M. se sídlem X proti žalované: Česká advokátní komora se sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí odvolacího kárného senátu kárné komise žalované ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. K 86/2020, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Stručné vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 19. 1. 2022 (prvostupňové rozhodnutí) uznal kárný senát kárné komise žalované (kárný senát) žalobce vinným ze spáchání kárného provinění, kterého se měl dopustit tím, že poté, co dne 12. 10. 2018 uzavřel smlouvu o poskytování právních služeb s klientem MUDr. A. P. ve věci zastupování v řízení o žalobě o zaplacení náhrady škody ve výši téměř 1,9 mil. Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 1. 1. 2018 do zaplacení, podané vůči klientovi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 6 C 120/2018, a poté, co mu ještě dne 12. 10. 2018 klient udělil plnou moc pro zastupování v tomto řízení, kterou založil do soudního spisu dne 2. 11. 2018, přičemž ho klient informoval, že mu dne 11. 10. 2018 soud spolu s žalobou doručil tzv. kvalifikovanou výzvu dle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), k vyjádření se k žalobě a vylíčení rozhodných skutečností, na kterých staví svou obranu ve lhůtě 30 dnů, tj. do pondělí 12. 11. 2018, když navíc dne 7. 11. 2018 kárně obviněný sám v době od 9:36 do 10:13 hod. osobně nahlédl do soudního spisu, zmeškal lhůtu k vyjádření k žalobě a vyjádření soudu doručil až 20. 11. 2018, v důsledku čehož Okresní soud v Kolíně rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) žalobě zcela vyhověl a dále uložil klientovi žalobce zaplatit také náklady řízení ve výši 600 Kč a soudní poplatek ve výši přes 93 tis. Kč, a toto nezměnilo ani odvolání, jelikož odvolací soud právě označený rozsudek potvrdil, v důsledku čehož nabyl právní moci a dne 28. 12. 2018 se stal vykonatelným, a tedy žalobce nechránil a neprosazoval práva a oprávněné zájmy klienta a neřídil se jeho pokyny, při výkonu advokacie nejednal čestně a svědomitě a nevyužil důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci neuplatnil v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládal za prospěšné a při výkonu advokacie nepostupoval tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu, čímž porušil § 16 odst. 1 větu první a § 16 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (zákon o advokacii) a také § 17 téhož zákona ve spojení s čl. 4 odst. 1 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů ČR (etický kodex). Za to mu kárný senát uložil kárné opatření dle § 32 odst. 3 písm. d) zákona o advokacii, a to dočasný zákaz výkonu advokacie na dobu 18 měsíců. 2. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí kárného senátu odvolal. Odvolací kárný senát kárné komise žalované v záhlaví specifikovaným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Žaloba a vyjádření žalované 3. Žalobce mj. namítl, že předseda odvolacího kárného senátu ho zkrátil na právu doplnit blanketní odvolání a vyjádřit se k věci. Dále měl za to, že v jeho případě nebyla naplněna subjektivní stránka jednání, jelikož kárné senáty kárné komise žalované založily rozhodnutí na nepodložených tvrzeních jeho klienta, aniž zohlednily tvrzení žalobce. 4. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Ve vyjádření k žalobě poukázala mj. na to, že sám žalobce potvrdil, že 10 dnů před uplynutím lhůty věděl, že jeho klient obdržel tzv. kvalifikovanou výzvu k vyjádření. III. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 5. Žaloba je včasná, podala ji osoba k tomu oprávněná. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (s. ř. s.)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 6. U jednání dne 29. 5. 2024 žalobce setrval na podané žalobě. Zdůraznil, že pro tři těžké operace v průběhu roku 2022 nemohl doplnit odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. 7. Žalovaný toto popírala. Dle ní měl žalobce dostatek času k doplnění odvolání. Žalovaná ho vyzvala k doplnění odvolání i před vydání napadeného rozhodnutí. 8. Žaloba není důvodná. 9. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu stojí na principu, že je to žalobce, kdo s ohledem na dispoziční zásadu ovládající tento typ soudního řízení předkládá konkrétní důvody, pro které považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Obsah a kvalita žaloby přitom zásadně předurčují obsah a kvalitu rozhodnutí soudu [rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 19. 8. 2010, č. j. 7 Afs 64/2010-102]. Není úlohou soudu, aby za žalobce jakkoli dotvářel žalobní argumentaci, zejména nemůže suplovat roli advokáta žalobce (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS). Žalobcem namítaným aspektům věci se tedy soud může věnovat pouze v takové míře obecnosti, v jaké je sám vznesl (rozsudek NSS ze dne 6. 10. 2015, č. j. 6 Afs 9/2015-31, město Třemošnice). To platí o to víc, pokud žalobcem v této věci je advokát a jedná se o případ přímo související s jeho advokátní praxí. Proto soud zaměřil svou pozornost jen a právě na jasně ohraničené žalobní body, které žalobce uplatnil v žalobě. 10. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Jeho odůvodnění je jasné, srozumitelné a rozumně z něj plynou právní závěry. 11. Rozhodnutí není ani nezákonné. Odvolací kárný senát mohl rozhodnout o blanketním odvolání žalobce 12. Soud zjistil, že žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí blanketní odvolání ze dne 25. 4. 2022, v němž uvedl, že dne 29. 4. 2022 nastupuje k hospitalizaci za účelem operace plic. Hospitalizace měla trvat 5 či 6 dnů, pokud by žalobce neměl komplikace. Uvedl také, že potřebuje nahlédnout do spisu, jelikož kárná komise rozhodla v jeho nepřítomnosti, ačkoli byl v pracovní neschopnosti a včas zaslal omluvu z jednání. Jakmile bude uschopněn, nahlédne do spisu a odvolání bezodkladně doplní. 13. Dne 15. 5. 2022 žalobce obdržel oznámení o ustanovení odvolacího kárného senátu. Dne 30. 5. 2022 doručil žádost o prodloužení lhůty k doplnění odvolání. Uvedl, že je již od 29. 4. 2022 hospitalizován, jelikož musí podstoupit další operaci, která se měla uskutečnit 2. 6. 2022. Odhadoval, že na konci června bude po rehabilitaci propuštěn z nemocnice. 14. Dne 7. 2. 2023 předseda odvolacího kárného senátu kárné komise obeslal žalobce s tím, že do tohoto data nezaslal odůvodnění jeho odvolání. Vyzval ho, nechť do 7 dnů od doručení výzvy odstraní tyto vady odvolání. Výzvu žalobci doručil téhož dne. Následně dne 22. 2. 2023 odvolací kárný senát kárné komise odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Rozhodl bez jednání, jelikož shledal, že ve věci nebylo nezbytné nařizovat jednání. 15. Žalobce se pak dne 28. 2. 2023 omluvil za pozdní reakci a opětovně požádal o prodloužení lhůty k doplnění odvolání do 15. 3. 2023. Uvedl, že v květnu až červenci 2022 prodělal tři těžké operace plící a srdce. Pracovní neschopnost ukončil až v listopadu 2022, doteď se ambulantně léčí, užívá řadu léků a není plně soustředěný. 16. Přípisem ze dne 2. 3. 2023 předseda odvolacího kárného senátu kárné komise této žádosti nevyhověl a 13. 3. 2023 žalobci doručil napadené rozhodnutí. 17. Z výše uvedeného je patrné, že žalobce měl přiměřený, ba dokonce velkorysý prostor k tomu, aby původní blanketně podané odvolání doplnil o odvolací body. Předseda odvolacího kárného senátu kárné komise mu poskytl dostatek času na to, aby odvolání z dubna 2022 doplnil. Ještě před vlastním rozhodováním odvolacího kárného senátu ho obeslal s výzvou, ať odstraní vady odvolání. Žalobce této výzvy pohříchu ve stanovené lhůtě nevyslechl. Až po rozhodnutí ve věci opět požádal předsedu odvolacího kárného senátu o prodloužení lhůty. V daném momentu ovšem této žádosti již nebylo možné vyhovět, jelikož odvolací kárná komise již o odvolání rozhodla. Skutečnost, že žalobce včas nereagoval na poslední výzvu předsedy odvolacího kárného senátu, lze klást k tíži pouze žalobci, a to navzdory jeho dlouhotrvajícím potížím. Žalobce dobře věděl, že žalovaná s ním již od září 2020 vede kárné řízení. Proti prvostupňovému rozhodnutí sám podával odvolání, k němuž po dobu téměř deseti měsíců nepřipojil důvody, pro které toto rozhodnutí napadá. Řádně a včas nedoložil, že by po celou tuto dobu nebyl schopen odvolání doplnit. Soud nezpochybňuje, že žalobce v této době mj. podstoupil pro něj složité a namáhavé operace. Jakkoli pooperační hojení a následná rekonvalescence může v individuálních př